Novinky Mediální výstupy

90´ČT24: Protiepidemická opatření - co platí, co se změní

(ČT 24) Hostem diskusního speciálu 90´ČT24 k protiepidemickým opatřením byl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda.

Celý rozhovor s Bohuslavem Svobodou můžete zhlédnout na ČT24.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Za malou chvíli se podíváme také na to, jakým způsobem budou platit, nebo respektive už platí, a jak se s nimi vyrovnávají provozovatelé restaurací. Jenom připomenu, že už týden mohou být otevřené vnitřní prostory těchto restaurací, samozřejmě je také potřeba přijít například s negativním testem, s čestným prohlášením kupříkladu nebo s potvrzením o prodělání nemoci. Jenom možná tedy aktuální pravidla pro testování. Žáci základních škol studenti středních a vyšších odborných škol jsou testováni jednou týdně, také vysoké škole mají povinnost zajistit svým studentům testy, a to jednou za 7 dní. Stejná frekvence testování platí také u zaměstnanců, a to v případě vstupu na pracoviště. Netýká se to lidí na home office, pozor, to je potřeba podotknout. Od 1. července povinné testování ve firmách skončí. To jsme také dnes slyšeli od ministra zdravotnictví. Nově se zaměstnanci budou muset prokazovat libovolnou formou testu, potvrzením o očkování, anebo nebo osvědčením o prodělané nemoci. Pracovníci sociálních a zdravotnických zařízení podstupují test každých, 5 dní stejně jako klienti zařízení sociální péče. Od počátku června, připomenou, pak nově platí bezplatné antigenní testování, jednou za týden, tedy 4× do měsíce a také 2 hrazené PCR testy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je údajně zatím s využíváním bezplatných PCR testů poměrně spokojený, znovu připomenu, že podle dnešního rozhodnutí vlády bude možnost bezinfekčního prokázat všude všemi druhy testů, a to včetně samotestů, anebo čestným prohlášením.
Všechny testy jsou si rovny. To je možná nejsilnější a nejjasnější vzkaz, který přichází z dnešního jednání vlády. Probereme to do hloubky. Naši další hosté jsou už s námi ve studiu. Roman Prymula, aktuálně ředitel říčanské nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví. Vítejte, dobrý večer, pane profesore.

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Vedle něj místopředseda výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda, z poslaneckého výboru tedy samozřejmě. Dobrý večer.

Bohuslav SVOBODA, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /ODS/:
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
A ve Zlíně by nás měla poslouchat taktéž zástupkyně tentokrát sociálních demokratů v témže výboru Alena Gajdůšková. Vítejte, dobrý večer.

Alena GAJDŮŠKOVÁ, členka výboru pro zdravotnictví PS PČR /ČSSD/:
Dobrý večer všem ze Zlína.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Já jsem to možná trochu zjednodušil, pane profesore Prymulo, že všechny testy jsou si rovny, zdá se, že oficiální nicméně ano, proto když chce člověk víceméně v uvozovkách svobodně existovat. Vnímáte to podobně, je to namístě?

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Úplně nejde asi říci, že jsou všechny testy na jedné úrovni, protože ony se samozřejmě mezi sebou liší, liší se schopností zachytit pozitivitu, délkou, kdy ten údaj je validní, cenou. To znamená, je tam spousta parametrů, ale dovedu si představit, proč to bylo takto rozhodnuto, protože jsme v situaci, kdy máme klesající počty případů, potřebujeme dělat v podstatě screeningové testování, tak z tohoto důvodu, aby se pustila kultura, aby se pustily celé řady různých jiných aktivit, tak je vhodné, aby toto takto uděláno bylo, takže z tohoto úhlu pohledu já tomu rozumím.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Já nevím, jestli čtu mezi řádky správně nějakou vaši skepsi mírnou možná k tomuto opatření, vy byste se přimlouval za to, aby třeba byly přístupy na jednotlivé akce, do jednotlivých prostor, řekněme, jemněji diferencovány podle toho, jaký test ten daný člověk přinese, jestli může být samotestován kupříkladu?

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Co se týká těch vlastních akcí, tak tady já bych se s tím smířil, ale kupříkladu, pokud budu přijímat někoho do nemocnice, tak bych byl raději, aby měl PCR test než ten test antigenní, ten je samozřejmě orientační.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Co například čestné prohlášení o negativním testu? To zdá se být také součástí té legitimizace k tomu, aby člověk mohl například do restaurace.

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Určitě takovýto institut existuje, ale je třeba uvědomit, že těch kontrol asi těch čestných prohlášení nebude mnoho, nicméně pokud by došlo k tomu, že ten člověk někoho nakazí a následně se zjistí, že to čestné prohlášení tak úplně čestné nebylo a nemá vlastně ten test, tak samozřejmě by čelil poměrně značným sankcím.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Pane docente Svobodo, jak to vnímáte vy jako opoziční politik? Je to namístě – v tuto chvíli srovnat hodnotu všech testů, včetně těch, řekněme, méně bezpečných, méně přesných?

