Bezpečnost, nebo zájmy Babišových firem? Boj o nový unijní rozpočet začíná, vláda se k němu musí postavit
(FORUM 24) V Bruselu probíhá jedna z nejdůležitějších politických debat letošního roku. Evropská unie vyjednává nový víceletý finanční rámec, tedy sedmiletý rozpočet na roky 2028 až 2034. Zní to technicky, ale ve skutečnosti jde o velmi konkrétní otázku: na co bude Evropa dávat společné peníze, kolik jich bude potřebovat a kdo je nakonec zaplatí.
Ačkoli evropský rozpočet tvoří pouhá dvě procenta všech veřejných výdajů v EU, jsou na něj kladeny obrovské požadavky, kterým nemůže bez správně nastavených priorit dostát.
Návrh předložený Evropskou komisí dosahuje výše 1,8 bilionu eur. Evropský parlament následně přijal ambicióznější pozici s vyššími výdaji a bez započtení splátek na postcovidový fond obnovy. Parlamentní většina se tváří, že splátky nejsou žádné výdaje. Tuto pozici jsem proto podpořit nemohla.
Nyní je míč hlavně na straně členských států. V Radě už vznikl první vyjednávací rámec, o kterém budou členské státy jednat. Ten pracuje s nižší částkou než Komise: přibližně 1,73 bilionu eur. A právě v Radě se rozhodne, jak bude rozpočet finálně vypadat a na jaké oblasti zacílí. O rozpočtu jednala i červnová Evropská rada, nicméně k žádným úpravám ani závěrům zatím nedošlo. Jediná shoda je na tom, že dohoda musí vzniknout do konce letošního roku.
Naše pozice by měla být jasná: Evropa potřebuje úsporný, odpovědný a lépe zacílený rozpočet. Ne větší rozpočet za každou cenu. Ne další nové daně, které se jen pojmenují jako „vlastní zdroje“. Každé euro musí mít jasný účel a přidanou hodnotu.
To neznamená, že Evropa nemá investovat. Naopak. Právě dnešní svět ukazuje, že EU musí umět obstát v globální konkurenci. Spojené státy masivně investují do technologií, Čína buduje průmyslovou sílu a Rusko představuje bezpečnostní hrozbu na východě Evropy. Pokud chce být EU relevantní, musí posílit konkurenceschopnost, inovace, obranný průmysl, energetickou bezpečnost, infrastrukturu a schopnost chránit své občany.
Problém je, že evropský rozpočet se často snaží dělat všechno najednou. Chce zachovat tradiční politiky, přidat nové priority, posílit obranu, podporovat klimatickou transformaci, výzkum, migraci, hranice i průmysl. To všechno mohou být legitimní cíle. Ale nelze k nim přistupovat tak, že se prostě navýší společná kasa a vymyslí nové evropské příjmy. Velkou část těchto úkolů musí primárně zajišťovat národní státy. Odpovědnost za ně nelze přesunout na EU.
Zvlášť citlivá je debata o takzvaných vlastních zdrojích. Komise navrhuje nové příjmy například z emisních povolenek, uhlíkového cla na hranicích, elektroodpadu, tabáku nebo daní velkých firem. Evropský parlament chce, aby nové zdroje přinášely až desítky miliard eur ročně. To ale není technický detail. Je to politické rozhodnutí, které může dopadnout na podniky, spotřebitele, národní rozpočty i domácnosti.
Proto je správné říct: žádné nové evropské daně. Jestliže má EU financovat nové priority, musí nejprve hledat úspory, zjednodušení a lepší zaměření stávajících programů. Evropský rozpočet nesmí být mechanismem, jak obejít národní parlamenty a přenést další daňové zatížení na občany jinou cestou.
Současně ale nesmíme propadnout opačnému extrému. Bezpečnost a konkurenceschopnost nejsou luxus. Jsou to podmínky prosperity. Evropa nemůže dlouhodobě fungovat jako kontinent, který reguluje rychleji, než inovuje, a utrácí ochotněji, než vydělává. Nový rozpočet proto musí dát přednost oblastem, které posílí evropskou schopnost obstát: výzkumu, moderním technologiím, průmyslu, energetice, dopravní infrastruktuře, ochraně vnější hranice a bezpečnosti.
Zemědělství a regionální rozvoj zůstávají důležité, ale ani zde nesmí jít o automatické přepisování minulosti. Společná zemědělská politika má smysl, pokud pomáhá zajišťovat potravinovou bezpečnost, udržuje život na venkově, podporuje dobré hospodaření s půdou a vodou a zároveň posiluje konkurenceschopnost zemědělců. Ne pokud pouze zvyšuje zisky velkým agrokoncernům.
Finální politická dohoda by měla vzniknout do konce roku 2026, aby se v roce 2027 stihly schválit navazující programy a nový rozpočet mohl začít fungovat od ledna 2028. Uvidíme, jak se k němu postaví vláda Andreje Babiše. Zda zvítězí pohled do budoucna, na potřebu konkurenceschopné a bezpečné Evropy, nebo naopak zájmy jeho firem a udržení dosavadního stavu.
předsedkyně europoslaneckého klubu ODS
členka Programového týmu ODS zemědělství
