Novinky Mediální výstupy

(www.ods.cz) ​​​​​​​Státní zemědělský intervenční fond dnes nevystupuje jako nestranný správce veřejných prostředků, ale jako instituce, která se snaží za každou cenu vytvořit dojem, že problém střetu zájmů Agrofertu je vyřešen. SZIF sám zveřejnil právní analýzy a zároveň veřejně tvrdí, že postupuje „transparentně, v souladu se zákonem“ a „výhradně na základě odborného a nezávislého právního posouzení“. Jenže právě zveřejněné materiály ukazují, že věc zdaleka není tak jednoznačná, jak se fond snaží namluvit veřejnosti.

Hlavní právní posudek, o který se SZIF opírá, sám připouští, že Evropská komise se k novému majetkovému uspořádání Agrofertu dosud blíže nevyjádřila a že nelze vyloučit, že po vlastní analýze dojde k opačnému závěru a označí zvolené řešení za nedostatečné z hlediska střetu zájmů. Přesto SZIF vystupuje, jako by měl v ruce definitivní verdikt. Nemá. Má jen jeden právní názor, který sám připouští možnost opačného výsledku.

Stejně problematický je i výklad českého zákona o střetu zájmů. Jedna ze zveřejněných analýz stojí na tom, že zákaz podle § 4c se má vztahovat jen na nenárokové dotace. Jenže samotný text zákona takové rozlišení výslovně neobsahuje a SZIF na svém webu otevřeně přiznává, že právě na základě těchto analýz dospěl ke svému postupu. Fond tedy nepředkládá nesporný právní stav, ale sporný výklad, který si vybral. A z tohoto sporného výkladu dělá politický závěr, že Agrofert může bez problému čerpat dál.

O to absurdnější je, že SZIF současně sám uznává existenci střetu zájmů v části starších případů. Ve svém oficiálním stanovisku uvádí, že eviduje 8 projektů v objemu přibližně 68 milionů korun, u nichž bude administrace ukončena, protože v daném období ke střetu zájmů došlo. Jinými slovy: fond na jedné straně říká, že problém existoval a u části projektů kvůli němu končí administrace, ale na druhé straně se snaží veřejnosti prodat příběh, že dnes už je všechno v pořádku. To není důvěryhodný výkon veřejné instituce. To je účelová konstrukce.

SZIF navíc na svém webu tvrdí, že jeho postup „minimalizuje rizika pro státní rozpočet i pro Českou republiku“. Právě opak může být pravdou. Pokud se ukáže, že Evropská komise nebo soudy přijmou přísnější výklad, nebude to problém advokátní kanceláře. Bude to problém českého státu, českých daňových poplatníků a důvěry ve způsob, jakým se v této zemi nakládá s veřejnými penězi. Ve chvíli, kdy si stát sám u takto citlivé věci vybírá benevolentní výklad ve prospěch koncernu spojeného s předsedou vlády, nevzniká právní jistota. Vzniká podezření, že pravidla pro mocné opět neplatí stejně jako pro ostatní.

SZIF dnes nechrání důvěru ve stát. SZIF dnes chrání příběh, že Agrofert je znovu čistý. Jenže zveřejněné analýzy samy potvrzují, že tak jednoduché to není. Jestliže fond přiznává starší střet zájmů, současně připouští právní nejistotu a přesto vystupuje, jako by bylo vše jednou provždy uzavřeno, pak se z veřejné instituce stává servisní organizace pro politicky spřízněný holding.

Požadujeme, aby SZIF přestal vydávat jeden z možných právních výkladů za hotovou věc, aby zveřejnil kompletní rozhodovací logiku, na jejímž základě obnovil standardní administraci žádostí Agrofertu, a aby ministr zemědělství jasně řekl, kdo za tento postup nese politickou odpovědnost. Ve státě, kde mají pravidla platit pro všechny stejně, nemůže být závěr „Agrofert může čerpat“ postaven na přání, marketingu a selektivním čtení práva.

Petr Bendl

stínový ministr zemědělství
poslanec PČR
místopředseda zemědělského výboru PS PČR