4. listopadu 2012

Nominační projev na 1. místopředsedu ODS

Vážený pane předsedo, vážené delegátky, vážení delegáti, dámy a pánové, předstupuji před vás s kandidaturou na prvního místopředsedu ODS. Velmi děkuji všem regionálním sdružením, která mi dala na svých oblastních a regionálních sněmech nominaci. Velmi si jí vážím a chci se o tuto funkci s velkou vážností ucházet.

ODS se ocitla po těchto krajských volbách v situaci, kdy máme nejnižší historické preference. Diskutoval jsem tady s vámi a na vašich regionálních sněmech o tom, kdo kde vidíme jaké příčiny, a já jsem přesvědčen, že je často spatřujeme v podobných věcech.

Jsou dvojí: Jedna je přirozená, která souvisí s tím, že jsme součástí vlády, která dělá nepopulární reformní politiku. To je přirozené, politickým stranám v takové situaci, v polovině vládního období, se toto děje. Ale ten náš pokles není úplně jen přirozený. Je příliš velký a obsahuje v sobě věci, které jsme si způsobili sami. Částečně i tím, že se nám v současné vládní koalici nedaří prezentovat pravicový program tak, aby byl jasný a srozumitelný pro naše tradiční voliče, a částečně je to dlouhodobý problém, který opravdu ukazuje ztrátu důvěryhodnosti ODS jako velké strany, kterou voliči stejně jako ČSSD vnímají jako stranu, která se dlouhodobě  podílí na budování politického systému v České republice.

Myslím, že je hlavně důležité vnímat, že nám voliči dali určitý signál, že se nám ne vždycky daří vytvářet stát a státní správu tak, jak by si oni představovali. Že často vnímají, že státní správa není pro politické strany něco, co by tvořili pro dobro voličů, ale že je někdy pro ně z pohledu voličů kořistí, o kterou se utkají ve volbách. To si myslí a někdy ze zpráv, které k nim přicházejí, se jim nemůžeme ani divit. Často je totiž vystavujeme politickým střetům - ať už uvnitř naší strany, ať už v koalici, ať už někde mezi opozicí - které jsou částečně samoúčelné a lidé mají pocit, ze neřeší v podstatě nic z jejich problémů, které ve svých životech mají. Částečně je to tím, že se k nim z médií dostávají dnes a denně špatné zprávy o tom, jak to vypadá s ekonomikou, špatné zprávy o tom, jak to vypadá se společností, jaká je míra korupce. A bohužel, tohle přesně vytváří prostředí, které nahrává různým neetablovaným uskupením a hnutím, které za boj s korupcí schovávají to, že v podstatě nemají žádný názor na daně, na svobodu jedince, na přerozdělování veřejných rozpočtů. A takováto hnutí potom sbírají hlasy. Když se potom dostanou do nějakých veřejných funkcí, tak jsou bohužel velmi často jedni z prvních, kteří jsou při té korupci chyceni. Jsem přesvědčen, že právě tento princip je nejhorší, ne pro ODS, ale pro celou stabilitu politického systému.

Politické strany totiž mají stát na střetech, které přetrvávají staletí. Politické strany se mají přít o svobodu jednotlivce, o míru daní, o míru sociálního státu a nemají vznikat jako aktuální skupiny, které se shlukují na uchopení moci podle toho, jak se zrovna vyvíjí společenská poptávka.

Dámy a pánové, z tohoto pohledu je pro mě ODS jedinou politickou stranou současné koalice a z tohoto pohledu taky neseme největší zodpovědnost za celý politický systém České republiky. Návrat důvěryhodnosti v politiku a v politiku ODS je tedy pro nás klíčovým úkolem a myslím, že musí začínat jednou věcí, a to je uznáním toho, že někdy děláme chyby. Nesmí to být nějaké sebemrskačské projevy, ale to, že jsme chybující, že ty chyby děláme a jsme ochotni je napravit. Myslím, že to přináší do české politiky něco, co voličům někdy chybí, což je přirozené.

