Novinky Mediální výstupy

E15: Armáda chce urychleně nakoupit nové tanky či vrtulníky

(E15) Válka na Ukrajině nutí řadu evropských zemí nakupovat zbraně jako o život, říká ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Příkladem může být Německo, které tento týden oznámilo, že nakoupí nejnovější americké stíhačky F-35. Výrazně modernizovat armádu chce i Česká republika. „Pokud nalezneme rychle dostupnou techniku, nebudeme váhat. Šlo by o systémy a prostředky, jež armáda potřebuje a má je v plánech. Pouze bychom urychlili akvizice,“ dodává ministryně s tím, že vláda resortu obrany přislíbila, že potřebné miliardy korun uvolní.

Skutečně výrazně pokročíte v modernizaci armády, když předchozí vlády nedokázaly využít příznivější situace a zejména toho, že ekonomika rostla?

Mimo jiné bude záležet na právní analýze, kterou v lednu zadalo ministerstvo obrany k nákupu více než dvou stovek pásových bojových vozidel pěchoty. Tuto klíčovou investici minulá vláda nedotáhla. Stanovisko budu mít koncem března. Jsem si vědoma toho, že ceny, které loni nabídli tři uchazeči o zakázku, nebudou vzhledem k inflaci a rostoucím cenám materiálů už za rok platit. Nemůžeme otálet. Právníci ale musejí říct, že uzavření smlouvy nevyvolá arbitráže proti České republice.

Je šance, že kontrakt podepíšete tento rok?

Na základě usnesení vlády mám příslib, že ještě letos by finanční prostředky poskytla. Je to ale jen jeden důležitý projekt. Problém je v tom, že trh je stále zúženější, všichni nakupují jako o život. Pokud nalezneme jinou rychle dostupnou techniku, nebudeme váhat. Šlo by o systémy a prostředky, jež armáda potřebuje a má je v plánech. Pouze bychom urychlili akvizice, byť je nemáme zakalkulované v aktuálním rozpočtu.

O co by například šlo?

Můžu zmínit nové tanky, které by nahradily dosluhující obrněnce T-72. Potřebujeme i transportéry Pandur, jichž máme z minulosti přes stovku. Jenže 4. brigáda rychlého nasazení jich už tehdy požadovala jednou tolik. Kolová vozidla, která jsme pořizovali před deseti až dvanácti lety, navíc mají zastaralé technologie. Řešíme i zbraňové věže s izraelskou firmou Rafael. Nutná tedy bude modernizace obrněnců Pandur a zajištění náhradních dílů.

Na to všechno vám ministerstvo financí – přesněji vláda – poskytne peníze?

Pokud bude možné něco nakoupit, okamžitě předložím vládě návrh na změnu rozpočtu. Udělám to ale až v okamžiku, kdy budu mít stoprocentní jistotu, že finanční prostředky opravdu využiji.

Máte podobné ambice také u letecké techniky?

Možná nakoupíme i nové vrtulníky.

Narážíte na skutečnost, že minulá vláda rozhodla o pořízení pouze čtyř amerických bitevních helikoptér Viper a osmi víceúčelových Venom?

Počet je nedostatečný, určitě máme zájem o další tyto helikoptéry. S dvanácti vrtulníky si nevystačíme. Jde rovněž o to, že budeme mít problémy s bojovými stroji Mi-24, které armáda kdysi dostala při deblokaci ruského dluhu. Sice jsme se předzásobili náhradními díly, ale z Ruska už žádné nedovezeme. A zřejmě ani z Ukrajiny, která nám komponenty také dodávala.

Jak zamezit tomu, aby Mi-24 nemusely být takzvaně uzemněny?

Museli to už udělat Poláci nebo Maďaři. Možností je autorizace některých neoriginálních součástek, čemuž příslušný český letecký úřad až dosud bránil. Pokud bychom ale byli nuceni všechny Mi-24 přestat kvůli nedostatku dílů provozovat, nějaká cesta by se nalézt musela. Náhradu v podobě amerických vrtulníků zatím nemáme, první dostaneme až příští rok.

