Projev u příležitosti připomínky 25 let Senátu
24. března 2022

Miloš Vystrčil: Projev u příležitosti připomínky 25 let Senátu

(www.senat.cz) Projev předsedy Senátu Miloše Vystrčila u příležitosti připomínky 25 let Senátu.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní Věro Kuberová, dámy a pánové, vzácní hosté!

Jsem velmi rád, že Vás mohu přivítat v Hlavním sále Valdštejnského paláce v českém Senátu. Děkuji Vám, že jste přišli na obnovené, kdysi tradiční setkání senátorek a senátorů.

Již na konci minulého roku tomu bylo 25 let od historicky první ustavující schůze českého Senátu. Za tu dobu absolvoval český Senát relativně dlouhou, zajímavou, někdy strastiplnou, přesto si troufám říci, že úspěšnou cestu.

Jak jsme slyšeli, je to do dnešního dne celkem 326 senátorek a senátorů, kteří společně se zaměstnanci Kanceláře Senátu, zástupci médií a mnohými dalšími již více než 25 let vytvářejí a vytvářeli obraz českého Senátu.

Protože není možné dnes všem jednotlivě poděkovat, vyslovuji tedy alespoň jedno velké společné poděkování všem, kteří Senát podporovali a podporují. Zároveň si dovolím připomenout paragraf 33 písmeno a) Jednacího řádu Senátu, který říká, že zastupovat Senát navenek přísluší předsedovi Senátu.

Proto mi na úvod dovolte, abych zvláště poděkoval všem dosavadním předsedům Senátu za jejich činnost a vystupování v čele Senátu. Děkuji Petru Pithartovi, Libuši Benešové, Přemyslu Sobotkovi, Milanu Štěchovi a Jaroslavu Kuberovi za způsob, jakým Senát reprezentovali, a za jejich důležitý pozitivní příspěvek k politické kultuře v naší zemi. Významně tím napomohli růstu autority Senátu a pohledu na Senát jako na důstojnou a seriózní instituci.

Také dovolte, abych s pokorou a vděčností za nás všechny vzpomněl senátorky a senátory, kteří již nejsou mezi námi. Čas se bohužel nedá zastavit. Při této příležitosti musím dnes také s vděčností a úctou vzpomenout na českou rodačku Madeleine Albrightovou, noblesní ženu, držitelku Stříbrné medaile předsedy Senátu a velkou přítelkyni naší země a českého Senátu. Děkujeme za všechno, paní Madeleine.

Je nepsanou tradicí, že na pravidelných slavnostních shromážděních u příležitosti výročí ustavení Senátu přednášeli předsedové Senátu bilanční projevy.

Přiznávám, že jsem také při přípravě na dnešní vystoupení požádal o všechna možná čísla a statistické údaje a další podklady o činnosti Senátu.

Při jejich podrobném čtení jsem však nakonec dospěl k závěru, že činnost, fungování, poslání a roli Senátu nelze vyjádřit pouze čísly a statistikami.

Neexistuje a nikdy nebude existovat vzorec, který by nám například umožnil si vypočítat, jak si máme v Senátu počínat, abychom co nejlépe ochránili svobodu a demokracii.

Přesto uvedu alespoň 3 údaje, které jasně dokladují občas zpochybňovanou efektivitu a přínos Senátu v oblasti jeho kontrolní legislativní činnosti. Za těch 25 let projednaly Poslanecká sněmovna a následně Senát včetně novel zhruba 2 500 zákonů, z nichž více než 300 Senát úspěšně opravil.

Pominu-li vše ostatní, tak to znamená, že zhruba při každém osmém projednávání zákona nebo jeho novely uznala Poslanecká sněmovna oprávněnost změn navržených Senátem.

Co nelze pominout, je role Senátu jako ochránce Ústavy a volebních a ústavních zákonů. To, že nemůže být Senát v případě těchto právních norem přehlasován, je zásadním stabilizačním prvkem naší společnosti. Důkazem může být například česká Ústava, která až na výjimky odolává větším změnám, a jejíž 30. výročí si na konci tohoto roku připomeneme.

