Interview ČT24
Hostem diskusního pořadu ČT24 byl ministr životního prostředí a místopředseda ODS Tomáš Chalupa.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Dobrý podvečer, začíná Interview ČT24. Ministerstvo životního prostředí vypsalo dva nové dotační programy, které pomůžou obcím i lidem likvidovat následky povodní. Vyčlenilo na ně 130 milionů korun. Do Poslanecké sněmovny zdravím ministra životního prostředí za ODS Tomáše Chalupu. Dobrý podvečer.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Dobré odpoledne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, 100 milionů korun tedy posílá ministerstvo do programu na výměnu kotlů. Jakou cestou mohou o pomoc žádat obce, ale i jednotliví lidé, respektive rodiny?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Děkuju pěkně za dotaz. Je to tak, že zhruba 50 milionů korun směřuje pro fyzické osoby, 50 milionů pro obce. Možnosti žádostí jsou různé. Obce můžou žádat prostřednictvím datové schránky, už dnes jsme obdrželi první žádosti. Mohou požádat písemně, anebo jsme, protože máme 14 regionálních pracovišť, tak budeme přesouvat ty pracovníky z těch regionů, které nejsou postiženy povodní, aby odešli do těch regionů, které jsou více zatížené. A chceme v rámci těch ORP, tedy ty obce s rozšířenou působností z jakéhosi menšího svazku obcí umožnit, aby tam byl konkrétní pracovník. Chceme dohodnout třeba na radnici, že, řeknu příklad, příští středu od - do bude příslušný pracovník na obecním úřadě, knihovně, někde, kde je to možné, aby si vyplnili tu žádost. Co je podstatné, je, že výše té podpory je jednak vyšší oproti stávajícímu režimu o 20 procent. My normálně přispíváme 50 procent, vzorově v Moravskoslezském kraji, a 50 procent zůstává na těch žadatelích. A druhá záležitost, že budeme přispívat rovnou na instalaci jednorázovou částkou 10 tisíc korun tak, aby to bylo provedeno precizním způsobem. A co je ještě důležitější, u těch a i u těch ostatních žadatelů jsme přistoupili ke kroku, který je velmi výjimečný a spočívá v tom, že budeme poskytovat stoprocentní zálohu na tu dotaci. Jinak řečeno, žadatel napíše žádost, obdrží stoprocentní zálohu na maximální výši dotace, kterou by mohl získat a pak to bude muset vyúčtovat po zakoupení toho kotle.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, na to se vás ještě zeptám potom v té další části pořadu. Ale chtěla jsem se zeptat, pokud tedy obce mohou žádat skrz datové schránky, jak mohou žádat jednotlivci? Mohou třeba napsat mail na ministerstvo životního prostředí nebo musejí počkat na ty úředníky, až přijdou právě do těch obcí?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Mohou žádat elektronicky a na webových stránkách už dnes jsou zveřejněny formuláře, aby si je mohli buď přímo vyplnit a elektronicky odeslat nebo stáhnout a odeslat písemně. Anebo si počkat na toho pracovníka, pokud třeba sami neumí tu žádost vyplnit, i když je velmi jednoduchá.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Kolik žádostí jste dostali teď jak od jednotlivců, tak tedy od obcí? Mluvil jste o několika…
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Od obcí máme zatím dvě, máme několik žádostí od jednotlivců. Ten program se logicky rozjíždí. Nejsme ještě v situaci, kdy ty obce naplno začaly ty rekonstrukční práce. Přiznejme si, že lidé ten kotel budou řešit až v určitém sledu, to nebude první věc, kterou se budou asi zabývat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A ty programy nebo respektive těch 100 milionů na kotle, to je skutečně určeno jen na kotle, nemůžou za to třeba obce pořídit čističku?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ne, ne.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jen kotel.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Jenom kotle. To je z takzvaného programu kotlíkových dotací, který dnes běží v Moravskoslezském kraji. My jsme posílili tu částku z původních 50 na 100 tak, aby byla i na obce, nejenom na fyzické osoby, tak jak jsou kotlíkové dotace.