Novinky Mediální výstupy

ČRo: Totalitní zločiny musí odhalovat nezávislá instituce. U nás je to ale bohužel pořád politické téma

(Radiožurnál) Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů se stal historik Ladislav Kudrna. Proč jeho nástup do funkce provázely kontroverze? Proč ho vědecká rada Ústavu obvinila z plagiátorství? A proč přesně se všichni její členové rozhodli rezignovat? Vladimír Kroc se ptal historika Pavla Žáčka, předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost a zakladatele Ústavu pro studium totalitních režimů.

Celý rozhovor s Pavlem Žáčkem si můžete poslechnout na ČRo Radiožurnál.

Volba nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislava Kudrny vyvolala rozruch. Na konci dubna rezignovala vědecká rada ÚSTRu. Vy jste byl prvním ředitelem této instituce. Měla k tomu vědecká rada důvod? Co myslíte?

Já si myslím, že to je úplně umělá kauza, že to je naprosto účelové. Je to něco, co je nutné odmítnout, aby představitelé bývalého vedení poté, co vlastně jejich ředitel prohrál ten souboj v rámci otevřeného výběrové řízení, tak aby napadal toho budoucího ředitele. To, si myslím, je nutné odmítnout.

Faktem je, že Ladislav Kudrna v našem vysílání dnes tvrdil, že mu někteří členové vědecké rady řekli, že rezignovali nikoli na protest proti němu, ale zkrátka proto, že byl zvolen nový ředitel a že to tak považují za slušnost.

No, to já bych tomu docela věřil, že to takto bylo. Ale říkám, je to úplně absurdní a je to nutné odmítnout. A předpokládám, že představitelé, kteří takto podsouvají do veřejného prostoru informace o nastupujícím řediteli, tak by měli odejít nebo že by měly být odejiti.

Proč se vlastně po osmi letech působení Zdeňka Hazdry v čele této instituce hledal nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů?

Tak pro mě ten hlavní důvod, jak to vidím z určitého nadhledu, je neplnění zákona, kdy instituce řešila řadu dalších věcí. A pro mě to je uzavření jedné éry, která začala tím, že představitelé této garnitury byli zváni do Lidového domu k vysokému představiteli sociální demokracie. Klidně se mě zeptejte na to jméno. Já vám to klidně řeknu.

Tak ho řekněte...

K Lubomíru Zaorálkovi. A poté, co přišli zpátky do Ústavu a do Archivu, tak si rozesílali e-maily, ve kterých on říká, že někteří lidé by měli odejít. Tím se netajil ani další představitel sociální demokracie, ministr pro legislativu a rovné příležitosti, který řekl, že všechny osoby, které jsem tam já na začátku přivedl, by měly být vyhozeny. Pro mě je to tedy ukončení této éry.

Jestli tomu správně rozumím, souvisí to velmi úzce se změnou politické garnitury ve vládě.

Já to vnímám tak, že zde byli určité politické síly. A podívejme se, KSČM je pryč, která byla tou první, a sociální demokracie, která byla tou druhou, které prostě bojovaly o komunistického voliče a kterým nemohli říkat, přestože třeba sociální demokracie měla ve svých řadách řadu mrtvých, popravených, zničených životů sociálně demokratických představitelů: My podporujeme ÚSTR, my podporujeme odhalování zločinů komunismu, my chceme odhalovat zločince, ať už na české nebo mezinárodní úrovni, tak jak jsme to nastavili na začátku vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů. Jednoduše proto, protože bojovali o voliče. Víc pro ně bylo uspět na politické scéně. A podívejte se, kam je to dohnalo.

Všech 14 členů vědecké rady údajně nesouhlasí s koncepcí vedení Ústavu, jak ji předložil Ladislav Kudrna. Vy jste měl možnost se s ní seznámit?

Já jsem tu koncepci viděl. Docent Kudrna ji zpracovával pro výběrové řízení a s tím uspěl. Orgánem, který vybírá ředitele, není pak jeho poradní orgán, vědecká rada, ale rada Ústavu, čili nejvyšší orgán Ústavu. S tím uspěl a stal se oprávněně ředitelem.

Myslím si, že jeho koncepce byla nejširší pravda. A to si myslím, že stávajícímu vedení dost vadí. Že to je určitým způsobem návrat k tomu, co jsme dělali my na začátku, protože to prostě je v zákoně.