(www.ods.cz) Ministerstvo životního prostředí dosud neposkytlo jediný dokument, který by doložil naléhavost, rozsah a cenu plánované sanace kontaminovaného území v Národním parku Šumava. Ministr Igor Červený přitom mluví o „přírodní katastrofě“ a vláda původně oznamovala zahájení prací již 21. září.

Poslanec Petr Bendl požádal ministerstvo 9. září o 31 přesně vymezených okruhů dokumentů. Požaduje mimo jiné zprávu společnosti DEKONTA z roku 2023, zadání a výsledky nového průzkumu, laboratorní rozbory vod, analýzy zdravotních a ekologických rizik, smlouvy, cenové kalkulace i odůvodnění sanace za přibližně 192 milionů korun a dalších zhruba 30 milionů na střežení lokality.

Ministerstvo mu 15. září neposkytlo ani jeden z požadovaných dokumentů. Žádost pouze převedlo ze zákona o svobodném přístupu k informacím do režimu zákona o právu na informace o životním prostředí. Současně oznámilo, že ji vyřídí do 30 dnů, přičemž ve výjimečném případě může lhůtu prodloužit až na 60 dnů.

„Katastrofa, která počká dva měsíce na důkazy? Vláda nemůže veřejnost strašit přírodní katastrofou, oznamovat okamžité zahájení prací a zároveň celé týdny odkládat zveřejnění podkladů, které mají její tvrzení dokazovat. Pokud jde skutečně o bezprostřední ohrožení lidí, vody a přírody, musí ministerstvo základní odborné dokumenty zveřejnit okamžitě,“ uvedl Petr Bendl.

Zákon o právu na informace o životním prostředí stanoví, že informace mají být zpřístupněny bez zbytečného odkladu. Třicetidenní lhůta je nejzazším termínem, nikoliv automatickou omluvou pro čekání. Prodloužení až na 60 dnů má být výjimečné a musí být odůvodněno zvláštními okolnostmi.

Podle Bendla je zavádějící také samotné označování případu za přírodní katastrofu. Kontaminace souvisí s někdejším vojenským využíváním území. Jde tedy o starou ekologickou zátěž způsobenou lidskou činností, nikoliv o přírodní živel.

„Ekologickou zátěž nezpochybňuji. Musí být bezpečně a odborně odstraněna. Přírodní katastrofa ale není politická nálepka, kterou lze použít k vytvoření dojmu krajní naléhavosti a následně odmítnout bezodkladně ukázat důkazy. Ministr musí zveřejnit, jaké nové nálezy vedly ke změně hodnocení lokality a k přechodu od prací v jednotkách milionů k projektu za téměř 200 milionů korun,“ doplnil Bendl.

Dosavadní zveřejněné laboratorní výsledky nepotvrdily yperit, sarin, látku VX ani nádoby obsahující fosgen. To neznamená, že lokalita není nebezpečná. Další nalezené nebo uváděné chemické látky mohou představovat závažné ekologické a zdravotní riziko. Vláda však musí důsledně oddělovat laboratorně potvrzená fakta od dramatických politických prohlášení.

Nevysvětlený zůstává také rozpor kolem zapojení armády. Premiér oznámil, že sanaci provede Armáda České republiky. Náčelník Generálního štábu následně vymezil její úlohu na průzkum, vyhodnocení situace a návrh dalšího postupu s tím, že armáda nemůže provádět vlastní likvidaci ekologické zátěže.

„Vláda stále neřekla, kdo provede odtěžení kontaminované zeminy, její přepravu a konečnou likvidaci. Zapojení armády neodpovědělo na otázky kolem zakázky. Naopak vyvolalo další podezření, že má sloužit jako kouřová clona zakrývající chaos ministerstva a problematickou přípravu projektu za stovky milionů korun,“ řekl Bendl.

Petr Bendl požaduje, aby ministerstvo bez zbytečného odkladu zveřejnilo zejména:

• úplné odborné zprávy a laboratorní výsledky,
• rozbory povrchových a podzemních vod,
• rizikovou analýzu a model možného šíření kontaminace,
• smlouvy a odůvodnění přímého zadání průzkumu společnosti DEKONTA,
• kalkulaci sanace za přibližně 192 milionů korun,
• podklad k předpokládaným nákladům na střežení lokality,
• přesné vymezení role armády a případných civilních dodavatelů.

„Pokud má vláda dost podkladů k vyhlášení katastrofy a k přípravě projektu za stovky milionů korun, musí mít také dost podkladů k jejich okamžitému zveřejnění. Jestli je nemá, musí ministr vysvětlit, na základě čeho tak závažná prohlášení pronáší,“ uzavřel Petr Bendl.

Petr Bendl

stínový ministr zemědělství
poslanec PČR
místopředseda zemědělského výboru PS PČR