Novinky Mediální výstupy

Otázky Václava Moravce: Česko zdvojnásobí vojenskou pomoc Ukrajině

(ČT 1) Česko Ukrajině poskytne další vojenský materiál, minimálně ve výši dosavadních dodávek zbraní za 725 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce. Apelovala také na to, aby se OSN kvůli nedodržování lidských práv na Ukrajině zamyslela nad přehodnocením své politiky. Exministr a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) podpořil politiku vlády s tím, že by měla armáda využít zkušenosti z pomoci během pandemie.

Celou debatu s Janou Černochovou můžete zhlédnout na ČT.

Podle ministryně obrany Jana Černochová už Česko poskytlo na pomoc ukrajinské armádě zhruba 725 milionů korun. „Myslím, že celková částka vojenské pomoci Ukrajině bude jednou tak vysoká,“ sdělila s tím, že na navýšení využije podporu z Evropské unie. O jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda. Navýšení na vojenskou pomoc Ukrajině podpořil i bývalý ministr obrany Metnar, podle kterého je taková cesta zásadní. 

Do Česka od začátku ruské invaze přišlo už zřejmě na 200 tisíc uprchlíků. Česko proto kvůli nedostatku ubytovacích kapacit státu v sobotu prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU požádalo o pětadvacet modulárních základen. Jana Černochová potvrdila, že Unie návrh schválila. „Mělo by to být v horizontu do dvou týdnů. Máme s českou armádou i záložní řešení,“ uvedla s tím, že ministerstvo obrany zvažuje vybudování stanových městeček pro uprchlíky s kapacitou pro zhruba čtyři stovky lidí.

OSN by měla změnit svoji politiku, vyzvala Černochová

Ministryně obrany se v souvislosti s pokračujícím postupem ruských vojsk na Ukrajině vyjádřila k tomu, že je podle ní třeba vyjadřovat další podporu. Podle Metnara je současná česká vojenská pomoc, které vyjádřil podporu, v současné době maximální formou pomoci, s tím ale ministryně nesouhlasí a apeluje kvůli porušováním lidských práv na Ukrajině k větší součinosti mezinárodních organizací. „Když se děje takový bezprecendentní krok a OSN není schopná udělat zásadní kroky, tak je to beznaděj. Měli by najít způsob, jak poslat modré přilby, tedy vojáky, kteří budou dohlížet na dodržování základních lidských práv nebo zásobování. Pokud tohle není OSN schopná zařídit, je na čase vyjednat nějakou změnu,“ dodala.

Přepis debaty:

Václav MORAVEC, moderátor:
Nejvíce běženců v České republice, kteří prchají před ruskou válkou na Ukrajině, tedy asi 30 % registruje hlavní město České republiky, tedy Praha, na pokraji kapacit je Středočeský kraj a Brno. Česká republika v sobotu požádala Evropskou unii o poskytnutí 25 modulárních základen, ve kterých by bylo možné ubytovat až 50 000 uprchlíků. Prvními hosty dnešních Otázek jsou ministryně obrany České republiky Jana Černochová. Vítejte, hezký dobrý den.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Pokud je to možné, hezké poledne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Mé pozvání přijal i bývalý ministr obrany, dnes předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar. Vítejte v Otázkách, dobrý den.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Dobrý den vám i divákům.

Václav MORAVEC, moderátor:
A dalším hostem Otázek je v Českých Budějovicích předseda Asociace krajů České republiky, hejtman kraje Jihočeského Martin Kuba. Vítejte v Otázkách.

Martin KUBA, jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů /ODS/:
Hezký den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně začnu u vás. Už tušíte, či víte, kdy by Evropská unie mohla poskytnout těch 25 modulárních jednotek, kdy by Česká republika mohla zvýšit kapacitu pro příjem běženců o dalších 50 000.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Podle informací od pana ministra vnitra Rakušana by to mělo být v horizontu do dvou týdnů. My máme samozřejmě společně s Armádou České republiky i záložní řešení. Dneska před vašimi Otázkami jsem konzultovala možnost výstavby nějakých stanových městeček i ze strany Armády České republiky, tak jak jsme vlastně něco podobného už dělali na Slovensku. Tam tu možnost také máme, tam bychom mohli postavit humanitární základnu zhruba pro 400 lidí. Takže to budeme řešit asi dneska v podvečer s panem ministrem Rakušanem, jestli se do výstavby té základny máme pustit bez ohledu na to, že nám Evropská unie dodá tedy ty modulární jednotky, anebo jestli na ně budeme čekat. To budeme probírat večer na vládě.

Václav MORAVEC, moderátor:
A kapacita těch 400 ubytovacích míst, pokud by je stavěla armáda, do kdy je armáda schopna zmobilizovat tuto kapacitu, jak dlouho výstavba takového stanového města nebo uprchlického města trvá?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Pokud bude shoda na místě, tak armáda funguje skvěle, rychle. Na Slovensko jsme byli vlastně schopni toto stanové městečko dovést během 24 hodin nebo 48 hodin, včetně té části na Slovensku. To postavení toho trvá také nějaké 2 dny, prostě vojáci dostanou úkol, ten úkol splní. A já jim za to strašně moc děkuju, protože opět ukazují, že fungují opravdu skvěle a ve prospěch České republiky. Takže když dostanu pokyn, tak myslím do dvou - do tří dnů, podstatný bude ten pozemek, na kterém by toto mohlo vzniknout, protože samozřejmě i toto bude muset být řešeno v rámci spolupráce mezi naší vládou a mezi hejtmany jednotlivých krajů, protože nemůžeme se rozhodnout, že něco někde postavíme bez ohledu na to, jaké přání nebo jaké doporučení by tam bylo ze strany těch územních samospráv.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo, Metnare, má podporu výboru pro obranu tato akce, kdy Česká republika požádala o těch 25 modulárních jednotek? Slyšeli jsme paní ministryni, že Evropská unie by do 14 dnů měla vyhovět a mohla by začít být stavěna tato stanová nebo ubytovací kapacita?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já bych nejdřív zmínil, že jsem velmi rád, jak Evropská unie na to zareagovala a že už od toho příštího týdne by nám ty moduly mohly postupně přicházet. Samozřejmě nejenom ze strany mé, výboru, ale i hnutí ANO bylo několikrát nejenom ústy pana předsedy, ale i ústy paní místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové deklarováno, jaká je podpora, že tato bezprecedentní krize opravdu stírá ty rozdíly mezi koalicí a opozicí a my podporujeme kroky vlády a vládu pana premiéra Fialy a kroky, které činí ve vztahu k té ukrajinský krizi, a to jsme několikrát deklarovali. A podporujeme i za to jsem velmi rád, tu humanitární krizi, ty kroky, které byly učiněny. Ale tady mi dovolte poděkovat, řekněme, úplně úžasnému přístupu našich občanů, jak pomáhají nejenom individuálně. Takže já jsem za to velmi rád, jenom bych podotkl jednu věc na upřesnění tady u tohoto, tak jak máme ty zkušenosti s výstavbou O2 arény a další. Já to vidím v té přípravné částí ta výstavba tak do 10 dnů, abychom byli realisté.

Václav MORAVEC, moderátor:
Té případné kapacity.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Ano. Té případné kapacity.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pro těch 400 běženců.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ale to je humanitární základna, to není úplně zdravotnické zařízení, to je vlastně to, co jsme stavěli teď na Slovensku a tam jsme vlastně v pátek byli požádáni, během neděle a pondělí jsme se tam dopravili a někdy ve čtvrtek už byly vlastně na sítích fotky, že ta základna stojí. Takže tam si myslím, že v tomto množství ta O2 Aréna byla přece jenom trošku větší oříšek, takže tam bychom ten čas mohli zkrátit. Ale říkejme do týdne. Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Obracím se na Martina Kubu, jako předsedu Asociace krajů. Teď jste slyšel nejnovější informace, ostatně vy jako předseda Asociace krajů společně s hejtmany máte večer diskutovat s ministryní obrany Janou Černochovou, s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Mají už kraje vytipovaná případná místa, kde by mohly být umístěny ony modulární jednotky z Evropské unie?

