Ondřej Krutílek: Babiš opět ukázal, že ničemu nerozumí. Tváří se ale, že nás všechny zachránil
(FORUM 24) Summit Evropské rady, který proběhl minulý týden, se měl soustředit na naléhavé problémy evropské konkurenceschopnosti, konkrétně na prohlubování jednotného trhu, unii kapitálových trhů a snižování cen energií. Nejvíc se ale stejně spekulovalo o tom, zda se evropským lídrům podaří přimět maďarského premiéra Viktora Orbána, aby kvůli poškozenému ropovodu Družba přestal blokovat devadesátimiliardovou půjčku Ukrajině. Po mnoha hodinách jednání přišla stručná odpověď: Nepodařilo. Orbán nebývale intenzivní tlak ustál, což teď doma využívá ve volební kampani.
Český premiér Andrej Babiš se do přesvědčování nijak nezapojil. To není překvapivé – už na prosincové Radě utvořil společně s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem exkluzivní klub tří zemí, které za půjčku Ukrajině odmítly ručit. Česko tehdy sice pro půjčku formálně hlasovalo, ale odmítlo udělat cokoli navíc.
Dotazy na toto podivné spojenectví Babiš odbýval s tím, že na summit přijel zájmy českých občanů (čímž dával najevo, že ho Ukrajina nezajímá). Co na tom, že právě pro Čechy je tolik důležité, aby Ukrajina v nejbližších měsících ustála ruský tlak a udržela se na nohou. Určitě víc než pro řadu jiných evropských států, které jsou od Ruska daleko.
Tuto logiku Babiš dlouhodobě ignoruje. Místo toho se snažil prodávat jiný příběh: O tom, jak osobně přesvědčil celou Evropu a zařídil průlom v otázce emisních povolenek. To je jediné téma, o němž byl ochoten přemýšlet. Jenže ani tento příběh nedrží pohromadě. Pojďme si říct proč.
Je pravda, že se Česko na poslední chvíli připojilo k dopisu deseti zemí žádajících Komisi o urychlení revize ETS na květen. Kromě Itálie a Řecka nicméně šlo pouze o státy střední a východní Evropy. V iniciativě scházelo klíčové Německo, ačkoli kancléř Merz před summitem stávající systém kritizoval. A pak jsou tady země, které naopak prosazují (nebo pragmaticky tolerují) pokračování ETS ve stávající podobě.
Evropská komise měla revizi tak či tak naplánovanou na léto, to jsme věděli už měsíce. A teď po summitu počítá s dokončením revize „do července“. Evropská rada fakticky pověřila Komisi, ať určitě udělá to, co už dávno měla na to-do listu.
Andrej Babiš se chytil klauzule, že se Komise k návrhu „vrátí v červnu a posoudí dosažený pokrok“, což je ale standardní bruselská formulace, že Komise bude informovat o práci na revizi. V podstatě to diplomatickým jazykem znamená „tož uvidíme příště“. Babiš to patrně neví, protože závěry Evropské rady téměř určitě nečte, a tak může mít pocit, že něčeho dosáhl.
Shrnuto, takto průlom určitě nevypadá. Srovnejme tyto závěry s revizí ETS2 (systému povolenek, který má nově pokrýt emise z dopravy či z vytápění budov) za vlády Petra Fialy. Ta pro svůj reformní non-paper v létě 2025 dokázala sehnat podporu 18 států, tedy kvalifikované většiny. Podepsaly se pod něj klíčové Německo, Španělsko nebo třeba Belgie. Výsledkem byl legislativní návrh na faktické zastropování cen povolenek a později ještě odklad náběhu ETS2 na rok 2028.
Skutečným motorem diskuse o ETS1 na tomto summitu rozhodně nebylo Babišovo diplomatické úsilí, ale raketový růst cen plynu po izraelských úderech na íránskou plynovou infrastrukturu (v den konání summitu až o 35 %). Merz nebo Meloni nemluvili o ETS proto, že je k tomu přesvědčil Babiš, ale proto, že jim to diktovala geopolitická realita, tlak jejich průmyslu a v případě Itálie především struktura jejich energetického mixu, opřeného ze 44 % o zemní plyn.
Babišův hlavní cíl, se kterým do Bruselu letěl – tj. zastropování ceny povolenky na 30 eurech – se už do závěrů Evropské rady nedostal vůbec. Naopak uvádějí, že systém musí fungovat na tržním principu. Toto je další oblast, kde jdou Babišovy požadavky přímo proti zájmům zemí, jako je Německo, Nizozemsko či Dánsko. S těmi se ale Babiš nebaví, soustředí se především na Maďarsko a Slovensko.
Co závěry přinášejí, je pouze příslib „dočasných a cílených opatření“ – především více bezplatných povolenek pro energeticky náročný průmysl a posílení Rezervy tržní stability. Rezerva funguje tak, že když cena vyskočí, uvolní se na trh další povolenky, aby ji stlačily zpět. Babiš ale celé uvolňování povolenek označuje za nesmysl – prý je skoupí spekulanti.
Právě tady se ukazuje, jak zoufale se česká vláda v evropských otázkách neorientuje. Stabilizace ceny povolenky je v souladu s Babišovými požadavky, premiér ale současně odmítá jeden z mála nástrojů, které k tomu mohou přispět.
Co tedy zůstává po posledním summitu Evropské rady? Ukrajinská půjčka je dál zablokovaná, zastropování povolenek mimo diskusi, revize ETS naplánovaná dávno před summitem skutečně proběhne. A český premiér tomu dál nerozumí, ale tváří se, že nás všechny zachránil.
poslanec EP
