Lidé si v zimě zatopí, i pokud Rusko vypne plyn
30. července 2022

Petr Fiala: Lidé si v zimě zatopí, i pokud Rusko vypne plyn

(Právo) Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Právo mluvil především o tom, jak se jeho vláda vypořádává s energetickou krizí, která naplno nejspíš udeří v chladnějších měsících.

Pane premiére, podzim a zima se už blíží a s nimi také energetická krize, podle všeho nevyhnutelná. S jakými pocity chladnější období očekáváte?

Důležité je, abychom byli dobře připraveni na to, co může v podzimních a zimních měsících přijít. Největší riziko je nedostatek energií, především plynu. Na tom, abychom ho měli dostatek, intenzivně pracujeme. Hlavní problém není cena plynu, ale to, aby jej bylo pro české domácnosti a firmy dost. Udělali jsme kroky, které zaručí, že i kdyby nastal nejhorší scénář a Rusko dodávky plynu do Evropy úplně zastavilo, my plyn na podzim a na zimu mít budeme.

Jednak jsme jako stát sami plyn nakoupili za osm a půl miliardy korun, což se stalo poprvé v historii. Přinutili jsme distributory a obchodníky, aby naplnili zásobníky, ty máme naplněné asi z osmdesáti procent. Koupili jsme kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku, která pokrývá asi třetinu roční spotřeby plynu. Kombinací těchto kroků zajišťujeme, že kdyby nastal ten nejhorší scénář, lidi budou mít čím zatopit a čím si ohřát vodu

Plyn sice mít budeme, ale je otázka, jestli ho lidé vůbec budou schopni zaplatit.

Na to jsme udělali dvě základní opatření. Jedno je, že ti, kdo se dostanou do existenční tísně a nebudou mít na to zaplatit poplatky spojené s jejich domácností, tak si mohou požádat o příspěvek na bydlení. Platí to pro lidi, kteří spotřebují třetinu platu na domácnost.

Druhá věc je, že pomůžeme všem ve formě úsporného tarifu, který zaručí každému, že část energií, které spotřebuje, bude za rozumnou cenu garantována státem. Fakticky to bude vypadat tak, že stát sníží cenu energií každému, a to automaticky: nikdo nebude muset o nic žádat. Kombinací těchto dvou opatření pomáháme všem a současně podáváme ruku těm nejpostiženějším, kteří si s rostoucími cenami energií – a tím i všeho dalšího, například potravin – nedokážou poradit.

Neměl by stát být více energeticky soběstačný? Nyní například nemůže alespoň dočasně vzít pod kontrolu ČEZ, a tím regulovat ceny elektřiny, s ohledem na minoritní akcionáře. Jiné země ale podobná opatření provedly.

Pro to, co jsme po předcházející vládě v oblasti energií zdědili, se mi těžko hledají slova. Jsme energeticky naprosto nezabezpečení a stát má velmi malý vliv na jakoukoliv energetickou infrastrukturu.

Na ruském plynu jsme závislí z 97 procent, to tak být nemuselo, kdyby předchozí vlády dělaly potřebné kroky. My ty kroky děláme, zajistili jsme nové zdroje plynu, pracujeme s LNG terminály. Prosazujeme rozšíření ropovodu TAL, což se už povedlo. Spustili jsme tendr na dostavbu Dukovan. Děláme vše, abychom nebyli tak moc závislí na jednom dodavateli, kterým je Rusko a který je absolutně nespolehlivý.

Pokud jde o ČEZ, musíme skutečně respektovat, že jde o společnost, která je obchodovaná na burze a má minoritní akcionáře. Nelze ani z hlediska pravidel EU, mezinárodního obchodu a české legislativy práva těchto minoritních akcionářů omezit.

ČEZ nicméně využíváme. Nakoupili jsme přes něj kapacity terminálů v Nizozemsku a veškeré výnosy, které jako majoritní akcionář máme, si z ČEZ bereme a používáme je například na onen úsporný tarif. Příkladem může být 18 miliard, které jsme díky dividendám získali za loňský rok, a celkově je využijeme pro lidi.

