12. září 2022

Události, komentáře ČT24: Ukrajinci překvapili protiútokem

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.

Celou debatu s Pavlem Žáčkem můžete zhlédnout na ČT24.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ukrajinská armáda hlásí další územní zisky. Od vlivu ruských sil osvobodila dalších 20 obcí severovýchodně od Charkova. Podle ukrajinského generálního štábu okupanti rychle opouštějí své pozice a obránci nad nimi mají početní převahu. Osvobozený je i klíčový Izjum. Moskvou dosazená správa na okupovaných územích přiznává, že se Ukrajinci dostali k ruské hranici. Podle Kremlu ale bude invaze pokračovat až do splnění cílů. Kyjev přitom hlásí postup svých sil i na jihu země.

Natalia HUMEŇUKOVÁ, mluvčí ukrajinského jižního vojenského okruhu:
V různých úsecích fronty jsme postoupili o čtyři až několik desítek kilometrů. Osvobodili jsme oblast o rozloze 500 kilometrů čtverečních.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
V Událostech, komentářích teď Jakub Landovský, velvyslanec při NATO. Dobrý večer.

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tady ve studiu vítám
Pavla Žáčka, předsedu sněmovního výboru pro bezpečnost, i vám dobrý večer.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane velvyslanče, jak hodnotit tyhle ty územní zisky Ukrajinců a ústup Rusů na severovýchodě? Je to zvrat nebo jenom posun v dlouhé válce?

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
V současné době to vypadá tak, že skutečně dochází k jakémusi bodu obratu. Já bych to ještě neviděl jako věc, která má úplně finální podobu, ale skutečně ten chvatný ruský ústup ukazuje, že Rusku se nejenom nedařilo útočit a naplnit ty jejich hlavní strategické cíle, ale nedaří se mu ani obrana a ty územní zisky jsou poměrně podstatné. Teď je důležité, aby Ukrajina byla schopná pomoci druhosledových sil a zajištění protivzdušné obrany ty územní zisky udržet.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Může to být předzvěstí významných územních zisků i jinde, například na jihu?

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
Nezlobte se, já mám strašně špatný signál. Já vás slyším velmi zdálky. Můžete ještě jednou tu otázku zopakovat?

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, omlouvám se za to špatné spojení. Ptal jsem se, jestli tohle to může být předzvěstí podobně úspěšných územních zisků i jinde na území Ukrajiny například na jihu?

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
Samozřejmě může, ale to, co se ukázalo, hlavní je, že ukrajinské velení dokázalo velmi dobře pracovat s informacemi a vlastně nachytat tu ruskou obranu v nedbalkách a součástí toho bylo, řekněme, pouštění informací dopředu, které se potom neukázaly jako stoprocentně odpovídající tomu směru útoku. Takže můžeme být překvapeni někde jinde. Ale zároveň s tím, uvědomme si, že je to válka, dějí se různá překvapení. Já bych to připodobnil k situaci, kdy ruský boxer inkasoval jakýsi silný úder, ale to neznamená, že ještě v tom pádu nebo couvání nemůže Ukrajinu velmi silně zasáhnout. A některé útoky třeba na ukrajinskou infrastrukturu svědčí o tom, že ruská snaha poškodit Ukrajinu a její fungování bude dál pokračovat. Nicméně je to věc, která je skutečně i vojensky významná a mluvíme o tom se spojenci a můžeme to vnímat jako jakýsi bod obratu. Je důležité, že Česká republika a její občané, kterým nebyla lhostejná situace na Ukrajině, mají na tomto úspěchu, o který bezpochyby jde, velmi podstatný podíl.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co za tímhle obratem může stát? Změnila se třeba v poslední době kvalita nebo kvantita poskytovaných informací zpravodajských ze strany NATO? Je tam nějaký hmatatelný faktor, který hraje v tom roli?

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
Jeden hmatatelný faktor jsou ruské ztráty, kde dochází skutečně k vyčerpání toho ruského potenciálu. Další faktor, který může hrát roli, je, že Ukrajina, řekněme, přešla z té obranné fáze velmi úspěšně do té fáze protiofenzívy, což není vůbec jednoduché zorganizovat, ale Ukrajincům se to jednoduše daří. A kdybych měl jmenovat 2 důležité faktory, tak je to schopnost Ukrajinců se organizovat, jejich vysoká bojová morálka a pak to jsou samozřejmě dodávky materiálu, dodávky zbraní, ke kterým se sešli ministři obran více jak 50 zemí minulý týden v Rammsteinu a které samozřejmě pokračují, řekněme, docela nebývalou měrou.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Žáčku, bude se viděno posledními úspěchy Ukrajinců nebo může se měnit vojenská pomoc ze strany Západu? Jinými slovy, může zesílit, nebo naopak to může vést k uchlácholení toho, že podívejte se, Ukrajinci to zvládají, proč bychom jim dávali víc zbraní?


Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já bych zmínil, že tento jakýsi obrat v té válce má i politickou rovinu, kde přesně se budou klást tyto otázky. Já si myslím, že my musíme jednoznačně dokončit tu podporu. Mimochodem to, že Ukrajinci jsou schopni vytlačit ruskou armádu ze svého území nebo z podstatné části 60 000 km2, to je velké území za tak krátkou dobu, čili taktický úspěch, využití zpravodajských informací evidentně, tak to potvrzuje i ten náš postup. Ne přistoupit na to, že budeme podporovat slepě nějaké příměří a ukončení toho válčení, nicméně je správné to, že my je podporujeme, že jim poskytujeme čím dál tím modernější techniku a jak je vidět, tak ukrajinské obranné síly jsou s nimi schopni bojovat samostatně a jsou schopny porazit mnohem silnějšího nepřítele, jednak tou morálkou, jednak tím výcvikem a jednak tím nasazením a říkám, využití informací zcela jednoznačně. Ta taktika je daleko lepší už od té obrany Kyjeva na straně Ukrajinců.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co se týče vojenské pomoci, co je ještě v českých silách?


Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Pokud jsem informován, tak ještě máme co dodávat, jsou to věci zase, které jsou v nějakém režimu komunikovány mezi naším ministerstvem obrany, mezi naším obranným průmyslem a přímo ukrajinskými firmami nebo ukrajinským ministerstvem obrany či ukrajinskými obrannými silami. Myslím si, že tady je řada věcí, včetně výcviku, včetně opravy vojenského materiálu. Je tady co dělat, čili ta naše pomoc nekončí a znovu opakuju, toto vítězství potvrzuje, to je správná cesta k ukončení války, nemůžeme čekat něco na ruské straně, musíme aktivně podpořit Ukrajince, aby byli schopni vytlačit ruská vojska ze svého území.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já vím, že to je velmi krátké, protože jsme svědky možná v řádu jenom několika dnů tohohle obratu, nicméně cítíte nějakou změnu vojenské podpory Ukrajiny nebo ochoty mezi českými politiky?


Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že to bude mít i jakousi vnitropolitickou roli, protože u nás to určitě bude působit na ty ruské trolly, ať už na politické scéně nebo, nebo mimo ty hlavní proudy, kteří tady působí vlivově ve prospěch Ruské federace. Otřepali se po tom začátku války, kdy tady byla obrovská jednota vyjádřena i obratem prezidenta republiky ten první den války, Miloše Zemana, tak dneska zase tady máme i v Poslanecké sněmovně ty síly, jak jsme před chvilkou slyšeli, kteří chtějí zabránit té eskalaci, jako kdyby vlastně osvobození části svého vlastního území by měla být nějaká eskalace. Já si myslím, že to je jediné možné řešení, čili pro nás to je takový domácí úkol pro politiky myslím v Poslanecké sněmovně i mimo ni v té vnitřní politice zvýšit rezidenci naší, naší společnosti. Je to věc nejenom pro bezpečnostní složky, ale pro ministra školství, pro Akademii věd a další, a tam musíme pracovat, protože to je dlouhodobější záležitost. To není věc, která by se změnila například tímto úspěchem ukrajinských sil.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane velvyslanče, na co se tedy teď může Západ a Ukrajina připravit, co se ruského chování týče? Budeme svědky podobných útoků, jako byl ten například na charkovskou elektrárnu, prostě na civilní cíle jako způsob odvety nebo pomsty ze strany Ruska, nebo si myslíte, že to bude působit i opačně, že Rusové prostě budou mít plné ruce práce s tím, aby udrželi třeba některé pozice a nebudou se třeba k tomuhle uchylovat?

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
Může nás čekat naprosto cokoliv, protože to ticho Kremlu v této dost zásadní události války je úplně ohlušující, to znamená, že ani ruští propagandisté nebo celá ta mašinérie státu úplně neví, jak si s tou situací poradit. Vzhledem k tomu, že ruská armáda se stahovala, řekněme, bez techniky od rozjedeného proviantu, což svědčí o tom, že byla skutečně tou ofenzívou zaskočená a nyní je v nějaké fázi adaptace a ten poměrně kvapný ústup a počítání ztrát, tak dojde k nějaké revizi té strategie. Ale i vzhledem k tomu, že v Rusku zaznívají hlasy nesmírně odvážné na Rusko, které kritizují postup armády, tak bude možná docházet i k nějakému hledání viníka, možná k nějakým změnám. Je to velmi těžké odhadnout. Já jen samozřejmě doufám, stejně jako asi my všichni, že nedojde k nějaké úplné eskalaci toho konfliktu, řekněme, směrem k užití nekonvenčních zbraní nebo zbraní hromadného ničení. Ale v tuhle chvíli se můžeme skutečně nadát v podstatě čehokoliv. Nicméně platí to, co říkal pan, pan poslanec, to rozhodnutí podpořit Ukrajinu je správné a je potvrzeno tímto zatím dílčím úspěchem ukrajinských sil v té oblasti té protiofenzívy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Za jakých podmínek si, pane velvyslanče, lze představit nějaké přeskupení na ruské straně, pokusy o ofenzívu, změnu trendu, co by se muselo stát, aby Rusové na tohle to měli?

