Novinky Mediální výstupy

(www.ods.cz) Stínová vláda ODS projednávala ve středu 19. srpna 2026 návrhy na boj se suchem a přijala sadu opatření, které se týkají lepšího hospodaření s vodou, zvyšování odolnosti krajiny vůči suchu a posilování vodní bezpečnosti České republiky. V opatřeních dává ODS důraz také na roli měst, obcí a zástupců komunální politiky.

KATALOG OPATŘENÍ PRO ZADRŽOVÁNÍ VODY A ZVLÁDÁNÍ SUCHA
PRACOVNÍ MATERIÁL K ODBORNÉ DISKUSI
 

A. PŮDA JAKO ZÁKLADNÍ ZÁSOBÁRNA VODY

1. Zvyšování obsahu organické hmoty v půdě
Podporovat hospodaření zvyšující schopnost půdy přijímat, uchovávat a postupně uvolňovat vodu.

2. Omezení zhutnění půdy
Podporovat vhodnou agrotechniku, omezení pojezdů za nevhodných podmínek a technologie snižující tlak na půdu.

3. Protierozní ochrana půdy
Uplatňovat cílená opatření především na skutečně ohrožených pozemcích podle konkrétních místních podmínek.

4. Podpora meziplodin a půdního pokryvu
Omezovat dobu, po kterou zůstává půda bez vegetačního krytu.

5. Vhodnější osevní postupy
Podporovat pestřejší skladbu plodin s ohledem na místní půdní a vodní podmínky.

6. Podpora hlubšího zakořenění porostů 
Využívat druhy, odrůdy a způsoby hospodaření umožňující lepší práci s vodou v půdním profilu.

7. Omezení degradace zemědělské půdy
Pravidelně sledovat fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a jejich dlouhodobý
vývoj.

8. Motivace pachtýřů k dlouhodobé péči o půdu
Hledat nástroje motivující hospodařící subjekty k dlouhodobým investicím do kvality půdy i v případě, že půdu nevlastní.


B. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINY

9. Obnova mezí
Obnovovat je tam, kde mají hydrologický, protierozní nebo krajinářský význam.

10. Zakládání remízků
Především v rozsáhlých zemědělských blocích a na místech ohrožených erozí či rychlým odtokem.

11. Obnova polních cest s doprovodnou zelení
Využívat je současně pro členění krajiny, zpomalování odtoku a ochranu půdy.

12. Výsadba větrolamů
Omezovat větrnou erozi, vysušování půdy a negativní účinky extrémních teplot.

13. Travnaté pásy na svazích
Zpomalovat povrchový odtok, podporovat vsakování a zachycovat erodovanou půdu.

14. Zatravnění nejrizikovějších drah soustředěného odtoku
Zaměřit opatření především na místa s opakovanými erozními událostmi.

15. Obnova krajinné mozaiky
Propojovat produkční využití zemědělské půdy s prvky schopnými zpomalovat odtok a zadržovat vodu.


C. MALÁ VODA V KRAJINĚ

16. Obnova mokřadů
Především v místech historického výskytu a tam, kde je jejich obnova hydrologicky a hospodářsky smysluplná.

17. Budování a obnova tůní
Vytvářet malé vodní prvky schopné lokálně zadržovat vodu.

18. Malé retenční nádrže
Zachycovat vodu zejména při intenzivních srážkách a umožňovat její postupné uvolňování nebo využití.

19. Obnova malých rybníků
Tam, kde mají retenční, ekologický, krajinářský nebo hospodářský význam.

20. Revitalizace drobných vodních toků
Tam, kde je to možné, zpomalovat odtok a obnovovat přirozenější charakter toků.

21. Obnova přirozených niv
Umožňovat vodě využít přirozený prostor toku tam, kde tím nejsou nepřiměřeně ohroženy stavby, majetek nebo zemědělská produkce.

22. Zasakovací prvky v zemědělské krajině
Využívat průlehy, příkopy, zatravněné pásy a další lokální prvky podporující vsakování.

D. MELIORACE – OD ODVODŇOVÁNÍ K ŘÍZENÍ VODY

23. Zmapování stávajících odvodňovacích systémů
Vytvořit použitelnou evidenci jejich polohy, stavu, funkčnosti a vlastnických vztahů.

24. Revize funkce odvodňovacích zařízení
Prověřit, zda systémy vybudované k rychlému odvodu vody odpovídají současným potřebám krajiny.

25. Regulované drenáže
Umožnit podle aktuálních podmínek vodu odvádět, nebo naopak zadržovat v půdním profilu.

26. Rušení neúčelných odvodnění
Tam, kde další odvodňování nemá hospodářské opodstatnění a prokazatelně zhoršuje vodní režim.

27. Přeměna části melioračních soustav na systémy řízeného hospodaření s vodou
Využít existující infrastrukturu nejen k odvádění, ale podle možností také k akumulaci a regulaci vody.

E. ZÁVLAHY A ZEMĚDĚLSKÁ VODA

28. Obnova funkčních závlahových soustav
Prověřit existující infrastrukturu, její stav a možnosti ekonomicky smysluplného obnovení.

29. Budování nových závlah
Realizovat je tam, kde existuje dlouhodobě udržitelný zdroj vody a ekonomické i vodohospodářské opodstatnění.

30. Moderní úsporné závlahové technologie
Podporovat kapkovou, přesnou, senzorově a datově řízenou závlahu.

31. Akumulace vody pro závlahy v období jejího přebytku
Vytvářet možnosti zachycení vody mimo období sucha pro její pozdější využití.

