Události, komentáře
27. července 2022

Jiří Havránek: Události, komentáře: Hospodaření státu v době krize

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl poslanec a člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek.

Celou debatu s Jiřím Havránkem můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Vláda schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. To je o 50 miliard víc, než počítala původně. Výdaje vzrostly o víc než 115 miliard, příjmy očekává ministerstvo financí zhruba o 65 miliard vyšší.
Poslanci by měli nový návrh projednat v září.

Zbyněk STANJURA, ministr financí /ODS/:
Je to kompromisní rozumné řešení, které vyvažuje 3 hlavní hlediska, které v letošním roce sledujeme. Za prvé, pomoc občanům a firmám zasažených zejména vysokými cenami energie, za druhé udržet investiční aktivitu státu, nepřipustit snížení investic a za třetí rozpočtová odpovědnost.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Debatovat budeme s Jiřím Havránkem,
poslancem ODS. Dobrý večer.

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Dobrý večer i vám.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A Vladimírem Špidlou, bývalým premiérem, předsedou ČSSD a eurokomisařem. Vítám vás.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Špidlo, vláda to zvýšení schodku, kromě jiného, zaštiťuje i kroky proti inflaci, ale podle červnového průzkumu společnosti STEM Mark si 73 % lidí myslí, že kabinet proti zdražování nekoná dost rázně. Podle vás koná?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Podle mě samozřejmě nekoná, protože v principu inflace je z velké části způsobená jednak zrušením superhrubé mzdy, protože to výrazně zvýšilo likviditu. Stejně tak do určité míry je to ovlivněno politikou České národní banky, tzv. kurzovým závazkem. A to všechno je velmi významné a vyžaduje to víc než jenom běžné operace. A po mém soudu je naprosto nezbytné zavést nový daňový rámec, protože vláda se svým daňovým rámcem prakticky znemožnila situaci zvládnout. A ta cesta podle mě je jednak v zavedení zvýšení daně pro právnické osoby tak, aby zachytila ty extrémní příjmy, extrémní zisky.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
K tomu se ještě dostaneme.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
A podobně pro daň bankovní.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Zeptala bych se tedy ještě, tak říkáte, že nekoná dost, ale z ekonomického pohledu vám ty kroky, byť je považujete za nedostatečné, dávají smysl?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Zvyšování dluhu není protiinflační opatření.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Havránku, jak byste reagoval na to, co jste slyšel?

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Na tu poslední větu bohužel tak, že ty zdroje tu nejsou a není možné postupovat jinak, než bohužel na dluh, a i proto vláda postupuje tak opatrně a opravdu vyvažuje veškerá opatření, ať už se to týká cestě k sociálním smíru a zároveň k tomu dále tady nenalévat dalšího ohně do požár inflačního, a nezvyšovat, neprodlužovat tu inflaci. Co se týče toho rozpočtu, přál bych si, abychom nemuseli zvyšovat schodek, ale samozřejmě, když jsme schvalovali ten první, pro mě první sněmovní rozpočet, tak to bylo v měsíci, kdy ještě tu nebyla ruská válka na Ukrajině. To jsou všechno další dopady. A samozřejmě, je tu pravda toho, že v těch posledních letech se samozřejmě přilévalo do toho inflačního kotle, ať už to byly i výdaje v dobách covidu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Vláda razí adresnou pomoc, ale třeba ten nový úsporný tarif nebo 5000 na dítě. To jsou v podstatě plošné kroky tak proč to tak popravdě nenazvat? Protože ta inflace je možná tak velká, že se dotýká drtivé většiny obyvatelstva.

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
To jsou plošné kroky, právě proto, že ta inflace se, přesně jak jste řekla, dotýká v podstatě nás všech. Samozřejmě ten balíček tak, jak byl schválen
Poslaneckou sněmovnou, se týká nějaké jednorázové pomoci na zvládnutí té energetické krize, ale jsou tu i samozřejmě podpory další, které jsou zejména pro ty, kteří jsou v té situaci, kdy už si nemohou pomoci, a tady jako je připraven opravdu masivní sociální systém a celkový ten objem výdajů, pokud se bavíme opravdu už o 160 miliardách, které nás čekají v letošním a v následujícím roce. To není málo, to je 8,5 procenta výdajů státního rozpočtu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže z toho, co říkáte, rozumím správně, že vláda se odchýlila tedy od té původní koncepce adresné pomoci a už je z toho pomoct plošná?

