Zbyněk Stanjura: Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026

30. září 2025

(www.mfcr.cz) Rekordní investice i výdaje na vědu a výzkum, posílené výdaje na obranu i finance na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, takový je ve zkratce návrh státního rozpočtu na příští rok s deficitem 286 mld. Kč, který dnes schválila vláda. Návrh rozpočtu nyní zamíří do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2408,7 mld. Kč a příjmy 2122,7 mld. Kč. Výsledný deficit 286 mld. Kč ovlivnily dvě mimořádné položky v souhrnném objemu 49 mld. Kč, a to obranné výdaje nad rámec zákonného závazku 2 % HDP odpovídající hodnotě 30,7 mld. Kč a 18,3 mld. Kč určených na výstavbu dvou nových jaderných zdrojů v Dukovanech. Bez těchto výdajů by schodek rozpočtu 2026 meziročně klesl na 237 mld. Kč, tedy o 4 mld. Kč proti letošnímu schválenému deficitu.

„Rozpočet jsme sestavili jako odpovědná vláda tak, abychom si nepůjčovali na provozní výdaje státu, ale naopak rekordně investovali, protože právě investice a inovace Českou republiku posunou k vyspělejší ekonomice. Proto rozpočet zahrnuje rekordní prostředky na investice, vědu a výzkum, výrazné navýšení výdajů na obranu i financování dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech, jež zvýší naši energetickou soběstačnost,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Zároveň jsme při přípravě rozpočtu na příští rok dodrželi pravidla rozpočtové odpovědnosti. Díky tomu se strukturální deficit sníží o půl procentního bodu na 1,75 % HDP,“ doplnil ministr Zbyněk Stanjura.

Pozn.: Bez peněz z EU a finančních mechanismů počítá návrh státního rozpočtu na rok 2026 s příjmy 1982,8 mld. Kč (vs. 1931,8 mld. Kč v roce 2025), výdaji 2268,8 mld. Kč (vs. 2172,8 mld. Kč v roce 2025) a deficitem 286,0 mld. Kč (vs. -241,0 mld. Kč v roce 2025).

Výdaje

Struktura výdajů odráží hlavní priority vlády, kterými jsou bezpečný stát pro občany z pohledu vnější ochrany a vnitřní bezpečnosti, sociálního smíru, investic do infrastruktury a energetických kapacit i podpory vzdělávání, vědy a výzkumu.

Proti technickému návrhu státního rozpočtu ze srpna byly posíleny kapitoly prakticky všech resortů, především pak výdaje Ministerstva dopravy (o 22 mld. Kč), které budou směřovat na spolufinancování projektů z EU (10 mld. Kč), na dotaci pro SFDI (10,6 mld. Kč) a na zvýšení investičních, výzkumných a provozních výdajů. Výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byly navýšeny o 5,3 mld. Kč, a to zejména v částce určené pro vysoké školy (+2,8 mld. Kč), dalších 2,4 mld. Kč je určeno na platy především zaměstnanců v regionálním školství a 0,1 mld. Kč půjde na výstavbu nových škol. Ministerstvo pro místní rozvoj získalo 1,8 mld. Kč, a to zejména na podporu bydlení, na digitalizaci stavebního řízení a na dotační programy. Více finančních prostředků než v srpnovém návrhu o 3,4 mld. Kč dostane Ministerstvo práce a sociálních věcí, z toho 2,7 mld. Kč je určeno na projekty Národního plánu obnovy a 0,7 mld. Kč na zvýšení platů zejména pro zaměstnance úřadů práce a České správy sociálního zabezpečení. O 24,3 mld. Kč více peněz ze státního rozpočtu proti srpnovému návrhu půjde na celkové investice. Výdaje na vědu a výzkum z národních zdrojů byly posíleny o 2,7 mld. Kč.

Z celkových navržených výdajů 2408,7 mld. Kč (2268,8 mld. Kč bez peněz EU a FM) je jako tradičně největší objem vyčleněn na sociální výdaje (949,3 mld. Kč, meziročně +19,6 mld. Kč), a z toho připadá největší podíl 739,6 mld. Kč na penze (meziročně +22,4 mld. Kč).

