Novinky Mediální výstupy

Svobodný svět nesmí opakovat stejnou chybu jako u diktátora Putina. Podcenění Číny by bylo sebevražedné

(FORUM 24) Stále ještě jde o hru slov, nicméně hru velmi nebezpečnou. Svobodný svět ovšem nesmí opakovat stejnou chybu jako u diktátora Vladimira Putina a tato vyjádření podcenit, komentuje předseda bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS) prohlášení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že se jeho země chystá na válku. V rozhovoru pro deník FORUM 24 dále říká, že úspěšná ukrajinská obrana odstrašuje případné útočníky před útokem na Tchaj-wan.

Tchaj-wan v posledních letech navštívili dva vrcholní čeští politici – předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a v roce 2020 předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS). Je Česká republika největším spojencem Tchaj-wanu v Evropě?

Ano, tak to zcela oprávněně zaznělo z obou stran, zejména při jednáních s předsedou Legislativního dvora, předsedou vlády i prezidentky, s odkazem na naše dlouholeté vzájemně dobré vztahy.

Markéta Pekarová Adamová vážně porušila závazek České republiky ctít politiku jedné Číny a úmyslně poškodila politický základ čínsko-českých vztahů, napsala čínská ambasáda v Česku v reakci na plánovanou cestu. Nekreslí si Česká republika podobnými návštěvami terč na záda?

Naše cesta do Koreje i na Tchaj-wan plně odpovídala zahraniční politice České republiky, včetně našeho přístupu k politice jedné Číny. Čínská ambasáda to ví moc dobře, a přesto reagovala těmito slovy.

Asi je nutné zdůraznit, že jako suverénní země formulujeme svou zahraniční politiku na základě našich vlastních politických, ekonomických, bezpečnostních potřeb a hodnot. Navíc je možné dodat, že jako členský stát Evropské unie a člen NATO vycházíme ve vztahu ke komunistické Číně i Tchaj-wanu z širšího konsenzu komunikovaného s našimi partnery.

Čím si vysvětlujete to, že Čína na návštěvu Miloše Vystrčila reagovala o dost ostřeji než na návštěvu Markéty Pekarové Adamové?

V prvním případě v roce 2020 šlo o reakci na první průlomovou cestu Miloše Vystrčila, vykonanou navíc coby odkaz Jaroslava Kubery. Faktem je, že se výrazně změnila bezpečnostní situace ve světě a pak také u nás skončila éra Miloše Zemana. Žádné nerealistické sliby od nás již nedostanou a také zde již nepostaví žádné vzdušné zámky.

Může mít české spojenectví s Tchaj-wanem sekundární dopad na vztahy se Spojenými státy americkými, které ostrov v případě jeho napadení Čínou chtějí bránit?

Spojené státy jsou jeden z našich nejbližších strategických partnerů, takže zcela logicky sledujeme jejich snahy v odstrašení komunistické Číny od vyvolání ozbrojeného konfliktu v indo-pacifickém prostoru. Bezpečnost je dnes globálním jevem, ovlivňuje situaci na celém světě, všechny demokratické státy se musí spojit při udržování míru a dávat najevo, že jsou schopny a ochotny za všech okolností hájit hodnoty, na nichž jsou postaveny.

Před tou cestou Markéty Pekarové Adamové se objevovaly otázky, zda je nutné, aby čeští politici tak často navštěvovali zemi, která je na druhé straně zeměkoule. Co spojenectví, o kterém mluvíme, přinese České republice a jejím občanům?

Důležitost parlamentní diplomacie spočívá v tom, že se daří napřímo prohlubovat spolupráci anebo naopak překonávat různé stereotypy. Nekomunikace podporuje nepochopení a rozpory mezi lidmi, státy i národy, což pak – jak víme z historie – někdy vede až k tragickým a krvavým koncům. Korea, ale i Tchaj-wan jsou navíc ekonomickými tygry, technologickými velmocemi, jejichž pohled do budoucnosti je nesmírně zajímavý a důležitý.

