Vážené dámy a pánové, 

 

dovolte mi, abych vás srdečně uvítal na dnešní vernisáži fotografií, která je spojena s výraznou osobností, proslavenou ovšem více hudbou než fotografováním. Jméno Jiřího Stivína jsem poprvé zaregistroval při studiích medicíny v Praze v 60. letech v souvislosti s jazzovou hudbou. Šlo o dnes již legendární soubor JAZZ Q, pro který byly typické freejazzová nespoutanost a improvizace, což plně odpovídalo uvolněné atmosféře oněch let, kterou si mohla naše generace alespoň na chvilku v podmínkách komunistického režimu vychutnat a také tak trochu marnotratně nechat protéci mezi prsty.

 

V 70. a 80. letech byl již muzikant Jiří Stivín zcela nepřehlédnutelný i pro celkem značnou část české veřejnosti. Pro mne jako severočeského patriota je spojen i s jakousi rolí dnes již takřka živého inventáře Letní jazzové dílny ve Frýdlantu. Právě jeho příznivci a přátelé z tohoto krásného města byly také iniciátory dnešní výstavy.

 

Tím se dostávám k roli Jiřího Stivína jako fotografa. Nesmíme totiž zapomenout na to, že jde o bývalého absolventa FAMU v oboru kamera, a tak se ani nelze divit, že mnohovrstevná plnokrevná osobnost Jiřího Stivína na svou původní kvalifikaci nezanevřela a naopak ji, k radosti své i jeho velké obce fanoušků, využívá jako další možnost svého vyjádření a bytí.

 

Jsem velice rád, že výstava obohatí starobylé prostory sídla českého Senátu zde ve Valdštejnském paláci. Myslím si navíc, že barokní palác se k osobě Jiřího Stivína velice hodí, protože jeho aktivity hudební nejsou spojeny pouze s moderním jazzem, ale již dlouhou řadu let i s hudbou barokní. Vzhledem k tomu, že přítomného mistra čeká za pár týdnů významné životní jubileum, rád bych mu popřál do dalších let hodně pohody, elánu a chuti do další práce. Vám ostatním chci potom popřát příjemný zbytek dne a především hezký zážitek z naší výstavy.

 

Děkuji vám za pozornost.