Potřebujeme silnější veřejnoprávní média
25. ledna 2022

Martin Baxa: Potřebujeme silnější veřejnoprávní média

(www.blesk.cz) Potřebujeme silnější veřejnoprávní média. To je plán ministra kultury Martina Baxy (ODS). K větší nezávislosti České televize i Českého rozhlasu mohou podle něj pomoci i vyšší koncesionářské poplatky, které platí každá domácnost, která má televizi nebo rádio

Vaše vláda od svého nástupu říká, že s covidem se musíme naučit žít, co to vlastně znamená?

Znamená to, že zatím všechny vědecké podklady a informace říkají, že covid úplně ze světa nezmizí. A naše heslo je, naučit se s ním žít zodpovědně a rozumně. Znamená to, abychom zvládali covid, aniž by byla společnost výrazně omezena či uzavřena.

Já se ptám z toho důvodu, že kultury se omezení dotkla vždy nejvíce. A sám osobně bych si chtěl koupit lístky na dlouhodobě plánované akce, ale nevím, jestli ty akce budou nebo nebudou…

My bojujeme za to, aby kulturní akce byly maximálně otevřené. Zatím se nám to daří. Pro mě je důležitá vyváženost protiepidemických opatření. Jsem zastáncem nechat vše otevřeno, a to za cenu, že lidé musí strpět nějaká menší omezení, jako jsou respirátory, nebo kontrola certifikátů. Považuji to za přijatelnou cenu, aby naše kultura mohla dál fungovat.

Mám to tedy chápat tak, že respirátor by třeba mohl být dlouhodobý požadavek, aby kultura mohla dál fungovat?

Já pevně věřím, že už to nebude v dlouhodobějším měřítku zapotřebí. Ono sedět tři hodiny třeba na opeře v respirátoru není úplně pohodlné, ale zase to nyní musíme brát tak, že díky respirátoru a očkování tam vůbec můžeme sedět.

Ministr vnitra Rakušan po svém nástupu oznámil, že se každé pondělí sejdou tzv. covidoví ministři. Jste jedním z nich?

Ano, jsem. Ten systém, podle kterého se nyní opatření řídí, je naprosto správný a odlišný od chaosu Babišovy vlády. Nám tyto schůzky třeba umožnily velmi dobře projednat opatření před nástupem omikronu a domluvit s kolegy na ministerstvech, že kultura je bezpečné prostředí a že v ní další zpřísňování není nutné. Diváci a návštěvníci akcí totiž opatření dodržují. A všem za to moc děkuju.

Vy tam chodíte s konkrétními návrhy nebo jenom ministr zdravotnictví?

Vše se řeší v dialogu. My jako ministerstvo kultury jsme pro rezort zdravotnictví klíčový partner, takže si všechny návrhy opatření vyměňujeme.

Jsou tam velké názorové střety?

Nejsou. U nás to totiž nefunguje jako za Babiše. Spousta problémů, která vznikla s covidem za vlády ANO, byla právě v tom, že se odehrávaly veřejné hádky a střety. To společnost přivádělo do velkého napětí a nejistoty, co tedy nakonec bude platit. A my nechceme pořadatele ani veřejnost strašit a znejisťovat. Já mám třeba vlastní speciální covidový tým tady na ministerstvu a jsou tam nejenom experti, ale i zástupci klíčových kulturních odvětví. Tam s nimi návrhy opatření projednávám a pak teprve jdou do vlády. Ne naopak, jako to bylo v minulých měsících.

Tlačí na vás kulturní prostředí, aby se už rozvolnilo?

Samozřejmě, že ano. Kulturní aktéři logicky chtějí, aby se co nejdříve opatření zrušila či rozvolnila. A já to považuju za svůj klíčový cíl. My už v současné době, kdy sice běží omikronová vlna, připravujeme plán na další měsíce, jak by kultura měla fungovat.

Ten plán byste chtěl spustit kdy, třeba s jarem?

Opravdu nechci dělat to co Andrej Babiš, tedy nezodpovědně vystřelovat nějaká data do veřejného prostoru. Vím ale, že my musíme být připraveni na postupné či úplné otevření kultury. Tedy jakmile to půjde, tak mít připravený plán a ve chvíli, kdy to odborníci vyhodnotí, že nic nehrozí, tak s tím plánem přijít a uvést ho v život.

Co by měl obsahovat?