Martin KUBA, jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů /ODS/:
Pane redaktore, dovolte mi úplně na úvod kratičce opravdu poděkovat všem, nejen Jihočechům jako hejtman, ale všem Čechům, kteří se prostě podílí na té pomoci, protože ty záběry, které vidíme, nás prostě všechny musí ujistit v tom, že vedeme tu válku. Ta válka proti celému západnímu civilizovanému světu a my budeme v příštích měsících muset prokázat, že jsme ochotni hájit ty hodnoty, na kterých Evropa stojí, v kterých všichni žijeme. A teď možná k tomu, co říkali kolegové. Já se budu snažit to zasadit pro posluchače do co nejvíce reálné představy. Nám přišlo do České republiky v těch prvních dnech třeba 100 000 lidí velmi rychle, ale je třeba si říct, že to jsou lidé, kteří sem šli za někým, někoho tady měli, v podstatě moc nepotřebovali ubytovávat. Když to srovnám s včerejškem, tak včera, když nám přijeli do jižních Čech lidé, tak už 30 % jich potřebovalo ubytovat, takže třeba opravdu veřejně říct, že třeba na příštích 30 000 uprchlíků spotřebujeme ubytovávací kapacity, které jsme možná nepotřebovali na prvních 120 000. To je strašně důležitá informace. A ta čísla se plní velmi rychle, takže my třeba, když jsme včera procházeli, řeknu to za náš kraj, tak my máme třeba teď ještě 400, řeknu možná 500 míst v nějakých zařízeních, kde ty lidi můžeme uložit, jsou tam postele, ať jsou to internáty nebo jsou to nějaká různá jiná zařízení, ale potom už končíme a musíme nastoupit do režimu nějakých sportovních hal, tělocvičen, což je nějakých dalších třeba 1500 míst, kde můžeme říct, že je WC a sprcha. Ale už tam nemáme karimatky. Nemáme tam lůžkoviny, nemáme tam spacáky. Potom, kdybychom šli ještě výš, tak musíme už jít do míst, kde ani nejsou sprchy, jsou tam třeba jenom WC. A to je věc, která se musí říct, protože my umíme asi poskytnout nějaké ubytování těm lidem, abychom je zachránili před bombardováním, ale to, jak se díváme na Ukrajinu, musí dneska nás všechny hejtmany, vládu nutit k tomu, že musíme řešit, co se bude dít dál, co se bude dít za týden, co se bude dít za měsíc, za půl roku, protože tohle to není věc, která je o ubytování, tak se vám vyplavil barák povodní, tak vás za týden zase vrátíme zpátky. Tohle všechno bude chtít systémová řešení a je třeba říct, že můžeme být vystaveni tomu, že v každém kraji najednou jakoby přibude, a já to řeknu na příkladu Jihočeského kraje, kdy by sem mělo přijít 20 000 nových lidí, tak jsou to Strakonice, abychom si všichni představili, je to velikost okresního města Strakonice. A my se budeme muset bavit o školách, o lékařích, o řadě dalších věcí. Řekněme ta výzva pro celou tu Evropu, pro Českou republiku bude enormní a nelze se teď jenom upnout na to, že ty lidi položíme do tělocvičny, kde možná teď první týden budeme řešit, jestli máme spacáky nebo ne. My musíme okamžitě začít pracovat na tom, jak to bude dále, jak to zvládneme. A o tom má být debata s vládou, o tom, jak moc zapojit soukromé sektory, jak moc zaplatit vlastně třeba majitelům penzionů, aby ty lidi ubytovali, hledat potom vazbu na to, kam ty děti budou chodit do školy, protože ta zatím je úplně ignorovaná. Já vám tu můžu říct, kam ty lidi položíme, do kterých tělocvičen.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane hejtmane. My se záhy k tomu dlouhodobějšímu řešení na rok, na 2 na 3 dostaneme, když se podíváme na aktuální data, která máme k dispozici, kolik běženců z Ukrajiny se už zaregistrovalo. Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se v České republice registrovalo k dnešku přes 81 000 běženců z Ukrajiny. Ministerstvo vnitra dosud vydalo 142,5 tisíce speciálních víz pro zasažené lidi ruskou invazí. Na cizinecké policii se teď lidé musejí registrovat do 30 dnů po příjezdu, do středy měli na splnění této povinnosti jen 3 dny. A znovu se vás, pane hejtmane, ptám, protože ty modulární jednotky, jak jste slyšel od paní ministryně obrany i od předsedy výboru pro obranu Lubomíra Metnara, tak Evropská unie počítá s tím, že do týdne, do 14 dnů by začaly ty modulární jednotky, které mohou zvýšit tu kapacitu na 50 000 míst pro běžence, že by mohla ta kapacita začít být budována, mají kraje vytipovaná ta místa?

Martin KUBA, jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů /ODS/:
Kraje určitě mají vytipovaná místa. Myslím si, že včera jsme o tom mluvili s některými hejtmany. My je vytipovaná máme, potřebujeme si o tom dnes s vládou skutečně povídat, jaká je představa, protože tyhle věci už by měly mít dlouhodobější vazbu na tu infrastrukturu, ať už škol nebo dalších věcí. A také je třeba říct, že asi nebudou stát dříve třeba než za 3 neděle nebo za měsíc a do té doby jsem ještě skutečně může přijít 40 nebo 50 000 těch lidí a my z nich možná už budeme potřebovat ubytovávat půlku. Takže musíme také vyřešit, co budeme dělat do té doby. Ale ta lokalita už by měla být vázána také na to, že si umíme představit, že tam ti lidé stráví nějakou dobu, že se budou schopni nějak zapojit do toho života, protože všechny tyhle lokality, pokud by v nich skončili ti lidé s pocitem, že tam žít nechtějí, vytvořené v nějaké frustraci, tak samozřejmě budou dlouhodobě problematické, jak pro ně, tak samozřejmě pro obyvatele České republiky. To, čemu budeme čelit, a právě proto si myslím, že je třeba o tom mluvit s Čechy velmi otevřeně. Prostě bude velká výzva…

Václav MORAVEC, moderátor:
A o jakých o jakých lokalitách se bavíme?

Martin KUBA, jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů /ODS/:
Já myslím, že se musíme bavit o lokalitách, které splňují zásadní parametry, to znamená, jsou schopny být připojeny třeba na kanalizaci, jsou schopny být připojeny na třeba energii elektrickou. To znamená, můžeme se bavit o nějakých areálech, které byly třeba dříve vázány na některé armádní prostory nebo jsou třeba blízko nějakým bývalým vojenským areálům nebo letištím. Tohle může být, řekněme, typ, abych jenom řekl typ toho areálu. Myslím, že nemá smysl se teď bavit o konkrétních lokalitách, protože předpokládám, že v každém kraji přijdeme třeba s nějakými třemi, čtyřmi a bude velmi nutné se bavit s ministrem vnitra a s celou vládou o tom, jaké budou využity a jaké jsou jejich výhody, případně nevýhody.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, souhlasíte s panem předsedou Kubou, máte vytipované ty lokality jako vláda?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
My je vytipovány nemáme, očekáváme to od hejtmanů. My jako zástupci Armády České republiky, tak jsme připraveni poskytnout, co poskytnout máme, ale vytipovávat prostory nebudeme. Je také nesmysl, abychom měli lidi ve vojenských újezdech. To doufám, tím pan hejtman nemyslel, že bychom měli nějaké kapacity ve vojenských újezdech, to jsou ty prostory, které armáda má, ale armáda tam cvičí. Cvičí tam a cvičit musí, protože cvičíme i na tu válku mimochodem. Takže tady skutečně my velmi rádi budeme součinní za náš resort, ale prostory ve vojenských újezdech nepřichází v úvahu, protože tam jsou cvičení, jak ta plánovaná, tak tam samozřejmě teď, když jsme odsouhlasili, že Česká republika vyšle do 650 vojáků a vojákyň do Battle Group na Slovensko, tak se tito na to musí začít chystat. A zároveň vždycky musíte počítat i s jednou tak násobným počtem lidí, kteří se budou chystat v České republice, aby je tam mohli jet vystřídat v rámci tzv. rotací. Takže pokud v tuto chvíli máme ±1500 lidí venku, tak těch 1500 lidí další musí někde v České republice cvičit, do toho jsou plánovaný cvičení aktivních záloh i dalších jednotek vojáků. Takže s těmi vojenskými újezdy opatrně. Ale samozřejmě, že existují různé prostory třeba i ubytoven, které už v tuto chvíli resort ministerstva obrany poskytuje. Poskytli jsme školu v Moravské Třebové, kde už v tuto chvíli je ubytováno několik rodin. Mají to tam včetně jídla, takže tam je to opravdu jedno z těch lepších zařízení. Zároveň ubytovny, které ale netvoří součást vojenských prostor, tak ty se také snažíme vyklidit a poskytnout je ve prospěch uprchlíků. My nemůžeme dohromady míchat uprchlíky a vojáky z bezpečnostních i z jiných důvodů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počet běženců z Ukrajiny, kteří přišli do České republiky, se podle ministra vnitra Víta Rakušana teď blíží k 200 000. Česká republika je podle něj schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování přibližně pro čtvrt milionu lidí.

Vít RAKUŠAN, 1. vicepemiér, ministr vnitra, 9. 3. 2022 /STAN/:
My pomáháme ženám a dětem těch, kteří bojují, bojují na Ukrajině za svobodu své země a bez patosu mohu říct, že bojují v mnohém i za evropské hodnoty. Zároveň bych chtěl, abychom přestali používat, chtěl bych o to i veřejnost poprosit, ten úhel pohledu, pomáháme buď Ukrajincům nebo českým občanům, tak to nefunguje, tak to neplatí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Konstatoval Vít Rakušan. Pane předsedo, je shoda ve vašem výboru, ve výboru pro obranu, jak velká je ta absorpční kapacita na delší dobu, když pan hejtman Kuba mluví ne o týdnech, ale hlavně o měsících, možná o letech, kolik běženců je Česká republika schopna přijmout, jestli to je těch 250 000, protože kvóty Evropské unie, respektive saturace, kterou Evropská unie zmiňuje, 2 % populace na každý členský stát Evropské unie, což by bylo přibližně těch 200 000 běženců?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já bych chtěl říct, že v rámci výboru pro obranu opravdu existuje shoda z hlediska podpory těchto kroků, které jsou, zatím my bychom to měli taktéž trošku rozdělit, protože tady je trošku absence a predikce těch čísel, která nastanou, kolik lidí v těch absolutních číslech ještě k nám přijde nebo je predikce, kolik bude postupovat dál do Evropy, kolik potom musíme počítat s tím, že bude mít zájem se vrátit na Ukrajinu. Takže to jsou všechno, řekněme, informace, které s tímto souvisí. Ale to už já to predikuju trošku dopředu. Teď, jak to říkala, paní ministryně, já s tím souhlasím s tím přístupem, a to nejenom tady v tomto, protože armáda a ministerstvo obrany již si některé tyto kroky a pomoci vyzkoušelo u pandemie covidu a je tam od počátku a doteď zapojeny. Takže já s tím přístupem, který teď má rezort ministerstva obrany souhlasím.