Bohuslav SVOBODA, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /ODS/:
Já si myslím, a to myšlení je podložené určitou vědomostí, že testy si nejsou rovné testy jsou nesrovnatelné ty jejich výsledky se velmi špatně navzájem porovnávají právě, protože pracuji jinou technikou, mají jiné kritické hodnoty, dokonce i v mnoha případech ani neznáme, kde ta hodnota je už kritická, nebo není. A samozřejmě liší se i cenově, a proto tedy považovat všechny testy za rovnocenné mně připadá ne úplně správné. Rozumím tomu, co říkal kolega Prymula, že to je určité usnadnění nebo vytvoření prostoru pro to, aby se testovat mohlo všude, ale rozhodně se nemůžeme domnívat, že bychom takto postupovali právě, když přijímáme do nemocnice pacienty a dělíme je na ty infikované a neinfikované, tak takto bychom s těmi testy nepracovali.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Abychom v tom měli jasno, tak pro příjem do nemocnice samozřejmě asi nebude stačit pro tu selekci pacientů, například samotestování. Tak to ministr zdravotnictví už vůbec ne. Paní poslankyně Gajdůšková, vy pro to máte pochopení, pro toto rozhodnutí? Skutečně teď převažují, řekněme, nevím, jestli tomu říkat politické motivy nebo zkrátka motivy, které směřují k větší svobodě občanů nad těmi epidemiologickými, teď už je ten čas?

Alena GAJDŮŠKOVÁ, členka výboru pro zdravotnictví PS PČR /ČSSD/:
Já bych byla velmi opatrná v tom takříkajíc rozvolňování, ale testování je určitě jedna z věcí, která může pomoci k tomu, abychom rozvolňovat mohli, abychom se nemuseli bát těch kontaktů mezi lidmi a museli je držet zvlášť. Ale myslím si, že testování je potřeba říct jednu důležitou věc, a to je obrovské poděkování všem, kteří testování ve firmách a v organizacích zajišťovali, organizovali, protože věřte tomu, že to nebylo jednoduché. Vím, co to dělalo v nepřetržitých provozech. Vím, jaké problémy prostě v těch firmách měli, zvládli to, ale díky tomu také, myslím si, že došlo k tomu omezení šíření pandemie velikému. Takže myslím, že to poděkování je namístě. A v tomto případě je důležité, že se vůbec testovalo. To, že ty antigenní testy se ověřovaly potom PCR testy, myslím si, že to byla dobrá cesta na to, aby se to zvládlo poměrně rychle. A říkám ještě jednou velké poděkování všem, kteří to organizovali.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Vy, paní poslankyně, mluvíte o testování v minulém čase, nevím, jestli to je úplně namístě, ale je pravda, že i od ministra...

Alena GAJDŮŠKOVÁ, členka výboru pro zdravotnictví PS PČR /ČSSD/:
Tak organizují, ano.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor::
No, na druhou stranu já se vlastně nedivím, že to říkáte, protože ministr zdravotnictví slíbil, že od 1. 7. skončí testování ve firmách. Mě by zajímalo, jestli takovéto rozvolnění, na které i vy říkáte, že byste byla opatrná, je namístě skutečně v tuto chvíli, když asi víme, že to bylo to nejpodrobnější síto, které zachytávalo mnohdy nenápadné zdroje nákazy.

Alena GAJDŮŠKOVÁ, členka výboru pro zdravotnictví PS PČR /ČSSD/:
Tam je potřeba říct, že v těch firmách a organizacích měli největší problémy s testováním, než to zavedli, než si to sedlo a než si to zorganizovali. Takže proto já jsem tam použila trošku ten minulý čas. V téhle chvíli to běží. Samozřejmě jsou to velké náklady spousta lidí už je dneska očkovaných, mnozí tedy bohužel prodělali covid, takže už v podstatě by neměli dál být infekční, neměli by být dál v nebezpečí, že to v nějaké dohledné době zase chytí, že onemocní. Takže tam musí epidemiologové, odborníci říct, nakolik to testování je potřeba, ale když jsem řekla, že bych byla opatrná, tak bych byla určitě opatrná, a myslím si, že by bylo potřeba nějaký režim tam navodit, jakmile začnou dovolené a jakmile se začnou lidé vracet z dovolených, pokud by nebyli očkovaní, pokud by nebyli už po covidu, tak tam si myslím, že je namístě, aby se testování dál tedy dělo a dál bylo hrazeno pojišťovnami, protože jenom tak můžeme zabránit nějaké další vlně.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Rozumím, já se, paní poslankyně, za malou chvíli zeptám, co si o tom myslí epidemiologové, aspoň tedy ti, kteří sedí ve studiu, ale předtím by mě zajímal váš názor, pane poslanče, vidíte to stejně, 1. 7. skutečně může už skončit testování ve firmách, protože bylo učiněno dost pro to, abychom epidemii potlačili?

