ČRo: Veřejnost má právo slyšet a vědět, jak hodlá budoucí premiér střet zájmů vyřešit, říká místopředseda sněmovny Jan Skopeček
(Radiožurnál) Zasedání, které svolali zástupci sněmovní menšiny kvůli možnému budoucímu střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, bylo po třech hodinách přerušeno. Poslanci se nedostali ke schvalování programu jednání ani k případnému rozhodování o prodloužení svého zasedání do nočních hodin. Termín případného pokračování zatím nebyl stanoven. Pro Český rozhlas Plus situaci komentuje místopředseda sněmovny za ODS Jan Skopeček.
Jak byste reflektoval průběh schůze a její výsledek? Dosáhli jste toho, co jste chtěli?
Průběh událostí byl očekávaný. Když jsme se dozvěděli, že schůze byla svolána na podvečer a že je k dispozici velmi omezený čas, věděli jsme, že úvodní projevy budou nějakou dobu trvat, než bude možné schválit program schůze. Takže průběh událostí pro mě nebyl žádným překvapením.
Ač byly ty okolnosti jakékoliv, tak i kdyby schůze byla stanovena na jinou dobu či na ni bylo dost času, nepotvrdila by se slova zástupců koalice ANO, SPD a Motoristů, že schůze je podle nich v podstatě estráda, která nemohla nic změnit?
Nevím, jestli se to dá nazvat estrádou. Faktem je, že předseda Babiš, který, jak je třeba poznamenat, vyhrál volby a směřuje tedy k pozici předsedy vlády, musí vyřešit svůj střet zájmů v souladu se zákonem. Jeho jmenování předsedou vlády se pravděpodobně blíží, protože schůzky s prezidentem vrcholí.
Je proto legitimní se ptát, jak bude budoucí premiér tento střet zájmů řešit.
Pravděpodobně nikdo nechtěl znát podrobnosti, ale vzhledem k tomu, že se jedná o velmi složitý proces vzhledem k velikosti Agrofertu, je vhodné alespoň ukázat směr, jakým bude střet zájmů řešit – a to jak před poslanci, tak před veřejností.
Přece jenom s Andrejem Babišem probírá potenciální konflikt zájmů prezident. Bylo tedy nutné, aby do toho vstupovala Sněmovna?
Prezident republiky jasně naznačil, že chce, aby budoucí premiér Babiš řešení střetu zájmů sdělil veřejnosti. Tím dal prezident najevo, že mu to nestačí.
Poslanecká sněmovna je prostorem, který slouží k tomu, aby lidé od politiků slyšeli, co si myslí. Nebo také to, jak hodlají vyřešit otázku, jak se stát premiérem, aniž by došlo k porušení zákona.
Je opravdu po právní stránce nutné, aby Babiš něco oznamoval? Například poslanec zvolený na kandidátce SPD Jindřich Rajchl upozorňuje, že zákon se Babiše v jednom případě netýká, protože firmu neřídí, má jenom její akcie. Podle Rajchla navíc Babiš přijde o dotace automaticky.
V tomto případě bych věřil spíše jiným právníkům než poslanci Rajchlovi, který bude součástí koalice vedené Andrejem Babišem. Právní stanoviska jsou jasná: budoucí premiér se potenciálně ve střetu zájmů nachází ve chvíli, kdy bude jmenován premiérem.
Opakuji, že podle mého názoru má veřejnost také právo slyšet a vědět, jak hodlá premiér tento střet zájmů vyřešit. Ve lhůtě 30 dnů, kterou má na vyřešení této situace, musí mít již po svém jmenování premiérem jasnou představu o tom, jak tento střet zájmů vyřeší.
Vyřešení prodeje nebo jakékoli změny v přístupu k Agrofertu není vzhledem ke složitosti a velikosti Agrofertu rozhodně záležitostí na 30 dní, ta už musí být připravována a realizována v tuto chvíli.
Premiér Babiš tedy jistě ví, jak chce střet zájmů vyřešit, a je pravděpodobně dobré to vědět ještě před jeho jmenováním premiérem.
Nemá však i odcházející vláda Petra Fialy podíl na tom, že zákon o střetu zájmů má mezery a některé jeho části jsou v podstatě nevymahatelné?
To je určitě pravda. Ten zákon ideální není.
Odhadoval bych, že premiér najde právní konstrukci, která formálně vyřeší střet zájmů, ale ve skutečnosti budeme vědět, že se dříve či později vrátí k řízení společnosti Agrofert. Já sám považuji zákon o střetu zájmů za nedokonalý.
Proč se zákon však nezměnil? Podle serveru iROZHLAS.cz měla koalice na stole už od dubna roku 2024 analýzu, která na nedokonalosti zákona upozorňovala a navrhovala určité řešení, ale vláda se o změnu zákona o střetu zájmů už nepokusila.
Jsme si dobře vědomi atmosféry, která panovala v Poslanecké sněmovně během předchozího volebního období, a toho, jak se projednávaly jednotlivé návrhy zákonů. Denně docházelo k neustálým obstrukcím.
Lze předpokládat, že při novelizaci tohoto typu zákona by obstrukce byly ještě dramatičtější než u běžných zákonů. Kromě toho měla vláda priority a zákony, kterými chtěla zlepšit život lidí v České republice.
Věnovat nepřiměřené množství času změně zákona o střetu zájmů, u kterého nebylo jasné, zda projde Poslaneckou sněmovnou, bylo pravděpodobně důležitější soustředit se na otázky ovlivňující život v České republice.
(Autor: Tomáš Pavlíček)
místopředseda poslaneckého klubu ODS
poslanec PČR
ekonomický expert ODS
předseda ODS Hořovice