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, a pak je tam také 30 milionů na ten program rychlé pomoci, což je zase malinko něco jiného a to už jsou tedy věci, které se netýkají kotlů, ale spíš těch záležitostí na rychlé úklidy a podobně. Co za to si mohou pořídit?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Děkuji pěkně, vysvětlím. To je pomoc, která je určená pouze pro obce. Je to tak, že obec může využít maximálně 200 tisíc korun a je to na typy zařízení, které nedostanou nebo které jsou nedostatkové například v rámci hasičského záchranného sboru nebo té obecné distribuce z těch různých sbírek a je to o to, aby například do svého majetku zakoupili velkokapacitní vysoušeč, zkrátka zařízení toho typu, které se jim může hodit i v budoucnu. Moje starostenská zkušenost je taková, že se nám podařilo nebo i vyplatilo do majetku obce zakoupit několik takových vysoušečů, protože ty povodně se zkrátka budou opakovat. Nikdo z nás neumí říct kdy, ale budou.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A potom teda o tyto věci, které jsou určeny jen pro obce z toho programu rychlé pomoci, tak ty si jednotlivci potom vyzvednou u starosty, nejen tedy vysoušeč, ale i ostatní.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Přesně tak. Zapůjčí si ji na té radnici na určitý daný čas. To nejsou jenom vysoušeče, měly by tam být i prostředky na jednorázovou podporu, ale hlavně bychom to měli směřovat na to, co může být použito opakovaně.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Žádosti mohou posílat lidé i obce do konce srpna, tedy myslím u obou těch programů. Když to pošlou elektronicky tu žádost, tak za jak dlouho se k nim peníze dostanou?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Co se týká té zálohy, tak my jsme to udělali tak, aby to byla záležitost dní, a musím říci, že moji kolegové mně garantují, že to je dní, to je jedna z věcí, na které jsem velmi důrazně trval. Druhá věc je pak to následně vyúčtování, to zkrátka nějaký čas trvá, také ale u těch žadatelů, jak dodají doklady.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A požadujete nějaké záruky, mám na mysli to, jestli třeba když vás žádají lidé, ale i obce o pomoc po mailu, tak jestli vyžadujete třeba dokladování pomocí fotografií, podobně jako to je u pojišťoven, anebo když třeba lidé žádají na úřadech práce o mimořádné dávky?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Za prvé my máme poměrně dobrý přehled o tom, kde ta povodeň přišla a kde zasáhla. A samozřejmě že vyžadujeme tuto dokladovou část. Přiznám se, že jsme trochu zvolili metodu, že teď je potřeba pomoct hned a rychle těm lidem a tu dokladovou část chceme u toho vyúčtování. Nepochybně tou součástí musí být, základní dokumentace stačí na začátku, ta podrobnější v rámci toho vyúčtování.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže obce i lidé dostanou peníze hned, dostanou je prakticky hned, velmi rychle, dostanou stoprocentní zálohu, jak jste o tom hovořil. A následně...
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ale, prosím pěkně, na výši té dotace. To znamená, jestliže na ten kotel třeba i v tom 20 procentům my vykrýváme, řekněme, 70, 75 procent celkových nákladů, plus 10 tisíc na instalaci, tak dostanou jenom tuto částku, nikoli tedy celý náklad.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ale následně potom každopádně probíhá to vyúčtování. Jak se zaměříte na kontrolu? Já nechci samozřejmě tady v těch těžkých chvílích nějak nevhodně spekulovat o nějakých podvodnících, to by mě samozřejmě ani nenapadlo v tuto chvíli, ale spíš my jde o ten systém, jak to funguje, jak uvažujete v systému té kontroly?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Paní redaktorko, my máme, my máme těchto programů po republice tolik i v rámci Zelené úsporám, že ten kontrolní systém je opravdu velmi propracovaný. Uvědomte si, že máme 80 tisíc příjemců Zelené úsporám po celé republice, které jsou předmětem individuální, ale vytrvalé kontroly. Takže zkontrolovat tyhle žadatele v obcích z našeho pohledu se ukazuje nebo my věříme, že by to neměl být problém. Ty kontroly budou, my nechceme lidi otravovat. Na druhou stranu jsou to veřejné peníze.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, tomu rozumím. Na čem bude záviset výše podpory, na jakou tedy dosáhnou ať už obce, anebo jednotlivci?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