Navíc se nacházejí u zdrojů globálních problémů a nestability – Severní Koreje a kontinentální Číny, takže sdílení informací o čelení různým hrozbám posiluje i naši bezpečnost a odolnost. Pozitivní reakce od různých podnikatelů, kteří byli rádi za to, jak se podařilo pootevírat dveře jejich byznysovým aktivitám, podtrhují další důležitou dimenzi vzájemných vztahů, která přináší benefity oběma stranám. Obě země nám prostě v mnohém mohou být vzorem.

Vy jste předsedou bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny a byl jste součástí delegace předsedkyně sněmovny. Jak může Česká republika spolupracovat s Tchaj-wanem a Koreou v bezpečnostní oblasti?

Vyjádřím se k oběma zemím: spolupráce v bezpečnostní oblasti může probíhat ve výměně zpravodajských informací, sdílení zkušeností z čelení hybridním hrozbám, obrany před kybernetickými útoky, technologické modernizace, ale je také orientována na vzdělávání v oboru bezpečnostních studií. Co však považuji za nejdůležitější, je získávání zkušeností z politického i věcného řízení téměř permanentních krizových situací a znalostí o spolupráci bezpečnostního a obranného sektoru.

S kým jste během cesty jednal? Vezete do České republiky nějakou konkrétní dohodu v oblasti bezpečnosti?

Opět bych odpověděl za obě země, kromě jednání s vysokými ústavními činiteli, předsedy parlamentů, předsedy vlád, ministry a v případě Tchaj-wanu i prezidentkou proběhla také některá neveřejná odborně-politická jednání. Za sebe mohu prohlásit, že na všech jednáních, kterých jsem se aktivně účastnil, jsem otevíral otázky vzájemné spolupráce v oblasti globální bezpečnosti.

Odpovědi byly až nečekaně přímočaré, otevřené a velmi zajímavé. Některé dohody byly podepsány již v minulosti, jiné na podpis čekají, v každém případě jde z valné části o neveřejné záležitosti.

V bezpečnostní komunitě je shoda na tom, že nás čekají desítky let konfrontace s Čínou, která se připravuje na velký konflikt. Jak ten konflikt bude vypadat a jak nám v této konfrontaci s Čínou může pomoct Tchaj-wan?

Chci věřit, že k žádnému konfliktu v Jihočínském moři nedojde. Ale doufat nestačí, příklad Ruské federace ukazuje, že musíme být připraveni, pokud by nevyzpytatelný komunistický režim válku opravdu vyvolal. Jinými slovy odstrašení zbytku světa musí být tak razantní, že ani Čína, ani Severní Korea při všech stávajících provokacích nezvolí pro řešení mezinárodních sporů jinou než mírovou cestu. Jak v Jižní Koreji, tak i na Tchaj-wanu jsme proto jejich demokratickým představitelům byli vyjádřit naši solidaritu, podporu a potřebu úzké spolupráce.

Jak takový konflikt může zasahovat i Českou republiku?

Podívejme se na dopady ruské brutální agrese proti Ukrajině, která sekundárně zasáhla, i když strukturovaně, rozsáhlou část světa. V případě byť omezeného konfliktu rozpoutaného komunistickou Čínou by mohlo zprostředkovaně jít o dopady až planetárních rozměrů. Již v důsledku čínského viru covid-19 začal rozvinutý svět přehodnocovat svou rozsáhlou závislost na Čínské lidové republice, vytvořenou v důsledku politické fikce ekonomické globalizace, jež se posléze stala zjevně účinným hybridním nástrojem Pekingu.

Ve čtvrtek čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že se Čína připravuje na válku. Jak závažné prohlášení to z vašeho pohledu je?

Stále ještě jde o hru slov, nicméně hru velmi nebezpečnou. Svobodný svět ovšem nesmí opakovat stejnou chybu jako u diktátora Vladimira Putina a tato vyjádření podcenit, to by bylo sebevražedné.

Jak by taková válka mezi Čínou a Tchaj-wanem vypadala?

Nechci o tom spekulovat, ale jsem přesvědčen, že všichni zúčastnění hráči určitě přehodnocují své taktické plány v reakci na průběh ruské agrese. Úspěšná ukrajinská obrana odstrašuje a bude i nadále odstrašovat také případné útočníky před útokem na Tchaj-wan.