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Je tady jeden prvek plošné pomoci a pak jsou tu opravdu jednotlivé kousky té celé mozaiky, které vedou i k tomu právě, aby ti, kteří jsou v největších problémech, prostě nepadli, tak jak řekl
Petr Fiala ve svých projevech.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Špidlo, ulevit lidem od těch vysokých cen a zároveň aspoň na nějaké uzdě držet rozpočet. Mně osobně to přijde, že je to nemožné. Část ekonomů vládu vyzývá, ať se neschovává za válku, ať hledá další úspory. Část říká, ať podporuje ekonomiku, firmy, lidi, tak co má kabinet podle vás dělat?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Podívejte se, principiálně si kabinet podřízl příjmy a tím pádem není schopen situaci zvládnout. Tím si vytvořil prostě strategicky situaci, která je neřešitelná. Ale samozřejmě lze ty příjmy zvýšit. Ten covid, současně i válka způsobily, a inflace, která s tím je spojená, tak způsobily, že třeba některé podniky mají naprosto nepřiměřené zisky, například banky, které se díky vysokým úrokům u České národní banky v podstatě staly rentiéry. Čili tady je prostor pro daně, které by zasáhly ty extrémní příjmy. A stejně tak si myslím, že by bylo velmi vhodné zavést úřady věcí věcně regulované, věcně usměrňované ceny, jako například u plynu, energií a podobně. A také si myslím, že vláda v podstatě promeškala příležitost do určité míry převzít ČEZ, protože poskytla ČEZu půjčku a ta půjčka ČEZu samozřejmě se neodehrála náhodou, a vláda místo půjčky mohla se pokusit vykoupit alespoň část podílu ČEZu a postupně ho převést pod kontrolu státu, protože situace je mimořádná a vyžaduje mimořádná opatření.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Právě, pane Havránku, mimořádná situace, není čas tedy udělat mimořádné kroky? Ptám se na to, protože v programovém prohlášení vláda má, že nebude daně zvyšovat, ale není teď správný okamžik o tom minimálně přemýšlet?

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že co se týče těch plošných daní, které dopadají přímo na občany, tak k tomu zvýšení opravdu nedojde. Slyšeli jsme to i v posledním rozvoru ministra financí Stanjury. O tom, co tedy zaznívá nějaké další zdanění bankovního sektoru atd. Máme tady Národní rozvojový fond, do nějž banky mohou nalít peníze, jen je potřeba tam nalít také projekty, což se minulé vládě nepodařilo. My s tím musíme začít fungovat, pokud opravdu chceme i rozpohybovat a může to být jeden z těch zdrojů. Ty diskuse jsou ale opravdu na začátku a myslím si, že vláda ukázala, že je schopná hledat i úspory, a to musí i nadále pokračovat. My jsme kandidovali s nějakým programem a chceme jej naplnit.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ovšem i ministr financí
Zbyněk Stanjura už mluví o speciální dani z nečekaného zisku. Jan Skopeček byť velmi obecně naznačil nějaké platby ve zdravotnictví. Marian Jurečka se zmínil o progresivním zdanění. Jakkoliv za to byl tepán opozicí i vlastně koaličními kolegy, tak nesměřuje vlastně, protože neříkáme tomu daně, ale v podstatě zátěž. Zátěž pro lidi to je, tak nesměřuje k tomu kabinet prostě potichu?

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Nesměřuje. Já se musím zastat kolegy Skopečka, protože o tom poplatku ve zdravotnictví mluvil spíš titulek než celý ten rozhovor. Co se týče toho, co jste říkala o těch úvahách pana ministra Stanjury, tady jsme opravdu na začátku. Musíme se bavit o tom, jaké sektory, zda opravdu ten výnos je dostatečný a má vlastně i smysl platit za to ty politické náklady, zda se to taky třeba nepropíše do cen těch jednotlivých produktů.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, prosím, ještě o krátkou reakci.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Strašně jednoduše, banky mají obrovskou likviditu, ukládají u České národní banky, zdaňují sedmi procenty, stávají se rentiéry, tento zisk je správné zdanit.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, prozatím děkuji.