Václav MORAVEC, moderátor:
A jsme připraveni.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Ano, jsme připraveni, je třeba ty lokality vybudovat. Ale primárně teď do toho musí být zapojený nejenom stát, ale i ty jsi celá ta samospráva a ta musí konat. A tady bych chtěl jenom zdůraznit jednu věc, že je třeba se inspirovat, protože za nás jsme připravili v tom peaku covidové krize covidový program COVID ubytování a je třeba k tomu se vrátit. Uvidíme, zítra nebo dneska o tom budete diskutovat na vládě, tak uvidíme, jakou cestou se vydáte, protože zas na druhou stranu ta vláda v tomto musí rozhodnout a pevně věřím, že rozhodne, ale na druhou stranu třeba pomoci a kompenzovat tady tyto náklady.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Zároveň bychom všichni, co tady sedíme nebo i pan hejtman Kuba, který se na nás dívá z obrazovky z Českých Budějovic, tak bychom se měli snažit o to, abychom všude, kde můžeme, vysvětlovali občanům České republiky, že tohle je dočasná záležitost, že my jako politici budeme činit takové kroky, aby tam ta válka skončila, aby skutečně Ukrajinci se mohli vrátit do svých domovů, aby ženy s dětmi, které opustily své muže, kteří prostě statečně bojují za Ukrajinu tak, aby se ty rodiny znovu sešly. To je naše povinnost, to je povinnost nás politiků udělat všechno pro to, aby prostě na Ukrajině znovu byl mír, aby prostě Rus nezískal nic z toho území, které okupuje, aby se znovu zasedlo k diplomatickým stolům, hledalo se diplomatické řešení a ten konflikt tam skončil. Protože to je cílem Ukrajinců. Cílem Ukrajinců nebylo přijít s igelitovou taškou a s miminem v náručí do České republiky a brát nám tady naše dávky, to nebylo jejich cílem.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ti lidé jsou zoufalí a my jim pomoct musíme. Na druhou stranu musíme, a je to naše morální povinnost, hledat takové řešení, aby tam ten konflikt přestal.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale je to reálné? Neměla by veřejnost slyšet, protože většina těch běženců získává víza na rok a je asi pravděpodobné vzhledem k rozbombardovaní východoukrajinských měst, že se nemohou vrátit do ruin a do trosek. Je otázkou, jestli Rusko Ukrajinu opustí poté, co obsazuje ta území, že by se měl stát připravit, ve školství, ve zdravotnictví, v té střednědobé perspektivě na tu kapacitu až 200 000 běženců, matek s dětmi, které k nám do České republiky přicházejí?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Určitě a myslím si, že v tomto ohledu naše vláda učinila první kroky. Zároveň se připravují i samosprávy, jako bývalá starostka Prahy 2 vím, co dělají na Praze 2 moji kolegové. Už v tuto chvíli ubytovávají desítky rodin v našich bytech, hledají řešení v dětských skupinách, Díky pandemii., nemyslela jsem si, že to někdy řeknu, ale poměrně jsme se posunuli v distančním vyučování, a to si myslím, že je jedna z cest, která by byla velmi žádoucí teď vlastně do konce tohoto školního roku a pro děti, kteří sem přijedou z Ukrajiny, kteří vlastně neznají jazyk, takže nějakou i hravou formou s počítači umí, tak nějakou hravou formou, se snažit prostě jim přiblížit české reálie, naučit je i základní.

Václav MORAVEC, moderátor:
Rodí se na vládě plán?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Rodí se plán.

Václav MORAVEC, moderátor:
A počítáte s tou kapacitou zhruba 200 000 natrvalo ubytovaných běženců z Ukrajiny, maminek s dětmi, anebo počítáte s tím, že se budou realokovat do dalších zemí Evropské unie, že Česká republika požádá o systém přerozdělování běženců?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Když těm stávajícím, kteří tady byli vlastně do vypuknutí koho toho konfliktu, tak si myslím, že ano, že ta kapacita je nějakých 250-300 000 lidí, na to se ten stát připravit musí. Tady bych chtěla i upozornit, že z hlediska nezaměstnanosti tak České republice chybí 350 000 pracovních míst, která vlastně mohou i po tu dočasnou dobu, než se budou vracet na Ukrajinu, zaplnit. Chápu, že ty ženy s těmi dětmi nebudou nahrazovat stavební dělníky, ale i třeba v sociálních službách nebo obecně ve službách toho personálu je málo. Ti lidé tady budou pracovat. Ti lidé si sem nepřijeli pro dávky. A my jako Česká republika a vláda České republiky, hejtmani máme činit všechno pro to, abychom jim tady ten pobyt nějakým způsobem umožnili v důstojných podmínkách, včetně tedy toho zaměstnání, včetně přijímání dětí do školek, do škol, výuky češtiny. Tady samozřejmě ta Česká republika se nabízí jako ideální destinace pro ně vzhledem k jejich vlastně krajanům, kteří tady už tvoří velkou menšinu. A jednak nám rozumí, byť samozřejmě je to někdy složité a ta řeč je trošku jiná, tak ale v těch základních věcech rozumí. Problém je, že nepíšou latinkou, ale jinak nám rozumí. Takže ty děti jsou jako houby. Ty prostě tu češtinu budou absorbovat velice rychle. Já o ně strach nemám.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já jenom, když dovolíte ještě 2 poznámky. Jedna ta poznámka je k tomu tak, jak teď jsou zapojeny všechny ty složky, o kterých hovoříme a občané, ono to směrem, řekněme, k těmto číslům směřuje, k těm kvótám kolem těch 250-300 000 pro Českou republiku a potom bude muset dojít k tomu přesídlování a dalších dohod. To je ta 1 poznámka, tak, jak to slyšíme dnes a denně od zástupců složek IZS, kteří jsou v té první linii řešení této uprchlické krize.

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, pane předsedo.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já bych jenom dokončil.

Václav MORAVEC, moderátor:
Další jenom podotázka, zpytuje jako hnutí ANO, které mělo v uplynulých letech vládní odpovědnost, svědomí, že jste nesouhlasili s přerozdělováním uprchlíků a že Visegrádská skupina, která teď čelí náporu migrační vlny z Ukrajiny, byla ta, která se nechtěla solidarizovat při té krizi v roce 2015?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Pane redaktore, hodnotíme a směšujeme jablka s hruškama, úplně jiná situace.

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, jsou to lidé.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Jsou to lidé. Každopádně ale je to.

Václav MORAVEC, moderátor:
Byli to křesťané ze Sýrie.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Je to úplně jiná situace a vemte si.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nezpytujete tedy svědomí?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Za mě si myslím, že v žádném případě a vždycky jsme se snažili pomáhat, chtěli jsme pomoct, chtěli jsme to také udělat realizovat v souvislosti, řekněme, i pro občany, aby to bylo komfortní pro občany. Takže jsou v souvislosti s tímto já nemám sebemenší výčitky. Ale dovolte mi ještě tu druhou poznámku. Já vím, že to učitelé a pedagogové nebudou slyšet rádi to distanční vzdělání, ale v současné době tady s tímto souhlasím, protože není, a to nám ukázala i ta dlouhá doba té pandemie covid, že není ideálnější formy, které jak to, řekněme, to vzdělávání realizovat. A dopředu se jim omlouvám za to, bohužel za tuto krizovou situaci, ale bohužel.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
A využijí tak vlastně i ten čas do konce školního roku, protože my se musíme na ten nástup těch dětí v tom září připravit, musíme připravit třídy, musíme připravit prostě kapacity těch škol, nebude to jednoduché. A aby ten čas, protože je březen, se dal využít, tak si myslím, že právě pro ty ukrajinské děti ta distanční výuka je jedna z forem. Mimochodem Britové přistupují k tomu podobným způsobem a nabízejí vlastně se i dobrovolníci, kteří prostě znají ukrajinštinu nebo znají ruštinu, tak tohle si zase myslím, že je něco, co určitě, když bude vůle, tak to zvládneme. A ta vůle tady je a já doufám, že nám dlouho vydrží.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedu Kubo, počítáte jako kraje s tou absorpční kapacitu, protože pod vás spadají střední školy jako pod kraje, základní školy pak spadají pod obce. Počítáte s tím, že by, když jste mluvil o té dlouhodobější perspektivě, že je zapotřebí českou veřejnost připravit v rámci zdravotnického systému, vzdělávacího systému právě na to, že nejde o krátkodobou pomoc běžencům z Ukrajiny, ale o pomoc, která bude na rok, na dva, popřípadě už i na celý na celý život, že se navýší kupříkladu kapacity na středních a základních školách na tu kapacitu cca 250 000 běženců, především matek s dětmi?