Dnešní omezení v kultuře jsou poměrně mírná. Třeba divadla, koncerty a další akce mohou fungovat v počtu do tisíce sedících návštěvníků. Některé oblasti kultury jsou ale zasaženy fatálně, nemohou se třeba konat koncerty ve velkých halách s mnoha tisíci návštěvníky. Proto první částí toho plánu je stanovení, kdy padnou tato omezení. Druhý bod je si říci, jak ještě dlouho budou platit opatření v používání ochrany úst a nosu.

Jak jste spokojen s kompenzacemi pro pořadatele? Byly nebo jsou podle vás dostatečné?

O kompenzacích nyní vyjednáváme s ministrem financí a ministrem průmyslu. Hledáme nějaké řešení, ale stav veřejných financí je velmi neutěšený. Téma ještě není uzavřené a naše debata běží.

Když si vás pan premiér vybral na pozici ministra kultury, dal vám nějaké zadání, co je potřeba zlepšit?

Já si velmi vážím nabídky pana premiéra, a proto jsem ji taky přijal. Svou misi přijímám a chci české kultuře výrazně pomoci. Jeho podporu pro svoje vize cítím. Projevila se mimo jiné v tom, jak velký prostor má kultura v programovém prohlášení vlády.

Právě v programovém prohlášení máte, že chcete přibližně do roku 2025 přiblížit rozpočet na kulturu k jednomu procentu. Toto je ale dlouhodobý cíl každé vlády a každého ministra…

To je pravda, ale musím říct, že směřování k jednomu procentu je za současného stavu veřejných financí ambiciózní plán. A věřím, že se nám to do konce funkčního období podaří. Myslím, že jedním z velkých hříchů Babišovy vlády je, že v době před covidem, tedy v době bezprecedentního ekonomického růstu, kde peníze do státního rozpočtu pomyslně tekly proudem, se na podporu kultury moc navíc nevydalo. Kdyby tomu tak bylo, tak jsme mohli mít mnohem lepší startovací pozici, než máme nyní. Za předchozích dvou vlád se peníze totiž prostě promrhaly. Věřím ale, že se ekonomická situace zlepší a že během tohoto volebního období se k jednomu procentu přiblížíme.

A jste připravený vyjednávat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, abyste získal potřebné peníze?

Jsem přesvědčen, že vláda se svého programového prohlášení bude držet.

Šéf státní kasy včetně pana premiéra říkají, že stát ale nyní musí šetřit. Víte už, kde musíte škrtat a hledat úspory? Případně jaký budete mít vlastně letos rozpočet?

Návrh státního rozpočtu na rok 2022 ještě hotový není, takže nebudu veřejně spekulovat, jak bude vypadat. Pan premiér řekl, že rok 2022 bude těžký a stav veřejných financí zděděný po Andreji Babišovi a Aleně Schillerové je opravdu zoufalý. Já ale věřím, že díky našemu dobrému hospodaření se situace v dalších letech bude zlepšovat.

Takže očekáváte, že každý rok byste mohl dostávat více peněz do rozpočtu?

Naše programové prohlášení je tak vlastně napsáno. To přibližování se k jednomu procentu znamená, že v následujících letech má být rozpočet ministerstva kultury každý rok vyšší a vyšší.

Jaké plány jste si vytyčil po svém nástupu?

Je to směřování k jednomu procentu, pak podpora živé kultury a přijetí zákona o tzv. veřejných kulturních institucích. Což je věc, která by zejména některým typům kulturních organizací velmi pomohla. Pak je to více připomínat a zdůrazňovat oběti, ale také hrdiny doby nacismu a komunismu. To je pro mě hodně silné téma. Chci se věnovat podpoře kulturně kreativních odvětví, takže bych zmínil věci spojené s kinematografií a podporu herního průmyslu. A určitě to je téma médií.

Když jste zmínil média, tak jedním z vašich cílů je, že se zaměříte na udržitelnost financování veřejnoprávních médií. Znamená to, že se zvýší koncesionářské poplatky?

Diskuse o výši koncesionářských poplatků zapadá do debaty o mediálních zákonech. Poplatky se nezvyšovaly od roku 2008. Jejich výše je na diskusi stran vládní koalice a my se o tom budeme samozřejmě bavit.

A váš osobní názor, jako Martina Baxy a ministra kultury, je?

Já ho určitě řeknu nejdřív kolegům, nebudu jim nic oznamovat přes média.

Když jste mluvil o České televizi, její rada byla v minulých letech středem pozornosti kvůli častým hádkám a trestním oznámením. Jak jste vlastně spokojen se složením kontrolních orgánů veřejnoprávních médií?