Nebylo by lepší odejít z lipské energetické burzy, kde se draze nakupuje energie?

Bylo by to velmi obtížné, ale v současné době by to ani nedávalo žádný smysl. Na burze se dnes dělají obchody na roky dopředu, tedy odchod by nevyřešil nic, co se týká cen energií na příští a přespříští rok.

Druhá věc je, že podle většiny odborníků problém není s burzou, kde ČEZ prodává jen malou část produkce. Na burze se zohledňuje nabídka a poptávka a trh s energiemi v Evropě fungoval dobře. Problém je, že Vladimir Putin proti nám vede ekonomickou válku a v té válce využívá množství plynu, které dodává do Evropy a jeho cenu. To má další vliv i na cenu elektřiny, jejíž koncová cena se sestavuje ze všech komponent a hlavní podíl má nejsilnější složka. Záleží na tom, z čeho se elektřina vyrábí, a když je to plyn, což často je, pak jsou ty ceny takovéhle.

Odejít z burzy není řešení. Řešení je úplná nezávislost Evropy na ruském plynu, aby s námi Putin tuto hru hrát nemohl. A k tomu směřujeme i rozhodnutím, které jsme udělali v rámci českého předsednictví EU: podařilo se nám domluvit jednak patnáctiprocentní úspory plynu v jednotlivých státech a také evropskou solidaritu. Jsme na správné cestě, jak závislost na Rusku snížit.

Tato dohoda má ovšem mnoho výjimek a solidarita není vynutitelná. Co když, až dojde na lámání chleba, se do ní ostatním státům nebude chtít?

V této rovině vymahatelná je. Patnáctiprocentní úspora je nastavená jako dobrovolná, ale ve chvíli, kdy bude vyhlášen evropský stav nouze, stává se povinnou. Je ale potřeba si uvědomit, že evropský trh s energiemi je opravdu propojený. Nelze se izolovat a většině zemí je asi jasné, že by nenechaly někoho padnout. Je třeba říci, že toto rozhodnutí je pro ČR výhodné. Nejhůř postižené jsou země v prostoru střední Evropy a zvlášť ty, které nemají moře. Je to opravdu výhodné pro Česko, Slovensko, Rakousko a do značné míry i Německo.

Dosažení energetické soběstačnosti je dlouhodobý proces, lidé očekávají řešení teď. Neobáváte se, že v zimě vypuknou nepokoje?

Naprosto jistě říkám, že tato vláda za sedm měsíců udělala pro českou energetickou bezpečnost víc než minulá vláda za čtyři roky. Ta neudělala nic pro to, abychom měli dodávky plynu například z Norska. Účelem kroků, které jsem popsal, je získat dostatek plynu pro domácnosti, ale i pro firmy. Současně se snažíme držet ceny energií v rozumných výškách, jakkoliv je to složité, protože v celé Evropě tyto ceny rostou. Děláme vše, abychom lidem pomohli.

Slíbil jsem, že nikoho nenecháme padnout, a to také dodržujeme. Jen na pomoc lidem vzhledem k inflaci jsme vyčlenili letos sto miliard korun a na pomoc v oblasti energií jsme pro topnou sezonu vyčlenili dalších 66 miliard. Jen v letošním roce půjde k lidem sto patnáct miliard korun, které by jim měly pomoci zvládnout obtíže s rostoucími cenami.

Důchody 1. září vzrostou kvůli inflaci v průměru o 800 korun, nebude to málo? Přece jen to po červnovém zvýšení opět bude jen valorizace daná zákonem.

