Novinky Mediální výstupy

Obrana a bezpečnost není zadarmo a my musíme urychleně modernizovat naši armádu. Nejen kvůli spojencům, ale především kvůli sobě

(www.securitymagazin.cz) SECURITY magazín přináší rozhovor s ministryní obrany Janou Černochovou ohledně nejdůležitějších projektů, které čekají Armádu České republiky v nejbližších letech, tedy nákup BVP, tanků a náhrada stíhaček Gripen.

Máme za sebou další ročník Dnů NATO, jeden z nejviditelnějších symbolů spolupráce v rámci Severoatlantické aliance. Za jak důležité považujete pravidelné připomínání toho, že Česká republika je pevnou součástí NATO?

Dny NATO jsou úžasná akce, která perfektně Alianci vystihuje: dobrovolné spojenectví demokratických zemí, které si navzájem garantují bezpečnost. Žádný diktát jako Varšavská smlouva. Mám velkou radost, kolik lidí Dny NATO navštíví, že více než sto tisíc lidí má zájem o prezentaci naší armády a armád spojenců. Tato účast dokazuje, že členství v Alianci má podporu veřejnosti. Navíc zde mohla veřejnost vidět i tu nejmodernější vojenskou techniku, kterou chceme pořídit i pro naši Armádu ČR. Připomínat naše členství v NATO je rozhodně důležité a letos obzvlášť. Putinova agrese vůči Ukrajině bezprecedentně zhoršila bezpečnostní situaci ve světě a je opravdu dobře, že je právě v této době Česká republika členem silného vojenského uskupení, jakým je Organizace severoatlantické smlouvy. Být součástí NATO ale neznamená jen brát, ale musíme jako zodpovědný a důvěryhodný člen také dávat. Proto je důležité, že se vláda rozhodla plnit závazek České republiky a zvyšujeme postupně výdaje na obranu až ke 2 % HDP. Obrana a bezpečnost není zadarmo a my musíme urychleně modernizovat naši armádu. Nejen kvůli spojencům, ale především kvůli sobě.

V průběhu léta Ministerstvo obrany rozjelo celou řadu akvizičních a modernizačních projektů. V celkovém součtu nákladů jde o stovky miliard korun. Vnímáte v tomto ohledu spíše pochopení a podporu, ať již na politické scéně, nebo ze strany veřejnosti obecně, anebo je potřebnost výdajů na obranu neustále vysvětlovat a obhajovat?

Bezpečnostní situace se dlouhodobě zhoršuje a my musíme být připravení. Situace na východ od nás to jen potvrdila. Všem už musí být jasné, že opravdu není na co čekat. A říkám to s plnou znalostí toho, jak rostou ceny energií a jak v lidech rostou obavy z nadcházející zimy. Naše armáda má obrovský vnitřní dluh, který musíme vyrovnat. Vždyť nás od území válečného konfliktu dělí jen stovky kilometrů. Vláda je jednotná v podpoře modernizace armády, o tom svědčí i připravovaný rozpočet pro Ministerstvo obrany. Každá společnost bude vždy řešit známé dilema zbraně versus máslo, ale cítím velkou podporu veřejnosti. Bezpečnost není samozřejmost a něco stojí. Dění na Ukrajině bylo a je pro mnohé pochybovače budíčkem.

Tématem nedávné návštěvy ministra obrany USA Austina Lloyda v ČR byla kromě války na Ukrajině také spolupráce na poli obrany. Nejvýznamnějším projektem je v tomto směru záměr pořídit letouny F-35 a nelze se nezeptat, zda jste se této otázky dotkli a zda jednání o této akvizici nabývají konkrétnějších obrysů?

S ministrem Austinem Lloydem jsme řešili široké spektrum otázek, ale o této akvizici jsme nejednali. To má na starosti pracovní tým, který vedou náměstkyně Blanka Cupáková a náměstek Jan Jireš. Obecně však platí, že vyjednávání jsou teprve na začátku. Kolegové nyní například oslovují kvůli získání informací země, které mají s vyjednáváním při pořizování letounů F-35 zkušenosti, např. Polsko či Nizozemí.

Druhou nejvýraznější akvizicí je nákup BVP. Při pořízení BVP se plánuje koordinovat postup se Slovenskem. Můžete nějak komentovat aktuální stav vyjednávání? Funguje koordinace se Slovenskem? Kdy by měla být jednání dotažena? Vede Česká republika se švédskou stranou již debatu o podílu českého průmyslu? Máte již konkrétní představu, jak tuto oblast co nejvhodněji smluvně ošetřit tak, aby tento podíl byl reálný a zejména vymahatelný? Plánujete zapojení domácího průmyslu koordinovat i se slovenskou stranou?