Já se teď přesunu a podíváme se na ceny pohonných hmot, protože cena ropy v posledních dnech kolísá a pohonné hmoty v Česku zatím klesají. Aktuálně se barel Brentu prodává přibližně za 101 dolarů, o 10 dolarů levněji než před měsícem. Vrcholu dosáhla cena v březnu bezprostředně po ruské agresi na Ukrajině překročila 130 dolarů a teď mírným růstem reaguje na oznámení Gazpromu, že dodávky Nord Streamem 1 do Německa se snižují na 20 % kapacity tohoto plynovodu. Ceny pohonných hmot toto zdražení ropy zatím neovlivnilo a poslední týden stále mírně klesají. Litr Naturalu 95 teď řidiči natankují v průměru za 46 Kč, naftu za 46,40. Nejdráž je v Praze, naopak nejvýhodněji lze nádrž naplnit na Karlovarsku. Vláda v květnu přijala sérii opatření, aby lidem s cenami paliv pomohla. Od června na 4 měsíce snížila spotřební daň o 1,50 Kč na litr. Stát začal monitorovat marže čerpacích stanic a taky zrušil povinné přimíchávání biosložky. Rostoucí ceny pohonných hmot přidělávají vrásky taky motoristům v cizině. Například Maďarsko jim stanovilo strop. Zákazníci si krok pochvalují, ale provozovatelé pump už tolik ne.

osoba
Za normálních okolností nakoupí obchodník zboží, prodá ho a své náklady pokryje z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. To ale u maďarských čerpacích stanic nefunguje, protože žádný rozdíl není. Ceny jsou naprosto totožné. Já ale mám platit veškeré výdaje, daně, mzdy zaměstnancům, provoz stanice i dopravu. A to z nulového zisku. Takže toto zjevně není dlouhodobě udržitelná situace.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ceny pohonných hmot teď rozebereme s Petrem Zajícem, portfolio manažerem Amundi Asset Management, vítám vás.

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
V Německu se po snížení daní prodával litr benzínu o 35 centů levněji, v korunách to vychází nějakých necelých 9 Kč. Tady to bylo o 1,50 Kč a v podstatě po pár dnech to snížení ceny bylo neviditelné, úplně se to rozplynulo. Má tedy vláda podle vás nějakou jinou možnost, jak paliva zlevnit dlouhodoběji a pomoct řidičů?

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
Já bych úplně nezpochybňoval ten efekt snížení té spotřební daně. Ono to trochu zaniklo, ale myslím si, že nás to výrazně uchránilo před rizikem cen pohonných hmot nad 50korunovou hranicí, protože v té době v první polovině, v prvních třech týdnech června došlo k poměrně razantnímu růstu cen, a ne ropy, ale těch surovin nafty a benzínu. Takže tam to snížení daní zafungovalo. Proto nebylo třeba vidět v tom, v té plné výši na průměrných cenách, ale myslím, že nám hodně pomohlo se uchránit před těmi 50korunovými cenami. Na druhou stranu těch možností, stát má v DPH, má spotřební daň. Spotřební daň minimálně u nafty je, tuším, na minimální hodnotě, která je možná, takže tam už asi moc prostoru nemá. Druhá věc je ta, že stát díky růstu ceny dneska vybírá průměrně o 3 Kč na litr na DPH víc, než vybíral před rokem. Takže tam by třeba nějaký prostor i mohl být.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
I německá vláda ale nakonec připustila, že pumpaři tu nižší daň promítli do té koncové ceny jenom částečně, zhruba z půlky, pak někteří ekonomové dopočítali, že to bylo 30 %. Tak jak je to s těmi maržemi, kolik třeba jsou marže čerpadlářů na jednom litru?

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
Bohužel tak, jak to možná zafungovalo v těch prvních třech týdnech června, tak to nefunguje naprosto v současné době, protože od toho někde 20., 17. června došlo k poměrně razantnímu poklesu těch cen nafty a benzínu na trzích jako komodity, a to je věc, kterou jsme my u našich čerpacích stanic vůbec nereflektovali. Ta cena je třeba v případě benzínu o nějakých 5, možná 7 Kč nižší, než byla tenkrát a přitom pokles průměrné ceny je o nějakých 1,50 - 2 Kč necelé. Takže tam bohužel ty nižší daně nebo ta nižší spotřební daň zafungovala jenom čistě právě pro vyšší marže provozovatelů čerpacích stanic, anebo těch jejich distribučních sítí.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Na to se chci zeptat, co rafinérie, protože my jsme, dodávám, zvali i zástupce České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, ale ti odmítli s tím, že jsou pod kontrolou antimonopolního úřadu, že se k ničemu nemůžou vyjadřovat. Ale zajímá mě, jestli z nich nedělá vlastně i to veřejné mínění takového trochu arci ďábla a na rafinérie se přitom tak trochu zapomíná?