Dámy a pánové, jak se nám daří v současné koalici prosazovat náš vládní program? Jsem přesvědčen, že se nám nedaří úplně jasně dávat srozumitelný signál, co je naším programem. Kde začíná a končí kompromis, co bylo naší vládní prioritou, jak jsme do vyjednávání vstupovali a kde jsme kompromisně skončili. Jsem přesvědčen, že tím, že pan premiér musí uvádět celý ten program vlády, což mu z pozice funkce vyplývá, tak všechny ty kompromisy jsou potom přičítány ODS a pro naše voliče už je dnes těžko čitelné, jestli jsme opravdu vyhádali to, co jsme měli. A tak se nás ptají, co to v té vládě vlastně děláme. A tak se nás podnikatelé ptají, proč platíme stovky milionů korun na Ministerstvu práce a sociálních věcí za všechny ty informační systémy, když se nakonec dostaneme do toho, že v roce 2012 při kontrolách práce načerno, musí mít každý dělník u sebe v montérkách nebo na traktoru smlouvu. Já rozumím tomu, že ji musí mít první měsíc, ale proč člověk, za kterého ten podnikatel platí tři roky povinně sociální a zdravotní pojištění, proč u sebe musí mít smlouvu. To si to ten Drábek nemůže v těch informačních systémech a ti jeho kontroloři najít?

Pokud děláme fiskální politiku, která je odpovědná, která se dotýká sociálních reforem, nemůžeme si dovolit, aby byla poznamenána takovými nešťastnými excesy, jako jsou sKarty a dotýkala se obyvatel, kterých si ODS vždycky velmi ve svém sociálním programu vážila. Aby vystavovala seniory bojovým hrám „Najdi si svůj bankomat“ a „Vyber si svůj důchod“, které jsou samozřejmě pro tuto skupinu obyvatel tak, jak je všichni známe jako svoje rodiče, jako svoje babičky, velmi složitě pochopitelné. A velmi logicky se nás ptají, proč toto ten pan premiér Nečas nezakáže.

Dámy a pánové, nemůžeme se dostat do situace, kdy jako strana, která má nejlepší členskou základnu, která se pohybuje v komunální politice, která má starosty, která má komunální zastupitele, se dostaneme ke schválení zákona o veřejných zakázkách, který dnes velmi významně limituje zadávání, takže prodlužuje celé lhůty tak, že řada starostů není dnes schopna vypsat během sedmi nebo osmi měsíců opravu nějakého chodníku v nějakém městě nebo vesnici.

My jsme v tomto bohužel trochu podlehli mediálnímu tlaku v honbě za transparentností a z toho kompromisu se vytrácí to, na čem vždycky politika ODS stála, a to je zdravý rozum. Ani ve svém životě si totiž nekupujeme věci, které mají stát tisíc korun a někdo nám je nabízí za deset. Ani nás v životě nenapadne, že bychom to udělali a tím ušetřili veřejné peníze. A dnes někde vypíšete projekt na výstavbu nějaké silnice, nabídka se očekává kolem 600 tisíc a vám přijde nabídka za 100 tisíc. Všem je jasné, že to nepůjde podle toho postavit, že to nakonec bude vést k plýtvání a navyšování ceny, ale nemáme prostor jak to udělat.

Jsem přesvědčen, že to, čeho si na nás politici váží, to, čeho si na nás váží občané je, že návrhy ODS a její program vždycky stály na zdravém rozumu. Jsem přesvědčen, že tohle je věc, která se do politiky ODS musí vrátit. Ono totiž, když si ke všem těmto náladám připočtete nálady, které musí zažívat lidé, když si jdou přihlásit svoje auto a už chtějí být dávno na dovolené a stojí někde týden ve frontě, tak se vám velmi vkrádá do hlavy myšlenka, kterou vyslovil Ronald Reagan: Že nejhorší věta, kterou občan ve státě může slyšet je: „Dobrý den, já jsem z vlády a přišel jsem vám pomoct.“

Pokud děláme tak odpovědnou fiskální politiku - a je to správně, jsme za to zodpovědní, tak musíme velmi dbát na to, jaké všechny ostatní produkty naše vláda nabízí občanům. Musíme velmi dbát na to, jak je oslovujeme, protože je to pro nás důležité v jejich rozhodování. Nám se nemůže stát, že ministr financí jde do televize a oznámí, že tady udělá rozpočet pro příští rok, ale že v tom rozpočtu nenajde peníze na inovace, vědu, výzkum, výstavbu dopravní infrastruktury, na regionální školství. Ale to jsou přece všechno priority našich voličů. Naši voliči přece ví, že nemůžou šetřit na tom, že neposílají svoje děti na vysokou školu, naši podnikatelé přece ví, že nemůžou ve firmě šetřit na tom, že neplatí inovace. Pokud tohle udělají, zadělávají na špatnou budoucnost. Pokud tohle udělá stát, tak zakládá na špatnou budoucnost své společnosti. A v té chvíli musí jasně vstát předseda nebo 1. místopředseda ODS a říct: O tom přeci nerozhodne ministr financí téhle vlády, tohle je vláda koaliční, kterou vede ODS, jejím předsedou je premiér vlády Petr Nečas, to je premiér za ODS a ODS je ochotna diskutovat, co bude a nebude v rozpočtu s veškerou zodpovědností za nezadluženou budoucnost. Ale nemůže ministr financí říkat, co bude nebo nebude v rozpočtu pro příští období. Ministr financí musí takovou dohodu do rozpočtu pouze zapracovat.