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
Víte, Rusko bude mít velký problém se zásobováním svých jednotek, protože tím obsazením toho značného území došlo k porušení určitých důležitých železničních tratí a bude velmi těžké udržet tu ruskou frontu stabilní, tak jak tomu bylo v tom předchozím případě. Rusko se musí smířit s tím, že se přepočítalo ve všech aspektech. Nepodařilo se dobýt Kyjev, nepodařilo se obsadit celý pravý břeh řeky Dněpr. Nepodařilo se Ukrajinu odstřihnout od moře a teď se ukazuje, že Rusko není ani schopné udržet ty pozice, které obsadilo. Víc k tomu asi teď z vojenského hlediska je velmi těžké říci.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Žáčku, jak moc se bude Rusko snažit prohlubovat svou hybridní válku, to znamená rozkližování české a dalších západních společností, když třeba nebude zaznamenávat tak velké úspěchy na frontě?


Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že touto cestou jednoznačně půjde, protože v podstatě té mašinérii vojenské, bezpečnostní řízené Kremlem vlastně nic jiného nezbývá vzhledem k těm neúspěchům na Ukrajině. My třeba nevíme stále ještě pohyb fronty. Já si myslím, že ty úspěchy ukrajinské vzhledem k tomu, samozřejmě, že musí utajovat postup dobývání jednotlivých míst, vesnic a na druhou stranu i třeba komunikaci s některými útvary ruské armády, která se chce vzdát, tak já si myslím, že ten šok pro ten Kreml bude ještě větší ve finále. A uvidíme nakolik, jestli ještě se posune ta hranice ruské armády, ale na to reagovat musí. Dneska je propagandistické, které teda vidíme v těch diskusích, které probíhají a dneska už kritizují a ptají se, kdo za to může a směřují tím prstem na, na Putina, dokonce tam jsou požadavky na to, aby byl vlastně postaven před soud, aby se zodpovídal. Na druhou stranu už padají některé hlavy i ruských generálů, což dosud nebylo, byť nevíme, co se děje s ministrem Šojgu a náčelníkem generální štábu Gerasimovem. Myslím si, že na toto bude muset, aby se ještě nějakou dobu v Kremlu udržel Putin, tak bude muset nějakým způsobem reagovat. A to samozřejmě bude muset vysvětlovat zejména té domácí veřejnosti, včetně té části, která ho podporovala. A dokonce dnes je kritizován, abych tak řekl těmi, těmi konzervativními prvky zprava, kteří třeba po něm chtějí, aby vyhlásil konečně mobilizaci, ale myslím si, že ten rozklad té ruské armády, to, že nemají kde brát personál, že ho nemají vycvičený, tak by ani ten obrat té situaci nepomohl a nezvrátil by to, co se musí stát zjevně, i když to bude ještě nějakou chvilku ještě trvat, tzn. úplné vytlačení okupačních vojsk z ukrajinského území. A pak myslím budeme postaveni i my jako západní společenství, jakým způsobem podpoříme Ukrajinu, aby totéž udělala i s Krymem?

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My se za chvíli dostaneme s dalším hostem k tomu, k té situaci v Rusku a co se tam děje. Pane velvyslanče, vidíte a vidí další země NATO nějaké zásadní tektonické posuny v ruském vedení nebo jsou to zatím jenom takové to věštění z lógru?

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
Je to věštění z lógru. No, ale je tu 1 věc, kterou je třeba zmínit. Ta cesta k mobilizaci nebo k jakémusi jako zvýšenému úsilí, které zasáhne široké vrstvy ruského obyvatelstva, je cestou poměrně riskantní pro to ruské vedení, protože široká mobilizace může způsobit velkou nespokojenost Rusů jednak s tím, jak je válka vedená a druhak s tím, že se jich bude osobně bytostně týkat, to je jaksi riskantní krok. Takže my budeme muset počkat, co úzké vedení Kremlu k tomuhle bezprecedentnímu průlomu řekne a od toho se budeme moci odrazit v tom, jak cítíme, že by se Rusko mohlo změnit svoje chování v rámci té nové situace. Ale rizika jsou značná, sázky jsou vysoko. Já jsem, řekněme, mírně optimistický, protože vlastně nevidím žádnou velkou výhodu na straně Ruska, na kterou by se Rusko mohlo spolehnout, o kterou by mohlo opřít nějakou svoji vidinu vítězství v této válce.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Říká Jakub Landovský a
Pavel Žáček. Pánové, díky moc za váš čas. Hezký večer.

Pavel ŽÁČEK, předseda výboru pro bezpečnost PS PČR /ODS/:
Hezký večer.

Jakub LANDOVSKÝ, stálý představitel ČR při NATO:
Díky.

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D.

poslanec PČR
předseda výboru pro bezpečnost PS PČR
zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek