6. května 2013

Chráním Šumavu, ale i Šumavany

Návrh zákona o Národním parku Šumava, za nějž Tomáš Chalupa získal od ekologů anticenu Ropák, má zítra projednat Sněmovna. Ministr z ODS jej však považuje za úspěch v ochraně přírody. MF DNES dal rozhovor.


Kritici říkají, že váš návrh zákona staví nad ochranu šumavské přírody možnost jejího využití i pro podnikatelské záměry. Vadí jim třeba věta, že cílem „je využití národního parku k turistice, rekreaci, jakož i k udržitelnému rozvoji samosprávných celků.”

Citujete poslední větu pátého odstavce. Všechny čtyři předchozí jsou o ochraně přírody a o ochraně dědictví, které tam zůstalo. Na závěr se říká, že tam po staletí žijou lidi a že tamní obce se mají nějak rozvíjet. U kulatých stolů tento kompromis odsouhlasili úplně všichni. Máme na Šumavě rušit cesty, které jsou tam tisíc let? Někdy je třeba provoz aut omezit, ale tetřev toká jen pár měsíců, proč máme cestu uzavřít na celý rok? Máme cestu vybagrovat a tvářit se, že tam nikdy nebyla? Abychom řekli, že je tam divočina? Tohle není můj koncept.

Nejhlasitější oponenti, jako Hnutí Duha či profesor Pavel Kindlmann, u těch kulatých stolů nebyli. Nešlo tedy spíše o diskusi pouze s umírněnými kritiky?

Řekli jsme iniciativám, které spolu komunikují: Máte v té radě dvě místa. Takže koho si vybraly, bylo jejich rozhodnutí. Při mém hlubokém respektu k vědcům a občanským sdružením existuje také skupina volených představitelů lidí, kteří tam bydlí. A to je 22 starostů. A upozorňuji, že jen jeden z nich je v ODS.

Mnozí odborníci včetně desítek zahraničních varovali, že váš návrh je pro národní park likvidační. Zásadní změny jste v úpravě prý přesto neudělal. Můžete jmenovat respektovaného vědce, který říká, že váš návrh je z hlediska ochrany přírody správný?

Odmítám říct jakéhokoli jméno. Když se dřív nějaké objevilo, vždy byl ten člověk zbylou částí dehonestován.

Jako třeba kdo?

Nebudu jmenovat. Návrh zákona je podle mě dobrý a dá parku stabilitu. Na jedné straně máte návrh vědců, podle nichž by měla být první zóna něco pod 30 procent, a naproti tomu je návrh obcí 15,9 procenta. My to dostali na 26 procent, to je kompromis.

Jiní vědci chtějí 50 procent. Místo čísel vezměme konkrétní místo. Byl byste třeba pro vybudování lanovky na kopec Smrčinu, ač se kvůli tomu zničí jedna z nejcennějších částí parku?

Bavíme se o 13 hektarech z šumavských 68 tisíc. To je dvacet setin promile. Mou podmínkou je, že to bude jedině úzký pás a že tam nebude nic jiného než lanovka. Můj laický rozum říká, že než projíždět autem parkem jako dnes (lyžování na Smrčině je dnes dostupné pouze z rakouské strany – pozn. red.), je lepší nechat auto pod kopcem a vyjet nahoru lanovkou.

I když padne jen dvacetimetrový pás lesa, bude to prostě jiné. Už to nebude divočina.

Co se změní? Srovnejte si tu situaci s Krkonošemi. Tam je takové řešení často zvolené a funguje, Jsou proto Krkonoše méně cenný park?

Nejsou právě Krkonoše plné sjezdovek dávány za příklad toho, jak by národní park vypadat neměl?

To jsem neslyšel. Já slyším nadšení od všech včetně vědců, že se bude v Krkonoších rozšiřovat první zóna.

Od útlého mládí se pohybujete na stranických sekretariátech, oblek ze sebe prakticky nesundáte. Jaký máte osobní vztah k přírodě?

Trochu to karikujete. Čím víc člověk žije ve městě, tím větší má k přírodě vztah.

Kdy jste naposledy spal třeba pod stanem?

Určitě v době svých novinářských studií, kdy jsme jezdili s partou na přátelské dovolené.

Jste nejen ministr, ale i místopředseda ODS. Vnímají vás jako člověka, který má ve straně velkou budoucnost. Uvažoval jste někdy o postu předsedy strany?

Já tady dnes a denně řeším jiné otázky. Víte, že největším problémem životního prostředí, který máme, není Šumava či odpady, ale to že 51 procent obyvatel téhle země žije ve zhoršeném ovzduší?

Neobáváte se, že třeba kauza firmy Key Investments, jíž jste kdysi svěřil stamiliony patřící Praze 6, vás může v dalším rozletu stáhnout dolů?

Obávám se, že o té kauze většina lidí – včetně mě – víc neví, než ví. Například kdo jsou podvodníci a kdo jsou ti, kteří byli podvedeni.

(Autor: Vladimír Ševela)