Naši voliči totiž od nás nečekají jenom škrtání, my jsme jim totiž slibovali štíhlý a silný stát. A pokud budeme škrtat v tom stávajícím státě, v těch stávajících agendách, vznikne stát, který je stejně tlustý,  akorát je slabý. Ale naši voliči od nás čekají štíhlý stát, my jsme jim ho slibovali. Štíhlý stát, který pomůže občanům tam, kde to potřebují, a který jim nepřekáží tam, kde potřebují podnikat.

Jsem také přesvědčen, že nemůže z úst vládních představitelů zaznívat rétorika, že všechno už jsme projedli, že dobře už bylo. Mám pocit, že spousta voličů si nemyslí, že by to projedli právě oni, myslím, že od nás čekají, že správně pojmenujeme, kde se nacházíme, ale že také řekneme směr, kam se máme ucházet. Pokud na toto rezignujeme, pak rezignujeme na to základní, co od pravicových lídrů naše členská základna a voliči očekávají - že umí jasně dát naději a směr, kam máme jít.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že nás čeká i diskuze o řadě politických témat na úrovni Evropské unie. Myslím si, že Petr Nečas to pojmenoval velmi dobře. Nesmí to být diskuze, která je postavena jenom na trucovitém ne, ale musí být postavena na fundovaném a profesionálním přístupu, ale také na odvaze říct, že názor českého podnikatele a českého občana je vždycky pro ODS mnohem víc než nějaká implementační struktura z Bruselu, než názor úředníků v Bruselu. My se totiž dnes  - a  já to zažívám v energetice - velmi často dostáváme do situace, že už neplánujeme na pětiletky jako v RVHP, my v Evropě plánujeme na padesátiletky. My máme energetickou mapu do roku 2050 a všichni si čteme, kolik stovek miliard euro dáme na podporu obnovitelných zdrojů, akorát tam není nikde napsáno, kdo je tam dá. Kdo je tam dá, když všemi těmito opatřeními naprosto vyženeme všechen průmysl z Evropy a z České republiky a skončí to jenom tak, že se ten průmysl odstěhuje na východ a tam vyprodukuje během chvíle 10x víc emisí než my ušetříme v Evropě?

Jestli má dnes Evropa nějaký problém, tak to není problém, že potřebuje za cenu nesmírných veřejných nákladů snížit svoje emise o 1%. Jestli má dnes problém, tak je to to, že ztrácíme konkurenceschopnost. Náš průmysl potřebuje konkurenceschopnost, abychom udrželi pracovní místa v Evropě, protože jedině tak můžeme rozvíjet sociální stát, na který jsme zvyklí. Musí být spravedlivý, ale bez zachování průmyslu a sociálních, sociálních míst, pardon, pracovních míst, se nám nepodaří toto realizovat. To je problém, který Evropská unie musí řešit a z České republiky tam musí jasně zaznívat, že my už nejsme připraveni dávat další a další veřejné  prostředky na to, abychom měli u našich občanů a u našich podnikatelů dražší a dražší elektrickou energii.

Dámy a pánové, jsem velmi rád, že jsme zvolili jako předsedu Petra Nečase, považoval jsem to za klíčové rozhodnutí tohoto Kongresu. Jsem přesvědčen, že je ještě důležité, dovolit grémium, které bude týmem, který bude stát panu premiérovi a předsedovi za zády, který bude schopen s ním provést tuto stranu složitým obdobím. V příštím týdnu musíme najít kompromis, který nám umožní důvěryhodně zachovat vládu a musíme si při vyjednáváni toho kompromisu být vědomi, že diskutujeme o určité míře kompromisu. Že miliardy, o které se dohadujeme, pokud přijde sociální a komunistická vláda, tak její představitelé budou schopni zadlužit tento stát v 10ti násobku, budou schopni připravit zadluženost pro naše budoucí generace mnohem větší. Velmi apeluji na to, aby si poslanecký klub byl tohoto vědom a abychom k tomuto kompromisu společně dospěli.

