Seznam Zprávy: Obrněnce letos z rozpočtu škrtnu. Nechci skončit jako Parkanová
21. ledna 2022

Jana Černochová: Seznam Zprávy: Dosažení závazku 2 procent HDP na obranu je pro mě klíčové

(Seznam.cz) Nových obrněnců se armáda ani letos nedočká, přiznává nová ministryně obrany Jana Černochová. Obává se, aby kvůli dlouho odkládanému tendru nepřišla arbitráž. Ministryně obrany Jana Černochová vyškrtne z rozpočtu na letošní rok nákup bojových vozidel pěchoty (BVP). A to i přesto, že na dlouho odkládaný tendr za 50 miliard, tlačí armáda. Nová ministryně si chce nechat zpracovat právní posudky. „Chci vybrat řešení, které bude nejméně riskantní pro Českou republiku a taky pro mne samotnou, abych nedopadla jako Vlasta Parkanová. Že kvůli BVP budu jedenáct let chodit k soudům,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Zároveň také dodává, že závazek dosáhnout závazku 2 procent HDP na obranu, je pro ni klíčový. „Hned na začátku jednání o svém angažmá jsem řekla, že to je pro mě podmínka, abych opustila něco, co miluji, myslím teď post starostky Prahy 2,“ dodává Černochová.

Vaše vláda se přihlásila k tradičnímu politickému slibu - dvě procenta HDP na obranu. Kde na to chcete vzít?

Začala jsem tím, že hledám všechny možné projekty, které už se dávno mohly i do těch dvou procent HDP započítávat, a nevím, proč tak minulé vlády nečinily. Když jsem si na jedné z prvních schůzek sedla s velvyslancem při NATO Jakubem Landovským, tak jsem s ním diskutovala, jak se tvoří pravidla, co je uznatelnou položkou a co není.

A tady skutečně je i větší prostor pro to, aby se tam zahrnovaly například některé IT projekty, protože už dnes jsou vesmír nebo kyberochrana brány jako další bojiště, tudíž z hlediska pravidel NATO to mohou být položky, které si můžete započítávat. Dosud tam šel ze sta procent jen rozpočet ministerstva obrany, tím jsme se ošidili a jsme pořád na chvostu.

Kolik jste spočítali, že tedy teď Česko dává na obranu?

Nepočítali jsme to zpětně, na to fakt nemáme čas. Teď jsme ve fázi, že dáváme dohromady projekty, které můžeme zahrnout. Teď nemluvím jen o železe, ale také o technologiích.

Vypadá to trochu jako otázka kreativního účetnictví.

Absolutně nechci nic zkreslovat a hrát si na Potěmkinovu vesnici, protože my musíme modernizovat armádu, musíme koupit stroje, nakupovat další věci, které jsou už dnes uzavřené v rámci smluv. Musíme už pro příští rok 2023 předělat některé rozpočtové výhledy. Ty se tady dělaly před lety na vzestupný trend HDP a zároveň chceme mít obranný fond.

Ano, ten je také v programovém prohlášení vlády. Jak má fungovat?

Chceme do něj dávat finanční prostředky na strategické projekty. Tím strategickým projektem může být nákup či pronájem nadzvukového letectva, může to být pořízení bojových vozidel, ať už pěchoty, nebo jiných. Může to být nákup nějakých zbraní nebo technologií. Seznam by mohla schvalovat vláda.

Finanční prostředky budou vinkulované v tomto fondu a ve chvíli, kdy budou uzavřené smlouvy a kdy bude jasné, že můžete akvizici ukončit, dojde k čerpání. Myslím, že to je dobrý způsob, jak nezatěžovat rozpočet takzvanými nespotřebovanými výdaji. Byl by v tom systém a prostředky by se nepřehazovaly z roku na rok.

Jak chcete vysvětlovat, že se bude navyšovat rozpočet obrany - na plus minus 150 miliard v roce 2025 - když ministerstvo mělo opakovaně nespotřebované položky. Jak tomu má rozumět veřejnost?