Největšími rozpočtovými kapitolami jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí s rozpočtem ve výši 994,1 mld. Kč (meziroční nárůst o 25,3 mld. Kč vzhledem k mandatorním výdajům), Ministerstvo školství s 281,7 mld. Kč (meziročně pokles o 9,1 mld. Kč, který je mj. důsledkem změny financování nepedagogických pracovníků a neinvestičních výdajů v regionálním školství v objemu 27,4 mld. Kč), Ministerstvo obrany s rozpočtem 175,8 mld. Kč (meziroční navýšení o 21,4 mld. Kč), Ministerstvo dopravy s rozpočtem 128,7 mld. Kč (pokles o 10,8 mld. Kč vlivem meziročně nižšího zapojení peněz EU) a Ministerstvo vnitra s rozpočtem 123,4 mld. Kč (meziroční navýšení o 15,6 mld. Kč).

Přes 11 % všech rozpočtových výdajů bude směřovat na investice. Z národních zdrojů na ně byla opět vyčleněna rekordní výše 186,2 mld. Kč (meziročně +32,1 mld. Kč) a rekordní hodnoty dosáhne investiční aktivita státu i po připočtení evropských zdrojů na celkových 272,4 mld. Kč (+22,2 mld. Kč oproti letošnímu rozpočtu).

Výdaje na obranu státu v příštím roce dosáhnou 2,35 % HDP, což v absolutní částce představuje částku 206,5 mld. Kč (+45,7 mld. Kč oproti rozpočtu roku 2025). Vláda tak plní nejen zákonný závazek vůči NATO vydávat na obranu 2 % HDP ročně (175,7 mld. Kč), ale posílila rozpočtové zdroje o dalších 30,7 mld. Kč, které mají výjimku z fiskálních pravidel při posuzování fiskální disciplíny. Výdaje na obranu budou stejně jako v letošním rozpočtu rozloženy do více kapitol. Vedle Ministerstva obrany (175,8 mld. Kč) budou také např. v kapitolách Ministerstva dopravy (20,1 mld. Kč), Správy státních hmotných rezerv (5,3 mld. Kč), Ministerstva vnitra (1,5 mld. Kč), Ministerstva zahraničních věcí (0,9 mld. Kč), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (0,9 mld. Kč) a dalších.

Objem peněz na platy je v návrhu rozpočtu na rok 2026 meziročně vyšší o 7,8 % (očištěno o vliv vyjmutí platů nepedagogické práce ze státního rozpočtu a jejího převodu na kraje a obce ve výši 25,9 mld. Kč) a spolu s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 288,4 mld. Kč. Rozpočtovaná částka zohledňuje garantovanou výši platů pro učitele v regionálním školství na úrovni 130 % průměrné mzdy, zvýšené platy pro bezpečnostní sbory (navýšení tarifů o 5 % a navýšení stabilizačního příplatku) a vojáky z povolání (zvýšení tarifních platů pro nižší hodnosti o 7,5 %, pro vyšší hodnosti o 5 % a zvýšení příspěvku na bydlení a stabilizačního příplatku), nárůst platů dalších zaměstnanců státu (jak ve služebním poměru, tak odměňovaných podle zákoníku práce o 2200 Kč měsíčně) i zvýšení platů státních zástupců, soudců a ústavních činitelů podle zákona.

Výdaje na vědu, výzkum a inovace v celkovém objemu 55,7 mld. Kč (+4,2 mld. Kč) byly posíleny jak národních zdrojů (meziročně +2,9 mld. Kč na 46,2 mld. Kč), tak ze zdrojů EU (meziročně +1,3 mld. Kč na 9,6 mld. Kč). V rámci národní části je zohledněna podpora napříč celým systémem od základního výzkumu Akademie věd až po aplikovaný výzkum. Celkové výdaje na vědu a výzkum z rozpočtu 2026 tak představují 0,63 % HDP.