Martin KUBA, jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů /ODS/:
Pan redaktore, já myslím, že to je přesně o té dlouhodobé strategické debatě, kterou musíme vést a jsme na jejím začátku. My v téhle chvíli se snažíme pomoct těm lidem, aby nebyli ve městech, kde se bombarduje, ale také v té chvíli musíme naprosto otevřeně a myslím, že je to úplně fér říkat, že teď je můžeme uložit do nějakých prostor a zatím to nemá ani úplně přesnou provazbu s tím, kolik je kde kapacit školek, kolik je kde kapacit škol, my už si to v Jihočeském kraji mapujeme, protože všechny tyhle věci potom prostě na sebe musí navazovat a musí být prostě připraveny. Je to třeba o kapacitě dětských lékařů, která je extrémně nedostatečná. My musíme vymyslet nějaký systém, jak vlastně o tyhle děti se budeme starat. To všechno jsou věci, před kterými stojíme. Já velmi souhlasím s tím, co říká paní ministryně Černochová, že musíme udělat všichni všechno pro to, aby sem mohli ti lidé na Ukrajinu vrátit, byť se teda obávám, že to úplně není v našich rukou, alespoň nás jako hejtmanů. A my v téhle chvíli můžeme čelit tomu, že ruská strategie bude postavena na spálené zemi, v které nikdo nebude chtít zůstat a na motivaci poslat co nejvíce lidí do Evropy. A my se na to, jako Evropa, prostě musíme připravit. A jenom si musíme vždycky otevřeně říkat, co které číslo znamená, jaké vlastně infrastrukturní věci pro to musíme mít připraveny. Já jsem paní ministryni rozhodně nechtěl stavět v nějakých vojenských areálech nějaká městečka, jenom jsem vycházel z toho, že někteří hejtmani používali bývalé třeba vojenské areály, které historicky byly a ty se nabízí. Ale já taky v té chvíli dodávám, je třeba si uvědomit, že ne často jsou svázány infrastrukturou, že by odsud děti došly pěšky do školy nebo tam byla školka. To jsou prostě všechno věci, který budeme muset jako narovinu o nich hovořit, abychom neměli pocit, že jasně, tak my postavíme městečko, kam dáme 5000 lidí, ale v podstatě zjistíme, že nevíme, kam budou chodit do školy. Nevíme, jak tam ti lidé budou a zjistíme, že během půl roku nebo roku tam vytvoříme skupinu lidí, která bude frustrovaná, nešťastná a samozřejmě to potom bude vytvářet problémy v celé té společnosti. Jestli o něco hrajeme a myslím, že bychom si to měli uvědomit všichni jako politici, tak tohle bude jako velká zátěž pro celou společnost České republiky, bude velmi nahrávat extremistům, bude samozřejmě velmi aktivní v tomhle proruská propagandistická scéna, která bude prostě pořád těm Čechům říkat jak oni chudáci trpí, protože tu jsou ti Ukrajinci. Samozřejmě má paní ministryně pravdu a já v tom taky naprosto souhlasím, cíl těchhle lidí přece nebyl vzít si igelitku a nechat si rozbombardovat barák a jít sem. Oni chtějí žít svoje životy ve svojí zemi, ale to se teď prostě neděje. Ale my se musíme připravit na to, jak to systémově řešit a nemít pocit, že když napíšeme do tabulky, že v jižních Čechách se ještě může ubytovat 3000 lidí, tak si zatím neumět představit, že je to v tělocvičně, že v té chvíli do té tělocvičny nebude moct nikdo chodit cvičit a že to přece nemůže být na rok. Já prostě volám a všichni hejtmani po tom, abychom si tyhle věci uvědomovali, dávali je jasně na stůl, velmi otevřeně s Čechy mluvili, protože si velmi vážím té jejich ochoty pomáhat, ale musíme všichni vědět, že to není věc na 14 dní nebo na týden, že to může být velmi dlouhodobé.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě poslední otázka pro tuto chvíli, pane předsedo, na vás. Vládou prošel návrh na podporu Ukrajinců, respektive podporu krajů za Ukrajince ubytované v soukromých hotelích a penzionech. Za dospělého by to mělo být maximálně 180 Kč denně, za dítě do 10 let 90 Kč denně. Váš kolega a primátor Prahy Zdeněk Hřib řekl, že tato výše příspěvků je nereálná. Vy večer požádáte vládu o navýšení příspěvku?

Martin KUBA, jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů /ODS/:
Já musím říct, že řada hejtmanů má problémy s tím za tyhle peníze do toho zapojit soukromý sektor. A já teď, aniž bych tu se chtěl dohadovat, jestli to má být 250 Kč nebo 180, tak spíš jako filozofická úvaha, ta částka vlastně rozhoduje o tom, jak moc vláda a samosprávy budou schopny do toho procesu zapojit soukromý sektor. Když ta částka bude malá, ten soukromý sektor se nezapojí, zbude to na nás a pak jsme v tělocvičnách a na ubytování nějaké úrovně. Nebo bude nějak vyšší, bude motivovat ten soukromý sektor, aby se do toho zapojil a pak je taky ale třeba dobře vědět, jestli to je soukromý sektor, který si tím chce vykrýt květen, protože ještě není sezóna, ale pak vám řekne, že ty lidi chce vystěhovat na léto, protože se mu nevyplatí, je v sezóně v tom ubytování mít. Tohle je debata, která je velmi nutná, to je strategické rozhodnutí pro vládu, pro pana ministra, my mu můžeme dát nějakou zpětnou vazbu, za kolik se nám daří, kde ty soukromé prostory poptávat. Ale je to vlastně filozofická debata, jak moc chceme utratit peníze za to, abychom do toho zapojili soukromý sektor, ať už lidi, kteří budou u sebe ubytovávat nebo majitele různých penzionů, anebo půjdeme cestou řekneme ne, my vám ty peníze dát nechceme. Pak to ale zbyde na tom státu a ta infrastruktura ubytovávání může vypadat jako velmi složitě. Já bych spíše preferoval určitě, abychom našli hranici, která bude motivovat a aktivovat zapojení toho soukromého sektoru, protože se obávám, že nevidím v téhle chvíli veřejné prostory, které by zvládly v rozsahu půl roku nebo více měsíců mít ubytované takové množství lidí na takové úrovni, jaká by byla třeba.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jaká ta částka, zpětná vazba, kterou dnes večer vládě chcete dát i paní ministryně Černochové a panu ministru Rakušanovi, jak velká ta částka je motivační, aby byl zapojen soukromý sektor?

Martin KUBA, jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů /ODS/:
Já znovu, a já to teď asi úplně neumím, abych odpověděl na tu otázku. My máme ještě schůzku s hejtmany těsně před tím, chceme si o tom povídat, mě budou zajímat i zkušenosti, co poslouchají od těch ubytovatelů, že všude vlastně navoláváme. Voláme do všech těch ubytovacích zařízení a testujeme za kolik by to třeba byli ti lidé ochotni a na jak dlouho. Takže já to teď určitě neřeknu, že je to 300 nebo 400 nebo 250, ale budeme se s hejtmany snažit najít takovou částku a respektujeme samozřejmě, že musí být ohledem na schopnost státního rozpočtu, aby dokázala tu veřejnou nebo, řekněme tu soukromou strukturu se do toho zapojit. Takže omlouvám se, určitě teď ze mě nevypadne, že je to 250 nebo 300, že je to ideální.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, počítáte s navýšením té částky, aniž by chtěl po vás také nějakou částku, o kolik a podobně, ale počítá vláda s tím, že tato částka pro zapojení soukromého sektoru není dostatečná?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já za prvé chci poděkovat panu hejtmanu Kubovi za to, že uznává, že tady musíme na tom se podílet všichni, nejenom stát, ale i kraje i obce. Máme sdílené daně, máme sdílené výnosy, máme sdílené i povinnosti. Takže tady tohohle pohledu Praha je jedno z nejbohatších měst na světě, není to tak dávno, co pan primátor hlavního města Prahy navrhoval, aby v hotelích byli ubytováváni lidé bez domova a vlastně kompenzovala to Praha, nikdo to ani po tom státu nechtěl. Takže teď mě trošku překvapuje, že vlastně první, co 2 týdny jsme ve válce, tak pan primátor hlavního města Prahy řeší, že ta částka je nedostatečná. Myslím si, že vláda skutečně v těch posledních dnech dělá, co může, zasedala prakticky permanentně, snažila se řešit tu situaci, jak přicházela. Byli jsme schopni tady a myslím si, zvládli jsme to i díky hejtmanům, díky krajům, velice dobře přijmout ty lidi, vyřídit jim víza, řešit prostě ubytování, řešit nějaké jejich základní potřeby. O té částce určitě v dalších dnech diskutovat budeme, ale tady si i musíme uvědomit, že sem nepřichází lidi, kteří by byli nemajetní i ti lidé chtějí někteří z nich přispívat na své ubytování. Chtějí si najít práci. Takže ono to jde ruku v ruce, ono to není pouze o tom příspěvku toho státu nebo s nějakou podporou příspěvku obcí a krajů. Ale tady je to souhrn.