Budu dělat vše proto, abychom to spotřebovat dokázali. Proto i bohužel musím říct, že z toho letošního rozpočtu vyškrtnu položku, která mě netěší - bojová vozidla pěchoty. Ale prostě nemůžu panu Stanjurovi lhát a říkat mu, že se uzavře smlouva, když vím, že to není v lidských silách.

Myslím, že ekonomická situace v České republice se v následujících letech zlepší. Viděla jsme nějaké prognózy, hovořila jsem i s panem ministrem financí. Když se bude zvedat HDP, budou se zvedat platy a ekonomika půjde celkově nahoru. Kromě toho chceme podporovat české firmy a český průmysl.

Jak?

Když budeme kupovat jen zahraniční technologie, tak z toho český průmysl mnoho mít nebude. Proto si myslím, že je správná cesta jít cestou nějakých třicet, čtyřicet procent, které by měly vždy zůstat českému průmyslu jako minimum.

Je tu takových firem dostatek?

Určitě. Chtěli bychom dávat nějakou formu garance firmám, které pak budou exportovat. Což se vám promítne v ekonomické situaci, protože firmy tu zaměstnávají lidi, platí tu daně, mají tu fabriky, kupují tu vybavení, utrácí tu peníze, to by vše mělo mít vliv.

Všichni ministři se hlásili k těm dvěma procentům. Kde berete tu jistotu, že vy to dokážete?

Jistotu nemá nikdo nikdy v ničem. Ale máme pět stran vládní koalice, všichni mají dvě procenta v programech, máme to v programovém prohlášení. My nevládneme s komunisty jako ANO. Ti také měli tuto ambici ve svých volebních programech, ale pak se dostali do situace, kdy spoléhali na hlasy na KSČM při schvalování rozpočtu. A jak to dopadlo? Sebrali jim deset miliard.

Spojujete s tím i své případné setrvání ve funkci? Třeba pokud byste to nesplnila v nějakém časovém horizontu?

Nechci říkat časový horizont. Ale můžu říct zcela na rovinu, že jsem na začátku diskuzí o svém angažmá řekla, že to je pro mě podmínka, abych opustila něco, co miluji, myslím teď post starostky Prahy 2. Kolegům jsem řekla, že je to strašně důležité. Nemohu si dovolit, že bych tu celé roky říkala něco, co bych potom nedělala.

Říkala jste, že prostředky pro nákup BVP jste pro letošek z rozpočtu vyškrtla. Jaký je stav jejich nákupu?

Předchozí vedení ministerstva vyřadilo nabídky všech tří dodavatelů, nikoli dodavatele samotné.

Tendr teď běží?

Je to vícekolové výběrové řízení. Jen geneze do historie - v roce 2013 se rozhodlo o tom, že se budou nakupovat bojová vozidla pěchoty a že mají být pásová. Pak se lavírovalo, jaká má být specifikace. Jestli mají být věže takové a makové, jestli má být vše na pásech nebo jestli by nešlo, aby některé na pásech nebyly.

V roce 2015 se udělal první nástřel ceny, která vyšla 52 miliard korun bez DPH a s touhle cenou všichni pracují. Jenže to je cena z roku 2015, ale jsme v roce 2022 a vše podražilo neuvěřitelným způsobem. Armáda si ještě párkrát změnila specifikace, měnili se náčelníci generálního štábu, měnili se lidi v armádě, kteří specifikace dávali, a takhle pěkně se to od roku 2013 nabalovalo. Pak se vyhlásilo vícekolové výběrové řízení.

To je rok 2018…

Nám na výboru pro obranu tvrdili - klid, do roka bude výsledek. Čekalo se na nějaké dodavatele, na právní posouzení. Pak přišel covid, pak bylo něco dalšího a pak bylo konec volebního období. To už jsem říkali, že si z nás dělají legraci. Vždyť i ty firmy jsou v nějakém očekávání, drží lidi, zásoby, technologie. Ale i Českou republiku to může něco stát na budoucích arbitrážích teoreticky velké peníze.