Stejně jako pro nákup letounů F-35, tak pro pořízení bojových vozidel CV90 je ustaven vyjednávací tým, který vedou náměstci František Šulc a Lubor Koudelka.
I v případě CV90 platí, že jednání jsou na začátku a nelze zatím mluvit o detailech, ale v plánu máme vyjednávání uzavřít do konce roku. Pomáhá naše koordinace se Slovenskem, které je v jednáních dál. A samozřejmě platí, že Ministerstvo obrany počítá se zapojením českého průmyslu v podílu alespoň 40 %. Stejně jako u jiných projektů bude vypracován plán průmyslové spolupráce švédské strany s českými subdodavateli, který se stane součástí smlouvy. Bude na švédské straně, které konkrétní společnosti s nabídkou spolupráce osloví.

V rámci zrušeného tendru se předpokládalo zapojení státního podniku VOP CZ, dokonce v pozici hlavního integrátora. Vy jste v poslední době několikrát uvedla, že v nově zadané zakázce by již zapojení VOP CZ nemělo být pro švédskou stranu povinné. Je asi logické, aby měl švédský partner možnost výběru kooperujících subjektů z řad podniků českého průmyslu podle svého uvážení, samozřejmě při maximální možné míře jejich zapojení. Jak vnímáte tuto otázku?

Pro Ministerstvo obrany je nejdůležitější, aby za co nejvýhodnější cenu dostala od Švédů co nejvýhodnější nabídku. Se zapojením státního podniku VOP CZ do zakázky samozřejmě stále počítáme. Důraz v tomto ohledu klademe na řešení, které přinese časově a cenově nejlepší a nejefektivnější podmínky jak pro ministerstvo, tak pro český průmysl. Jak už jsem řekla, nabídka řešení bude na švédských partnerech.

Třetím z velkých tendrů je pořízení tanků. V první fázi má AČR obdržet darem tanky Leopard z Německa. Platí to, že bychom první stroje měli dodržet do konce roku? V minulosti jste uvedla, že přijetí daru Leopardů 2A4 neznamená automaticky budoucí akvizici Leopardů 2A7V – byla v této věci již zahájena jednání? A lze říci, jaká případně alternativní řešení mohou přijít na pořad dne?

Platí, že dodávka prvních kusů darovaných tanků Leopard z Německa by měla proběhnout do konce tohoto roku. Mimochodem, hodnota těchto darovaných tanků je 3,85 miliardy korun, spolu s vrtulníky a dalšími kompenzacemi to vysoce převyšuje hodnotu materiálu, který jsme poslali na Ukrajinu. Česká armáda bude nepochybně potřebovat i další tanky, než budě těch 15 darovaných. Ráda bych k nim nakoupila 50 nejmodernějších Leopardů 2A7. Rozhodnutí v této věci ale zatím nepadlo. Každopádně ještě letos bude zahájen výcvik českých vojáků v Německu a následně bude probíhat intenzivnější kombinovaný výcvik českých a německých tankistů na českém území.

V rámci pořízení tanků bude nutné nakoupit i zásobu munice 120 mm, která není v české armádě zatím zavedena. Nicméně české firmy mají schopnost jí vyrábět. Budete například usilovat o to, aby se tato munice nakupovala a vyráběla v Česku, podobně jako je to u jiných druhů munice?

V tento moment se soustředíme na dotažení dodávek tanků z Německa, diskuze o munici a o způsobu jejího zajištění budou samozřejmě následovat. U každé zakázky je pro mě samozřejmě zásadní otázka zapojení českého obranného průmyslu.

Se svým americkým protějškem jste také na jaře vyjednala dar osmi vrtulníků systému H-1 a celkem by jich tedy AČR měla provozovat dvacet, deset bitevních a deset víceúčelových. Bude se na modernizaci darovaných strojů podílet český průmysl? A existuje dlouhodobější výhled na další navýšení počtu vrtulníků tohoto typu?

Zapojení českého obranného průmyslu budeme samozřejmě podporovat. Prvotní příprava vrtulníků na jejich transfer do České republiky bude probíhat ještě ve Spojených státech, nicméně možnosti pro český obranný průmysl tu určitě jsou. V současné době třeba připravujeme dlouhodobou servisní smlouvu na 12 ks objednaných vrtulníků systému H-1, do které bude mimo jiné významným způsobem zapojen státní podnik LOM PRAHA. Předpokládáme, že tato smlouva bude rozšířena dodatkem i na deset darovaných vrtulníků.

(Autor: Petr Duchoslav, Filip Klasna)