Lenka Kohoutová: Do důchodu klidně později. Bude to nutnost

4. srpna 2025
Do důchodu klidně později. Bude to nutnost

(iDNES.cz) Před pár dny se s námi v Domově Sulická rozloučila dlouholetá kolegyně, která odchází do důchodu. Loučení bylo dojemné. Zároveň mě přivedlo k zamyšlení: Co dnes vlastně znamená odejít do důchodu? Je věk 65 let správnou hranicí?

Jako ředitelka (nejen) domova pro seniory pracuji denně s lidmi, kteří už v důchodu jsou. Ať už jsou v dobré kondici, nebo potřebují naši péči, jedno je společné: Velká část z nich šla do důchodu dříve, než je dnes běžné.
A bylo to v době, kdy společnost vypadala jinak. Průměrný věk dožití byl nižší, náklady na zdravotní a sociální péči podstatně menší a počet lidí v produktivním věku výrazně vyšší.Dnes ale žijeme déle, kvalitněji – a také v systému, který je stále náročnější na financování. Zůstáváme aktivní co nejdéle to jde, ale zároveň rostou nároky na služby a podporu ve stáří. A nepoměr mezi tím, kolik lidí důchody pobírá, a kolik jich na ně přispívá, je čím dál větší.

Dnes máme v Česku kolem 2,8 milionu důchodců, a do roku 2040 jich bude pravděpodobně ještě o 800 tisíc víc.

Doba, po kterou lidé v Česku pobírají důchod, se postupně prodlužuje. V průměru se od roku 2000 protáhla o čtyři roky z 20 na 24 let. Ženy v penzi zůstávají průměrně 27 let a sedm měsíců, muži 19 let a měsíc.

V 90. letech připadali 4 pracující na 1 důchodce. Dnes méně než 2 pracující na 1.

Téma zvyšování věku odchodu do důchodu je logicky kontroverzní. To číslo se má POSTUPNĚ zvyšovat až k hranici 67 let.

Česká republika přitom rozhodně není výjimkou. V mnoha zemích EU už důchodový věk překročil hranici 65 let:Itálie, Řecko, Nizozemsko – 67 let, Německo – 66 let, poroste na 67, Dánsko – 66,5+ let a dál se zvyšuje...

Nemá smysl si namlouvat, že existuje jednoduché a spravedlivé řešení pro všechny.

Ale jako někdo, kdo denně vidí, jak vypadá stáří, si troufám říct:

  1. Zvyšování věku odchodu do důchodu je nezbytné.
  2. Je třeba mluvit o tom, jak pomoct těm, kteří pracují manuálně, ve směnném provozu nebo se zdravotními komplikacemi. Pro ně musíme mít alternativy.Chci, aby důchodový systém byl stabilní – nejen pro mě, ale i pro generace, které přijdou po nás.

A to nebude možné, pokud se budeme dál tvářit, že vše zůstane při starém. Pokud bychom jako společnost dokázali mluvit o věcech napřímo, bez strašení a bez populismu, věřím, že bychom byli schopni přijmout i těžší, ale pravdivá rozhodnutí. Protože čím dřív si přestaneme lhát, tím důstojnější stáří nás čeká.

Je mi 57 let. A podle dnešních pravidel půjdu do důchodu ve věku 65 let a 2 měsíců.

Lenka Kohoutová

členka programového týmu pro důchodovou reformu, sociální a prorodinnou politiku