Novinky Mediální výstupy

(CNN Prima News) Debata o délce povinné školní docházky, kterou v minulém týdnu odstartoval populistický výkřik Tomia Okamury, na který následně hystericky reagoval ministr Robert Plaga, a kterou o víkendu korunoval premiér Andrej Babiš výzvou k rozpočtovým úsporám, ukazuje na povrchnost české politiky vůči potřebám dětí. K tomu je u nás vzdělávací systém dlouhodobě rukojmím rigidního úřednického alibismu, který odmítá jakoukoliv změnu.

Na vzdělávání se přitom musíme dívat primárně optikou toho, co reálně přináší dětem, jak reaguje na demografické trendy a jak formuje naši ekonomickou konkurenceschopnost. Jako stínová ministryně školství za ODS proto jasně říkám: Pouhé mechanické škrtnutí deváté třídy bez komplexní transformace systému je hazard. Řešením je promyšlený a daty podložený přechod na model 8+2 (8 let základní školy + 2 roky povinné střední školy pro všechny děti).

Za skutečně krátkozraké považuji to, když ministr Plaga a další obhájci současného stavu v jedné větě odmítají jakoukoli debatu o úsporách ve jménu „zájmu dětí“ a ve druhé mluví o nutnosti modernizace a efektivnosti školství. Pokud bychom totiž reálně řešili efektivitu českého vzdělávání, musíme si přiznat tvrdá data. Náš stávající systém uměle prodlužuje vzdělávací dráhu a produkuje jedny z nejstarších maturantů v Evropě. Mladí lidé u nás vstupují na trh práce nebo na vysoké školy v 19 až 20 letech, což je o rok až dva později než ve vyspělých západních ekonomikách.

Tento stav má drtivé makroekonomické dopady. Prvním je demografický tlak na sociální systém. V éře stárnutí populace držíme mladé, produktivní lidi zbytečně dlouho v lavicích. Oddalujeme tím moment, kdy začínají odvádět daně a přispívat do průběžného důchodového systému, což sekundárně tlačí na zvyšování věku odchodu do důchodu. Druhým dopadem je brzda rodinné politiky. Umělé natahování školní docházky odsouvá ekonomickou osamostatněnost mladé generace, což přímo koreluje s pozdním zakládáním rodin a klesající porodností. A třetí fenomén se dá nazvat jako míjení se s trhem práce. Současný model nutí patnáctileté děti k předčasné a často slepé oborové specializaci. Výsledkem je, že 40 % absolventů odborných škol nakonec vůbec nepracuje ve svém oboru. K tomu připočteme každý rok další desetitisíce mladých lidí, kteří vzdělávání ani nedokončí a míří na úřad práce bez jakékoli kvalifikace.

Tupý škrt versus systémová Reforma 8+2

Návrh hnutí SPD na pouhé zrušení 9. třídy (tedy model 8+0) je tupým škrtem, který by ze systému ročně vyplivl tisíce dětí bez dostatečné kvalifikace. Reforma 8+2 z pera ODS, kterou jsme expertní veřejnosti představili na půdě Pedagogické fakulty UK již na začátku roku 2025, je koncepčně zcela jinde. Nenavrhujeme zkrácení vzdělávání, ale jeho racionalizaci a přesun těžiště. Základní škola bude trvat 8 let a povinná docházka bude prodloužena o 2 roky povinného nižšího středního vzdělávání.

Znamenalo by to novou architekturu základních škol, kdy základní škola bude vnitřně rozdělena do tří logických cyklů, což lépe odpovídá vývojové psychologii dětí a umožní včasnou identifikaci jejich talentu či problémů. V reformě počítáme s jednotnou výstupní zkouškou. To znamená, že by v 8. ročníku na půdě ZŠ proběhlo plošné testování, které nahradí dnešní administrativně náročné a stresující přijímačky a poskytne žákům i středním školám spravedlivou zpětnou vazbu. Náš návrh zároveň počítá s garantovaným středoškolským základem. Každé dítě – včetně žáků z méně motivovaného prostředí – získá dva roky na střední škole, kde si osvojí klíčové občanské, finanční a digitální kompetence. Tím zamezíme tomu, aby přes 30 000 žáků ročně předčasně opouštělo vzdělávací systém a padalo bez kvalifikace rovnou do sociální sítě státu.

Ekonomický benefit: Až 16 miliard korun ročně pro stát

Reforma 8+2 není školský experiment, je to tvrdé ekonomické téma. Podle nezávislých analýz (CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz) by díky dřívějšímu vstupu kvalifikovanějších absolventů na trh práce přinesla veřejným rozpočtům a HDP 9,3 až 16,2 miliardy korun ročně. Navíc při optimálním náběhu tohoto systému a optimalizaci přebujelé sítě malých škol se v dlouhodobém výhledu bavíme o přínosu až 35 miliard ročně. To jsou prostředky, které můžeme obratem investovat do kvality: do platů učitelů, profesionalizace kariérového poradenství a modernizace vybavení škol.

Celospolečenská dohoda o budoucnosti vzdělávání

Je dobře, že se debata o zkrácení základní školy konečně stala celospolečenským tématem. Upozorňuji však vládní koalici i opoziční strany, že je třeba odmítnout jakékoliv nekoncepční zásahy motivované pouze snahou zalepit díry v rozpočtu.

Jsme připraveni konstruktivně podpořit vládní snahy o proměnu struktury školství, ale pouze za podmínky, že součástí legislativních změn bude prodloužení povinného vzdělávání na půdu středních škol v modelu 8+2.

Česká republika definitivně vyčerpala model růstu založený na levné práci. Naší jedinou strategickou surovinou pro budoucnost jsou mozky našich dětí. Pokud s nimi budeme dál plýtvat v zastaralém systému, dobrovolně se odsuzujeme k roli skanzenu Evropy. Komplexní modernizace regionálního školství je pro budoucnost Česka naprosto zásadní.

Renáta Zajíčková

stínová ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
poslankyně PČR
členka zastupitelstva MČ Praha 5