A v jakém je to tedy stavu?

Nabídky, které se jim nepozdávaly, vyřadili, ale nechali tam ty uchazeče. A teď babo raď. Všichni říkají: podepiš, podepiš. To se ale úplně zbláznili, já nebudu podepisovat něco, co měl podepsat můj předchůdce, který u toho byl alespoň ve finálním rozhodování.

Takže co s tím bude dál?

V tuto chvíli chci varianty řešení od právníků. A není to alibismus. Já se nebojím věci podepisovat, já se nebojím věci rozhodovat. Ale nemám jistotu, že to rozhodnutí nezpůsobí České republice enormní škodu. Chci se dozvědět jaké varianty jsou, i když dopředu vím, že žádná není dobrá. Chci řešení, které bude nejméně riskantní pro Českou republiku a taky pro mne samotnou, abych nedopadla jako Vlasta Parkanová. Že kvůli BVP budu jedenáct let chodit k soudům.

Slyšely jsme o „maďarském“ řešení, kdy se v obdobném výběru šlo na přímou dohodu s jedním z dodavatelů. To je něco, co může nastat i v Česku?

To se mělo stát na začátku. Teď bychom se vystavili arbitráži. Určitě to není špatné řešení. Zvolili jsme ho například, když jsme nakupovali vrtulníky od Američanů. Ale to se mělo stát na začátku, tehdy by to šlo. Teď bychom se vystavili arbitráži, kdyby si Česká republika najednou vše rozmyslela poté, co všechny firmy vynaložily nemalé prostředky. Ta maďarská cesta je dokonce orbánovsky jednodušší v tom smyslu, že je to přímo pod premiérem.

To ale asi nemáte v plánu?

Petr Fiala by tak určitě rozhodovat nechtěl.

A nejde celou věc poslat do bodu nula a zadat zakázku napřímo?

Je to jedna z variant, kterou budeme posuzovat a buď mi ji doporučí, nebo nedoporučí. A napíší mi pod čarou, kolik máme eventuelně připravit finančních prostředků na arbitráže a žaloby.

Vy jste říkala, že když jste nastoupila do úřadu, tak se vás všichni vrhli, ať to rychle podepíšete. Kdo to byl?

Samozřejmě že armáda. Ta na to čeká jak na smilování a mně jich je líto a rozumím tomu tlaku. Dokonce první moje návštěva mezi jednotky byla 7. mechanizovaná brigáda. Vstoupila jsem do jámy lvové a věděla jsem, že všichni budou mít prosebné oči, aby to už bylo.

Za dva roky budeme řešit ještě tanky. Zde to rozhodnutí musí padnout do roku 2027, ale musí to řešit již naše vláda, protože se nemůžeme dostat do stejné situace jako naši předchůdci s gripeny, kdy to nechali na poslední chvíli, a pak byl problém vyjednat výhodnější podmínky, protože už jsme byli drženi v kleštích.

Budete zkoumat zakázky, které uzavíralo ministerstvo obrany na poslední chvíli?

Pokud mi vysloveně někdo nedá informace, že by došlo k trestnému činu, tak nemám důvod zpochybňovat, co se podepisovalo za éry mého předchůdce. Umím se vžít do situace svých předchůdců, že se ocitali pod tlakem, že věděli, že se sice něco prodražilo, ale že to armáda zoufale potřebuje a jsou na to napojené jiné projekty. Strategické projekty v armádě jsou jako domino, ve chvíli, kdy vyndáte jednu kostičku, tak se vám to celé zbortí.

(Autor: Martina Machová, Tereza Šídlová)

Rozhovor čtěte na Seznam Zprávy.

Jana Černochová
ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu

Více o autorovi