Václav MORAVEC, moderátor:
Aly vy počítáte s navýšením toho příspěvku pro soukromé kapacity?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, ale tak na druhou stranu to nebylo zneužíváno, což upřímně řečeno, při tom covidu se někdy tak dělo a víme to všichni. Takže tady se skutečně myslím, že bychom do toho ten soukromý sektor zapojit měli, měli bychom ho motivovat, ale zároveň bychom v tom neměli zůstat jako stát sami, protože ten stát prostě si nenafoukne ten rozpočet o další desítky miliard na tuto pomoc. Bohužel ne. My jsme ten rozpočet převzali ve stavu, kde skutečně je to tristní. Tady se rozdávalo prostě ve velkém to poslední volební období, v tom posledním roce před volbami se tady skutečně navyšovaly platy, důchody všechno prostě, protože to byly populistické kroky vlády Andreje Babiše a my se s tím teď vypořádáváme a dostali jsme se do této krize a my tu krizi musíme zvládnout. A zvládne ji jenom, když budeme všichni v tomhle ohledu nějakým způsobem sdílet břemeno, kraje, obce, vláda České republiky, občané České republiky, ale i ten soukromý sektor, prostě každý z nás si bude muset něco utrhnout od úst.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo, jste.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Dovolte mi, pane redaktore, potřebuju do toho též vstoupit a okomentovat některé ty.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nejdřív jsem se chtěl zeptat, jestli byste podpořil to navýšení částky pro soukromý sektor v rámci?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Jak jsem řekl již v minulosti, když byla ta pandemická krize, tak na tehdy naše vláda připravila COVID ubytování, tam je možno nejenom z hlediska, řekněme, toho procesu a organizace se inspirovat. Tam, pokud si já dobře vzpomínám, tam ta částka na lůžko a den byla 300 Kč. Já neznám tu přesnou kalkulaci, protože to nešlo za mým jako za gesčním ministerstvem obrany, ale myslím, že to bylo ministerstvo pro místní rozvoj, které tato ve spolupráci s dalšími resorty připravovalo.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže by to mohl být pro vás strop, částka 300 Kč?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Může to být inspirace. Já chci jenom jednoznačně říct, že bez zapojení toho soukromého sektoru to prostě nepůjde, aby ti soukromníci doma pomáhali. A druhá věc je, že my musíme reagovat rychle. Tady se nehovoří o nějaké dlouhodobosti, bude to rozhodně též dočasné opatření, ale můžeme teď spekulovat, bude nárok na půl roku. Nevíme zatím, uvidíme, jak se ta situace celková bude vyvíjet. A to chci říct, ale říkám adoruju rychlost a ten systém a jasně tady říkám, že bez zapojení soukromého sektoru to opravdu nepůjde, a to nám bylo jasné i v minulosti. Na druhou stranu musím jasně odmítnout, řekněme, že se tady rozdávalo tyto věcí s tím důchodcům, vždyť víte, dobře, jak na tom ti důchodci byli, co ta pandemie přinesla a pomáhalo se, kde jsme mohli, tam jsme se stačili pomoct.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Valorizaci platů měsíc před koncem mandátu vaší bývalé vlády, přišlo vám to fér?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Naprosto a dneska můžeme říct, že příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci si to zasloužili a vy snížili.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To se nedělá. Já netvrdím, že si to nezasloužili, já tvrdím, že není fér zavazovat, když víte, že už jste volby prohráli, že tu vládu tvořit nebudete, a přesto přijmete usnesení. Ne to bylo právě už po volbách.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Nemohu s vámi paní ministryně souhlasit.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
A zavázali jste novou vládu. Nová vláda to musela zrušit a příslušníkům bezpečnostních sborů.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Připraveno před volbami.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Jsme udělali alespoň ten mezikrok, že jsme jim navýšili platy a valorizovali je o 700 Kč, ale schvalovala to vláda, která už neměla mandát z voleb.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
To bylo připraveno, to ještě musím okomentovat, před volbami, a takto to bylo a já.

Václav MORAVEC, moderátor:
Omlouvám se, pojďme se bavit o pomoci Ukrajině, o té vojenské pomoci, protože v těchto hodinách jsme se dozvěděli, že Rusové plní své výhrůžky, u Lvova padaly rakety na základnu s cizími instruktory, Lvov a právě západ Ukrajiny čelí ostřelování. Rusové vypálili 30 raket na vojenské letiště v Javorově nedaleko polských hranic, také na základnu, kde se přerozděluje pomoc západních zemí Ukrajině. Když se podíváme na dosavadní pomoc České republiky, tak vláda ještě před ruskou invazí na Ukrajinu se rozhodla darovat dělostřeleckou munici v hodnotě více než 36 000 000 Kč, poslala na Ukrajinu pušky, pistole, vojenský materiál, vojenský zdravotnický materiál, kulomety, samopaly, náboje či taktické rukavice. Paní ministryně počítáte ještě s další pomocí aktuálně?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Určitě k tomu vašemu výčtu bych doplnila, že celkově vlastně dary prostřednictvím ministerstva obrany na zvládání ukrajinské krize z pohledu toho vojenského materiálu, tak v tuto chvíli Česká republika poskytla více než 725 206 000 Kč a zvažujeme o další podpoře. V tuto chvíli opět hledáme nějaké možnosti nákupu vojenského materiálu, který by šel prostřednictvím vlády v rámci nespecifikovaného materiálu. Omlouvám se divákům České televize i vám, ale opravdu z bezpečnostních důvodů to nemůžu specifikovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže Ukrajina si požádala o další pomoc tedy?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano. Pravidelně dostávám seznamy od pana od pana premiéra, který komunikuje s prezidentem Ukrajiny. Dostávám pravidelné seznamy od velvyslance Ukrajiny v České republice, takže skutečně jsme v dennodenním kontaktu a snažíme se vycházet vstříc. Teď to je 725 000 000, myslím si, že ta částka bude minimálně jednou tak vysoká.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak velká. Takže další 725 milionů, v jakém časovém úseku?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Minimálně. Podle toho, jak se nám podaří některé materiály nakupovat, protože není to úplně jednoduché, jak vlastně se svět probral z toho růžového obláčku, toho že žijeme si tady vlastně od druhé světové války až na Balkán všichni v míru v Evropě, tak najednou prostě všichni začínají zbrojit, začínají opravdu závody ve zbrojení, materiál se zdražuje, je méně a méně dostupný, takže skutečně děláme, co můžeme, chtěla bych v tomhle poděkovat kolegům, kteří se…

Václav MORAVEC, moderátor:
Pomoc. Že vstoupím, promiňte. Vstoupím do vaší řeči. Pochopil jsem správně, že když v současnosti je ta vojenská pomoc dosáhla částky 725 000 000 Kč. Tak vy ji v těch následujících dnech a týdnech chcete zdvojnásobit?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano. A to i s podporou toho evropského fondu, který byl založen na podporu Ukrajině. Je možné přes tento fond čerpat finanční prostředky právě na tu vojenskou pomoc. Takže tímto bych chtěla i občanům České republiky říct, že to rozhodně nebudou finanční prostředky, které by se úplně všechny vydávaly z kapes daňových poplatníků, ale tady na to můžeme uplatnit tu podporu, kterou máme možnost získat z Evropské unie, už jsme část těch finančních prostředků z těch 725 000 000 dostali zpátky.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo, je dobře, Česká republika zdvojnásobí, jak tady přislíbila, oznámila ministryně obrany, vojenskou pomoc Ukrajině?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Každopádně my tu podporu podpoříme s tím, že nejenom v těch v té humanitární oblasti, ale i v té vojenské, tak jak jsme to podpořili i teď v nedávné době. Když už začal ten konflikt, tak už nemůžeme posílat bonbony nebo některé takové věci na Ukrajinu, musíme ty Ukrajině pomoct. A musíme jí pomoct vojensky, to znamená i tím vojenským materiálem. Vemte si, že taková konzervativní země, jako je Německo, i tady změnilo svoji filozofii a strategií a začalo pomáhat vojenským materiálem a dlouhodobě od druhé světové války si drželo takový ten konzervatismus z hlediska vývoje vývozu toho vojenského materiálu. Takže já s tímto souhlasím, myslím si, že my to podpoříme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když tedy paní ministryně mluvíte o tom, že se zdvojnásobí vojenská pomoc České republiky Ukrajině o dalších 725 000 000 Kč. Bude možné tu pomoc tam dopravit, když dnes jsme se dozvěděli, že Rusové ostřelují právě západ Ukrajiny, což může dynamizovat tu uprchlickou krizi, ale zároveň Rusové ostřelují na západě Ukrajiny ta místa, kde se zjevně přerozdělovala pomoc západu Ukrajiny, ať už humanitární nebo vojenská.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Zatím jsme veškerou pomoc dopravili, ještě jednou za to děkuji všem kolegům, kteří na tom spolupracovali. Myslím si, že těch dalších cest je celá řada, využíváme vícero možností, nerada bych prozrazovala detaily. Máme i během příštího týdne několik jednání, ať už v rámci Severoatlantické aliance. Máme ministeriádu v Bruselu, tak bych tam měla mít i nějaká bilaterální jednání jak se zástupci Velké Británie, tak Spojených států. Myslím si.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte tedy, že se setkáte se svými protějšky, s ministrem obrany Spojených států i ministrem obrany Velké Británie?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, je to tak. A měli bychom i řešit vlastně, jak koordinovat tu naši podporu. Upřímně řečeno, já bych i chtěla řešit to, jestli skutečně to, že už vlastně ty rakety dopadají na hranici, možná za hranici Severoatlantické aliance, zmiňoval jste to Polsko, tak jestli prostě není nějakým posunutím se v té rétorice Severoatlantické aliance ohledně nějaké větší pomoci té Ukrajině, ať už tedy se jedná o ten koridor nebo ať už se jedná o nějakou podporu prostě uvnitř této země, protože ty rakety dopadají prakticky na polské území.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy byste uvažovala o tom, že by se Severoatlantická aliance měla do toho konfliktu zapojit?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
V tuto chvíli ne, ale byli jsme požádáni, abychom jako Česká republika v rámci východního partnerství byli více součinní třeba i v rámci některých dalších zemí, které teď řeší ten problém takhle zpříma. A bavíme se o Polsku. Bavíme se o Slovensku, bavíme se i o Maďarsku. Maďarsko mimochodem uprchlíky přijímá, ale není přes Maďarsko možné třeba vozit některý vojenský materiál. To si také myslím, že by v tomto ohledu bylo možné nějakým způsobem vydiskutovat, že i to Maďarsko by se mělo zapojit do tohoto druhu pomoci, protože je nás tam 30 zemí, a to, že my máme nejbolavější zkušenost s Rusy nebo se Sovětským svazem z té minulé éry, to je fakt. Na druhou stranu to nás vlastně i jakoby sbližuje ty země V4, pomáhá té vůli pomáhat v maximální možné míře, ale nezvládneme to bez pomoci těch ostatních zemí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo, vy jste byl ministrem obrany, generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg dnes znovu varoval, že Rusko může kvůli odůvodnění toho, co teď páchá na Ukrajině, použít chemické zbraně, jak vážně máme brát tuto hrozbu?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že toto varování je namístě, ale zatím takových informací bylo vícero, ale ještě mi dovolte vrátit se. Já nevím, jestli jsem tomu dobře rozuměl, že by nějaké rakety dopadaly ze strany na polské území, to nevím, jak říkala.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To říkal pan Moravec.

