Veřejné rozpočty nejsou bankomat agroholdingů. Debata o dotacích otevřela citlivé téma nové SZP
(www.ods.cz) Jak dlouho ještě může Evropská unie obhajovat systém, ve kterém významná část zemědělských dotací končí u úzké skupiny největších podniků? Právě tuto otázku v Evropském parlamentu otevřela debata o zastropování a degresivitě v rámci nové Společné zemědělské politiky (SZP), kterou uspořádala předsedkyně evropského zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ECR) společně s europoslanci Norbertem Linsem (EPP) a Barry Cowen (RE).
Diskuse spojila zástupce Evropské komise, Evropského účetního dvora, akademické sféry i zemědělské odborníky z několika členských států. Mezi řečníky vystoupil například italský europoslanec Carlo Fidanza, členka Evropského účetního dvora Iliana Ivanova, zástupce Evropské komise Gijs Schilthuis nebo profesor Alan Matthews. Akce se zúčastnili také bývalý ministr zemědělství a místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Petr Bendl a bývalý předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
Podle Veroniky Vrecionové už debata dávno není jen teoretická. Téma zastropování a degresivity se podle ní stává jedním z klíčových bodů budoucí reformy SZP a součástí širší debaty o budoucnosti evropského rozpočtu, konkurenceschopnosti zemědělství i možném rozšíření Evropské unie.
„Právě nástroje jako zastropování a degresivita mají přímý dopad na to, jak bude evropské zemědělství vypadat za deset let – kdo bude hospodařit, kdo bude investovat a kdo vůbec dostane šanci začít,“ uvedla Vrecionová během debaty.
„Pokud v některých zemích zůstane koncentrace podpory bez omezení, zatímco jinde se zavádí korekce, vzniká zásadní nerovnováha v konkurenci napříč EU,“ doplnil Petr Bendl.
Jedním z hlavních témat byla tzv. degresivita plateb, tedy postupné snižování přímých dotací pro největší agropodniky. Účastníci debaty se shodli, že nejde o „trestání úspěšných“, jak často slýcháme, ale o snahu zachovat dlouhodobě udržitelný a politicky obhajitelný systém podpory.
„Financovat primárně ty největší není dlouhodobě ekonomicky udržitelné. Silné podniky mají schopnost obstát samy. Klíčové je, aby podpora nepřispívala k uzavírání sektoru před novými farmáři,“ připomněl během diskuse Josef Stehlík.
Účastníci debaty zároveň upozorňovali, že bez důsledné kontroly propojených podniků a skutečných konečných příjemců podpory nebude možné zabránit obcházení pravidel ani střetům zájmů. Právě složité holdingové struktury podle nich často umožňují pravidla obcházet a zachovat přístup k obrovským objemům veřejných prostředků.
Budoucí zemědělská politika musí být nejen ekonomicky efektivní, ale také dlouhodobě udržitelná a důvěryhodná vůči veřejnosti. „Pokud nejsme schopni vysvětlit, proč část podpory končí u velmi úzké skupiny největších příjemců, nemůžeme čekat důvěru veřejnosti v celý systém,“ upozornila Veronika Vrecionová.
Debata se dotkla také možnosti kompromisního řešení v podobě vyššího stropu pro zastropování – například kolem 500 tisíc eur – které by se dotklo pouze velmi malé části největších příjemců, ale zároveň by podle organizátorů mohlo otevřít cestu k širší reformě systému.
Na debatě však zaznívaly i odlišné pohledy napříč politickým i odborným spektrem. Často se objevoval argument, že při nastavování zastropování a degresivity je nutné zohlednit regionální specifika jednotlivých členských států. Jako příklad bylo opakovaně zmiňováno východní Německo, kde zemědělství stojí převážně na několika velkých podnicích, které nehrají klíčovou roli pouze v produkci potravin, ale zároveň zajišťují zaměstnanost a ekonomickou stabilitu celých regionů. Právě otázka, jak tato specifika do budoucích pravidel promítnout a kde nastavit hranici mezi férovějším rozdělením podpory a zachováním konkurenceschopnosti některých regionů, patřila k nejdiskutovanějším tématům celé debaty.
„Veřejné rozpočty nejsou bankomat agroholdingů. Evropské dotace mají podporovat aktivní zemědělce, generační obměnu a dlouhodobě živý venkov. Pokud chceme důvěryhodnou společnou zemědělskou politiku i do budoucna, musíme mít odvahu nastavit pravidla spravedlivěji,“ uzavřela Veronika Vrecionová.
předsedkyně europoslaneckého klubu ODS
členka Programového týmu ODS zemědělství
stínový ministr zemědělství
poslanec PČR
místopředseda zemědělského výboru PS PČR
