Je třeba překonat nevyrovnanost obchodní bilance
27. května 2013

Petr Nečas: Je třeba překonat nevyrovnanost obchodní bilance

Rozhovor předsedy vlády Petra Nečase s ruskou agenturou Interfax před cestou do Ruské federace.

Pane premiére, co očekáváte od návštěvy Ruska? S kým se plánujete setkat? Jaká témata byste chtěl diskutovat především?

Mezi ČR a Ruskem existují tradičně pevné vazby. Význam našeho partnerství vyzdvihla návštěva prezidenta Medveděva v Praze v prosinci 2011 a následné pravidelné vzájemné návštěvy českých a ruských představitelů. Moje nynější návštěva Ruska je proto potvrzením velmi dobrých vztahů mezi ČR a Ruskem jak v politické, tak hospodářské oblasti. Tato čtyřdenní návštěva je jedinečná svou intenzitou – česká delegace navštíví kromě Moskvy Petrohrad, Jekatěrinburg a Soči. Setkám se s předsedou vlády Medveděvem a prezidentem Putinem, a také s gubernátory těchto oblastí. Dále nelze opomenout, že se mnou do Ruska přicestovala rozsáhlá česká podnikatelská delegace. V Jekatěrinburgu a Petrohradu jsme zorganizovali podnikatelská fóra, v rámci kterých se setkají čeští a ruští podnikatelé.

Tradičně se v našich rozhovorech dotkneme našich velmi komplexních hospodářských vztahů a rád bych také hovořil se svými ruskými partnery o energetických otázkách. Není rovněž možné zapomínat, že ČR a Rusko pojí řada vazeb v kulturní, intelektuální a vzdělávací oblasti. Máme zájem diskutovat o jejich posilování – chtěli bychom např. rozvíjet intenzivnější spolupráci mezi českými a ruskými historiky. Stále více Čechů má také zájem v Rusku studovat, což vnímám jako velmi pozitivní známku rozvíjejících se mezilidských kontaktů. Proto bychom rádi studentské výměny usnadnili.

Jste spokojený s úrovní vzájemného politického porozumění mezi Prahou a Moskvou? Před několika lety byly rusko-české vztahy narušeny americkým plánem protiraketové obrany. Urovnaly se již rusko-české vztahy?

Naše vztahy s Ruskem byly vždy dobré, i když jsme v minulosti měli na některé věci rozdílné názory. Naše spolupráce se odvíjí od řady oblastí, kde máme společné zájmy. Vždy jsme hovořili otevřeně a to se týká i problematických otázek. Myslím, že transparentní přístup je klíčem k dobrým vztahům a ruští partneři to oceňují.

Do Moskvy povedete velkou delegaci českých podnikatelů. Jak hodnotíte investice, obchod a ekonomickou spolupráci mezi našimi zeměmi? Existuje zde ve vzájemných vztazích nevyužitý potenciál? Na jakých konkrétních projektech může být dosaženo dohody během Vaší návštěvy? Předpokládá se podpis nějakých smluv?

Ruskou federaci považuji za strategického obchodního partnera ČR. V exportní strategii přijaté mojí vládou bylo Rusko zařazeno mezi 12 prioritních zemí. To, že pro rozvoj vzájemného obchodu existuje významný potenciál, je patrné z dynamického rozvoje vzájemné obchodní výměny – v loňském roce se obrat vzájemného obchodu zvýšil o 6 % a dosáhl tak rekordní úrovně 14,1 mld. USD. S ohledem na nákup ruské ropy a zemního plynu je saldo vzájemné obchodní výměny výrazně pasivní ve prospěch Ruské federace, naším zájmem je proto přispět k vyrovnanější bilanci obchodu.

Věřím, že české firmy k tomu mají jak dobrou tradici, tak kvalitní produkty. Například české tramvaje jezdí v řadě evropských i amerických měst, osobní automobily Škoda jsou oblíbené mimo Evropu i v Indii, Číně či na Blízkém východě. V Rusku jsou známy zejména produkty českého strojírenského či chemického průmyslu, které jsou tradičními obory našeho hospodářství. Zástupci českých společností, které mne na mé cestě doprovází, podepíší několik smluv a jiných dokumentů např. na dodávku technologií pro vodní elektrárnu a stavbu paroplynové elektrárny, vybudování zařízení na těžbu kamene či o vytvoření společných podniků dopravního a strojírenského průmyslu.

Významným krokem z hlediska rozvoje vzájemné spolupráce bylo v roce 2011 přijetí Společné deklarace o partnerství pro modernizaci, která byla podepsána během návštěvy tehdejšího prezidenta Ruské federace Dmitrije Medveděva v Praze. V rámci partnerství pro modernizaci se snažíme rozvíjet především projekty, které přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti hospodářství obou zemí. Důležitou roli sehrává také podpora ze strany České exportní banky, která pro perspektivní projekty zajišťuje dostupné úvěry. Velký význam přikládáme spolupráci českých firem s partnery v jednotlivých ruských regionech a přímým kontaktům s jejich představiteli. Z tohoto důvodu v rámci své cesty navštívím také Petrohrad a Jekatěrinburg.

Co se týče nevyužitého potenciálu, dokáži si představit např. ještě větší spolupráci v sektoru služeb, ale i v dalších oblastech s vyšší přidanou hodnotou.

Obává se Praha toho, že by Rusko mohlo omezit dodávky ropy do ČR po spuštění nových exportních tras, například Baltic Pipeline Systém-2 a ESPO?

Kapacita ruských exportních ropovodů – poprvé v dějinách země – překročila poté, co byla dokončena nová transportní infrastruktura, potenciál ropné produkce Ruska. To znamená, že Rusko je nuceno, abych tak řekl, optimalizovat své exportní trasy. Klíčovým bodem je pro nás zachování nediskriminačního přístupu k ruské infrastruktuře pro všechny směry exportu a všechny ruské producenty a obchodníky. Na druhou stranu musíme být připraveni na jakoukoliv nepříjemnou situaci, která by se na ropovodu Družba mohla ohledně dodávek ropy objevit. Z tohoto důvodu se ČR v loňském roce stala jedním z akcionářů ropovodu TAL a budeme pokračovat v našem úsilí o posílení této infrastruktury.

Česká republika je jednou z nejoblíbenějších destinací ruských turistů. Jaká je s ohledem na to pozice Prahy v otázce liberalizace a pozdějšího zrušení vízové povinnosti ve vztazích s Ruskem? Je možné, že na červnovém summitu EU-Rusko dojde k podpisu dohody o uvolnění vízového režimu? Je realistické očekávat, že vízový režim bude zrušen na konci roku 2014?

Dialog o vízové liberalizaci bychom měli vnímat v celkovém rámci vztahů EU-Rusko. Moment zavedení bezvízového režimu bude výsledkem politického rozhodnutí na úrovni EU, které bude učiněno na základě technické evaluace na obou stranách.

ČR podporuje proces vízové liberalizace s Ruskem za předpokladu, že budou splněny dojednané podmínky. Nicméně společnou vízovou politiku definuje EU, nikoliv sám členský stát. Dále je nutné zdůraznit, že zatímco se EU stále potýká s dopady vízové liberalizace se státy západního Balkánu, souběžně probíhá proces vízové liberalizace s Ruskem a státy Východního partnerství.

Věřím, že je možné, aby renegociovaná vízová facilitační dohoda mezi EU a Ruskem byla uzavřena na summitu EU-Rusko, který se uskuteční 3. – 4. června, nicméně samozřejmě nejdříve musí být vyřešena otázka biometrických služebních pasů.

Jaké jsou vyhlídky na rusko-českou spolupráci v obranném a leteckém průmyslu? Účastní se ČR v rámci NATO společných cvičení s Ruskem?

V první řadě bych rád konstatoval, že česko-ruské vztahy v oblasti obrany jsou dobré. Chci zdůraznit, že ČR je připravena k pragmatické a vzájemně výhodné spolupráci na bilaterální i multilaterální úrovni.