Václav MORAVEC, moderátor:
20 km od polských hranic, zatím je to na ukrajinském území.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Protože já si myslím, že nějaká agrese nebo vyprovokovaná agrese přes hranice, přes východní hranici Aliance, že to je Rubikon Západu i Aliance, který momentálně nechceme překročit. Na druhou stranu si myslím, že se udělalo a dělá se teď, aby se tato východní hranice Aliance posílila. Co se týče chemických zbraní, to vemte si, zase slyšeli jsme i varování, co se týče jaderných zbraní, takže já to beru opravdu tyto informace jako vážně, ale, řekněme, počkejme na ten vývoj, jaký bude konkrétně. Ale já bych ještě chtěl zdůraznit. Opravdu já souhlasím s přístupem Západu a Aliance s tím momentálně se do tohoto konfliktu více zapojit nelze, protože bychom vstoupili do 3. světové války.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Lze. A já vám řeknu jak.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Třetí světové války.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Lze se tam více zapojit tak, že pošleme ve spolupráci s Organizací spojených národů, že tam pošleme modré přilby, aby dohlížely, modré přilby na to, že se nebudou dít zvěrstva jako bombardování porodnice, kde prostě rodí ženský, aby utíkaly prostě ženský od porodu s miminama v náručí, vždyť to je zvěrstvo to, co se tam děje a jestli OSN.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Určitě s vámi souhlasím, že se tam dějí zvěrstva.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
A jestli OSN v tuhle chvíli není schopné nastolit taková pravidla, aby dohlíželi na tom, že tam nebudou prostě porušované takhle zásadní lidský práva, tak ať se rozpustí, tak nemá vůbec smysl, aby existovala.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle vás je to na rozpuštění Organizace spojených národů?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Pokud OSN, když se děje takhle bezprecedentní krok, který se na té Ukrajině děje, a to OSN říká, my to neprohlasujeme, Rusko je v Radě bezpečnosti. Čína je v Radě bezpečnosti, tak je to přece hrozná beznaděj. K čemu máme tyhle organizace?

Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, paní ministryně má NATO nahrazovat OSN?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Měli by přehodnotit svoji politiku v tom, že by se měli snažit tam, kde ten konflikt je, takhle zřejmý a takhle bezprecedentní, tak by měli najít způsob, jak poslat modré přilby, to znamená vojáky, kteří budou dohlížet na dodržování prostě nějakých základních lidských práv, tak by je měli na tu Ukrajinu poslat, aby alespoň zajistili humanitární zásobování, aby zajistili, že nebudou skutečně narušovaná práva lidí v nemocnicích, že se budou dodržovat ženevský konvence. A pokud tohle OSN není schopný zajistit v tuhle chvíli podle stávajících pravidel, tak je zapotřebí dát na stůl nějakou změnu.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vy myslíte, že by to měla teď zajišťovat Severoatlantická aliance?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Severoatlantická aliance jako organizace, která zastřešuje kolektivní obranu a je obrannou aliancí, tak by měla dát podnět, že skutečně i z toho vojenského pohledu tam dochází k hrůzám, viz použití, teď jste to říkali, biologických zbraní, možné jaderné elektrárny, které vlastně v tuhle chvíli nevíme, co se tam přesně děje, kdo je v tuto chvíli ovládá, kdo je neovládá, tak Severoatlantická aliance jako autorita vojenská v tom našem pásmu by měla iniciovat toto jednání, aby skutečně OSN a valné shromáždění začalo v tomto ohledu konat, a aby těm lidem na té Ukrajině jsme mohli pomoct nevojensky.

Václav MORAVEC, moderátor:
A s tím s tím počítáte ve středu na té ministeriádě?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já v tuhle chvíli mám nějaké 3 panely, o kterých vím, že tam se bude diskutovat samozřejmě hlavně Ukrajina, měli by tam být i zástupci Gruzie, Ukrajiny, měli by tam být zástupci i Švédska a Finska. Určitě jedno z těch témat, které se tam bude diskutovat, tak je toto, jakou formou, mírovou formou, ne válečnou formou, Ukrajině pomoc zvládat tu humanitární krizi.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Dovolte mi krátce.

Václav MORAVEC, moderátor:
Selhává OSN, pane předsedo?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Podívejte se, mohlo by být určitě akčnější. Ale vemte si, že jakou roli sehrálo, když byla genocida v Africe, sehrálo tam také svoji roli, takže já úplně nesdílím ten názor, že je úplně OSN impotentní nebo neakceschopné tady v tomto, a že by to bylo na rozpuštění v žádném případě. Byť mám rezervovaný přístup k modrým přilbám a k efektivitě toho. Vzpomeňme si, jak to vypadalo na balkánském, když ne balkánské krizi, střílelo se modré přilby u toho stály, nemohly do toho zasáhnout. To všichni si pamatujeme, proto mám rezervovaný přístup, ale nesdílím takto extrémní přístup o nefunkčnosti OSN s paní ministryní.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváme na vztah Ukrajiny a Severoatlantické aliance, chce nebo nechce teď Ukrajina do Severoatlantické aliance. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden v rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC řekl, že už se vzdal naděje, že by Ukrajina vstoupila do Severoatlantické aliance.

Volodymyr ZELENSKYJ, ukrajinský prezident, 9. 3. 2022 /NewsExclusive/:
Ohledně NATO jsem u této otázky vychladl již dávno poté, co jsme pochopili, že NATO není připraveno přijmout Ukrajinu. Aliance se bojí kontroverzních věcí a konfrontace s Ruskem A nikdy jsem nechtěl, aby Ukrajina byla zemí, která o něco prosí na kolenou. A my tou zemí nebudeme a já nechci být takovým prezident.

Václav MORAVEC, moderátor:
A jedním z požadavků, který si klade Rusko vůči Ukrajině, je závazek, aby se Ukrajina nikdy nestala členem Severoatlantické aliance. Podívejme se na nejnovější výsledky Trendů Česka 2022. Sociologové se ptali, zda by měli, zda by měla Severoatlantická aliance vyslyšet tento požadavek, tady jsou odpovědi české populace, jak se dívá na možné členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci?

