Události, komentáře
Hostem komentovaných událostí ČT24 byl předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Pavel Suchánek.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Předseda sněmovního rozpočtového výboru, poslanec ODS Pavel Suchánek. Dobrý večer.
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A spolu s ním člen téhož, tedy sněmovního rozpočtového výboru, poslanec KSČM Jiří Dolejš. Dobrý večer.
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Hezký večer.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Dolejši, i opozice i vy v KSČM si tak jako koalice myslíte, že Česká republika potřebuje finanční ústavu? Zákonný závazný nástroj, který bude pod hrozbou sankcí politiky nutit k rozpočtové odpovědnosti a nezadlužování státu?
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Je to nástroj, který se postupně přijímal v jednotlivých zemích Evropské unie. Je možné si představit, že tento nástroj bude i u nás, ale rozhodně v tom nevidím nějaké kardinální řešení. A zejména ne v podobě, ve které je navržen, protože určitě se z dluhů nedostaneme tím, že budeme pouze škrtat. Z dluhů se dostaneme...
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
K tomu se dostaneme. Ale finanční...
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
...s ekonomickým rozvojem.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
...ústavu jako takovou za dobrou věc považujete.
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
My jsme byli od začátku proti původním zjednodušeným představám, že lze zajistit finanční stabilitu tím, že uzákoníme vyrovnaný rozpočet. Takovouhle pitomost samozřejmě už dnes vláda neříká. Pouze se snaží vyvíjet určitý tlak na to, aby dluhové tendence se zkrotily, ale aby tam byla možnost samozřejmě i pro fiskální impulsy.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ano, a vzhledem k avizované vstřícnosti ministra financí Miroslava Kalouska a celé koalice ohledně třeba změkčení těch procentních pásem zadlužení, která budou podléhat sankcím, dovedete si představit, že finanční ústava nakonec vznikne jako společné dílo koalice a opozice, nebo ani tady ten kompromis nebude možný?
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
My jsme se snažili pro to vytvořit prostor tím, že opozice navrhovala jednak přerušit jednání na určitý čas, než se vyjasní věci, a to nejenom v tomto zákoně, ale i v prováděcích předpisech, které na to navazují. Anebo vrátit ten zákon k přepracování, protože celá řada připomínek zejména z oblasti územní správy nebyla vyslyšena, o nich nebylo diskutováno. A ten prostor v rámci druhého čtení bude velmi malý.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale bylo avizováno, že tam bude koalice otevřená ke změnám...
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Otevřená, upravit numerické pravidla, to znamená, že jestli jsou tam hranice 40 - 45 - 48 a 50 % veřejného dluhu, a to mírně posuneme, tak to znamená, že by ten problém nespadl na tuto vládu do roku 2014, ale že by se to časově posunulo do roku 15 - 16, tedy na tu vládu příští, což je otázka, jestli toto má být efektem.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Suchánku, vy v dohodu s koalicí věříte a ve společné odsouhlasení finanční ústavy?
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
O tomto zákoně se hovoří ve sněmovně minimálně 10 let. Předložila ho vláda v současné době, protože je potřeba zastavit růst státního dluhu, ne jeho výši. My nemáme velmi vysoký dluh, celkový průměr je v Evropě asi 92 % a my máme 45. To znamená, ta výše dluhu ještě není katastrofální, ale je potřeba snížit tempo zadlužování, to jeho tempo, které se zvýšilo samozřejmě v poslední době.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A v dohodu věříte?
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
V dohodu samozřejmě věřím.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ten náběh sankcí za nárůst veřejného dluhu bude postupný, jak navrženo, tak ty první sankce začínají, pokud zadlužení přesáhne 40 % hrubého domácího produktu, kdyby vláda musela sněmovně podat zdůvodnění takového vývoje a co s tím chce dělat. A zajímavé to začíná být, pokud míra veřejného dluhu přesáhne, zase vycházím tedy z původního návrhu nebo z návrhu, který je na stole, pokud přesáhne 45 % HDP, kdyby mělo dojít na zmrazení platů ve veřejné správě a ústavním činitelům, s výjimkou soudců, by se měly snížit platy o pětinu. Jak jste stanovili zrovna tyto hranice 40 - 45 %?
