Novinky Mediální výstupy

Návrh rozpočtu je nemyslitelný, Schillerová se chová jako účetní

(eXtra.cz) Návrh rozpočtu na příští rok je trnem v oku snad všem politickým stranám kromě hnutí ANO. Velkým kritikem je i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Jak uvedl v rozhovoru pro eXtra.cz, vláda se podle něj akorát snaží uplatit voliče. "Svoji roli hraje také neschopnost či nechuť Aleny Schillerové (ANO) s tím rozpočtem systémově cokoli dělat. Ona se k němu nechová jako ministryně financí, která rozpočet řídí, ale jako účetní," kritizuje politik.

V koalici SPOLU působíte jako ekonomický expert a mluvilo se o vás jako o kandidátovi na ministra financí. V předvolebních debatách se ale více objevuje váš kolega Zbyněk Stanjura. Můžete říct, kdo z vás dvou je hlavním adeptem na post ministra financí?

Nemáme vybrané kandidáty na ministry, nemáme stínovou vládu, takže nikdo není oficiálně kandidátem za koalici SPOLU. Přiznám se, že to momentálně ani neřeším. Celé týdny a měsíce se soustředím na to, abychom maximalizovali volební výsledek koalice Spolu ve Středočeském kraji i v celé zemi, což je rozhodující. Pokud bychom se momentálně zaobírali tím, kdo bude nebo nebude ministrem, tak si myslím, že to je přímá cesta k neúspěchu.

Není ale škoda, že nemůžete voličům nabídnout stínové ministry?

Myslím si, že v ODS jsou vyprofilovaní lidé, kteří mluví za konkrétní resorty k jednotlivým tématům. To, že není formálně ustanovená stínová vláda, nepovažuji za problém, protože s celou řadou poslanců ODS či kandidátů si určitá témata spojíte. Aniž bych chtěl sám sobě jakkoliv fandit, myslím, že témata rozpočtu, daní, stabilizace veřejných financí, penzijní reformy si se mnou lidé spojují a nemusím být přitom označován za stínového ministra financí.

A vy osobně máte ambice na obsazení ministerského postu?

Já teď fakt dávám 100% energie tomu, abychom uspěli ve volbách. Maximum času věnuji komunikaci s voliči, kontaktní kampani, potkávání se. Samozřejmě že politika je i o ambicích a politik, který nemá ambice, je protimluv. Takový člověk politiku dělat nemůže a nemá. Takže ano, mám ambice. Pokud chcete něco změnit, obzvlášť po strašné vládě ANO a ČSSD, tak logicky musíte mít nejlépe exekutivní roli. Bez ní máte omezené možnosti. Rozhodně to ale není tak, že bych usínal a budil se s představou nějakého konkrétního ministerského postu.

Jak hodnotíte spolupráci tří stran v koalici?

Musím říci, že to funguje bez jakýchkoliv problémů. V počátku jsem nepatřil mezi největší nadšence této formy spolupráce, ale jsem rád, že fungování koalice SPOLU běží nad očekávání hladce.

Přiznáváte, že jste nebyl fanouškem koalice, můžete říct proč?

Ve chvíli, kdy jdete do spolupráce s dalšími politickými stranami, tak musíte nutně udělat nějaký kompromis a trošku z té vlastní identity politické strany ubrat a dát něco do vínku té vznikající koalice. Roli také hrála úvaha, zda tím, že se spojíme, neriskujeme ztrátu některých hlasů, protože se s takovou koalicí třeba nebudou skalní voliči identifikovat. Průzkumy ale vypadají velmi nadějně, spolupráce také funguje, takže v tuhle chvíli nemám důvod se k těmto úvahám, které byly aktuální měsíce zpátky, vracet.

Průzkumy ukazují, že hnutí ANO má před vámi jen těsný náskok. Věříte, že nakonec vyhrajete?

Člověk si musí vždycky dávat ty nejvyšší cíle. Jen tak můžete dosáhnout úspěchu. Samozřejmě že naší jedinou možnou strategií v tuto chvíli je snaha porazit hnutí ANO. Jestliže má pár dní před volbami 1,5 procenta náskok před koalicí SPOLU, tak nemůžeme mít jinou ambici než to stáhnout a hnutí ANO přeskočit.

Byl byste spokojený i tehdy, pokud by vyhrála koalice Pirátů a Starostů?

Já budu spokojený jenom tehdy, pokud vyhraje koalice SPOLU.

Pojďme k hlavním tématům těchto voleb. Známe návrh rozpočtu na příští rok, který disponuje se schodkem přes 376 miliard korun. Jak na to jako ekonom pohlížíte?