U těch jednotlivců je to stanoveno v konkrétní výši podpory na konkrétní typ toho kotle, protože podle toho, kolik který kotel stojí, podle toho je definovaná ta výše. Na webu je tabulka, která říká, že když máte plynový kotel, tak ta částka je nejmenší, také proto že je nejlevnější. Když se dostanete ke kotlům čtvrté generace, tak ta podpora může být až skoro 80 tisíc korun. To je podle toho typu toho spalovacího zařízení. U obcí je to tak, že je stanovena konkrétní výše podpory na kilowatthodinu, protože záleží na tom, jak výkonný ten kotel koupíte. Berte to tak, že to jsou kotle pro zařízení typu škola, školka, domov důchodců, léčebna dlouhodobě nemocných, kulturní dům, něco takového.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
U obce je to hlavně podle instalovaného výkonu kotle. A není to třeba i tak, že byste zohledňovali šetrnost k životnímu prostředí při stanovování té výše, třeba u těch lidí u druhů paliva a emisních třídách, o tom se neuvažuje?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
My jsme o tom diskutovali už na Moravskoslezském kraji, jak postupovat. A musím říci, že všechny studie, které máme, ukazují, že kdybychom postavili tu podporu na nějakém množství zplodin, které vypouštíme, tak by to například znamenalo, že by nebyla žádná podpora na plynové kotle. Ale pak ale hrozí, že se dostanete do problémů, že vám vypadne jeden segment. Nakonec jsme zvolili tu metodu spíš jednoduší, ale rychlejší.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A na čem závisí výška podpory u té rychlé pomoci? Tam mohou obce získat až 200 tisíc korun. Jak tady vlastně stanovujete výši?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Tam je dán konkrétní limit na konkrétní typ. To znamená, třeba 10 tisíc na vysoušeč, je tam zkrátka konkrétní maximální částka příspěvku na toho jednotlivého žadatele. Těch 30 milionů korun je relativně hodně i málo. Takže tady opravdu bude hrát i roli to, kdo jak rychle požádá, protože díky tomu, že ty žádosti vedeme elektronicky, tak jsme schopni přesně elektronicky sledovat, o jaký objem zatím je požádáno, tedy kolik zbývá a kdy ta částka bude vyčerpaná.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jsou to poslední peníze, které vaše ministerstvo vyčleňuje?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Já to v tuto chvíli neumím odhadnout, protože to jsou peníze, které bereme z rezervy. A protože máme projekty, to jsou takzvané národní peníze, aby bylo jasno. To jsou prostředky, které jsou tvořeny od plátců, to je třeba za poplatky za znečištění odpadních vod, za znečištění ovzduší. To nejsou evropské peníze. A podle toho, jak se nám vyvíjí ty platby, podle toho směřují také tyto výdaje. My bychom rádi uměli slíbit, že to bude víc, třeba od léta další částka, ale já to v tuhle chvíli neumím garantovat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A rezervy ještě máte?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Máme rezervy, ale záleží na tom, jak se budou vyvíjet ostatní programy. Berte to, že těch programů je víc než desítka a bavíme se o celkovém ročním objemu cca 450 milionů korun na fondu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ale skrz ty programy se asi peníze přelévat nemohou, že byste třeba, jde to?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ano, to musím říct, že to je právě to jedna z věcí, kterou je mé rozhodnutí, že jsem z jiných programů vzal peníze, aby mohly být na toto.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Na kolik miliard teď stát odhaduje škody?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
