Novinky Mediální výstupy

Rozstřel iDNES.cz: Sliby spojené s přijetím eura moc nefungují

(iDNES.cz) Perspektiva rychlejšího ekonomického růstu a silnější hlas v Evropské unii na jedné straně, ztráta vlastní měnové politiky na straně druhé. V duelu v pořadu Rozstřel se o výhodách a nevýhodách zavedení společné evropské měny v Česku přel ekonomický expert ODS a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček s Luďkem Niedermayerem, europoslancem za TOP 09 a STAN.

Celou debatu s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na iDNES.cz.

Jan Skopeček namítl, že česká koruna ekonomice nijak nepřekáží. „Exportéři s českou korunou zaznamenávají rekordní úspěchy. Konvergujeme k bohatším zemím Evropské unie i s českou korunou. A hlavní náklady jsou jasné – s tím, že bychom přijali euro, tak si nevyměníme jenom ty bankovky a mince v peněženkách, ale ztratíme autonomní měnovou politiku,“ vypočítal.

Ta je výhodná právě v současné době, kdy ČNB může proti inflaci bojovat i pomocí vyšších úrokových sazeb. „Z eurozóny se stala transferová unie, vidíme, že tam jsou předlužené země jako Itálie, Španělsko, Portugalsko, které mají zadlužení přes 100 procent HDP. Je jasné, že všechny ty stabilizační mechanismy půjdou spíše z těch zemí, které mají veřejné finance v lepším stavu, tedy i z České republiky, směrem k těm zemím, které nedokážou dlouhodobě fungovat hospodárně,“ dodal.

Právě velké rozdíly mezi členskými zeměmi eurozóny považuje Skopeček za jeden z největších problémů, které euro dostalo do kolébky už při svém vzniku.

„Euro bylo přijato v heterogenní měnové unii. To je definiční chyba a v průběhu let se ukazuje, že ty problémy se spíše prohlubují, než aby se eurozóna konsolidovala. Aby se zachránilo euro, musí se vytvářet nejrůznější nové mechanismy a popírat pravidla, na kterých původně byla postaveno,“ vypočítal Skopeček.

Místopředseda Sněmovny Skopeček upozornil, že země by v systému ERM II měly setrvat jen krátkou dobu před přijetím eura a nemá tedy smysl do něj vstupovat v příliš velkém předstihu. „Ekonomové často zmiňují, že země, které do ERM II přišly, se staly terčem testů nejrůznějších spekulantů, jestli dokážou ten kurz v tom v tom pásmu udržet. Země by do něj měla vstoupit až ve chvíli, kdy na národní úrovni vznikne shoda, že ta země chce skutečně euro zavést.“

Podle Skopečka je však možné říci, že eurozóna není zárukou nízké inflace. Inflace se v ní pohybuje od šestiprocentní Malty až po dvacetiprocentní pobaltské země. V eurozóně by v současné situaci ovšem Česko mělo extrémně nízké úrokové sazby. „A to by pravděpodobně vedlo k vyšší inflaci a ještě většímu rozbourání inflačních očekávání,“ doplnil Skopeček.

Dodává také, že peněz v ekonomice je nyní příliš mnoho a kdyby zůstaly ty úrokové sazby takto nízké, peněz by v ekonomice neubylo a inflaci by se vyřešit nepodařilo. „V posledních letech jsme si zvykli na abnormálně nízké úrokové sazby, které nikdy nebyly standardem a my se z toho nenormálního stavu dostáváme na nějaký normál,“ dodává.