Co se týče spolupráce obranného a leteckého průmyslu, jsem přesvědčen, že má velký potenciál z hlediska dalšího prohlubování a posilování.
V této oblasti existuje řada příkladů úspěšných projektů – nejviditelnějším z nich jsou dodávka českého dopravního letounu L-410 Turbolet vzdušným silám Ruské federace nebo českých agregátů pro vrtulníky montované v Ruské federaci.

Klíčovým projektem naší vojensko-technické spolupráce je potom český program modernizace vojenských dopravních vrtulníků Mi-171Š Vzdušných sil ČR. Jejich nasazení v rámci mise ISAF bylo nejen vysoce ceněno spojenci, ale opětovně také prokázalo kvalitu této platformy. Díky tomu a dalším aktivitám na poli rozvoje vrtulníkových schopností se ČR stala jedním z hlavních nositelů vrtulníků typu Mi v rámci NATO.

Co se týče druhé částí Vaší otázky, rád bych zdůraznil, že ČR podporuje transparentní, praktickou a vzájemně výhodnou spolupráci mezi NATO a Ruskem. Tento vztah je z našeho pohledu velmi důležitý pro obě strany. Vážím si ruského přístupu ke spolupráci s NATO, např. co se týče boje proti námořnímu pirátství nebo v souvislosti s misí ISAF.

Kromě toho se ČR a Rusko setkávají v rámci institucionalizované spolupráce NATO a Ruska. Společně jsme velice aktivní v oblasti logistiky. V tomto kontextu jsem rád, že ruská strana bude zastoupena na cvičení Capable Logistician 2013, které bude největší událostí v oblasti logistiky ve střední a východní Evropě.

Má česká armáda stále sovětskou výzbroj, a pokud ano, jak je to s její údržbou?

ČR stále má široké portfolio vojenského vybavení sovětského původu, např. naše Pozemní síly stále používají různé typy obrněných vozidel – zmínil bych tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BMP-1 a BMP-2. Co se týče údržby, stále vlastníme rozsáhlé zásoby náhradních dílů a máme v provozu příslušná opravárenská zařízení.

Vzdušné síly provozují nadále vrtulníky typu Mi. Jejich údržba je také bezproblémová. ČR je schopna zajistit opravy vlastními prostředky ve státním podniku LOM Praha, který má všechny nezbytné certifikáty a povolení udělené původním výrobcem.

Jaké mezinárodní otázky hodláte diskutovat s ruskými politiky? Jaké jsou hlavní zahraniční zájmy Prahy?

Kromě spolupráce mezi Ruskem a NATO, kterou jsem již zmínil a kterou považuji za velice důležitou, se těším na mé diskuse s ruskými představiteli o nových příležitostech a podnětech pro vzájemnou hospodářskou spolupráci a světový obchod obecně, které vytvořilo přistoupení Ruské federace k Světové obchodní organizaci. Podpora volného mezinárodního obchodu patří k důležitým prioritám české zahraniční politiky a jsem velmi rád, že ČR a Rusko mohou nyní spolupracovat také na půdě této významné mezinárodní organizace. ČR uvítala vstup Ruské federace do WTO, který jsme dlouhodobě podporovali. Vstup do WTO a liberalizace obchodu je pro Rusko výhodná. Naopak zavádění ochranářských opatření by z dlouhodobého hlediska každou ekonomiku poškodilo.

Dalším důležitým aspektem naší zahraniční politiky je podpora lidských práv, demokratických hodnot a sdílení naší zkušenosti s politickou transformací. Tento akcent souvisí s naším zájmem o dění v státech na východní hranici EU a s aktivní rolí, kterou hrajeme ve spolupráci Evropské unie s těmito zeměmi, např. v rámci projektu Východního partnerství.

 

RNDr. Petr Nečas

RNDr. Petr Nečas

předseda vlády
předseda strany
poslanec PČR
člen regionální rady

Více o autorovi