Svévoli v parku je nutné ukončit
Návrh zákona o NP Šumava má mezi ekologickými aktivisty řadu odpůrců. Podle nich by bylo nejlépe žádný zákon nepřijímat a nechat v běhu stav věcí, jak to prosadil bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Současný ministr Tomáš Chalupa (ODS) ale tvrdí, že pravidla pro správu parku potřebují zákon.
Proč tedy zákon?
Martin Bursík byl pohádkář, který si se Šumavou svévolně pohrával. Od stolu v Praze. Bez dialogu, bez respektu k lidem, kteří na Šumavě žijí. V jeho době si správa parku vydávala protokoly o území, na kterém zasahovala. A sama si tyto protokoly schvalovala. To přece nejde.
Podle kritiků se zmenšuje bezzásahová zóna, protože dříve bylo chráněno 30 procent. Co je pravda?
Co se týče těchto třiceti procent bezzásahovosti, tak není počítána z plochy parku ani z plochy lesa, ale pouze z plochy lesa ve správě parku. Park má rozlohu 68 tisíc hektarů, les je na 55 tisících a z něj je ve vlastnictví správy parku 49 tisíc. Čili ona bezzásahovost na 30 procentech se týkala jen zhruba 16 600 hektarů. Náš návrh první zóny o rozloze 26 procent je počítán z plochy celého parku a představuje asi 18 tisíc hektarů.
Je jasně řečeno, co se ve kterém území smí či nesmí?
Rozhodně se nikdo nemusí obávat, že by se v první zóně stavěly hotely a podobně. Pokud se bude něco budovat, pak to budou přístřešky pro návštěvníky nebo dřevěné chodníky. Jedná se o návštěvnickou infrastrukturu.
Ve III . zóně parku jsou zastavitelná území, kde se budou moci obce podle schválených územních plánů rozvíjet. Jaké je riziko, že obce pod heslem veřejného zájmu mohou odsouhlasit například hotelovou zástavbu?
Každou změnu územního plánu obce musí schválit orgán ochrany přírody – Správy NP a CHKO Šumava. Obavy jsou tedy liché.
