Novinky Mediální výstupy

Místopředseda výboru Hofmann: AČR jasně říká, že je s ručními granáty spokojena. To je pro mě rozhodující

(www.securitymagazin.cz) Po diskusi na téma zakázky na ruční granáty pro AČR, která proběhla na 37. schůzi výboru pro obranu, jsme položili několik dotazů jeho místopředsedovi, poslanci Janu Hofmannovi (ODS). „To, že se významná část dílů vyrobí v ČR a celý granát tu kompletuje, je významným posunem,“ říká v rozhovoru.

Výbor se zabýval zakázkou na ruční granáty; probíhá transfer jejich výroby do ČR s podílem domácího průmyslu 60 % z ceny zakázky, přičemž jde o doplnění zásob typem, který je již v AČR zaveden. Jak průběh zakázky na základě dostupných informací hodnotíte?

Jelikož se jedná o pokračování spolupráce s firmou, která vyhrála výběrové řízení, lze říci, že je tento nákup jednoznačně v pořádku. Nedovedu si představit situaci, kdybychom každé dokupování materiálu munice soutěžili a pokaždé nám vyhrál jiný dodavatel s jinou technikou. Armáda by pak musela držet hned několik platforem, což je naprosto špatně.

Armáda již před podpisem rámcové dohody argumentovala, že má zájem pokračovat s řešením, které úspěšně prošlo soutěží v roce 2017, a to z logistických i bezpečnostních důvodů. Je argumentace náčelníka generálního štábu pro Vás tedy v tomto ohledu rozhodující?

Jednoznačně. Pokud armáda jasně říká, že tyto ruční granáty jsou v pořádku a je s nimi spokojena, mají spolehlivost přes 98%, a zároveň nechce držet další typ granátu, tak je takové stanovisko pro mne rozhodující.

Finální kompletace granátů má probíhat v objektu VTÚ ve Vrběticích, kde byla výroba munice obnovena již v roce 2021. Je třeba se obávat nějakých bezpečnostních rizik?

Vrbětice jsou známé od doby, kdy na ně byl spáchán teroristický čin Ruskou federací a kdy platila jiná bezpečnostní opatření. Do té doby nikdo moc netušil, že zde muniční sklady vůbec jsou. Nikdo se nemusí bát jakéhokoliv nebezpečí plynoucího z výroby v této lokalitě.

Zmínili jsme 60% podíl domácího průmyslu na výrobě granátů. Skloňovaným termínem v souvislosti s armádními zakázkami je soběstačnost. Dosud byly dodávány granáty vyrobené v zahraničí – je transfer technologií v tomto ohledu významným posunem a příležitostí pro domácí průmysl?

V případě granátu se o soběstačnosti mluví i na výboru obrany, kde opozice rozporuje nejen 60% podíl, jako nedostatečný, ale dokonce rozporuje dodávky komponent z Německa (ve skutečnosti z Rakouska), a žádá, aby vše bylo vyrobené v Česku. Já nevidím důvod označovat dodávky například z Německa jako rizikové. Jsme členy EU, proto je normální, že se konečný výrobek skládá z komponent i z jiných evropských zemí. Hnutí ANO se nyní stará o diverzifikaci rizika u dílů ze SRN, ale za jeho vlády došlo například k navýšení závislosti na ruském plynu až na 98% a netřeba říkat, že k tomu došlo po okupaci Krymu a nás toto rozhodnutí ohrožovalo nejvíce z celé Evropy. Označování dodávek komponent z Rakouska poslanci z hnutí ANO za rizikové proto považuji spíše za smutné. To, že se významná část dílů vyrobí v ČR a celý granát tu kompletuje, je významným posunem od předchozí dodávky granátů, které uspěly ve výběrovém řízení, aniž by se tu vyráběly.

Rozhovor vyšel na Securitymagazin.cz.