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
Ano i ne. Tam si myslím, že je velký rozdíl v případě nafty a v případě benzínu, protože v případě nafty je opravdu má Evropa nějaký strukturální deficit. V současné době odebírá nějakých 20, možná 25 % ropných produktů, konkrétně nafty z Ruska. A v momentě, jestliže se blížíme k termínu, kdy import ropných produktů by měl být zastaven nebo omezen, tak samozřejmě tenhle problém v té nabídkové straně na té naftě máte. V případě benzínu to tak není. Takže tam určitě si ty rafinérie ty marže drží nadprůměrné, trochu možná na úkor toho spotřebitele. Na druhou stranu je pravda ta, že v případě benzínu ty marže rafinérií už poměrně razantně vzrostly z nějakých 8 Kč na litru na současných třeba 3-3,50, kdežto v případě té nafty se pořád drží velmi vysoké. Ale my jsme dneska v té situaci, kdy ta distribuční část, tzn. ten velkoobchodník, který koupí tu naftu, přidá k tomu tu spotřební daň a dodá to čerpacím stanicím a pak ty čerpací stanice v případě benzínu mají podle mě dneska marže tak někde kolem 7-7,50, a to je extrém. Tohle je číslo, který je naprosto neobvyklý v historii, co já pamatuju.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Když vyjde zpráva, že ropa zlevňuje, tak se řidiči zlobí, že vlastně ta cena se mění až po čase. A když vyjde zpráva, že ropa podraží, tak je to na totemech vidět okamžitě, je to realita, anebo je to pouze dojem řidičů?

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
Bohužel je to realita. Viděli jsme to v březnu, kdy...

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže řidičům nezbývá, než se trpce smířit?

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
V podstatě. Viděli jsme to v březnu, kdy se ceny měnily 2× denně a ten razantní pokles, který tady byl v předchozích týdnech, tak na něj jsme, abychom aspoň část z toho viděli u čerpacích stanic, tak čekáme 3 týdny.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Úplně konkrétně, poraďte jako člověk znalý toho oboru, kde tankovat a kde prostě radši netankovat a podle čeho se orientovat?

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
V Česku funguje to, co nefunguje v Maďarsku, a to poměrně velký rozdíl mezi čerpacími stanicemi u dálnic a v nějaké vzdálenosti od dálnic. Ten rozdíl může se pohybovat až někde kolem šesti korun na litru. Samozřejmě jsou sítě čerpacích stanic, které jedou si tu svoji stabilní cenovou politiku a drží ty ceny hodně nízko. Na druhou stranu prostě obecně platí to netankovat na dálničních tazích, snažit se najít si zase nějakým způsobem prověřenou čerpací stanici. A velice často dneska lidé jezdí tankovat k nákupním centrům, kde prostě ty firmy provozující retailové obchody drží ty ceny na minimálních maržích.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A výhled, kdy se ceny pohonných hmot dostanou, řekněme, pod 40 Kč v Česku, můžeme doufat?

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
Já bohužel 40 Kč se bojím, že je trochu ještě daleko.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A já se ptám, protože jsem zachytila komentář Štěpána Křečka, který říká, že kdyby rafinérie měly předválečné marže, tak by ceny klesly o 6, o 7 Kč.

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
V případě nafty ano. Ale jak říkám, problém u nafty je ta kapacita. Takže logicky, když je nějakého produktu nedostatek, tak ta rafinérie udržuje vyšší marže. To si myslím, že je celkem logický přístup. Úplně to neplatí u těch pohonných hmot potom pro ty čerpací stanice. Ale takže tam se bojím, že to tak nebude. V případě, jak jsem říkal, benzínu už se ta cena trochu normalizovala. Tam ten pokles je poměrně značný, ale 40 Kč je hodně daleko. I když na druhou stranu vidíme tady tlak na cenu ropy právě v obavách z toho, jak bude vypadat hospodářský růst všude po světě od Číny přes Spojené státy a zejména v Evropě.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Zajíci, děkuju, mějte se hezky, na shledanou.

Petr ZAJÍC, portfolio manažer, Amundi Asset Management:
Hezký večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A obracím se na pana Špidlu, protože ministerstvo financí přiznalo, že při kontrolách odhalilo růst sledovaných marží u čerpacích stanic, ale zároveň řeklo, že vyvozovat z toho nějaké důsledky by bylo předčasné, tak jak takovému vyjádření rozumíte?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Tomu vyjádření rozumím velmi jednoduše, že ministerstvo nechce dělat, co dělat má. To je nejjednodušší výklad. Prostě pokud sleduju, jaké jsou marže a z toho předchozího vystoupení bylo zřetelně vidět, že vlastně obchod s ropnými produkty je válečným zbohatlíkem, prostě, že jsou to marže, které nejsou přijatelné a ekonomicky odůvodnitelné, no tak pak je to přesně ten okamžik, kdy má stát nasadit svoje regulační metody. A chci upozornit, že když se například rozsypaly ceny nájmů, tehdy jsem byl premiér, tak jsme okamžitě zmrazili ceny nájmů a tím jsme situaci stabilizovali. A vláda tyto možnosti má a má je použít.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Havránku, vy jste dával najevo, že ne zcela souhlasíte, tak prosím, o vaše vyjádření. Stropování asi nepřichází v úvahu?