Musíme dát své politice nový reálný obsah, musí být pro naše voliče srozumitelná, nesmí se zbytečně vymezovat, nesmí být o souboji s koaličními poslanci a s koaličními partnery ve vládě, ale musí být jasná a říkat, co ODS chce, co nese svým voličům, jak by vypadala vláda, kdybychom nevládli v koalici a mohli prosazovat pouze náš program.

Musíme k tomu změnit zásadně svoji mediální prezentaci, musíme jinak začít pracovat s členskou základnou, náš program nemůže vznikat pouze v grémiu, ale mezi vámi, na oblastních a regionálních sněmech. Zákony, které se dotýkají samosprávy, musí vznikat na setkání našich starostů. Oni musí být těmi, kteří je připomínkují, protože oni s nimi potom musí žít. Pokud tohle dokážeme, můžeme se stát hegemonem na pravici. Někdo říkal, že tento souboj v krajských volbách skončil tím, že jsme zůstali hegemonem na pravici. Já nevím jak vy, ale já nechci být hegemonem, který má 12 %. Nemám pocit, že takový hegemon na pravici by v levicových stranách vzbuzoval nějakou obavu.

Pokud tohle všechno zvládneme, jsem přesvědčen, že ODS zůstane silnou pravicovou stranou, že má možnost pravici integrovat, že má možnost se vracet k třicetiprocentním volebním výsledkům. Pokud tohle dokážeme, pak má smysl udržet tuto vládu, pokud to dokážeme, čas ve vládě bude hrát pro nás.

Kandiduji na pozici 1. místopředsedy a asi by bylo fér, kdybych na závěr řekl, co si pod tím představuji. Prvním atributem je pro mě loajalita. Na prvém místě loajalita k ODS, na druhém místě loajalita k předsedovi, loajalita místopředsedy, který stojí za ním, je ochoten krýt mu záda, občas se postavit před něj jako štít a schytat některý ten nepříjemný úder za něj. Loajalita, která ale není slepá, která je ochotna mezi čtyřma očima si vydiskutovat, že na některé věci máme opačné názory, která není jenom slepým kýváním. Myslím si, že ODS v téhle chvíli potřebuje něco jako zlého muže či zlou ženu, člověka, který dokáže velmi přesně a velmi tvrdě byť korektně hájit zájmy ODS v naší koalici, hájit je i proti levici, aby byly jasné, srozumitelné  a čitelné pro naše volice. Tohle z principu nemůže dělat premiér koaliční vlády a tohle je úkol pro nového 1. místopředsedu.

Dalším atributem musí být pracovitost. Pokud předseda vlády je zároveň předsedou ODS, nese tíhu vládnutí a řízení strany, řízení mediálního obrazu, fungování v Hlavní kanceláři, komunikace s regiony a jejich práce musí být na bedrech 1. místopředsedy  a celého týmu nového grémia. K tomu především patří schopnost komunikace, komunikace s členskou základnou, ochota se s nimi potkávat. 1. místopředseda musí sedět na vašich regionálních sněmech, musí sedět na vašich oblastních sněmech, nemůže se potkávat jenom na ideových konferencích, kde vám přijedou sdělit z vlády, jak to dělají. Musí vás poslouchat a musí přenášet ty informace z členské základny do vedení. Tohle byla vždycky největší síla ODS a my ji musíme znovu začít využívat.

Dámy a pánové, posledním, co si myslím, že takový místopředseda v téhle chvíli musí mít, je odvaha. Odvaha říkat věci, které se nemusí líbit, odvaha jít do souboje, i když ho zrovna nemusí vyhrát, odvaha říkat věci, které jsou dobré pro ODS, i když možná zrovna jemu nepřináší ten rychlý politický benefit, možná tu oblíbenost, kterou od té funkce čeká. Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že to je velmi důležitá vlastnost. Mám rád citát Jane Rollingové, který říká, že pokud žijeme svůj život velmi opatrně, z obavy aby nás nepotkal neúspěch, nikdy nemůžeme zažít to štěstí vítězství a náš život se stává spíše přežíváním. A to je v podstatě to, že jsme si ten neúspěch přivodili sami.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že 1. místopředseda v této chvíli musí mít odvahu stát po boku Petra Nečase a vést ODS tímto obdobím. Mám pocit, že 1. místopředseda ODS musí mít odvahu vítězit i prohrávat. Pokud máte pocit, že takového místopředsedu by ODS potřebovala, jsem připraven se o tu pozici ucházet a za dva roky na Kongresu vám férově složit účty.

Děkuji.

 

MUDr. Martin Kuba

ministr průmyslu a obchodu
předseda místního sdružení
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
zastupitel statutárního města
zástupce hejtmana