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Ty hranice stanovila vláda a zřejmě je stanovila ještě dříve, než jsme se dostali do situace, v jaké jsme dnes. To znamená, proto pan ministr dnes ve sněmovně říkal, že je ochoten se o těchto pásmech bavit, protože jsme 45 % už dosáhli. To je jeden důvod, proč to je. O tom, jestli to zasáhne tuto vládu nebo příští...
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
40 % jsme dosáhli.
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
42,5 teď v současné době.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ano, to očekává ministerstvo financí pro tento rok. A předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka ten čeká 45 % už na konci tohoto roku. Čili neobáváte se toho dluhového vývoje, že půjde takto...
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Koaliční vlády a pan ministr financí neočekávají 45 %, proto se bavíme neustále o tom, o té hranici 40 %, kde ještě sankce nenastupují. Je tam pouze, vláda se zodpovídá sněmovně, musí říci, proč se zadlužování zvyšovalo a podobně. Sankce nastupují až od 45 %.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Dolejši, jak vy byste si představoval změnu, jaké třeba změkčení těch procentních pásem i v souvislosti s tím, co říká pan Suchánek?
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Já se především obávám, že samotné změkčení neřeší problém dostatečné podpory rozvoje. My tady přemýšlíme, odkdy začneme škrtat, ale vůbec neřešíme, jak koordinovat fiskální impulsy, to znamená, kdy otevřít ekonomiku pro větší investování i za cenu určitého dočasného nárůstu dluhu, což je záležitost běžná, Američané to už dělají, některé evropské státy navzdory tomu, že spadly z maastrichtských kritérií někam do špatných hodnot, to dělají rovněž. My bychom si zavřeli dveře pro takovou rozvojovou politiku tím, že bychom přijali tento ústavní zákon.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Na to vy neslyšíte?
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já na to slyším a já si myslím, že ekonomický růst nezávisí na tomto zákoně. Tento zákon opravdu má jen zamezit tomu, aby se nezvyšovalo zadlužování neúměrnou mírou. A o tom, jak budeme zvyšovat ekonomiku nebo zvyšovat růst ekonomiky, o tom musí hovořit jiné zákony a vlastně chování vlády.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A já bych se ještě přidržel zase těch čísel, která jsou na stole. Podle té navržené předlohy, pokud by zadlužení přesáhlo 48 % hrubého domácího produktu, vláda i kraje by v následujícím roce musely předložit aspoň vyrovnaný rozpočet. A při zadlužení nad 50 % HDP by pak vláda automaticky musela žádat sněmovnu o důvěru. Ano, ale proč tato vláda toto předkládá až teď s tím, že by to mělo platit od roku 2014, protože to vypadá opravdu, že předkládá jakýsi bič na vládu, která přijde po ní? Není to nefér? Proč k tomu vláda, proč k tomu vaše koalice nepřistoupila dřív, aby se to týkalo už této vlády?
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já jsem říkal na začátku, o tomto zákoně se jednalo asi 10 let ve sněmovně, to znamená ještě za vlády sociální demokracie před rokem 2006. Tento zákon není dělán pro vládu sociální demokracie ani pro vládu ODS, ten je dělán pro jakoukoli vládu, která po volbách v roce 2014, pokud budou v řádném termínu, nastoupí. To znamená, že není zde to žádný trest nebo msta, jestli někdo vyhraje volby.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale ne tuto vládu.
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Může se stát náhodou, že třeba tato koalice znovu zvítězí ve volbách a může být znova ve vládě. Já si netroufám tvrdit, jak ty volby dopadnou v roce 2014. Tento zákon je zkrátka udělán proto, aby vláda kterákoliv vzejde z voleb, hospodařila tak, jak má podle tohoto zákona.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
To berete?