To se, víte, opravdu v tuhle chvíli nedá odhadnout. Jedna věc je taková ta jednorázová škoda, kdy tak jak objíždím obce, tak ty obce už dneska jsou relativně schopné odhadnout tu škodu na tom obecním majetku. Ale nikdo vám neodhadne ty škody, které nejsou. Já vám uvedu příklad, jedním z velmi zasažených oblastí je Krkonošský národní park, není to to téma, kde by byly zasaženy domácnosti, lidé, takže chápu, že to třeba není tolik mediálně zajímavé, ale jenom v Krkonošském národním parku máme škody přes 100 milionů korun a ten reálný důsledek bude také to, že jsme pojištěni, a co se nám podaří vymoci z pojištění, fakticky nebude znamenat škodu pro stát. Takže i tady to je to dopočítávání. Ale moje zkušenost nejenom z těchto povodní ukazuje, že tu celkovou škodu, ten celkový účet, to nelze udělat dřív než za měsíc, za dva.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Budou-li se povodně opakovat častěji než dosud, bude si moci stát dovolit takovou pomoc zaplaveným jako teď? To je jedna z těch dalších zneklidňujících otázek, pane ministře.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Víte, to je, to je spekulativní otázka, ale na druhou...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Podle klimatologů povodně budou častější a většího rozsahu, proto se na to ptám.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Já rozumím tomu dotazu. Na druhou stranu musím říci, že já moc na tyhle prognózy nevěřím, ne proto, že bych byl odborníkem na to, který může říct: mají, nebo nemají pravdu. To rozhodně nejsem a hrát si na něj nebudu. Ale jednu věc bych přece jenom chtěl uvést. Když se podíváte, a my jsme se o tom bavili s mými kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu, kteří odborníci na rozdíl ode mě jsou, tak oni ukázali zajímavou statistiku. Oni říkají: my dneska všichni žijeme v představě, že tato dekáda tohoto století je extrémní na povodně. A oni říkají: no, ale při délce sledování povodní a v českých zemích se sledují povodně po staletí, ne posledních 100, 150 let, tak vidíte, že naopak je to tak, že to minulé století bylo extrémně dobré v tom, že těch povodní bylo velmi málo. Srovnáme-li to například s 19. stoletím nebo jenom s druhou polovinou 19. století, tak vidíme, že ta situace není extrémně výjimečná. To, že ale žijeme v zemi, která je hustěji osídlena, to, že žijeme v zemi, kde ty škody i s ohledem na rozsah toho majetku, jsou větší, to je pravda. Na druhou stranu zaplaťpánbůh počet lidí, kteří přijdou o život při těch povodních, je sice stále tragický, číslo 11 je hrozivé, ale srovnáme-li si to s povodněmi v 19. století, tak je to zlomek.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Souhlasíte, pane ministře, jako člen vlády s návrhem ministra zemědělství, aby se zákon změnil tak, aby mohly být vyvlastňovány pozemky, pokud se na nich v budoucnu bude stavět protipovodňové opatření?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Víte, jako člověk právnického vzdělání vždy říkám, že ďábel je skryt v detailu a nedávejme generální soudy. Na druhou stranu jako člověk, který projel ty oblasti v posledních 14 dnech, bych řekl, křížem krážem takřka každou obec zaplavenou povodní, tak musím říci, že to, že někdo vystaví nový objekt v místě, kde v roce 2002 a v roce 98 nebo 2006 byla povodeň a tváří se, že to riziko není, já považuju za absolutní hazard a nezodpovědnost. Nejenom od toho, kdo to staví i od toho, kdo to povolil, ale při vší úctě také od toho, kdo si takovou nemovitost koupí. Druhou záležitostí ale je, že máme...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Já jsem se ptala na to vyvlastňování.