Složení mediálních rad bylo jedno z velkých témat minulého volebního období. Ve Sněmovně jsem u těchto debat byl. Hlavně, když se koalice ANO, ČSSD a KSČM snažila mediální rady ovládnout, zejména Radu České televize. Tím, že chceme do volby členů zapojit Senát, chceme zvýšit nezávislost a hlavně vytvořit bezpečnější a stabilnější prostředí. Je totiž zapotřebí, aby v radách byli lidé, kteří problematice rozumějí a ne zpochybňovači samotné existence veřejnoprávních médií.

Jednou z důležitých oblastí vašeho rezortu jsou památky a s tím souvisí i mít peníze na jejich opravu. Pomůže tomu nějak Národní plán obnovy, což jsou evropské prostředky?

Peněz na opravu památek nebude nikdy dost, protože stav památkového fondu ani třicet let od sametové revoluce není uspokojivý. A to jak se vyřádili na památkách komunisté během své vlády, bylo zničující. Náprava je proto složitá a já určitě chci v podpoře oprav památek pokračovat. Národní plán obnovy ale na obnovu památek zaměřen není.

A k čemu je teda určen?

Národní plán obnovy je postaven na projektech spíše živého umění, které mají potenciál rozvoje, takže se bezprostředně památek netýká. Jsou tam ale projekty zaměřené na kulturní dědictví.

Kolik peněz tam vlastně máte celkem vyčleněných pro váš rezort? Váš předchůdce mluvil o 8 miliardách.

Můj předchůdce Lubomír Zaorálek mi v plánu opravdu osm miliard nenechal, je to o dvě méně, tedy šest miliard. Abych byl ale spravedlivý, tak je zapotřebí říct, že se mu nejprve podařilo vyjednat okolo osmi miliard korun, bohužel se mu ale na sklonku působení Babišovy vlády nepodařilo tyto peníze uhájit. Hnutí ANO tím kultuře sebralo tyto dvě miliardy a dalo je na jiné projekty. Věřím ale, že se podaří ještě vyjednat třeba nějaké přesuny.

Praha chce postavit v Holešovicích vlastní koncertní halu, ale i další města chtějí stavět. Jak se k tomu staví ministerstvo kultury, potřebuje Česko nové prostory?

Mezi mými cíli je připravit plán na podporu velkých kulturních investic ve velkých městech. Speciální podpora by měla směřovat na velké kulturní projekty v Praze, Brně, Ostravě a Plzni, tedy ve čtyřech největších městech Česka. Protože tam vznikají projekty s celorepublikovým významem. Vedle toho nabízí Národní plán obnovy tři miliardy korun na podporu regionálních kulturně kreativních center.

Dlouho se mluví, aby Národní knihovna měla novou budovu. Byl tu třeba návrh Jana Kaplického, ze kterého ale sešlo…

A právě proto je nutné mít i plán, podle kterého bude stát podporovat velké infrastrukturní projekty svých kulturních institucí. Vše totiž musí zapadat do srozumitelného časového a finančního sledu. Nemůžeme budovat něco, na co nemáme peníze.

Všichni kulturu konzumujeme, někdo jenom přes televizi, někdo zase galeriemi, divadlem či památkami. Jak vy?

Kultura je v naší společnosti nezastupitelná. Jak správně říkáte, naprostá většina lidí nějakou formu kultury k životu potřebuje. A právě kultura spojuje a boří mosty. Je to nástroj na udržování sociální soudržnosti. I během covidu si lidé více uvědomili, že kulturu k životu potřebují. A já se ve své funkci budu snažit dělat vše proto, aby kultura byla vidět, slyšet a byla tu pro všechny.

Česko vždy bylo rájem zahraničních filmařů. Pokud se ale nepletu, tak filmové pobídky jsou do března stopnuté.

V tuto chvíli je pozastavena registrace nových filmových pobídek. Chci ale ujistit, že nejsou v žádném případě zrušené. Nyní vedeme diskusi o státním rozpočtu pro rok 2022. Česko je oblíbené pro zahraniční filmaře a my se budeme všemi silami snažit, aby to tak i navzdory špatnému stavu státních financí zůstalo.

Rozhovor vyšel na serveru Blesk.cz.

Martin Baxa
ministr kultury
místopředseda strany
poslanec PČR
krajský zastupitel
předseda regionálního sdružení

Více o autorovi