Novinky Mediální výstupy

Nenechám na sobě štípat dříví, vojáci to vědí

(Právo) Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) odmítá, že by byl mezi ní a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou zásadní rozkol, ale připouští, že vztahy s armádou nemá ideální. Vojáci si podle ní musí zvyknout, že není anděl, na kterém se dá štípat dříví, ale razantní politička.

Překvapilo vás, když jste se dozvěděla, že generál Karel Řehka nabídl premiérovi rezignaci?

To, že generál Řehka komunikuje s premiérem, vím, ale rezignaci nemám potvrzenu ani od jednoho z nich. A nikdo po něm ani žádnou rezignaci nechtěl.

A proč nikdo informaci o údajné rezignaci nedementoval?

Stačilo, že jsem dementovala, že jsem pana Řehku k rezignaci nevyzývala a ani mi ji nenabízel. Proč to nedementoval pan Řehka, se musíte ptát jeho.

Každopádně ty vztahy jsou mezi vámi napjaté. Mluví o tom hodně zdrojů z armády i ministerstva. Kdy a kde se to pokazilo?

To máte od nejmenovaných zdrojů. V žádném médiu jsem se nedočetla jediné jméno někoho, kdo by dokázal tváří v tvář říci, že mu vadí, jak se chovám. Pokud je to na úrovni spekulací, fám a lží, tak jak to mám komentovat a jak se mám bránit?

Ale těch zdrojů, které mluví o rozkolech, je hodně a z pochopitelných důvodů chtějí zůstat v anonymitě.

To právě nechápu. Řídím ministerstvo obrany v době, kdy podepisujeme česko-americkou smlouvu DCA, kdy tady jsou silné ruské vlivy, kdy podepisujeme zakázku na bojová vozidla pěchoty za 60 miliard korun. Považuji za nemožné, když někdo v takovéto době vypráví novinářům o hypotetických rozporech a nedokáže tváří v tvář říct, co jim na mém chování vadí. Pokud takoví lidé existují, tak mají dveře otevřené a mohou si to se mnou přijít vyříkat.

Vysvětluji si to ale jinak. Za mého působení se v resortu obrany začalo skutečně něco dít, začali jsme nakupovat, teď jsme podepsali smlouvu na nákup BVP. A teď se v době, kdy sedím v letadle do USA, začnou doma dít takovéto věci. To podle mého není vůbec náhoda.

Co tím myslíte?

V pondělí na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně – kde vystupoval i generál Řehka a jehož vystoupení se mi moc líbilo – mluvili i zástupci zpravodajských služeb o vlivech a tendencích, které tady jsou. Část proruské scény, která působí i v ČR, si nepřeje, aby proběhla ratifikace česko-americké smlouvy. A podle mého se dnes hodí útočit na ministryni obrany.

Jak byste sama popsala vztahy mezi vámi a generálem Řehkou?

Jako velice dobré. Vždycky jsem je měla. Možná byla chyba, že v posledních dvou měsících jsme měli na sebe málo času, protože je jak v armádě, tak na ministerstvu opravdu moc práce. Dříve jsme o věcech více diskutovali, byť jsme se o ně přeli. Oba jsme dost emotivní a není na škodu, když si věci vyříkáme. Teď jsme měli málo času a je možné, že se některé věci v panu generálovi nakumulovaly tak, že je chtěl řešit. A teď je tedy řešíme. V pondělí jsme dvě hodiny řešili, jak zlepšit fungování armádního zdravotnictví, abychom urychlili nábor nových příslušníků. Chceme totiž splnit cíl a mít armádu s 30 tisíci příslušníky a k tomu deset tisíc záložáků. Problém je to obrovský. Od minulého roku, od začátku války na Ukrajině, kdy se začali lidé víc hlásit do armády, víc než osm set zájemců ještě neprošlo zdravotními prohlídkami. Na této schůzce probíhalo vše naprosto jako za starých časů, kdy jsme věcně diskutovali o tom, co obranu trápí, a domluvili se na společném postupu. Podle mého je to celé přefouknuté, protože já i pan generál máme jediný cíl: modernizaci armády a zajistit obranyschopnost země. A nikdo ani mně, ani panu generálovi nemůže vyčítat, že bychom to nedělali. Jsem první ministr obrany, který uzavřel kontrakt, který tu osm let vázl a každý se ho bál rozhodnout. Jsem taky první ministr obrany, který zajistil vojákům techniku zdarma – tím myslím tanky Leopard z Německa a také vrtulníky z USA. To vyžaduje spoustu práce a energie. Já jsem na obranu nepřišla, aby mě všichni milovali, ale abych pracovala ve prospěch občanů ČR.

