Zvítězí odpovědný přístup k odpadům?

Krajské město se může chlubit tím, že se více třídí odpad a roste počet sběrných kontejnerů. Jenže odpad stále zůstává a skládkuje se. Jako město tím zatěžujeme životní prostředí místo toho, abychom vnímali odpad jako cennou surovinu.
Jaká je strategie?
Bohužel pokračující skládkování ukazuje, že Pardubice nemají jednoznačnou a dlouhodobou strategii. Nakládání s odpady přitom město dotuje 32 miliony korun ročně. S rostoucí životní úrovní navíc můžeme očekávat, že ještě poroste produkce odpadů na úroveň v Rakousku či Německu. A tím i další náklady. Zůstává jen otázkou času, kdy se zvýší poplatek za tunu uloženého odpadu, který od roku 2009 činí 500 korun.
Vážně se jedná o úplném zákazu skládkování komunálního odpadu tak, jak to učinily nejen západní státy, ale také Polsko s desetiletou lhůtou. Všude tam totiž vnímají skládkování pouze jako odkládání problému.
Možnosti spoluspalování části odpadu v cementárně Prachovice, o které se údajně jedná již pět let, vychází jako jedna z možných alternativ. Nabízí se přitom také pokročilé technologie na přeměnu odpadu v paliva. Ty však vychází velmi nákladně a takové řešení by se neobešlo bez podpory z veřejných prostředků. Jednou ze široce diskutovaných možností zůstává energetické využití odpadu, které má slíbenou podporu v přípravné verzi státní energetické koncepce. Tuhý komunální odpad má totiž stejnou výhřevnost jako severočeské energetické hnědé uhlí. Ekonomicky má smysl spalování zejména při kombinované výrobě elektřiny a tepla.
Příkladem nám v tomto ohledu může být Plzeň, která prostřednictvím Plzeňské teplárenské investovala do výstavby spalovny v Chotíkově. Třiadvacet procent z této investie hradí evropské fondy, v případě mosteckých Komořan podpora dosáhne čtyřiadvaceti procent. Jako problém působí případné umístění spalovny, která v roce 2006 narazila u občanů Opatovic nad Labem.
Při společném projektu s Hradcem Králové a elektrárnou se lze technicky napojit téměř kdekoliv. Měl by se tím snížit negativní dopad na občany. Další možností je také podílení se na možné spalovně v Lanškrouně, kterou však limituje větší vzdálenost.
I při spalování musí zůstat primární předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace. Pozornost si také zaslouží výběr pokročilejších metod pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem nebo možnosti sterilizace a stabilizace tvořeného odpadu.
Najít řešení
Zůstává paradoxem, že na jedné straně bojujeme se starými ekologickými zátěžemi a na druhé vytváříme nové. Musíme tedy najít ekonomicky racionální řešení, které nebude podléhat vlivům politických vlád.
Odpadkové hospodářství potřebuje koncepční práci s ohledem na plán odpadového hospodářství Pardubického kraje. Vedení města proto nabízíme odbornou a politickou spolupráci. Pardubice mohou v tomto směru ukázat cestu, nebo si zadělat na další velký ekologický a ekonomický problém.