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ano, to je součástí toho. Zkrátka hledat nějaký parametr, jakým způsobem na soukromých pozemcích, které jsou u těch řek, zabránit tomu, aby ta výstavba proběhla. Bavíte-li se s každým starostou, tak vám starosta řekne: no, my sice chceme na jednu stranu tomu bránit, ale my nemáme na to, abychom ty pozemky vykoupili, je to soukromé vlastnictví, a pokud například ten investor, ten vlastník přijde a řekne: my tady postavíme budovu, která bude mít průtočný profil, tedy například v přízemí budou otevřené garáže, kudy když tak voda proteče, což jsou takové projekty i v hlavním městě Praze i v jiných městech, tak to nebrání, tak to je o hledání nějakého rozumného kompromisu a rozumné debaty. Druhou záležitostí ale je zástavba, která podél těch řek a toků je po desítky, ne-li po staletí i v Praze, ať už je to Dolní Sedlec, ať to jsou Lahovice, Lahovičky, kde se bavíme ne o zástavbě 5, 10 let, ale desetiletí, které jsou u té vody a které se ukazují, že účinně chránit je velmi obtížné. Jako člověk, který dělal starostu v Praze 6 a ví, že v Dolní Sedleci bydlí lidé, kteří vám říkají: my tu bydlíme několik generací a na tu vodu jsme zvyklí, tak jim říct: už tu nebudete bydlet a vaše domy se zbourají, já nevím, jestli tohle je možné a to hledání toho kompromisu je velmi bolestné.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Já jsem se na to ptala hlavně proto, že mě zaujal názor specialisty ČVUT docenta Satrapy. Ten názor mi řekl, myslím, minulý týden v Událostech, komentářích, že vlastně v tom českém poměrně často korupčním prostředí, kde lidé vidí, jak úřady takzvaně nebo lidově řečeno šmelí s pozemky, tak vykazují přirozenou nevůli a nechuť dávat své pozemky k dispozici státu kvůli veřejně prospěšným stavbám nebo ve veřejném zájmu. Zajímá mě váš názor, jestli je etické vlastně chtít za této situace pozemky od občanů a jestli by si neměl stát třeba nejdřív zamést před vlastním prahem?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Podívejte se, na všech úrovních výkonu veřejné správy dochází k pochybení, které máme co zlepšovat. To není jenom o státu, to je o krajích, to je o obcích, to je o všech těch jednotlivých parametrech, které jsou. Já si myslím, že pokud by se jednalo o vyvlastnění například ve prospěch povodí, které z podstaty věci ty pozemky neprodává, ani prodávat nemůže, ale drží je proto, že jsou součástí té vodní cesty, byť širší, no, tak to asi nějaký smysl má. Máme projekty na severní Moravě i jinde, které jsou o tom, že se snažíme revitalizovat vodní toky, a dokonce jsou místa, která se stávají rekreačními plochami, velmi oblíbenými a velmi vítanými. Jsou tam cyklostezky, jsou to odpočinková místa a velmi je vítají. Na Ostravě, v Ostravsku je jeden z takových dobrých příkladů. Já, víte, moc nejsem příznivcem takových těch generálních soudů, kdy se řekne: tak ten stát stejně funguje špatně, tak se na to vykašleme. Já myslím, že bychom se měli pokusit hledat nějaké řešení. Obávám se, že to řešení není jenom o tom, že si řekneme: budeme vyvlastňovat a tím je ten problém vyřešen. To si myslím, že je jedna kapka toho problému. Je to o dobrých a kvalitních územních plánech, protože to je základní ústava každé obce. Jestli ta obec má dobrý územní plán a jestli ho dokáže dodržovat, jestli to není tak, že udělá územní plán a pak v průběhu toho času provádí tolik změn, že to není dokument, ale ementál. Zkrátka to je o výkonu také té obecní samosprávy. Přiznám se, že v tomto ohledu jako člověk, který je velkým zastáncem starostenské samosprávy, nejsem z těch, kteří mají pocit, že tady hlavní slovo nebo tím hlavním na tahu by měl mít stát. Podle mého názoru to není stát, který tady je nejvíc na tahu při řešení toho problému. To neznamená, že má zůstat stranou, abychom si rozuměli.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, taky jsem před časem mluvila s předním světovým klimatologem, který upozorňoval na to, že v globálním ovzduší je rekordní množství CO2, což on dával do souvislosti se změnami klimatu. Ale třeba podle českého klimatologa Pretla se naopak vliv CO2 přeceňuje, pokusy o řešení stojí nesmyslné peníze a podle něj by se spíš mělo investovat do práce s krajinou. Na jakém pólu z hlediska těch řešení stojíte vy?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Na tom druhém, co jste zmiňovala.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A jak by stát...