Pavel RANOCHA, analytik, Kantar CZ:
Před invazí ruských vojsk na Ukrajinu by s takovým požadavkem Ruské federace souhlasilo 30 % našich občanů. Po započetí té samotné invaze toto číslo kleslo na 20 %, ale zejména razantně narostl podíl těch, kteří by Ruské federaci v tomto směru nevyhověli v žádném případě, a to ze 30 na 56 %, tedy téměř na dvojnásobek. A zajímavé je, že ta názorová změna se udála ještě silněji mezi lidmi s nižším vzděláním a také mezi seniory, což jsou skupiny, které jsou obvykle k Ruské federaci o něco vstřícnější, ale tady tedy po započetí té invaze výrazně změnili názor. Co se týče politických preferencí, tak v tomto směru jsou asi ne úplně překvapivě k Rusku vstřícnější a ten požadavek by akceptovali spíše voliči SPD a KSČM.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tolik tedy Pavel Ranocha spoluautor Trendů Česka. Dodejme, že data vycházejí z Trendů Česka, které jsou realizovány pro Českou televizi společností Kantar CZ. Dotazování se konalo ve dvou vlnách mezi čtrnáctým a 18. únorem a mezi 28. únorem a 4. březnem. Když se za pár okamžiků znovu podíváme na ten graf, celkem bylo dotazováno 1200 respondentů. Nakolik je to paní ministryně pro vás překvapení, že mezi těmi dvěma vlnami, když se znovu podíváme na ta data, se ukázalo, že téměř 60 % české populace tvrdí, že by se nemělo vyhovět požadavku Ruska a Ukrajina by se svobodně měla rozhodnout, jestli chce být v Severoatlantické alianci či nikoliv?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Pro mě je to moc dobrá zpráva. Asi se to dalo očekávat, protože skutečně ta hrozba je pro Českou republiku blízká, takže ti lidé začali uvažovat v těch souvislostech širších. Já si jenom vzpomínám, kdy se před nějakými těmi 10-12 lety pokoušel můj předchůdce na ministerstvu obrany, ještě tehdy byl vlastně zástupce ministr zahraničních věcí Alexandr Vondra, umístit radar v České republice, kolem kolik kolem toho bylo negativního sentimentu. To si také myslím, že když bychom ten průzkum o tohle rozšířili, že pocitově i pro občany České republiky je to něco, čemu by dneska pod tou hrozbou toho, co se děje, rozuměli více a upřímně řečeno, já si myslím, že by Ukrajina neměla být pouze součástí Severoatlantické aliance, ale že by měla být součástí Evropské unie a hlavně, že bychom měli rozšířit náš formát V4 na V5 a Ukrajinu vlastně mít jako pátou zemi, se kterou ty naše země z toho východního bloku, naše země, které vlastně i z hlediska té historické zkušenosti měly nejhorší možnou zkušenost se Sověty, s Rusy tak, aby více spolupracovaly. A věřte mi, že pro hodně lidí.

Václav MORAVEC, moderátor:
A Česká republika navrhne rozšíření V4 na V5?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To bych musela projednat s kolegy v rámci i třeba Evropského parlamentu, s panem ministrem zahraničních věcí atd. Teď jenom, když jste se mě ptal na reakci na ten průzkum, tak si myslím, kam bychom to v budoucnu mohli směřovat, protože přišlo by mi to, že to dává nějaké logické odůvodnění a hlavně si myslím, že i tady se pro spoustu občanů České republiky změnilo možná nějaké klišé, které tady jsme o Ukrajincích v minulosti měli. Opět, my máme hrozně rádi ty nálepky. Nějak jsme si je ohodnotili. A teď vidíme, jak statečně bojují, jak skutečně nepřichází s těmi, muži, ty mužové zůstávají na té Ukrajině a bojují a my bychom tím opravdu i do Aliance získali kvalitní vojáky, vojáky, kteří jsou připraveni bojovat a snad i nějakou techniku, která by se každopádně musela samozřejmě nakoupit a museli by přezbrojit svoji armádu. Ale je to obrovským obrovské množství vojáků, které si myslím, že by opět v rámci toho odstrašování proti Ruské federaci, tak v rámci Aliance, měli ten pozitivní efekt.

Václav MORAVEC, moderátor:
Měla by Aliance přehodnotit svůj postoj k Ukrajině, kdy Volodymyr Zelenskyj říká, smířil jsem se s tím, že Ukrajina se členským státem..:?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Podívejte se, tak, jak jste dneska zmínili ten průzkum, tak já to vidím tak, jak se ta situace vyvíjí, tak i ten průzkum tomu odpovídá. Já jsem za to rád, že tady čím dál více lidí a občanů si uvědomuje ten význam ty svrchovanosti a těch demokratických principů, na kterých je to postavené. Takže já to vnímám jako velmi dobře. Na druhou stranu chci říct, tak, jak se ta situace vyvíjí a jaká diskuse tomu předchází, tak já v principu s tím souhlasím s těmi kroky, ale zatím neodpovídají ty kroky, co se týče teď poslední Rady Evropy. Nevím, že by Ukrajina dostala aspoň kandidátský status, že to je. A takto k tomu přistupujeme, to teď byla rada a Rada Evropy a účastnila se toho i Evropská komise a skončilo to na třech pilířích, to znamená energetika, pomoc, tak, jak jsme se klima a uvědomění se vlastně potřebnosti a doplnění vlastně a posílení obranyschopnosti. Takže já to vnímám, takto, že bohužel, byť bychom si některé věci přáli, ještě k tomu povede velmi dlouhá diskuse, a to nejenom v České republice, ale napříč Evropskou unií.

Václav MORAVEC, moderátor:
Lubomír Metnar, Jana Černochová zůstávají hosty diskuze, přepněte si na zpravodajskou Čtyřiadvacítku, což říkám divákům Jedničky, se kterými se loučíme, loučím se i s Martinem Kubou, hejtmanem Jihočeského kraje a předsedou Asociace krajů České republiky. Po stručných zprávách vám nabídneme nejen pokračování diskuse Jany Černochové a Lubomíra Metnara, ale přijdou také předsedové poslaneckých klubů Alena Schillerová, Marek Benda a Radim Fiala z SPD. Aktuální témata, jako vlna zdražování, která zalila Českou republiku. Pokračujeme po stručných zprávách na ČT 24.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě jednou hezké nedělní odpoledne vám všem divákům zpravodajské Čtyřiadvacítky. Stále jste v jedinečném prostoru pro diskusi. Šmelinou z Pražského hradu nazval před týdnem v Otázkách ministr zahraničí Jan Lipavský spojení lidí kolem prezidenta republiky s ruskými oligarchy. Podle Lipavského se vláda v souvislosti se zmrazováním majetku oligarchů zaměří i na tyto vazby. Vraťme se v čase a podívejme se na ty významné, kteří a které v České republice podnikali a podnikají. Dmitrij Romaněnko je jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech, kterou zakládal ruský Lukoil. Spolu s hlavním ekonomickým poradcem prezidenta republiky Martinem Nejedlým.
Připomínám, že našimi hosty zůstávají ministryně obrany České republiky Jana Černochová. A předseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Metnar. Ještě jednou vítejte ve druhé hodině Otázek. Dobrý den.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Dobrý den.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Krásné odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, kdy dojde i na lidi z byznysu, kteří jsou součástí Putinova režimu a kterým zatím v České republice nejsou zmražovány majetky na rozdíl od jiných zemí v Evropě?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Sankce vůči nim uplatňovány jsou a budou dál. Ohledně zmražování majetků, tam si myslím, že to určitě je v nějakém hledáčku kolegy ministra financí pana Stanjury. Informoval nás i o nějakých krocích, ke kterým tedy to směřuje na minulé a předminulé vládě.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy počítáte s tím, že některé majetky budou zmraženy. Když si ještě vezmeme...

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Stoprocentně.

Václav MORAVEC, moderátor:
… tu přímou linku na Martina Nejedlého, protože vy jste nebyla v pondělí na předávání státních vyznamenání. Stejně jako vy, pane předsedo, protože vy jste nebyl pozván. Vy jste paní ministryně pozvána byla?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já jsem pozvána byla, ale skutečně kvůli tomu, co se poslední dva týdny děje na východě od nás, tak mám opravdu hodně práce. A nepřišlo mi ani vhodné, když moji kolegové 24 hodin 7 dní v týdnu řeší nějaké věci, jak pomoci Ukrajině, abych já si na sebe oblékla večerní šaty a šla si někam sednout. Nepřišlo mi to vůči nim fér.

Václav MORAVEC, moderátor:
A přijde vám vkusné to, že se na Hradě objeví spojka Putinova režimu Martin Nejedlý, který nadále zůstává hlavním ekonomickým poradcem prezidenta republiky a viděli jsme, jak kupříkladu Lukoil Aviation Czech, a český stát se musel v soudním řízení domáhat částky, protože Lukoil poškozoval Českou republiku. Pane předsedo.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Dovolte mi ještě se vrátit k těm sankcím, co tady jste zmínili a zmínila i paní ministryně. Já pevně doufám, že ty uvalené sankce i na ten soukromý sektor, tak jak to zaznělo cestou ministerstva financí, toho útvaru, finančně analytický útvar, který to mapuje a procesuje, tak že dojde k naplnění k těm sankcím a budou tyto sankce uvaleny a uskutečněny. Ale je třeba si uvědomit, že to nějakou dobu trvá. A tak jak jsem to já mapoval a nebo jsem byl s tím seznámen z tisku, z médií, jak to komentovaly, takže zatím tam nevidím nějakých pochyb.

