5. ledna 2023

Premiér Fiala navštívil Vojenské zpravodajství

(www.vlada.cz) Předseda vlády ČR Petr Fiala navštívil ve čtvrtek 5. ledna, v doprovodu ministryně obrany Jany Černochové, Vojenské zpravodajství. S ředitelem VZ Janem Berounem a řediteli jednotlivých sekcí jednal zejména o aktuálních úkolech služby a to zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, ochraně kyberprostoru či boji s dezinformacemi.

Předseda vlády má dlouhodobý zájem seznamovat se s prací zpravodajských služeb. Po říjnové návštěvě BIS proto dnes zavítal do sídla zpravodajců. „Vojenské zpravodajství je nezastupitelnou součástí obranného a bezpečnostního systému naší země a jeho důležitost stoupá. Ruský útok na Ukrajinu jasně ukázal, jak zásadní roli má znalost přesných a včasných zpravodajských informací a mezinárodní spolupráce zpravodajských služeb. Nemohu zmiňovat podrobnosti, ale je samozřejmé, že VZ situaci na Ukrajině velmi pozorně monitoruje a analyzuje a intenzivně spolupracuje s partnerskými službami zemí NATO i mimo alianci,“ uvedl Petr Fiala.

„Již třetí návštěva pana premiéra na našem resortu obrany jasně demonstruje, že obrana a bezpečnost je jednou z hlavních priorit vlády. Vojenské zpravodajství plní řadu úkolů a dělá maximum pro Českou republiku i naše spojence. Jako ministryni mě těší, že během jednání často mluví zahraniční partneři o VZ v superlativech. Samozřejmě jsme neřešili jen Ukrajinu, ale diskutovali jsme mimo jiné i další rozvoj Vojenského zpravodajství z hlediska prostorů a kapacit,“ doplnila Jana Černochová.

„Byla to historicky první návštěva předsedy vlády na Vojenském zpravodajství. Pro nás je to čest a zároveň velký závazek. Jsem moc rád, že jsme se s panem premiérem a paní ministryní nevěnovali pouze bilanci, ale že jsme měli i prostor podrobně probrat výhled naší služby pro následující období,“ řekl Jan Beroun.

Kromě aktuální situace na Ukrajině prezentovali představitelé VZ další činnosti a schopnosti služby, která klade stále větší důraz na moderní technologie a prostředky.

VZ musí dále budovat klíčové schopnosti, za které má národní odpovědnost. Jedná se zejména o kybernetickou obranu, která má detekovat a zastavit kybernetické útoky proti státu a kritické infrastruktuře. Je nutné dále rozvíjet i schopnosti Satelitního centra ČR, které získává a analyzuje družicové snímky pro zpravodajskou podporu armády, ale i pro IZS a další státní instituce,“ shrnul předseda vlády.

Jedním z bodů programu bylo i představení výsledků loňského předsednictví Vojenskému zpravodajskému výboru (MIC) NATO. Za priority si česká strana stanovila zavádění nových technologií do zpravodajských činností, problematiku umělé inteligence a posílení spolupráce mezi vojenskými a civilními službami v rámci NATO.

„Tohoto prestižního úkolu jsme se ujali poprvé, navíc ve velmi složitém období. A musím říct, že jsme se zhostili předsednictví na výbornou. Aktivní přístup Vojenského zpravodajství byl oceněn na různých jednáních NATO, včetně jednání Severoatlantické rady a Vojenského výboru,“ uvedla ministryně obrany Černochová.

Vojenské zpravodajství je nejstarší z českých tajných služeb, letos oslaví 105 let existence. Jako jediná služba v ČR zajišťuje plné spektrum zpravodajských úkolů, tedy rozvědnou i kontrarozvědnou činnost. VZ se při sběru informací zaměřuje na místa nasazení Armády ČR v misích, krizové regiony, terorismus a extremismus, kybernetické hrozby, zpravodajské služby cizí moci a hospodaření rezortu Ministerstva obrany.