V návrhu státního rozpočtu na rok 2026 jsou také zahrnuty neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím (tzv. dotace) z tuzemských i zahraničních zdrojů v celkové výši 26,5 mld. Kč (-1,1 mld. Kč). Konkrétní výši peněz směřujících do jednotlivých dotačních titulů určují správci kapitol. Více než 90 % neinvestičních transferů je součástí rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národní sportovní agentury, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva kultury. Vedle neinvestičních transferů jsou nestátním neziskovým organizacím poskytovány ze státního rozpočtu také investiční transfery (investice do majetku). V rozpočtu na rok 2026 dosahují výše 672 mil. Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 4,1 % (+27 mil. Kč).

Výdaje rozpočtu zahrnují také státní půjčku (návratná finanční výpomoc) ve výši 18,3 mld. Kč na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Tato částka bude čerpána, pouze pokud Česká republika získá během kalendářního roku 2026 notifikaci Evropské komise na zapojení státních zdrojů do financování výstavby. Pokud notifikace nebude schválena, výdaj na státní půjčku čerpán nebude a o tuto částku bude snížen výsledný rozpočtový deficit.

Příjmy

Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2026 dosáhnout 2122,7 mld. Kč (bez započtení peněz z EU to bude 1982,8 mld. Kč), z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 876,7 mld. Kč (meziročně o 67,3 mld. Kč více), celkové daňové příjmy počítají s částkou 1032,4 mld. Kč (meziročně +1,8 mld. Kč) a nedaňové příjmy budou 213,5 mld. Kč (meziročně -32,5 mld. Kč). Rozpočtové příjmy ovlivní změna výnosů z dražeb emisních povolenek, které budou od roku 2026 směřovat převážně přímo do rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR.

Ve struktuře daňových příjmů Ministerstvo financí očekává výběr DPH ve výši 415,4 mld. Kč (meziročně +1,4 mld. Kč), výběr spotřebních daní ve výši 165,7 mld. Kč (meziročně +8,7 mld. Kč), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 221,5 mld. Kč (meziročně -22,8 mld. Kč) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 194,1 mld. Kč (meziročně +9,4 mld. Kč). Inkaso daně z příjmů právnických osob, fyzických osob a DPH negativně ovlivní změna rozpočtového určení daní ve prospěch rozpočtů místních samospráv v celkové výši 33,7 mld. Kč, a to v souvislosti se změnou financování nepedagogických pracovníků. Návrh rozpočtu také zahrnuje příjem z Evropské unie a z finančních mechanismů ve výši 138,9 mld. Kč (meziročně -14,7 mld. Kč).

Proti srpnovému návrhu rozpočtu došlo k navýšení celkových příjmů o 28,3 mld. Kč zejména vlivem vyšších předpokládaných příjmů z EU a finančních mechanismů (+12,8 mld. Kč) a dopočtením dopadu nového zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a novely zákona o zaměstnanosti do daňových příjmů a do příjmů z pojistného na sociální zabezpečení (+13,9 mld. Kč). Tento příjem mohl být začleněn do návrhu státního rozpočtu až v průběhu září, tedy neprodleně po ukončení legislativního procesu u výše uvedených novel.

Výkonové rozpočtování

Součástí dokumentace k návrhu státního rozpočtu je od letošního roku nově i samostatný sešit s přehledem výkonového hospodaření s názvem Státní rozpočet v kontextu výkonnosti.

„Výkonové rozpočtování nám pomůže lépe řídit stát, měřit výsledky a posilovat důvěru občanů a firem v to, že jejich daně jsou využívány smysluplně,“ vysvětlil ministr Stanjura.

Tento nový nástroj, respektive jeho pilotní fáze, přináší zásadní změnu, jak nahlížet na státní rozpočet a řízení veřejných financí. Propojuje finanční prostředky s konkrétními cíli a měřitelnými ukazateli a umožňuje lépe hodnotit účelnost a hospodárnost výdajů. Tento model je běžný ve většině vyspělých zemí.

Legislativní proces státního rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 vláda dnes odešle k projednání do Poslanecké sněmovny. S ohledem na volby do Poslanecké sněmovny 3. až 4. října 2025 bude třeba, aby návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 předložila vláda znovu nově ustavené dolní komoře parlamentu, která z voleb vzejde.

Podrobná data naleznete na webu Ministerstva financí.