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Jednoznačně, tak to je knížecí rada, která, už vidíme na příkladu Maďarska, kdy prostě vedla k nedostatku. Navíc my nemáme ani MOL, prostě vůbec o tom nechci mluvit. Nedává to nejmenší smysl. Ale co tady zaznělo od pana bývalého premiéra. No právě dlouhodobě sledujeme ty marže a víme o tom, že minulý měsíc třeba myšleno tím za celý červen byly o 1,50 Kč nižší, než tomu bylo před rokem ve stejnou dobu, a to je právě důležité. Je pravda, minulý týden sledovalo ministerstvo financí určitý posun zejména u těch velkých firem, u těch velkých čerpacích stanic. Nicméně je otázkou, zda to byl výkyv týdenní a jestli se to projeví v celém měsíci. Samozřejmě stále tady je jakýsi Damoklův meč i toho možného zastropování marží. Ministerstvo financí to vždy opakuje jako takovou velkou výstrahu, ale myslím si, že ale funguje i ta psychologie.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Resort slíbil, tedy ministerstvo financí, že dohlédne na to, aby prodejci ty marže nešroubovali a pokud to zjistí, takže, že jaksi zasáhne, máte informaci o tom, jestli se někdy něco takového stalo za dobu těch kontrol?

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
Nemyslím si. Já vždycky sleduju ty závěrečné tiskové zprávy ministerstva. Každý ten měsíc, kdy dochází ke zhodnocení situace. Teď jsem slyšel o tom, že tady byl týdenní výkyv. Uvidíme, co se bude dít dál. Ale co si myslím, že je vlastně důležité, tak bavit se o těch maržích, nikoliv jako o jednotlivých segmentech, a právě je otázkou, zda marže u těch čerpaček na tom úplném konci toho řetězce se drží v nějaké rozumné úrovni. A je otázkou, jak je to právě u toho, co zde zaznělo u těch rafinérií a výše, ale tam ten stát jako velmi těžce může nějakým způsobem zasahovat.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Prostě zastropování cen je možné a stát se, stát se tomu vyhýbá.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ano, ale, pane Špidlo, zajímá mě, dobrá stropování cen, ale není to jenom oddalování problému, protože to opatření nemůže fungovat věčně. A jestli to procitnutí po tom není ještě tvrdší, protože to nelze oddalovat donekonečna ten přechod na tedy skutečné tržní ceny?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Co to je skutečná tržní cena? Marže 20 nebo 50 % samozřejmě je na trhu, takže můžu tvrdit, že to je skutečná tržní cena, ale přesto je to cena, která je ekonomicky zničující pro širší okolí. Toto jsou příliš zásadní, důležité komodity, které tím, že jejich ceny vystřelují nahoru, prosakují do celé ekonomiky a je prostě na místě, aby se použila mimořádná opatření, tzn. cena se zastropovala. A opět musím říct, že je obecná zkušenost, že tato opatření zapůsobí a je možné posléze, až se situace ustálí, je opustit.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Z vašeho pohledu, pane Havránku, třeba ty rafinérie, o kterých jsme se zmínili, není to odvětví, které by se mohlo ocitnout v hledáčku pro tu případnou už zmiňovanou daň z neočekávaného zisku? Prosím, jenom krátkou reakci.

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
To je otázka směrem k ministerstvu financí. Opravdu ta daň je na úplném začátku. Ale znovu zopakuji to, co je nejdůležitější, v Maďarsku v tuto chvíli mluví o nedostatku suroviny benzínu. Myslím si, že Česká republika si něco takového nemůže dovolit, protože 1 věc je drahý benzín a druhá věc je žádný benzín, a to je pořád, si myslím, daleko horší.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, děkuju vám, že jste byli našimi hosty, hezký zbytek večera.

Jiří HAVRÁNEK, poslanec a člen rozpočtového výboru PS PČR /ODS/:
I vám. Na shledanou.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér a bývalý eurokomisař /ČSSD/:
Na shledanou.