32. Využívání vyčištěných odpadních vod
Prověřit jejich bezpečné a ekonomicky smysluplné využití zejména pro závlahy a technické účely.

33. Jednodušší pravidla pro malé zemědělské vodní zdroje
Odstranit zbytečnou administrativu při zachování ochrany povrchových a podzemních vod.

F. VELKÁ VODNÍ INFRASTRUKTURA

34. Příprava nových vodních nádrží
Pokračovat v přípravě lokalit, které mohou mít strategický význam pro zásobování vodou, retenci nebo zvládání extrémních hydrologických situací.

35. Modernizace existujících vodních nádrží
Prověřovat možnosti zvýšení jejich účinnosti, bezpečnosti a využitelnosti.

36. Propojování vodárenských soustav
Zvýšit možnost převádět vodu mezi oblastmi podle aktuální dostupnosti a potřeby.

37. Posílení strategických zdrojů pitné vody
Dlouhodobě chránit a rozvíjet zdroje nezbytné pro zásobování obyvatel.

38. Ochrana lokalit vhodných pro budoucí vodní díla
Zabránit jejich nevratnému zastavění nebo jinému využití znemožňujícímu případnou budoucí realizaci.

39. Vodní infrastruktura jako dlouhodobá investiční priorita státu
Přistupovat k ní jako ke strategické infrastruktuře srovnatelné významem s dopravní a energetickou infrastrukturou.


G. PODZEMNÍ VODA

40. Lepší monitoring podzemních vod
Rozšířit sledování množství, kvality a dlouhodobého vývoje zásob.

41. Ochrana infiltračních oblastí
Chránit území důležitá pro doplňování zásob podzemní vody před nevhodnými zásahy.

42. Podpora zasakování srážkové vody
Tam, kde je to možné a bezpečné, upřednostňovat vsak před rychlým odvedením vody.

43. Dlouhodobá bilance odběrů a doplňování podzemních vod
Posuzovat udržitelnost využívání zdrojů v delších časových horizontech.


H. MĚSTA A OBCE

44. Zadržování dešťové vody ve městech a obcích
Využívat srážkovou vodu co nejblíže místu jejího dopadu.

45. Posuzování vsakování u nové výstavby
U nové zástavby a velkých zpevněných ploch systematicky řešit, co se stane se srážkovou vodou.

46. Zelené střechy, retenční nádrže a propustné povrchy
Podporovat je tam, kde jsou technicky a ekonomicky účelné.

47. Oddělování dešťové vody od splaškové kanalizace
Omezovat zbytečné odvádění relativně čisté srážkové vody do kanalizačních systémů a podporovat její místní využití.

I. ŘÍZENÍ STÁTU, DATA A ODPOVĚDNOST

48. Jednotný systém monitoringu sucha a vodní bilance
Propojovat informace o srážkách, půdní vlhkosti, průtocích, podzemních vodách, vodních nádržích a stavu krajiny.

49. Předem připravené scénáře pro jednotlivé stupně sucha
Zemědělci, obce, podniky i občané by měli předem vědět, jaké kroky mohou při různých stupních sucha následovat.

50. Jasná pravidla a termíny pro mimořádná rozhodnutí státu
Omezit nejistotu způsobenou opožděným nebo nejednoznačným rozhodováním.

51. Jednoznačná meziresortní odpovědnost za vodní bezpečnost ČR
Jasně rozdělit odpovědnost MZe, MŽP, MMR, MPO, MV, krajů, obcí a dalších institucí.

52. Pravidelná Národní zpráva o vodní bezpečnosti České republiky
Každoročně vyhodnocovat stav vody, půdy, infrastruktury, hlavní rizika a plnění přijatých opatření.

J. VELKÉ INFRASTRUKTURNÍ A LINIOVÉ STAVBY

53. Povinné hodnocení dopadů velkých infrastrukturních staveb na vodní režim krajiny
U dálnic, železnic, průmyslových zón, logistických areálů a dalších rozsáhlých staveb důsledně posuzovat změny odtoku, vsakování a vodní bilance území.

54. Kompenzace ztráty retenční schopnosti území
Pokud stavba omezuje vsakování nebo zvyšuje odtok, má být součástí projektu odpovídající retenční, vsakovací či jiné kompenzační opatření.

55. Omezení rychlého odvádění vody z dopravních staveb
Srážkovou vodu podle místních podmínek zadržovat, čistit, vsakovat nebo řízeně vypouštět namísto jejího automatického rychlého odvedení.

56. Využívání dopravních staveb jako součásti hospodaření s vodou
Příkopy, retenční prostory, vegetační pásy a další součásti dopravních staveb navrhovat také s ohledem na vodní režim.

57. Hydrologické posuzování velkých průmyslových a logistických areálů
Zohledňovat rozsah zpevněných ploch a jejich vliv na vsakování, odtok i místní mikroklima. 

58. Koordinace infrastrukturní výstavby s pozemkovými úpravami a krajinnými opatřeními
Velké infrastrukturní projekty plánovat v souvislosti s budoucím uspořádáním okolní krajiny.

59. Vyhodnocování kumulativních dopadů více staveb v jednom povodí
Neposuzovat pouze jednotlivé projekty izolovaně, pokud může jejich společné působení významně měnit vodní režim širšího území.

60. Krajinářské úpravy pro udržení vody a lepší klima

61. Vhodná skladba a podoba městské zeleně

62. Drobná vodní díla ve městech a obcích (tůně, mokřady, retenční nádrže)