Senát je rovněž úspěšný v ochraně ústavnosti, úspěšnost podání senátorů k Ústavnímu soudu je mnohem vyšší než u ostatních subjektů.

Přestože se právě o kontrolní, stabilizační a pojistné roli Senátu hovoří poměrně často, osobně jsem přesvědčen, že hlavní společenský přínos Senátu spočívá v jiné oblasti.

Za hlavní a v současnosti nejdůležitější přínos Senátu považuji jeho schopnost naslouchat a také jasně a odvážně konat a mluvit k občanům.

Mám pocit, že schopnost naslouchat, otevřeně reagovat a mluvit k občanům souvisí s většinovou volbou senátorek a senátorů.

Šestileté volební období snižuje závislost na populistických líbivých slibech a proklamacích, dvouletá obměna třetiny Senátu snižuje závislost na výsledku sněmovních voleb a volitelnost do Senátu až po dosažení 40 let věku vytváří prostor pro získání větší životní zkušenosti, vybudování kariéry a snad i sebeúcty.

Toto vše jsou však pouze předpoklady. Předpoklady senátorek a senátorů a Senátu jako celku k tomu, aby Senát nejen naslouchal občanům, ale také aby jim odpovídal, aby vzdělával, aby reagoval, sděloval názor, aby se choval odvážně, otevřeně a věrohodně.

Aby byl hrází populismu, aby vysvětloval a nebál se kritiky a výhrůžek.

Aby byl příkladem a neslevoval ze své podpory a solidarity vůči utlačovaným nebo agresivně napadaným.

Aby neslevoval ze své neústupnosti vůči totalitám nebo nesnášenlivosti ani v okamžiku, kdy to ohrožuje náš klid nebo pohodlí nebo když to třeba může i bolet.

Nikdo v naší zemi není lépe než senátor vybaven k tomu, aby vždy hlasoval s dobrým pocitem. Je to naše velká výsada, odpovědnost a závazek zároveň.

Hlasovat s dobrým pocitem neznamená, že vždy naleznete nejlepší řešení. Neznamená to, že se nemůžete zmýlit.

Hlasovat s dobrým pocitem však rozhodně znamená, že hlasujete podle svého přesvědčení, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Znamená to, že nehlasujete na něčí příkaz, že nehlasujete pod tlakem populistů či aktuálního veřejného mínění nebo pod tlakem například tisíce výhružných e-mailů.

Hlasovat s dobrým pocitem znamená být odvážným, správným a věrným ochráncem společenské smlouvy, na níž byl založen náš ústavní pořádek i Česká republika samotná.

Připomínáme si dnes 25. narozeniny, tak si na závěr dovolím oslavenci – českému Senátu popřát. Popřát:

aby český Senát byl i nadále lodí, která se nebojí zamířit ani tam, kam se ostatní neodváží;

aby se český Senát i nadále stával mluvčím, obhájcem a ochráncem těch, o nichž se ostatní mluvit obávají nebo které se ostatní obhajovat nebo chránit neodvažují;

aby český Senát nadále dokázal nekleknout na kolena nebo neohnout záda tam, kde to již ostatní udělali;

a konečně, aby český Senát dokázal nespěchat a choval se rozvážně tam, kde ostatní spěchají nebo příliš nepřemýšlí.

A potom tady mám ještě 2 poslední přání, která jsem si vypůjčil od svých dvou oblíbených prezidentů.

Na úplný závěr českému Senátu přeji, aby nám všem, celému národu, pomáhal nebát se a nekrást a také abychom jako senátoři svojí prací a svým projevem vytrvale dokázali napomáhat tomu, že pravda a láska bude vítězit nad lží a nenávistí.

Miloš Vystrčil
předseda Senátu PČR
místopředseda strany

Více o autorovi