1. července 2021

Vláda nemusí nejvyššího žalobce vybírat pouze ze státních zástupců

(Česká justice) Špičky státního zastupitelství veřejně tvrdí, že vláda musí vybrat nejvyššího státního zástupce pouze z řad státních zástupců. Unie státních zástupců dokonce zveřejnila na podporu tohoto výkladu zákona o státním zastupitelství „právní rozbor“, v němž se odvolává i na poslance ODS Marka Bendu. Ten ovšem takový výklad zásadně odmítá.

Co říkáte stanovisku Unie státních zástupců, v němž se tvrdí, že vláda nemůže jmenovat nejvyššího státního zástupce, aniž by kandidát byl již státním zástupcem?

Jde přesně proti tomu, čím jsem v roce 2001 odůvodňoval návrh změny zákona o státním zastupitelství. Jedná se o typický sofismatický výklad právních předpisů, který se snaží jednoznačně zrušit vůli zákonodárce. Ta byla dle hlasování zcela opačná. Vláda má volnost vybrat nejvyššího státního zástupce, zásadně s výkladem státně-zastupitelských odborů nesouhlasím.

Co říkáte na argument, že výkon funkce nejvyššího státního zástupce je tak náročná činnost, že ji zvládne jen zkušený státní zástupce, nejlépe ten, který již působí na NSZ?

Myslím, že vláda se svými podpůrnými aparáty je dostatečně svéprávné těleso, aby zvládla toto posoudit. Určitě neplatí, že této otázce rozumí jen státní zástupci, i mnohé další profese, soudci, advokáti i teoretici se těmito otázkami dlouhodobě zabývají.

Jaké zásadní výhrady máte proti nominaci Igora Stříže na funkci nejvyššího státního zástupce?

Jsem si jist, že by si tato země zasloužila nejvyššího státního zástupce bez komunistické knížky a bez minulosti vojenského prokurátora. Nad to ani jeho delší působení ve struktuře státního zastupitelství není nijak úchvatné a minimální snaha postihovat excesy nižších článků soustavy padá i na jeho hlavu.

Jaké předpoklady by měl podle vás splňovat nový nejvyšší státní zástupce?

Musí si být vědom, co je úkolem státního zastupitelství. Co má být úkolem státního zastupitelství do budoucna je otázkou pro politiky. Dnes má státní zastupitelství kromě mnoha poslání (podle mne chybných) v netrestní oblasti zejména úkol zastupovat stát v oblasti trestního řízení. A dohlížet na zákonnost fází trestního řízení do podání obžaloby. Dbát na všechny obecné principy jako je zásada in dubio pro reo, ale také zákonnost trestního stíhání a práva na obhajobu. To má být jeho přínos do soustavy, nikoliv osobní charisma. A měla by to být osoba, která požívá úcty a respektu v celé právní obci, nikoliv jen ve vedoucí struktuře státního zastupitelství.

Ministryně Benešová konzultovala výběr nového nejvyššího státního zástupce s oběma vrchními státními zástupci a dalšími představiteli soustavy. Byl jste také jako předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny osloven?

Nikoliv, paní ministryně se mnou nekonzultuje ani právní návrhy před jejich předložením do Parlamentu, natož personální otázky. Bere mne jako opozici, což je v pořádku.

Nominaci Igora Stříže podporují špičky státního zastupitelství s tím, že představuje „žádanou kontinuitu“. Je podle vás opravdu taková kontinuita žádaná?

Nepochybuji, že špičky státního zastupitelství by uvítaly kontinuitu s působením Pavla Zemana, který jim zajišťoval nezávislost, ale současně nedokázal nastavovat zrcadlo jejich excesům a přešlapům. Já jsem zejména s poukazem na Vrchní státní zastupitelství Olomouc pro potřebu změny a diskontinuity.

(Autor: Petr Dimun)

Rozhovor vyšel na serveru ceska-justice.cz.

Marek Benda

místopředseda poslaneckého klubu PČR