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Já především vnímám paradoxní situaci, že jak národní vlády, tak ani evropská úroveň se zřejmě neví rady, jak rozhýbat ekonomiku Evropské unie, protože v jednotlivých zemích vznikají paradoxní situace, kdy se prosazují národní dluhové brzdy a opačný postoj je k takzvaným evropským dluhovým brzdám, když si vezmeme českou situaci, tak ODS je proti ratifikaci fiskálního paktu, ale velmi razantně tlačí na českou brzdu. Asi si je vědoma, že ta česká brzda je tvrdší a že vlastně postihne skutečně naše politické následovníky. Naopak Miloš Zeman, který je fanda do Evropy, tak mluví o tom, že evropská dluhová brzda by se měla odložit minimálně do roku 2017, protože teď potřebujeme dohnat vyspělejší země, které nám mezitím díky této vládě, která se nestará o hospodářský růst, tak nám ujely.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A ten absolutní strop, kdy vláda by měla požádat sněmovnu o vyslovení důvěry, navržený je veřejný dluh 50 % HDP, ministr financí Miroslav Kalousek za nejzazší strop považuje 60 % HDP. A vy?
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Kdyby tuto hranici měly ostatní členské státy Evropské unie, tak většina z nich už by dávno musela žádat o důvěru. Já se tomu samozřejmě nebráním té hranici 50 %, ale dovedu si představit, že i při sníženém tempu zadlužování se této hodnoty dosáhne během příštího volebního období.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Suchánku, vy věříte tomu, že finanční ústava prostřednictvím navržené dluhové brzdy skutečně dokáže zabránit tomu stále narůstajícímu veřejnému zadlužení?
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Nezabrání narůstání, ale zpomalí růst toho narůstání. To znamená rychlost zvyšování toho veřejného dluhu. Myslím si, že tento zákon potřeba je. A jestliže jste se, když se vrátím k tomu, zmínil o tom, že tím závazkem je vláda sociální demokracie, nám se stalo totéž v roce 2006, kdy sociálnědemokratická vláda byť s podporou dvou poslanců ODS schválila mandatorní výdaje ve výši 30 miliard korun a další vláda se s tím musela vyrovnat. Já si myslím, že nemůžeme hovořit o tom, že nějaká vláda trestá další budoucí vládu za to, že zvítězí ve volbách. Já si myslím, že ten zákon potřeba je. Já věřím tomu, že a každý stát by se měl vlastně starat o svůj státní rozpočet sám. A až vstoupíme do eura, mohli bychom vstoupit i Evropskému fiskálnímu paktu.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pokud ale tato finanční ústava dluhová brzda zafunguje, pak se ukáže, že veřejný dluh, který i za této vlády roste, stejně jako za vlád předchozích, že vlastně vůbec růst nemusí, protože pokud ho zabrzdí hrozba sankcí, třeba i osobních, kdyby se ústavním činitelům sáhlo na platy, tak proč to nejde bez sankcí? To by přece odpovědní politici měli dokázat i tehdy, kdy jim ty sankce v podobě snížení platů třeba hrozit nebudou, nemyslíte?
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že tam hrají roli dvě věci. Jedna věc je ta, že samozřejmě ty platy poslanců jsou spíš takovým mediálně trestem pro poslance, že nedodržují věci, pro které byli zvoleni pro tento stát - to znamená nezadlužovat, snažit se zvýšit výkonnost ekonomiky a podobně. Na druhou stranu samozřejmě musíme uvažovat v relacích toho, že my jsme exportní politika strašně silně vázaná na Evropskou unii a tak dále na export, a že poslanci v plné míře nemohou ovlivnit hospodaření tohoto státu ani dluhovou službu.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Nezdá se vám to zvláštní, že pokud to má zafungovat pod sankcemi, že to nejde ve správě odpovědných politiků bez sankcí?