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
To znamená...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ano, a jak by stát měl přinést změny v práci s kraji?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Já vám vysvětlím jenom tu pozici a pak odpovím, jestli dovolíte. Myslím, že je to také o tom, aby celá Evropská unie, která má tu aktivní klimatickou politiku, teda po pravdě řečeno jediná na světě, která se tím takto intenzivně zabývá, produkuje 11 procent produkce CO2 a ten zbytek se dívá na to, jak ona jediná bojuje, což je samo o sobě absurdní, tak by také měla říct, kolik ten náklad, ten boj pro ni znamená a jakého reálného výsledku je schopna dosáhnout. Jestliže existují studie, které nikdo moc zásadně nezpochybňuje a říkají, že roční ztráta konkurenceschopnosti evropských zemí za to, že má svoji politiku ochrany klimatu, ale jenom jako jediná, bude stát evropské státy ročně kolem 250 miliard dolarů a efekt je, že zpomalí růst nebo předpokládaný spočítatelný, odhadnutelný růst teploty v tom století o 0,05 stupně, to znamená nijak, tak v tomto ohledu se ptám, jaká je efektivita té věci. Druhá záležitost je to, že bychom neměli vzdávat rozumnou politiku. Zkrátka každé řešení, které je o tom, že dokáže být šetrnější k životnímu prostředí a zároveň dokáže žít bez veřejné subvence, je správné a měli bychom se o něj pokusit.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale, pane ministře, jak tedy jinak pracovat s krajinou? Přece vždycky po záplavách se o tom hovoří a pak je otázka, jestli až voda opadne, tak jestli ten problém neusne a nečeká se vlastně s dalšími sliby na další povodeň. Jak by se mělo jinak pracovat s krajinou a jaké změny by se učinit měly, pokud tedy se třeba odborníci, ale i vláda shodne na tom, že řešit CO2 v ovzduší není tou prioritou, ale měla by to být práce s krajinou, jak, aby to nebyla jen floskule?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Já vám uvedu zase konkrétní příklad. Když se podíváte do Dolan, Česká televize tam natáčela tu bleskovou povodeň o víkendu, tak vidíte, že Dolany ve středních Čechách zasáhly dva proudy. Jeden byl rozvodněný Zákolanský potok, což po pravdě není potok, ale strouha, která najednou se zvedla na padesátinásobek, to žádná z řek, o které způsobila tu katastrofu, neudělala, zkrátka padesátinásobný nárůst. A druhá věc je, že tu hlavní škodu způsobila voda, která přišla z pole, pole, které nemá ty klasické zadržovací prvky, jako pole vždycky mělo, ať už to jsou remízky, to že jsou rozorané věci kvůli tomu, že jsme s kolektivizovali zemědělství před 50 lety, a stále se potýkáme s důsledky, návrat přirozených prvků do krajiny. Mimochodem my na ministerstvu máme program financovaný z evropských peněz, který je právě o tom, a teď běží dokonce výzva, mohou se zájemci hlásit, která je pro to vrácení původních prvků, které do té krajiny patří.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Které to jsou?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Což jsou větrolamy, remízky, rozdělení těch polí, vrácení mezí, které tam vždycky byly. Zkrátka to, jak to pole, jak se vždycky hospodařilo, ne na gigantických lánech, ale na subjektech, které jsou součástí krajiny.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, přece o tomto se mluvilo už po povodních v roce 2002. To je skutečně nějakých 11 let. Co tomu tedy brání, pořád jsou na obcemi širokořádkové plodiny, které samozřejmě tu vodu pustí dolů na obec, nejsou tam meze, nejsou tam remízky. Vždycky se o tom po záplavách mluví. Co tomu brání změnit tu krajinu a pracovat s ní?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Paní redaktorko, já teď neumím popsat, co dělali moji předchůdci posledních 10 let. Já se snažím popsat to, co se snažím dělat za dobu svého ministrování a to je ty peníze tam dát a tyhle projekty podpořit, seč jde. Pravdou je, a sám jsem překvapen, že třeba o tyto projekty mezi žadateli moc velký zájem není.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jak si to vysvětlujete?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Také proto, že to z hlediska možná, já nejsem agronom, nejsem člověk, který je schopen posoudit tu ekonomiku hospodaření v oblasti zemědělského podnikání, ale možná že je to také o tom, že z hlediska té výnosnosti je výhodnější postupovat jiným způsobem. Já vám uvedu jeden příklad, který považuju za špatný a ve kterém se všichni potýkáme a bohužel ta politika životního prostředí a já bych tady řekl spíš zelená politika, způsobila hroznou roli. Podívejte se na to, jak vypadá česká krajina s řepkou. Jestli někdo myslí, že řepka je zrovna ze surovin, která přispívá...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
No, protože tam jsou vysoké dotace.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Přesně tak. Nesmyslně vysoké dotace při plnění nesmyslných kvót a kritérií, které už dneska víceméně veřejně i v Evropě říkají, že vůbec ničemu nepřispívají a spíš škodí. Přesto je tu politika, která funguje, přesto je tu modla, která v Evropské unii stále platí a o které se stále diskutuje, aby se zdokonalovala, zdokonalovala ze systému, které podle mého názoru na samém počátku už neměl moc smyslu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jaká protipovodňová opatření byste jako ministr životního prostředí doporučoval? Protože třeba zřejmě celý tok řeky nelze ohradit protipovodňovými stěnami. Ale specialisté...
