Novinky Mediální výstupy

Pokud se návrh zákona nezmění, bude se většina ve sněmovně hledat obtížně

"Proč měnit něco, co funguje," shrnuje postoj k novele zákona o stavebním spoření místopředseda rozpočtového výboru Vladislav Vilímec z ODS. Přestože reprezentuje koaliční stranu a novela vypracovaná ministerstvem financí přišla z vlády, naznačuje, že normu nečeká na plénu sněmovny přátelské přijetí. Opozici, nezařazeným poslancům i konzervativním koaličním zástupcům vadí především to, že by na trh se stavebním spořením mohly přijít i komerční banky.

Zákon jde do druhého čtení se zamítavým stanoviskem rozpočtového výboru. Co členům vadilo? 

Levice urychleně podala návrh na zamítnutí, takže debata nebyla nijak vyčerpávající. Obecně zákonu vytýká otevření systému stavebního spoření, tedy že by ho mohly poskytovat i komerční banky. Vadí jim i samotné účelové vázání státního příspěvku a nutnost prokazování účelovosti.

ODS se přiklání k otevření trhu pro komerční banky? 

Česká národní banka zastává názor, že není důvod mít systém uzavřený, že jeho otevření ochrání stavební spořitelny před výkyvy trhu. Je to věc diskuse, ovšem můj názor je, že by v tuto chvíli k otevření systému docházet nemělo. 

Jaké jsou hlavní argumenty proti vstupu komerčních bank? Například v Německu to funguje. 

Vidím je v celkovém riziku této operace. Stavební spořitelny mají jiný systém regulace. Mohly by se dostat do existenčních problémů. Univerzální banky mají výhodu, že poskytují daleko širší nabídku produktů, což spořitelny nemohou. Mohou požádat o to, aby se staly bankou. Ale pak si přiznejme, že to je víceméně likvidace myšlenky speciálních stavebních spořitelen. 

Podle šéfa resortu financí Miroslava Kalouska z TOP 09 jde o umělé vyvolávání obav ze strany lobbujících stavebních spořitelen. 

Samozřejmě že spořitelny lobbují, je to jejich byznys a jsou si vědomy, že v novém systému by musely požádat o univerzální bankovní licenci. 

Účelové vázání státního příspěvku na stavební spoření tak, aby šel jen na bytové účely nebo do penzijního připojištění, nevyvolává neshody? 

Je jasné, že stát, který vyplácí příspěvky, by měl mít dohled nad tím, jak se s nimi zachází. Pokud je myšlenka od začátku spojena se stavebním spořením, nemělo by to být jen běžné spoření. 

Stavební spoření stojí nyní na principu solidarity: spřátelení klienti spoří společně prostředky, z nichž někteří čerpají peníze na úvěr. Funguje to. Jaký má smysl to měnit? 

To je otázka, kterou si musí položit ten, kdo zákon předkládá, i ten, kdo ho schvaluje. Ani argumenty České národní banky jasně nezdůvodnily nutnost změn. Rozumím důvodům, které k tomu banku vedou: výkyvy trhu mohou ohrozit stabilitu stavebních spořitelen. Pořád se vede debata o tom, jestli by spřátelení klienti neodešli, až pro ně nebude spoření výhodné. Zatím se to však nestalo ani to nikdo nesignalizuje. 

Ve sněmovně zněly výhrady vůči takzvané nepravé retroaktivitě, tedy že by zákon platil i pro smlouvy uzavřené před jeho účinností, byť by se týkal jen peněz naspořených až poté, co norma vstoupí v platnost. 

Tam mám také velké pochybnosti. Zákon by se měl vztahovat až na smlouvy uzavřené poté. Zásadní změna podmínek by mohla vyvolávat soudní spory. Nechci mluvit za celou ODS, ale říkám retroaktivita ne. Účelovost ano, ale s tím, že by měla být rozšířena o studijní účely. 

To ve vládním návrhu nefiguruje. Objeví se to tedy ve formě pozměňovacího návrhu? 

Myslím, že ano. Jestli nakonec projde, je jiná věc. Ale už nyní by se o příspěvku na studium měla vést debata a neměla by se odkládat až na zavedení školného. 

Budete hlasovat pro návrhy, které vyřadí retroaktivitu a otevření systému, pokud přijdou? 

Když nedojde ke koaliční politické dohodě, zachovám se v souladu se svými názory. 

Vy sám je nepodáte? 

Pokud se jejich podání nezhostí nikdo z hospodářského výboru, připusťme, že jsem připraven se takové úlohy ujmout. 

Má původní vládní návrh zákona šanci projít sněmovnou? 

Pokud se nezmění, bude se ve sněmovně většina hledat obtížně. Nesouhlasí levice, těžko se bude argumentovat i mezi nezařazenými poslanci. Změna by měla vypadat následovně: účelovost zachovejme, u retroaktivity už i autoři zákona připouštějí, že bychom se jí měli vyhnout. Co se týče otevření systému, domnívám se, že to není potřeba. Budeme hledat koaliční jednotu, ale podle mého se v případě této normy žádné rigidní stanovisko od koaličních poslanců vyžadovat nebude. 

(Autor: Kateřina Surmanová)