Novinky Mediální výstupy

ČRo Plus: V minulosti pomohlo v dostupnosti bydlení, dnes je stavební spoření dávno přežité

(ČRo Plus) Vláda uvažuje o omezení nebo zrušení státní podpory stavebního spoření. Státnímu rozpočtu by to mělo přinést úsporu přes čtyři miliardy korun. „Stavební spoření jako produkt je už dávno přežité. Neplní funkci, kterou mělo na začátku,“ reaguje poslanec Vojtěch Munzar (ODS).

Celou debatu s Vojtěchem Munzarem si můžete poslechnout na ČRo Plus.

Podle místopředsedy rozpočtového výboru a poslance Munzara stavební spoření po téměř 30 letech nesplňuje funkci finančního produktu, který pomáhá k dostupnému bydlení.

„Prvotní úvahy a výpočty vypadají tak, že se peníze dají využít daleko efektivněji,“ říká Vojtěch Munzar.

Vznikl v situaci, kdy nebyl rozvinutý trh s hypotékami. Úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry byly vlastně tehdy jedinou formou, jak financovat bydlení, tvrdí poslanec.

„Průměrné platy tehdy byly nižší, stejně jako ceny nemovitostí. Tehdy ten produkt pomohl v dostupnosti bydlení. Ale dnes je přežitý,“ opakuje Munzar.

Munzar podotýká, že státní příspěvek za rok pro jednotlivce je ve výši dvou tisíc korun a za dobu šestiletého spoření k dostupnosti bydlení výrazně nepřispívá. Lidé si podle něj za 12 tisíc korun, na které přispějí daňoví poplatníci, koupí maximálně nějaký spotřebič. Pro stát je to ale podle něj přes 24 nebo 25 miliard korun.

„I kdyby se polovina z těchto prostředků dala na zvýšení dostupnosti bydlení, například podporu obce při rekonstrukci brownfieldu či při výstavbě domu s pečovatelskou službou, tak to pro stát a pro celou společnost udělá daleko více,“ zdůrazňuje.

Připomíná, že zrušení stavebního spoření je zatím stále ve stadiu úvah. „Není konkrétní plán, není analýza všech kroků, to by určitě následovalo. Nicméně i prvotní úvahy a výpočty vypadají tak, že se peníze dají využít daleko efektivněji,“ vyzdvihuje.

Munzar připomíná, že podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého bylo za rok 2021 účelově využito 110 miliard korun, což není 90 procent.

„Je tam ale potřeba rozlišit, zda člověk využije například úvěr během vázaných šesti let, kde je to skutečně vázáno na řešení bytů. Když ale spoření pokračuje dál, za osm devět let tam už účelnost takto striktně daná není,“ upozorňuje.

Každý, kdo má stavební povolení, si podle něj musí také klást otázku výhodnosti. „Dneska jsme sice v extrémní situaci, inflace požírá hodnotu našich úspor. A pokud má někdo historickou smlouvu, má tam vázané prostředky. Nemůže z toho vystoupit, nemůže peníze převést na nějaký komerční produkt, který je úročen daleko vyšším procentem. A ty 2 tisíce od státu ho nevytrhnou,“ opakuje Munzar.