Myslím, že vám nikdo nevyčítá, že málo pracujete, ale problém je, jak zasahujete do práce jiných. Jsou ty informace, že zasahujete do pravomocí generálního štábu, úplně mimo?

Odmítám předstírat, že nemám personální pravomoc, když ji ve skutečnosti mám. Podle zákona ministr obrany řídí civilní i vojenskou část i personálně a ministr má pravomoc personálně rozhodovat beze zbytku jak na ministerstvu, tak i v armádě. Pokud se ministr rozhodne přenechat část pravomoci někomu z kolegů, tak je to jeho rozhodnutí. Moji předchůdci ponechávali pravomoc navrhovat plukovníky na náčelníkovi generálního štábu. Když jsem se stala ministryní, tak mě Vojenské zpravodajství informovalo o šetření několika příslušníků armády. Šlo o docela velkou korupční kauzu a ta se týkala i několika plukovníků, kteří měli být posunuti v armádní hierarchii na poměrně významné pozice. Co jsem jako ministryně měla dělat? Proto jsem řekla, že po nějakou dobu budu o plukovnících rozhodovat sama. Ale nebylo to natrvalo a mělo to legitimní důvod. Ministr nemůže mít jen nějaké povinnosti, ale má i svá práva. Nejsem tu jen jako mašina na podpisy a akvizice. Já si náčelníka generálního štábu vážím, vybrala jsem si ho, mám s ním dobré vztahy v lidské rovině a na vztazích v pracovní rovině intenzivně pracujeme a budeme se víc bavit.

Jedna věc jsou pravomoci, ale druhá věc je úzus, jak se věci dějí. Asi jste narušila něčí kruhy, nemyslíte?

Narušení některých kruhů bylo naprostou nutností. Ale zároveň je potřeba najít rovnováhu. Proto jsem v minulém týdnu dala pokyn státnímu tajemníkovi, aby plukovníci zůstali v kompetenci náčelníka generálního štábu. S ním jsem se dohodla, že pokud by se opakoval případ, o kterém jsem před chvíli mluvila, tak celý balík plukovníků stáhnu z projednání. Aby z toho nevyplynulo, o jakého důstojníka jde, protože informace, které mám od Vojenského zpravodajství nemůže mít ani náčelník generálního štábu, protože jde o podezření, které je v šetření. Takto jsme se domluvili a jsem ráda, že tuto kompetenci bude mít náčelník generálního štábu. Stejné to bude i u Vojenského zpravodajství. Svou kompetenci si nechávám pouze u generálů.

Jak dopadl ten korupční případ, o kterém jste mluvila, a padlo kvůli tomu trestní oznámení?

Poznatky Vojenského zpravodajství řešily orgány činné v trestním řízení a NCOZ nakonec případ odložila.

Řešili jste ty spory s prezidentem?

Ne. Ptala jsem se na to i generála Řehky a zjistili jsme, že schůzku s prezidentem nemáme ani jeden. Když bude pan prezident chtít, tak přijdeme. Zanedlouho se k němu i tak chystáme, protože mu chceme představit některé výsledky vojenských akvizic a také se musíme potkat před summitem NATO v Litvě. Ale neměla jsem pocit, že by do toho pan prezident chtěl zasahovat. On jako bývalý náčelník generálního štábu měl také kompetenční spory s tehdejším ministrem obrany Stropnickým a také se to řešilo v médiích.

Dali vám někdy vojáci takzvaně sežrat, že jste žena?

Napřímo nikdy, ale asi to nějakou roli hraje. Kdybych byla muž, tak by tu nejely fámy, že tu někdo někoho péruje a trénuje. To by si vůči muži asi nedovolili ani novináři. Navíc vojáci dobře vědí, že žádný jiný ministr jim nevyhádal na vládě proti kolegům ministrům a ministru financí rozpočet i zákon s dvěma procenty HDP. A dobře vědí, že to vyžaduje nasazení a razanci, tak by neměli očekávat, že v čele obrany bude anděl, který na sobě nechá štípat dříví a bude submisivní. Ale já nejsem submisivní, já jsem tvrdá na sebe i na své kolegy, ale jenom kvůli tomu, že chci, abychom ten resort rozhýbali. Možná to některým lidem na generálním štábu přijde moc. Uznávám, že umím zaplnit prostor a je mě hodně, ale na druhou stranu dostávám hodně pozitivních reakcí od řadových vojáků, kteří mi píší, abych to nevzdávala a že mi drží palce, protože je v čele obrany konečně někdo, kdo jen neslibuje a něco dělá.

Šéf BIS Koudelka mluví o tom, že se ruské tajné služby snaží překazit ratifikaci českoamerické obranné smlouvy. Vy jejich činnost nějak pociťujete, chtějí vám nějak zabránit v prosazovaní té smlouvy?

Ano, pociťuji to docela značně. A myslím, že nejenom já, ale celá řada mých kolegů z vlády.

Jak se to projevuje?

Z bezpečnostních důvodů nebudu konkrétní. Pan ředitel BIS to řekl jasně a já mohu potvrdit, že se ty věci dějí.

Každopádně prodiskutovat tu smlouvu je důležité, protože řada věcí v ní budí kontroverze. Například proč jste souhlasili s ustanovením, že americká armáda bude moci do ČR cokoli přivézt bez možnosti, aby to české úřady mohly zkontrolovat?

Předpokládám, že je to reciproční. Stejně jako když je česká armáda na misi na některé americké základně, tak se řídí podle stejných pravidel. Tak to prostě ve vojenství funguje. Ale ta smlouva pro nikoho nezakládá žádné právo, aby tu budoval základnu nebo aby tu byli vojáci USA, aniž by to schválila vláda a obě komory parlamentu. Ústava je nad všemi smlouvami.

Podle té smlouvy bude americká armáda, pokud její konkrétní pobyt schválí český parlament, moci bez kontroly přivézt na české území jakékoli zbraně. Nehrozí, že sem mohou dovézt i jaderné zbraně?

Rozhodně nemohou.

Ale ta smlouva to nevylučuje.

To je nesmysl. Rozmísťování jaderných zbraní se řídí mezinárodními pravidly. Nestrašte lidi.

Nestraším, jen se ptám.

Díky za trénink pro sněmovní diskusi.

Ve smlouvě je také napsáno, že armáda USA na jedenácti českých základnách nebo vojenských prostorech bude moci cokoli postavit. Bude k výstavbě stačit souhlas ministerstva obrany, nebo to bude muset být součástí mandátu parlamentu?

Každý mandát na pobyt cizích vojáků se probírá detailně na vládě, potom na výboru pro obranu a pak ve Sněmovně a pak v Senátu. Stejně jako jsme teď schválili výcvik ukrajinských vojáků. V tom mandátu bylo jasně popsané, že zde bude až 4000 Ukrajinců a že budou cvičit a za jakých podmínek na Libavé. To bude stejné i v případě možného pobytu vojáků USA, nehledejte v tom něco nového.

Vláda schválila nákup 246 švédských obrněnců CV-90 za 60 miliard. Opozice kritizuje, že jste rovnou nepodepsali smlouvu i na servis.

Dobře víte, že vyjednat smlouvu na servis během životního cyklu je často náročnější než vyjednat samotnou akvizici. Trvalo by to mnohem déle než vyjednání celé zakázky, kterou jsme dokázali dokončit po zpatlaném výběrovém řízení mého předchůdce. Pro vaši informaci, víte, kdy skončilo vyjednávání servisní smlouvy na americké vrtulníky Bell, které podepisoval ministr Metnar v roce 2019 a podporoval to premiér Babiš? Teprve minulý týden. Když pan Havlíček o nás říká, že je to vrchol amatérismu, tak zároveň říká, že amatérem je Metnar i Babiš? Ale my jsme na rozdíl od smluv, které jsem podědila, do té smlouvy na BVP zanesli parametry budoucí smlouvy na životní cyklus. Proto to nebudeme řešit čtyři roky, jako za Metnara, ale díky těm parametrům to vyřešíme mnohem rychleji.

Jak ale chcete zajistit, aby servis dělaly české firmy?

Ministerstvo obrany je vlastníkem licencí na servis, modernizaci i výrobu těch 246 vozů. To je základní předpoklad, aby byl servis zabezpečen na území ČR. Už od začátku vyjednávání se švédskou vládou byl požadavek, aby byl servis stoprocentně zajištěn českou firmou. A jsem přesvědčena, že kapacity českého průmyslu tady jsou.

Už je jasné, kdo bude servis dělat? Státní podnik VOP CZ, jak se dřív počítalo?

To není rozhodnuté. Zpracovává se právní analýza, jak to právně zabezpečit. Uvidí se také, jak budou firmy zapojeny do samotné výroby BVP. A dalším důvodem, proč jsme nemohli udělat současně i servisní smlouvu, je legislativa, která nám neumožňuje uzavřít tzv. smíšenou zakázku. Jednali jsme se švédskou vládou, ale zároveň chceme servisní smlouvu uzavřít s českým subjektem. Dřív na to poukazoval i ministr Metnar a je smutné, že to bývalý ministr průmyslu Havlíček neví.

Kdy ta servisní smlouva bude uzavřena?

První vozy budou dodány v roce 2026, a ta smlouva bude uzavřena podstatně dřív.

Říkala jste, že se na projektu bude podílet 30 českých podniků. Proč jste dovolili, aby švédský výrobce nepodepsal smlouvy se všemi českými firmami dopředu, ale jen s pěti?

Švédská strana garantuje 40 procent podílu českého průmyslu na celé zakázce. Jednání švédské firmy BAE s českými firmami dál probíhají a je možné, že to bude i víc než 40 procent. Vzpomínáte si, když můj předchůdce dojednával nákup amerických vrtulníků Bell, tak slibovali 30procentní zapojení českých firem a není skoro nic? My to máme pojištěno sankcí.

Jakou sankcí?

Pokud by švédská strana požadavek na zapojení českého průmyslu nenaplnila, dostane za to citelnou smluvní pokutu. Konkrétní být nemohu.

Ta smlouva je na 60 miliard, bez DPH je to téměř 50 miliard. A 40 procent dělá okolo 20 miliard korun. Kolik konkrétně peněz zůstane českému průmyslu a státním podnikům?

Ano, 20 miliard korun bude zaplaceno českým firmám. V té smlouvě je podrobně popsáno, kdy a kolik bude muset společnost BAE z toho splnit.

Poslanci branného výboru se na vás zlobí, že jste je o zakázce a jejím vyjednávání skoro neinformovala. Proč?

To není pravda, já nebo moji kolegové jsme několikrát výbor informovali a často jsme jim i za zavřenými dveřmi říkali detaily o vyjednávání. Dokonce v den, kdy materiál šel na vládu, jsme výboru poslali červené desky, z kterých se mohli seznámit s celým obsahem vládního materiálu. Musím tu říci, že když pan Metnar v USA podepisoval smlouvu na vrtulníky, tak to nevěděl ani šéf projektového týmu. Takto se nechováme a o řadě věcí jsme kolegy z výboru informovali, ale často ty informace unikly. A stejně když jsem byla předsedkyní výboru a chtěla jsem informace z jednání o BVP, tak mi ministr Metnar řekl, že detaily sdělovat nemůže.

Na podzim bude vláda rozhodovat o nákupu 24 kusů F-35 za více než sto miliard. Jak to chcete ospravedlnit, když v té době bude vláda říkat lidem: musíte se uskromnit a musíme zvednout daně?

Vláda ještě nerozhodla a nemusí rozhodnout o F-35. Ale už nyní naši ekonomové plánují, jak celou částku rozložit v čase, aby byl celý nákup ufinancovatelný. Nikdo se nemusí bát, že to zaplatíme v jednom roce, aby to rozložilo náš rozpočet. Je i v našem zájmu, abychom měli dlouhodobě a trvale plnění dvou procent HDP, abychom se nedostali do situace jako jiné země, které se dostaly díky velkým projektům na dvě procenta, ale pak znovu spadly pod tuto hranici.

Ptám se, jestli je ten nákup obhajitelný, když bude vláda lidem utahovat opasky?

Pokud nechceme ztratit schopnost létat na nadzvukových letounech, tak musíme nové stroje pořídit, nebo si je pronajmout jako gripeny, za které jsme také zaplatili desítky miliard korun. Něco to bude stát a také je to rozhodnutí vojáků, kteří chtějí létat na strojích páté generace.

Na začátku našeho rozhovoru jste zdůrazňovala, že resort je řízen politiky, kteří mají dohlížet na armádu, a teď se na ně odvoláváte.

Je to vojenský návrh, ale finální rozhodnutí bude na vládě. Co jsem říkala na začátku, tím jsem chtěla říci, že politici nemohou pouze shánět peníze, čelit žalobám, trestním oznámením a nemít žádné pravomoci kromě toho, že jsou mašina na podpisy.

Už jste dohodli se Švédy, aby nám pronajali gripeny i po roce 2029, než budou nové americké stroje?

Věřím, že se dohodneme ve velmi blízké době.

Chcete pronajmout gripeny až do roku 2035, kdy jim končí životnost?

To by bylo fajn, protože fabriky vyrábějící supersoniky po celém světě jsou nyní zavaleny objednávkami a nestíhají. Bylo by dobré, aby plynule jedno nahradilo druhé a aby se včas vycvičili piloti.

Obrana sice výrazně posiluje rozpočet na dvě procenta HDP a příští rok by měla dostat víc než 150 miliard, ale jak se budete podílet na šetření a konsolidačním balíčku?

Považujeme za fér, že všichni musí spořit. Určitě nejen ministerstvo, ale i další naše organizace a státní podniky budou hledat provozní úspory. O ty peníze určitě nepřijdeme, ale převedeme je na investice, abychom stále plnili ta dvě procenta.

(Autor: Oldřich Danda)