Návrh rozpočtu na příští rok s deficitem vyšším, než byl ten, se kterým jsme hospodařili v době covidové krize, to už samo o sobě naznačuje, že to je rozpočet šílený, nemyslitelný. Je to návrh, který přidává plyn na cestě do rozpočtové propasti, místo toho, abychom šlapali po tom covidovém utrácení na brzdu. Jednoznačně tedy nesmí vstoupit v platnost a je potřeba tento rozpočet přepracovat.

Čím si takový návrh rozpočtu vysvětlujete?

To je úplně jednoduché. Blíží se volby a hnutí ANO a ČSSD se snaží uplatit své voličské zájmové skupiny a zvýšit tak pravděpodobnost úspěchu. Svoji roli hraje také neschopnost či nechuť Aleny Schillerové s tím rozpočtem systémově cokoli dělat. Ona se k němu nechová jako ministryně financí, která rozpočet řídí, ale jako účetní. Sleduje, jakým způsobem se plní příjmy státního rozpočtu a jakým způsobem peníze ministři utrácejí, aniž by je jakoliv brzdila. Vždycky jednou za čas sečte příjmy a výdaje a aktualizuje rozpočet, ale vůbec ho neřídí.

Kde vidíte hlavní možnosti, jak ušetřit a snižovat deficit?

Je třeba zdůraznit, že rozpočtový problém je na straně výdajů, nikoli příjmů. Příjmy za poslední roky, vyjma covidové krize, kontinuálně rostly. Není pravda, že by ČR měla nízké daně a vybírala málo. Naopak, máme nadprůměrné daně v rámci nejvyspělejších zemí OECD. Problém ale je, že stát nedokáže hospodařit s objemem prostředků, které vybere. Výdaje se v posledních letech utrhly ze řetězu.

Můžete rozvést, kde vidíte úspory?

Na výdajové straně si to můžeme rozdělit na krátké, střední a dlouhodobé období. V tom krátkém jde o provozní úspory. Jsem přesvědčen, že na provozu státu můžeme výrazně ušetřit. Ve středním horizontu je to o systémovějších změnách, kdy je potřeba stát zeštíhlit. Já vidím cestu například v digitalizaci agend, které stát dělá. Když ušetříte personální sílu, ušetříte i rozpočtové prostředky, a navíc to bude pro lidi fungovat přívětivěji. Dlouhodobá cesta je pak o větších strukturálních a systémových změnách, jako je právě penzijní reforma, bez níž se neobejdeme ze dvou důvodů. Jednak proto, abychom zajistili i dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům důchody, protože když se nic neudělá, tak na jejich důchody prostě nebude. Nebo to budou důchody tak směšné, že z nich nevyžijí. Za druhé bez penzijní nestabilizujeme veřejné finance.

Když už jsme u té daňové reformy, jak by podle vás měla vypadat?

První důležitá věc je, aby při jejím schvalování existovala elementární politická shoda. Je třeba se vyhnout tomu, co se stalo po skončení Nečasovy vlády, kdy změny v penzijním systému byly novou vládou okamžitě zrušeny, aniž by přišla s něčím svým. Reforma musí platit nejen jedno volební období, ale mnoho let. Každá politická strana bude muset trochu ustoupit, aby se mohl dojednat kompromis. Těch variant není nekonečně mnoho, můžeme si vzít inspiraci i v zahraničí. Určitě pro dnešní generaci, která vstupuje na trh práce, ta zpráva musí být jasná. Na část budoucích důchodů se musí připravit a naspořit.

Souhlasíte s tím, jak důchodovou reformu navrhla penzijní komise pod vedením Danuše Nerudové?

To, co navrhla, není žádnou reformou. Jde o dílčí změny parametrů současného penzijního systému. S řadou změn můžu určitě souhlasit, například se stanovením minimálního důchodu. Ale neřeší to udržitelnost finančního systému, což by měl být hlavní cíl reformy. Naopak to, co navrhuje paní Maláčová, zkracuje a zhoršuje finanční udržitelnost systému.

Na české ekonomice se podepsala i pandemie koronaviru, během které experti predikovali černé scénáře, například že nás postihne velká krize. Myslíte, že na ni dojde, nebo to nejhorší máme už za sebou?

To, že se ekonomika během covidu zamkla a zamrzla, vedlo k rekordnímu propadu HDP. Teď tím stávajícím ekonomickým růstem nebohatneme, ale doháníme ztráty, které jsme si přivodili. Bude důležité, aby nedošlo k dalším plošným restrikcím omezujícím ekonomickou činnost, protože to by bylo pro ČR fatální. Je potřeba, aby lidé mohli pracovat, vyrábět, podnikat a dohnali jsme ztráty z minulého roku. Pokud nedojde k dalšímu masivnímu lockdownu, tak jsou ta čísla momentálně optimistická. Jsou možná nižší než v ostatních zemích, ale rosteme. A pokud budeme ekonomicky růst dál, tak toho můžeme využít i k řešení těch strukturálních problémů.

Rozhovor vyšel na serveru Extra.cz.