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Ani to není nutné.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ale specialisté dnes říkají, že pokud se nebudou projektovat zábrany na těch, na ty povodně z roku 2002, plus 30 až 40 centimetrů, že to nebude mít smysl. Vy říkáte, že samozřejmě to nejde, ani to nemá smysl ohrazovat celý ten tok. Jaká protipovodňová opatření podle vás budou mít smysl a jaká stát zaplatí?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Oddělme, prosím, protipovodňová opatření v sídlech a oddělme mimo sídla. V těch sídlech je to o tom, abychom hledali opatření na to Q2002, plus něco. To já považuju za sice ambiciozní, ale asi nevyhnutelné v čase. Koneckonců příklad Ústí nad Labem nebo jiný ukazuje, že je to potřeba. Druhá záležitost je zásahy podél menších toků. Zase uvedu příklad, ať už je to ten Zákolanský potok, o kterém jsme hovořili, ať už je to ta Rokytka, anebo je to třeba Šárecký potok. Mimochodem to je vždycky první signál v Praze, že se blíží povodeň, rozvodněný Šárecký potok, u kterého vystavět hráze podél délky by bylo i ekonomicky zcela nesmyslné. Musí se hledat jiná řešení a ta se tam mimochodem dnes již realizují. Bohužel nebyla hotová celá, ale jenom zčásti. A druhá záležitost jsou zásahy mimo sídla, protože v řadě případů také platí, aby se ty koryta řek vrátily do své původní podoby. Vždyť ne náhodou se říká, a tahle povodeň to ukázala také, že voda má paměť, že při všech povodních se vždycky vrací do toho původního koryta, překvapivě i toho koryta, které tam bylo třeba před 100, 150 lety.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Co přehrady, stavěny byly jako zásobárny vody, prevence před povodněmi byla vždycky z hlediska přehrad druhořadá, protože na tomto území u nás bylo vody vždy spíš méně, všechna od nás odteče. Není čas na změnu?
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Vy jste naznačila otázka sucha. Mimochodem kdyby nebyla tato povodeň, tak největší diskuse, které bychom na ministerstvu vedli, by nebyla tolik o protipovodňové ochraně, ale proti riziku sucha, protože máme studie a Svaz města a obcí má podobné, které říkají, že v horizontu 20, 50 let zhruba dvěma třetinám obcí v České republice hrozí sucho. Ale díváme-li se na tu ochranu, pak, vy jste to řekla správně, ta kaskáda má své limity. Já si myslím, že je opravdu přeceňované a jsou přeceňovány její efekty. Ale bavit se o nějakých řešeních i jinde, v jiném režimu nebo v jiných tocích je dobře a v tomto ohledu já už jsem řekl jednou, samozřejmě že od ministra životního prostředí se očekává, že bude na prvním místě bojovat za tu přírodu, ale někdy holt přijde ta Sophiina volba rozhodnout mezi tím, jestli to má být ochrana přírody nebo ochrana člověka. A já jako ministr, budu-li na to tázán, budu volit v tomto ohledu vždycky až na poslední okamžik při vyčerpání všech možností, ale preferenci ochranu lidského osídlí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Děkuji vám za interview, na shledanou.
Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí a místopředseda ODS:
Děkuji pěkně.