Nyní se hovoří se o tom, že rozpočet ministerstva obrany by se letos mohl zvýšit o čtyři až pět miliard korun. To by ale na nová bojová vozidla pěchoty, tanky, obrněné transportéry nebo vrtulníky nestačilo.

V tuto chvíli nechci říkat, kolik by teď stála pásová vozidla pěchoty, kolové pandury a další technika. Nehodlám se svazovat nějakou částkou. Jsem ale přesvědčena, že kolegové z vlády i z Poslanecké sněmovny jsou si vědomi situace, v níž se Evropa ocitla. Vláda mi jasně slíbila podporu při možném zvýšení rozpočtu ministerstva obrany.

V posledních týdnech se pravidelně scházíte s ukrajinským velvyslancem v Česku, který vám dává seznamy potřebných zbraní, výstroje nebo zdravotnického a humanitárního materiálu. Je pomoc dostatečná?

Posíláme nejen pistole nebo útočné a odstřelovací pušky, ale i další zbraně. Nechci je blíže specifikovat. Zbrojní a další pomoc Česka je jedna z největších na světě, Ukrajina od nás dostala například i vojenské lékárničky. Všechno, o co dosud žádala, je na místě.

Koordinujete i pomoc českého obranného a bezpečnostního průmyslu?

Pracujeme s firmami na nákupech, jež jsou hrazeny z ukrajinského fondu. Naše podniky zároveň poskytly dary, které přesáhly 17 milionů korun. Co se týče ministerstva obrany, dosavadní pomoc činí 750 milionů.

A dál?

Budeme pokračovat v dodávkách vojenského materiálu. A nejen ze zásob české armády, ale i formou nákupů zbraní, jež ukrajinští vojáci potřebují a umějí s nimi zacházet. Jde především o bojové prostředky sovětské a ruské provenience.

Jaké finanční výše dosáhne podpora Ukrajiny ze strany české vlády? Využijete i nový fond Evropské unie?

Pošleme pomoc za dalších minimálně 750 milionů až jednu miliardu korun. Co se týče nového evropského fondu, je v něm už 500 milionů eur, přičemž se má částka zdvojnásobit. Požádáme proto o refundaci české pomoci. Považuji za důležité, aby to čeští občané věděli. Není to tak, že kvůli vyzbrojování Ukrajiny stojí litr benzinu skoro padesát korun.

Nakolik může ministerstvo přispět ke zmírnění migrační krize?

Poskytneme uprchlíkům z Ukrajiny až jeden tisíc lůžek, postupně je uvolňujeme. Ve vojenských zařízeních jim třikrát denně hradíme stravu. Vyčlenili jsme ubytovny například v Moravské Třebové, v Karlových Varech a hledáme další. Nechceme ale vytvářet ghetta plná frustrovaných lidí, musíme to dělat s velkým rozmyslem. Co se týče vojenských stanů, hejtmani je považují za krajní variantu.

Mají mít občané obavy z případné mobilizace?

Chtěla bych všechny uklidnit, že mobilizaci zcela určitě nechystáme. Zvýšíme ale nábor a jeho atraktivitu. Budeme nabízet konkrétní uplatnění nejen v bojových a podpůrných jednotkách, ale i místa u vojenské policie nebo vojenského zpravodajství.

Co přinesla cesta premiérů Česka, Polska a Slovinska za ukrajinským prezidentem?

Jejich osobní setkání přineslo mnohem detailnější vhled do dalších potřeb Ukrajiny. Musím říct, že obdivuji odvahu všech tří předsedů vlád vydat se do Kyjeva, který ostřeluje ruská armáda. Podpořili Ukrajinu nejen slovy, ale i činem. Česko vyjádřilo jasnou pozici vůči pomoci a spolupráci s Ukrajinou. Dalo najevo, že patříme do stejného civilizačního pásma.
 

Celý rozhovor si přečtěte na E15.cz.