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Já v těch samotných sankcích problém nevidím. Já spíš bych se obával toho, že ty sankce budou obcházeny lidmi, kteří mají skutečně významný vliv. Například máme zmrazené platy ve veřejné sféře, to drobní úředníci, pracovníci ve státní sféře dobře znají. A přitom odměny ředitelů odborů na ministerstvech, prostě lidí, kteří mají opravdu významný vliv, tak dosahují velkých hodnot, protože někteří říkají, dřou jako koně. Takže já se obávám, že tohle je skutečně spíš takové politické ustanovení, aby bylo jasno, že když se všem utahují opasky, takže symbolicky se utáhne i ústavním činitelům. Ale to řešení opravdu vidím v ekonomickém rozvoji. Tohle to, co je navrženo, pokud se to nezmění a nepropojí do mezinárodního kontextu, protože my jsme malá země a určitě ty vlivy našeho okolí jsou silné, tak to účinkovat nebude, bude to prostě brzda nikoli dluhu, ale brzda růstu. A to bohužel je praxe, kterou známe už nyní, protože jestliže máme záporná tempa hospodářského růstu, tak minimálně na úrovni jednoho procentního bodu je to díky této vládě, protože škrtá, škrtá, škrtá. A když seškrtáte, tak ty lidi nemají peníze, klesá poptávka. Známý efekt. Ale vláda furt se tváří, jako kdyby to nebylo.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak, pánové, nejen o finanční ústavě dnes byla řeč. Premiér Petr Nečas taky oznámil, že už nepočítá se změnou sazby daní.
Petr NEČAS, premiér a předseda ODS (záznam):
Jsme si vědomi toho, že neustálé diskuse o daňových změnách a samotné změny té nebo oné daně skutečně nejenom státní správě, ale především podnikatelským subjektům velmi komplikují život, a proto se vláda přiklonila k tomuto mému návrhu, aby bylo takto zastabilizováno daňové prostředí.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Suchánku, je premiérem zmiňovaná stabilita podnikatelského sektoru tím jediným nebo tím skutečným důvodem? Není za tím nehýbat už s daněmi, není za tím spíš snaha nedráždit lidi před sněmovními volbami v příštím roce, nepostavit si je proti sobě? Tak to je, ne.
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to je kumulace mnoha věcí, které spolu souvisí. Je to podnikatelské prostředí, jak jste říkal, je to samozřejmě, jak se dívají občané na to, jak tato vláda postupuje. A samozřejmě že to i pro ODS bylo velmi těžké jakékoliv zvyšování daní pro ně hlasovat. A myslím si, že by už v současné době vládní koalice i díky tomu, že v ODS ten odpor proti zvyšování daní se zvyšuje, by s tím měla velké problémy.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Dolejši, vy daně v tomto volebním období považujete už tedy za uzavřenou kapitolu?
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Rád bych v to doufal, i když prohlášení ze strany této vlády už bylo hodně a pak přišly změny, které sice nebyly koncepční, konzistenční, dokonce vyvolávaly koaliční spory, víme, že odešli tři poslanci a byli vystřídáni arestantem, který si odkroutil důvěru vlády a pak odešel. Takže asi ruku bych do ohně za to nedal. Ale vláda zřejmě je na konci s dechem. Prostě zjistila, že její důvěra je na 8 %. Má koaliční spory jak mezi ODS a TOP 09, tak samozřejmě i uvnitř ODS se ozývají hlasy, že tyto kroky vedly k porážce ODS v posledních dvou volbách. Takže já myslím, že to je logické. Bohužel to, co se stalo, dá hodně práci odčinit, protože rostly nepřímé daně, a ty, když se zvýší, tak to jde nahoru velmi snadno. Ale snížit je, to je velmi těžké.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Suchánku, krátká reakce a otázka, je to tedy skutečně daňová definitiva do sněmovních voleb?
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já tomu jako poslanec ODS pevně věřím a předseda rozpočtového výboru také tomu věřím. Já věřím, že už se daně zvyšovat vůbec nebudou v tomto období.
Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pánové, já vám děkuji. Přeji vám hezký večer, na shledanou.
Jiří DOLEJŠ, člen rozpočtového výboru PS PČR /KSČM/:
Také děkuji.
Pavel SUCHÁNEK, předseda rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Děkuju, na shledanou.
poslanec PČR
místopředseda místního sdružení
člen oblastního smírčího výboru
