Petr Bendl: Předkupní právo k zemědělské půdě není pomoc zemědělcům. Je to cesta k posílení velkých hráčů a oslabení vlastníků půdy
(www.ods.cz) Místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Petr Bendl varuje před vládním záměrem zavést předkupní právo k zemědělské půdě. Podle dostupných dat by takové opatření v českých podmínkách nepomohlo mladým ani menším zemědělcům, ale naopak by posílilo současné dominantní pachtýře, snížilo likviditu trhu a poškodilo vlastníky zemědělské půdy.
„Vláda tvrdí, že chce pomoci aktivním zemědělcům a mladé generaci. Jenže data ukazují něco jiného. V českých podmínkách by předkupní právo ve skutečnosti nejvíce pomohlo těm, kteří už dnes pachtují největší výměry půdy. Tedy především velkým podnikům. Malý nebo začínající farmář, který dnes půdu nepachtuje, z tohoto opatření nezíská nic,“ uvedl Petr Bendl.
Česká republika je v Evropské unii výjimečná mimořádně vysokým podílem pachtované půdy. Podle dat Eurostatu je v ČR v pachtu 71,8 % zemědělské půdy, což je třetí nejvyšší podíl v EU a výrazně nad evropským průměrem 48,9 %. Právě proto by zavedení předkupního práva mělo v Česku mnohem silnější dopad než v zemích s vyváženější vlastnickou strukturou.
„Pokud stát zavede předkupní právo pro pachtýře, musí si nejdřív odpovědět na jednoduchou otázku: kdo je dnes pachtýřem? V Česku drží podniky nad 100 hektarů drtivou většinu pachtované půdy. Takové opatření tedy není nástrojem proti koncentraci. Je to nástroj, který může koncentraci ještě prohloubit,“ doplnil Petr Bendl.
Na odborném semináři „Předkupní právo – cesta do pekel nebo k prosperitě. Jak zajistit přístup k půdě pro aktivní zemědělce a mladou generaci“, který se uskutečnil 12. května 2026 v Poslanecké sněmovně, zazněla řada ekonomických, právních i praktických argumentů proti plošnému zavedení předkupního práva. Seminář se zabýval nejen dopady na vlastníky půdy, ale také riziky pro mladé zemědělce, rodinné farmy, hospodářskou soutěž a fungování trhu s půdou.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán byl uveden mezi účastníky panelové diskuse a jeho osobní účast byla očekávána. Nakonec se však semináře nezúčastnil a vyslal za sebe tajemníka ministerstva, tedy státního úředníka, nikoli politického představitele vlády. „Považuji za nešťastné, že ministr, který chce otevírat tak zásadní zásah do vlastnických práv a trhu s půdou, nepřišel osobně diskutovat s odborníky, zemědělci a zástupci politických stran. Poslat místo sebe úředníka nestačí. Odpovědnost za takový návrh je politická, ne úřednická,“ řekl Petr Bendl.
Zahraniční zkušenosti navíc ukazují, že předkupní právo může významně snížit cenu půdy a naopak zvýšit hodnotu podniků pronajímajících si půdu. Studie autorů Isenhardt, Seifert a Hüttel publikovaná v časopise Land Economics analyzovala přibližně 4 000 aukcí zemědělské půdy ve východním Německu v letech 2007–2018. Závěr je varovný: předkupní právo pro nájemce snížilo konkurenci mezi kupujícími a vedlo k nižším prodejním cenám.
„To není akademická drobnost. Pokud třetí zájemce ví, že jeho nabídku může stávající pachtýř pouze dorovnat, má menší motivaci investovat čas a peníze do prověření transakce a podání skutečně konkurenční nabídky. Výsledkem je menší soutěž, nižší cena a slabší pozice vlastníka,“ upozornil Bendl. Podle Petra Bendla vláda nevysvětlila, jaké konkrétní tržní selhání chce návrhem řešit, kdo přesně ponese náklady, kdo bude hlavním příjemcem výhod a zda byly posouzeny méně invazivní alternativy. Za takovou alternativu považuje například oznamovací povinnost, kdy by vlastník měl povinnost informovat pachtýře o záměru půdu prodat, ale bez toho, aby pachtýř dostal právo vstoupit do již sjednané transakce.
„Chceme-li, aby aktivní zemědělci měli lepší přístup k půdě, pojďme debatovat o cílených a přiměřených nástrojích. Oznamovací povinnost je rozumnější cesta než plošné předkupní právo. Informuje pachtýře, ale neničí soutěž o cenu a neomezuje vlastníka víc, než je nezbytné,“ uvedl Bendl. Předkupní právo podle něj vyvolává také vážné otázky z hlediska hospodářské soutěže. Česká republika patří mezi země s velmi koncentrovanou strukturou zemědělského hospodaření. Opatření, které dále posílí pozici současných velkých pachtýřů, může zhoršit konkurenční prostředí a nepřímo se promítnout i do širšího potravinového řetězce. „Vláda by neměla pod heslem ochrany půdy prosazovat opatření, které fakticky zvýhodní nejsilnější hráče. Ochrana půdy je legitimní cíl. Ale nesmí se stát záminkou k omezení vlastnických práv, snížení ceny půdy a zablokování přístupu nových zemědělců na trh,“ uzavřel Petr Bendl.
stínový ministr zemědělství
poslanec PČR
místopředseda zemědělského výboru PS PČR
