Europoslanci za ODS varují před Babišovými prázdnými sliby, požadují silnější evropský průmysl i rozumnější rozpočet

21. října 2026

(www.ods.cz) Evropský parlament se na druhém říjnovém plenárním zasedání věnuje mimo jiné konkurenceschopnosti Evropy, energetice a budoucímu rozpočtu EU. Důležitým tématem je také rozvoj vysokorychlostních železničních tratí, které mají posílit spojení Česka se zbytkem Evropy. Ondřej Krutílek se během tiskového briefingu vrátil také k jednání Evropské rady a kritizoval rozpor mezi sliby Andreje Babiše a reálnými výsledky jeho působení v Bruselu.

„Premiér Babiš je jednoduše tlučhuba. Doma vystupuje jako geroj, který v Bruselu všechno vyřeší, ale pak si přečtete závěry Evropské rady a zjistíte, že se vlastně nic zásadního nezměnilo,“ kritizoval Ondřej Krutílek.

Podle něj závěry summitu nepřinášejí zásadní revizi systému emisních povolenek ani odklad ETS2. Mluví sice o snižování cen energií a posílení konkurenceschopnosti, rozhodující ale budou konkrétní výsledky. Krutílek zároveň připomíná, že odklad ETS2 z roku 2027 na rok 2028 prosadila již předchozí vláda Petra Fialy.

Ondřej Krutílek upozornil také na riziko, že pokud Česko nezmění svůj současný přístup, zůstane stranou evropské sítě vysokorychlostních železnic. „Současná vláda s ministrem dopravy Bednárikem celý projekt potápí a nechce se mu věnovat. Pokud budeme dál přešlapovat na místě, evropské koridory nás jednoduše obejdou a my zůstaneme železničním ostrovem uprostřed Evropy,“ varoval. Česko podle něj potřebuje jasný plán, stabilní financování a využít dostupné evropské prostředky.

Alexandr Vondra: Automobilky musí přežít do roku 2030, nestačí kosmetické změny

„Je dobře, že se otevírá prostor pro změnu pravidel po roce 2035. Jenže evropské automobilky musí především přežít do roku 2030. Pokud budou pravidla dál příliš přísná, můžeme o výrobu a pracovní místa přijít ještě předtím, než se k roku 2035 vůbec dostaneme,“ upozornil europoslanec Alexandr Vondra.

Dosavadní kompromis podle něj nestačí. Evropa potřebuje větší flexibilitu, technologickou neutralitu a možnost vyrábět auta, která odpovídají potřebám a finančním možnostem zákazníků. Vondra zároveň varuje před umělým omezováním dodavatelských řetězců v rámci iniciativy „Made in EU“. Posílení evropské výroby je důležité, nesmí ale poškodit spolupráci s důvěryhodnými partnery, například Japonskem a Jižní Koreou.

Veronika Vrecionová: O modernizaci rozpočtu se mluví, nakonec se ale škrtá tam, kde je to nejvíc potřeba

Nový víceletý finanční rámec EU na roky 2028–2034 podle europoslankyně Veroniky Vrecionové ukazuje rozpor mezi deklarovanými prioritami a skutečnými rozpočtovými rozhodnutími. Revidovaný vyjednávací návrh počítá s celkovými výdaji o osm procent nižšími, než navrhovala Evropská komise. Výdaje na konkurenceschopnost a bezpečnost přitom klesají téměř o 13 procent.

„Všichni mluví o tom, že Evropa musí být konkurenceschopnější a bezpečnější. Když ale přijde na peníze, škrtá se právě v těchto oblastech. To nedává smysl. Evropu neposílíme tím, že budeme jen opakovat správná hesla, ale tím, že podle nich nastavíme rozpočet,“ řekla Vrecionová.

Upozorňuje také na budoucnost zemědělství. Přestože se podařilo relativně zachovat zemědělskou obálku, její propojení s dalšími politikami v národních a regionálních plánech přináší nejistotu. Podporu je podle ní potřeba využívat účelněji, zejména ve prospěch aktivních zemědělců, a zabránit tomu, aby evropské peníze pouze zvyšovaly zisky velkých koncernů.

„Česká vláda chce zachovat vysoké výdaje, zároveň ale odmítá nové zdroje financování. To je rozpor, který bude muset vysvětlit. Evropský rozpočet nemá být větší za každou cenu. Musí mít jasné priority a peníze musí směřovat tam, kde skutečně posilují Evropu,“ uzavřela Vrecionová.