Znepokojují taková slova bezpečnostní komunitu na Tchaj-wanu?

Nejenom bezpečnostní komunitu. Obyvatelé se však s neustálou hrozbou naučili žít, rozhodně to nebrání například dalšímu rozvoji jejich vědeckého potenciálu či ekonomiky.

Je Tchaj-wan připravený na potenciální čínský útok a má šanci se mu teoreticky ubránit?

Tchaj-wan se ve spolupráci se svými spojenci a partnery všemožně připravuje k obraně, snaží se v některých klíčových oblastech udržet svou technologickou převahu.

Pokud opravdu k tomu útoku dojde, můžeme očekávat, že se Spojené státy začnou více orientovat na něj než na Ukrajinu? Může to být i nějaká taktika Ruska a Číny rozdělit pomoc Západu mezi dva konflikty?

Americké ozbrojené síly se již možná více než dekádu připravují na potenciální konflikt, vyprovokovaný komunistickou Čínou. Mimo jiné proto po evropských spojencích NATO požadují soběstačnost v obranných kapacitách a přípravách. Nicméně Spojené státy vědí, proč zároveň patří mezi nejdůležitější vojenské podporovatele Ukrajiny, je to mimo jiné – kromě zastavení Ruska – nejtransparentnější forma odstrašení Číny.

Jsem přesvědčen, že po dobu rusko-ukrajinského konfliktu k útoku proti Tchaj-wanu nedojde, a po ruské prohře bezprostředně také ne. Ovšem pokud by se válka v uplynulém roce odvíjela jinak, padl by Kyjev, nebylo by – s ohledem na předválečnou rusko-čínskou dohodu o spolupráci – možno vyloučit ani nějaký střet v Pacifiku.

Neděláme v Evropě stejnou chybu jako v případě Ruska, kdy některé státy zvyšují svoji závislost na Číně?

Zcela jistě všichni v Evropě přehodnocujeme své závislosti na Číně, hledáme slabá místa dodavatelských řetězců, zvažujeme, co a jak s investicemi, prostě analyzujeme dopady na strategická odvětví či kritickou infrastrukturu. S cílem ji zcela zásadně snížit. Nebude to ovšem snadný ani krátký proces.

Součástí delegace byli i ředitel BIS Koudelka i šéf NÚKIBu Kintr. Prohloubí se spolupráce těchto institucí s tchajwanskými protějšky, kteří mají bezesporu spoustu informací o Číně?

Trochu vás opravím, ředitel BIS měl svůj vlastní program, sešli jsme se pouze u několika společných jednání, jako u premiéra a paní prezidentky. Naproti tomu ředitel NÚKIBu byl do delegace zařazen, i když měl také zčásti samostatný program. Zcela jistě lze konstatovat, že důvodem jejich účasti bylo prohloubení vzájemné spolupráce v bezpečnostní oblasti.

Jak velkým tématem je na Tchaj-wanu válka na Ukrajině? Dochází mezi Ukrajinou a Tchaj-wanem k nějaké komunikaci o tom, jak se dá ubránit útoku většího státu s větší armádou?

Mohu vás ujistit, že ruská agrese proti Ukrajině je velké téma jak v Koreji, tak na Tchaj-wanu. Podobně jako u nás tam byly pořádány sbírky na humanitární pomoc ukrajinským uprchlíkům. S ohledem na čínský mírový plán a potřebu s nimi komunikovat není asi ukrajinská spolupráce s Tchaj-wanem, jaká by mohla být, ale jde o můj pocit, nemohu za ně mluvit.

Může si z té, řekněme, ne úplně úspěšné války na Ukrajině vzít příklad i Čína v případě Tchaj-wanu?

Čínské orgány pečlivě sledují průběh konfliktu, věnují se jak analýze ruských neúspěchů, využívání západních zbraní a zbraňových systémů ukrajinskou armádou, tak dopadu sankcí uplatněných světovým demokratickým společenstvím, protože by jednou mohly dopadnout také na ně.

(Autor: Vojtěch Laštůvka)

Rozhovor vyšel na serveru Forum24.cz