Václav MORAVEC, moderátor:
Přijde vám vkusné to, že se ekonomický poradce, který má své přátele a jsou součástí Putinova establishmentu, v pondělí zúčastnil předávání českých státních vyznamenání ve chvíli, kdy prezident republiky slibuje státní vyznamenání Volodymyru Zelenskému, který bojuje a ukrajinský lid krvácí právě kvůli lidem z Putinova režimu a kvůli Putinovi samotnému?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
V současné době samozřejmě to vidím jako velmi nešťastné. Ale já ani v minulosti jsem nekomentoval personální věci Hradu a nebudu to činit ani dopředu. Tak jak říkám, já jsem se v to pondělí té příležitosti předávání státních vyznamenání neúčastnil. Takže se omlouvám se, ale personální věci nebudu komentovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Proč nebudete komentovat? Je to věc, je to záležitost Hradu? Není to záležitost České republiky, když hlavním ekonomickým poradcem hlavy státu i po tom všem, co se děje na Ukrajině, zůstává Martin Nejedlý se svými vazbami na ruské oligarchy?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Vidím to jako nešťastné. To jsem řekl. Já to vidím nešťastné, ale nechci to z mé strany více komentovat, ty personální věci. Nedělal jsem to ani minule a nebudu to dělat ani do budoucna.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy, když jste byla v opozici, tak jste byla tvrdá velmi na twitterovém účtu vůči okolí prezidenta republiky. O čem podle vás vypovídá, že prezident republiky si stále nechává svého hlavního ekonomického poradce Martina Nejedlého a ještě se účastní předávání státních vyznamenání?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Mně to přijde samozřejmě nevkusné hlavně ze strany pana Nejedlého, že člověk, který skutečně byl propojený s ruským byznysem, tak teď sedí v sále, kde pan prezident, a já jsem za to ráda, navrhuje na jedno z nejvyšších státních ocenění prezidenta Ukrajiny Zelenského. Tleská tomu, tváří se, jako by se nic nestalo. To mně přijde, že skutečně ten člověk musí být asi hodně splachovací, když něco takového podstoupí. To je asi jediné, co můžu říct k otázce pana Nejedlého. Já jsem se s ním nikdy osobně nesetkala. Na Hrad vlastně chodím na jednání s panem prezidentem, protože je to vrchní velitel ozbrojených sil. Ta naše spolupráce zatím funguje velice dobře. Jsem za to ráda, že s ním můžu probírat i některé záležitosti, které se právě týkají nasazování našich vojáků nebo i vlastně té záležitosti na Ukrajině. A že v tuto chvíli můžeme říct, že jsme jako politici Poslanecké sněmovny, vlády i pana prezidenta, včetně pana prezidenta, že jsme v tomto pohledu jednotní. A to bych dala před závorku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy totiž, paní ministryně, že opět vstoupím do vaší řeči, vás totiž čeká předložení kandidáta na náčelníka generálního štábu Armády České republiky, kterého jmenuje prezident republiky. Proto chápu, že asi vy úplně nemůžete být ve sporu s prezidentem republiky, ale tady by, ano…

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já bych k tomu chtěla podotknout, že tak jako pan prezident České republiky Miloš Zeman došel k nějakému posunu ohledně Ukrajiny a dnes vlastně věšíme na Pražském hradě ukrajinskou vlajku. Vyjadřuje jasnou podporu. Tak doufám v to, že třeba i v tom stejném posunu pan prezident dojde ohledně třeba té spolupráce, která tedy snad je neformální s panem Nejedlým.

Václav MORAVEC, moderátor:
No není neformální, je součástí.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To si myslím, že ano, bývá na Hradě, bývá v jeho okolí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je součástí oficiálně poradního sboru prezidenta republiky a je hlavním ekonomickým poradcem, to je formální funkce.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ale už vlastně předpokládám, že nevlastní ten diplomatický pas nebo služební pas, jako to bylo v minulosti. Protože tohle vlastně po nástupu pana ministra zahraničí Lipavského, tak se nestalo. Takže není oficiální reprezentant České republiky. A ohledně těch jejich vztahů, já do nich nevidím, ale myslím si, že pan prezident v tomto ohledu ukázal, že jeho uvažování ohledně Ukrajiny, ohledně Ruska prošlo vývojem a já jsem za to vděčná a jsem za to ráda.

Václav MORAVEC, moderátor:
Poslední otázka se týká právě budoucnosti armády a velení armády. Pane předsedo, vy jste prodloužil závazek prvnímu náčelníkovi generálního štábu Jaromíru Zunovi a to o rok, což není příliš systematické. Vzhledem ke kariérnímu řádu Armády České republiky, protože se počítalo s tím, že na Zunovo místo přijde generál Hlaváč, který je jedním z kandidátů na náčelníka generálního štábu. Podle informací otázek právě prezidentovo okolí tlačí na to, aby se stal novým náčelníkem generálního štábu právě Jaromír Zuna. Prodlužoval jste ten závazek Jaromíru Zunovi proto…?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Já bych chtěl říct, že ano, na doporučení a předložení státního tajemníka. Státní tajemník má v gesci všechny ty personální věci. To, jestli to bylo navrch na rok. Ano, bylo to na rok, byla to doporučená lhůta. A také bych chtěl říct, že než jsem k tomuto kroku přistoupil, tak s tehdejší předsedkyní výboru pro obranu jsem tuto záležitost konzultoval.

Václav MORAVEC, moderátor:
Není to tedy tak, že byste čelil tlaku okolí prezidenta?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Ne, v žádném případě. Tohle bych jasně odmítnul. A druhá věc je ještě musím odmítnout i to nesystémové z vaší strany, jak jste to okomentoval, protože já slyšel několik pohledů na to, kdy důvody, proč prodloužit a proč neprodloužit, ba naopak, zaznívaly a potom po, řekněme, vyhodnocení a konzultaci, které jsem k tomu udělal, protože to trvalo dlouhou dobu, protože jsem měl o tom své pochybnosti a chtěl jsem jít do detailu a znát to, přikročil jsem k tomu, že jsem mu ten závazek prodloužil.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale měl jste pochybnosti, není to tak, že byste?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Měl jsem pochybnosti každopádně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Že byste vyhověl?

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:

Nebyla to jednoznačná věc. Přesně tak, ale žádný nátlak tam nebyl ani z jedné strany. Ale chtěl jsem, aby to rozhodnutí bylo co nejlepší. A tak, jak jsem říkal, potom než jsem k tomu kroku přistoupil, probrali jsme to i s tehdejší paní předsedkyní, s nynější paní ministryní. A za mě, já jsem nenominoval žádného náčelníka, protože když jsem přišel, už byl nově jen jmenovaný. A ten současný to má, myslím, že do června letošního roku. Tak proto jsem nechtěl vytvořit i nějaké vakuum nebo nějaký prostor, protože jsem byl dobře zpraven o tom, že to čeká nového ministra.

Václav MORAVEC, moderátor:
Novou ministryni v tomto případě. Paní ministryně, víte o tom přání prezidentova okolí, že by se generál Zuna měl stát náčelníkem generálního štábu?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já při naší poslední schůzce s panem prezidentem jsem avizovala, že je zapotřebí, abychom se v této věci potkali. Žádná jména jsme spolu tehdy neprobírali. Přijdu za ním se jménem, které si myslím, že bude pro armádu a pro to, co nás čeká v následujících letech tím nejlepším jménem z hlediska zkušeností toho člověka, z hlediska i bojových zkušeností tohoto člověka, z hlediska různých zkušeností z různých útvarů, kterými on si prošel.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže vy už to jméno máte v hlavě?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Jméno v hlavě mám. První, komu ho chci říci, je pan prezident. A myslím si, že pokud pan prezident bude souhlasit, tak vybereme velice dobrého náčelníka generálního štábu do situace, válečné situace, v jaké jsme.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je to Jaromír Zuna, kterého si přeje prezidentovo okolí i kvůli vstřícným postojům k byznysu armádnímu?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Jestli teda můžu být v tomto ohledu, dopředu říkat, co budu předkládat panu prezidentovi, moc se mi to nelíbí, ale dobře, vyhovím vaší otázce. Nebudu předkládat na nominaci pana generála Zunu jako nového náčelníka generálního štábu, není to to jméno.

Václav MORAVEC, moderátor:
A je to generál Hlaváč?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Už víc, promiňte, ale povídat nebudu. Přijde mi nevhodné, aby se pan prezident dozvídal ať už pozitivní nebo negativní nominace z médií. Ale ohledně pana generála Zuny, on je skvělý diplomat. Je to člověk, který má skutečně zase dobrou i publikační činnost, je člověk, který může napsat různé prostě válečné scénáře, různé doktríny. Určitě je to někdo, koho já si nesmírně vážím, znám ho i z řady pietních akcí. Je to prostě ta role, kterou on měl a zvládal ji velmi dobře. Takže teď bych nechtěla, abychom vlastně odcházeli z Otázek Václava Moravce s tím, že pan generál Zuna byl špatným generálem. Ne, byl dobrým generálem. Myslím si, že určitě svoji úlohu v té armádě odehrál dobře a odehraje ji do konce tohoto roku. Ale ohledně náčelníka generálního štábu, tak tam na rovinu říkám, že bych si představovala většího bojaře.

Václav MORAVEC, moderátor:
Děkuji prvním hostům dnešních Otázek, kterými byli Jana Černochová, ministryně obrany, a předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar, bývalý ministr obrany. Děkuji za tuto věcnou debatu a přeji vše dobré, ať se vám daří.

Lubomír METNAR, poslanec a předseda výboru pro obranu PS PČR /ANO/:
Děkuju za pozvání.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Díky. A klidnou neděli, díky.