Důchody rostou historicky vůbec nejvíc. Letos jsou valorizovány třikrát a nárůst je dohromady o 15 procent. V průměru jde o 2500 korun za tento rok. To je opravdu významný posun nahoru. Kromě toho 1. ledna 2023 dojde k další valorizaci. Navíc tam přibude tzv. výchovné, takže za každé vychované dítě se zvýší starobní důchod o 500 korun. Senioři jsou ti, kterým významně příjmy porostou tak, aby si s rostoucími cenami a všemi dopady ruské agrese na Ukrajině dokázali poradit.

Zároveň tyto obří vládní výdaje zvyšují schodek státního rozpočtu, ten má být v příštím roce 330 miliard korun. Kdy vůbec začnete jakožto „rozpočtově odpovědná vláda“ schodek snižovat?

Snižuje se už teď. Je velký výkon naší vlády že při tom, co se tady děje – kousek od nás je válka, která má na nás velké přímé i nepřímé dopady –, je deficit pořád o 50 miliard nižší, než jaký navrhovala předchozí vláda. A to v době, kdy ani nemohla vědět, že přijde válka na Ukrajině. My se o úsporná opatření pořád snažíme, ale teď jsme v opravdu extrémně složité situaci.

Nemůžeme si dovolit nechat lidi padnout, nemůžeme si dovolit, aby tady byla část společnosti, která si s rostoucími cenami neporadí. Pomoc státu je zde namístě. Ale pořád jako na lékárnických vahách vyvažujeme na jedné straně pomoc lidem, kteří si pomoci nemohou, a na druhé straně to, že musíme krotit inflaci. Proto šetříme s plošnými opatřeními a proto je schodek rozpočtu nižší, než jaký navrhovala předchozí vláda. Kdybychom roztáčeli inflaci, tak znehodnocujeme peníze, které lidé mají k dispozici.

Vláda v době šetření plánuje nakoupit americké stíhačky F-35. Někteří upozorňují na to, že jde nejen o velmi nákladnou záležitost, ale že enormně drahá bude jejich obsluha. Nekupujeme si stroje, u kterých se za čas ukáže, že nemáme peníze na jejich servis?

Naše rozhodnutí vychází z potřeb armády a analýz, které máme k dispozici. Musíme kupovat takové bojové letouny, které budou dlouhodobě schopny plnit všechny funkce, které od nich armáda a naše země očekává. A to jsou letouny páté generace, které v tuto chvíli představují jen letadla F-35.

My jsme přímo o nákupu ještě nerozhodli, jen o tom, že povedeme jednání, která k nákupu povedou. Při jednání se budeme zabývat cenou, ale i náklady na údržbu. Musíme koupit stíhačky, které budou využívány desítky let a pro potřeby armády stačit.

Nehrálo v tom rozhodnutí roli i geopolitické hledisko? Abychom ukázali, že jsme spojencem USA?

Geopolitické hledisko je samozřejmě vždy důležité, ale v tomto případě hrály jednoznačnou roli požadavky armády a analýza, které stíhačky tomu odpovídají.

Zazněla ale – byť ne oficiálně – i nabídka, že by nám Švédsko přenechalo pronajaté gripeny zdarma. Neměla vláda po této nabídce skočit a začít o ní se Švédy oficiálně jednat?

Ta nabídka skutečně oficiálně nezazněla a příležitostí, kde zaznít mohla, byla celá řada. My ale skutečně musíme zohledňovat to, abychom měli moderní bojeschopnou armádu s veškerým vybavením, které potřebuje. Všichni vidíme, co se kolem nás děje, a vyhodnotili jsme, že F-35 jsou nejvhodnějším vybavením našich vzdušných sil. Musíme jednat rychle a odpovědně, aby se nám nestalo to co Slovensku, které nemá jak bránit svůj vzdušný prostor. Jsem rád, že se obrátili na ČR, a my jim dočasně pomůžeme, ale určitě se do takové situace nechceme dostat.

(Autor: Jan Martinek)

Celý rozhovor s premiérem Petrem Fialou si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.

Petr Fiala
předseda vlády ČR
předseda ODS

Více o autorovi