Bohuslav SVOBODA, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /ODS/:
Víte, já jsem takový velice jednoduchý epidemiolog a lékař, mně když se něco takového řekne, tak mě zajímá proč. Já bych chtěl vědět, jaká čísla k tomu vedou, jak se změnila ta čísla, jaký je teď důvod pro to, abychom to nedělali, když předtím byl důvod pro to, abychom to dělali.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Tak čísla jsou jasná, máme nejnižší přírůstek někdy od začátku července, pro zajímavost, to není dost?

Bohuslav SVOBODA, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /ODS/:
Ne, to není dost, to prostě není vyhodnocení té věci, tomu my říkáme dojmologie. Když něco nespočítáte, nevíte naprosto přesně, nevíte ty příčiny, protože ta příčina toho, že to kleslo dolů, může být v něčem úplně jiném. A my tam vypustíme z toho to testování a zabráníme tomu, abychom nějaké fázi zachytili správně ten děj, který se může odvíjet. Ale já to nevím. Já jenom kladu otázku a byl bych velmi rád, když ministr něco rozhodne, abych pro to tyto podklady dostal. Nejenom já, ale všichni občané, aby pochopili, proč něco musí dělat, tak to je to rozhodnutí, příkaz, povolení, ale nikdo neví proč.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Když pohlížíte na pana prof. Prymulu, tak to je bývalý ministr zdravotnictví, kéž bychom tu měli toho aktuálního, mohl by možná přímo odpovědět, ale oni se na to ptají diváci. Divák Rudla: „Už naši experti vědí, která opatření fungují, jak moc ovlivní šíření viru, nebo už konečně přiznají, že je to třeba jen divadlo pro lidi?“ Možná trochu radikální názor, ale přece jenom, pane profesore Prymulo, máte za to, že teď to, co vidíme, postupný útlum testování, děje se na základě nějakých prokazatelných čísel, nebo je to skutečně divadlo, jak píše divák Rudla?

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Ne, tak asi je lépe říci dopředu, co udělám, když... To znamená, tady je nějaká hladina, na které se toto rozhodlo, ale je velmi diskutabilní, jestli to je třeba 50, 25 nebo 30, to by mělo být samozřejmě dopředu stanoveno a pak ta opatření působí mnohem důvěryhodněji, než když náhodně ten efekt vzniká. Na druhou stranu řada těch opatření opravdu měla svůj dopad a já tady si osobně myslím, že to testování plošné při poklesu, a teď se nebavme na konkrétním číslu, ale už není úplně efektivní. Na druhou stranu bychom měli být připraveni selektivně testovat část populace, protože pokud by došlo k tomu, že dojde k navýšení, tak pak se to musí vrátit zpátky, protože jenom hlupák se nepoučí z chyb. A my už jsme to absolvovali před rokem. To znamená, to je základní důvod. A tady na diváka bych reagoval, ono je velmi diametrálně odlišné, jestli se podíváme na Floridu nebo do Švédska, ono to je zejména o zvyklostech těch konkrétních lidí. Na Floridě, když jdete do základní školy, tak tam se spolu vlastně ty třídy vůbec nepotkávají, tam jsou v rámci jedné třídy, dovezou je tam rodiče, odvezou je rodiče, takže riziko v tomto slova smyslu je výraznější.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Když jste, pane profesore, mluvil o tom, jak by se teď testování mělo ukončovat, kdy by třeba mělo pokračovat, když epidemie klesá, tak co lze tedy označit za ten, řekněme, bod zlomu, co se cestování týče, který třeba přispěl k tomu, že teď vidíme ta čísla, jaká jsou. Je to skutečně testování nebo teď už je to spíše důsledek vakcinace? Ptám se právě na ty podniky, jestli je skutečně namístě 1. 7. končit plošné testování v zaměstnání?

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Pokud se podíváme do krátké historie, tak to testování zachytilo asi třetinu případů. To znamená, je to významný přínos k tomu, aby došlo ke snížení samozřejmě pozitivních případů, ale to, proč jsme v tak v tuto chvíli dobrých číslech, je zejména díky očkování a díky tomu, že tady velká část populace už to onemocnění prodělala. To znamená, snížil se pool těch vnímavých jedinců, kteří to mohou dostat, a je to v kombinaci těchto faktorů a poměrně dlouho jsme tady měli velmi přísná opatření. Takže tady je třeba hledat, proč to pokleslo. A my jsme teď v jiné situaci, než některé okolní země, které naopak narůstají, a proto zatím nemůžeme říkat, že jsme úplně zvítězili, protože ta epidemie se nějakým způsobem vyvíjí a každopádně bychom měli být připraveni, abychom třeba to testování vrátili, pokud to bude nutné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Ještě jedna věc, pane profesore, s dovolením, mě zaujala, když mluvíte o té, řekněme, koncepčnosti, obezřetnosti, o těch tvrdých opatřeních, která jsme tu všichni zažívali, tak dnes ministr Vojtěch říkal, že si dovede představit, že by se například do městské hromadné dopravy vrátily chirurgické roušky, nikoliv respirátory třídy FFP2. Přitom si asi všichni pamatujeme, to byla anglická mutace viru, kvůli které se zaváděly respirátory, které měly lepší filtrační schopnosti a byly schopné zachytit více než chirurgické roušky. Je to namístě v tuto chvíli, když víme, že jsou země, kde už převládá třeba, nikoliv britská, ale ta indická, myslím delta se teď nazývá, mutace?

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
To je rozhodnutí, které samozřejmě má své riziko. Je to rozhodnutí, které nese politické aspekty, protože samozřejmě, pokud se dostáváme do té letní sezóny, v těch respirátorech se nedýchá úplně dobře a z tohoto hlediska to logiku dává. Ale samozřejmě, pokud se budeme bavit o riziku nákazy třeba indickou mutací, tak je jasné, že klasická rouška tomu úplně nezabrání, a je zřejmé, že tady k tomu přenosu dojít může. Na druhou stranu je to nějaké kompromisní řešení na tu letní sezónu, protože tady si musíme uvědomit, že rozšíření v létě se zpomaluje zhruba o 40 % díky tomu, že jsme ve větší distanci, že i ty zevní podmínky, ultrafialové záření, hrají určitou roli.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Dobrá, tak necháme překvapit, jak to bude v létě. Mě by teď ale zajímalo podzim. Paní poslankyně Gajdůšková, ptá se jeden z diváků, zda se v České republice teď rozvolňuje koncepčně, mě by ale zajímalo, jestli v tuto chvíli podle třeba i vašich informací vládní poslankyně zdravotnického výboru se bude koncepčně také třeba opět utahovat na podzim, zda už tady vzniká nějaký plán na to, co se bude dít, až se epidemie, nedej bože, ale může se to stát, opět vrátí. A teď se nemusíme bavit nutně třeba jenom otestování, ale zajímala by mě třeba také legislativní příprava, když už víme, že pandemický zákon možná nefunguje v takovéto situaci tak, jak by si vláda přála.

Alena GAJDŮŠKOVÁ, členka výboru pro zdravotnictví PS PČR /ČSSD/:
Škoda, že zde nemáte pana ministra zdravotnictví. Já k tomu vám toho moc neřeknu. Ale mohu říct zkušenost. My jsme ve Zlínském kraji měli velmi vysoký nárůst někde v prosinci, v lednu v sociálních službách. Bylo to opravdu tristní, byli jsme z toho všichni úplně vyděšení. Ale jakmile se otevřelo očkování, tak v těch zařízeních sociálních služeb prostě najely mobilní očkovací týmy, proočkovali se všichni, kdo k tomu byli ochotni a bylo to v podstatě jenom v průběhu pár týdnů, kdy se ta nákaza i v těch zařízeních sociálních služeb eliminovala na minimum, v této chvíli jsou to jednotky případů v celém Zlínském kraji. A záhy po tom očkování prostě, jak to začalo fungovat, tak se tak stalo. A já to teď říkám proto, že doufám a věřím, že nás ten podzim už by neměl čekat v takových hrůzách, jaké jsme doposud v těch vlnách zažili.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Promiňte, chápu to správně, že když jsem se funkčnost pandemického zákona, tak vaše odpověď je to, že doufáte, že pandemie nebude tak silná, aby se třeba musela uzavírat celá odvětví ekonomiky, a tím pádem jakousi nefunkčnost pandemického zákona nebudeme muset řešit, chápu to dobře?

Alena GAJDŮŠKOVÁ, členka výboru pro zdravotnictví PS PČR /ČSSD/:
Já netvrdím, že ten pandemický zákon je nefunkční, byly tam nálezy Nejvyššího správního soudu, ale ty velmi rozporovali právníci Ministerstva zdravotnictví. A v podstatě ty upozorněni, ty judikáty Nejvyššího správního soudu se týkaly zdůvodnění, ne toho, jak to v tom zákoně je, takže to je věc, která je velmi rychle pro budoucnost napravitelná, pokud by bylo potřeba zase prostě vyhlásit nějaká striktní opatření, ale já se přiznám, že bych byla velmi nerada, a věřím tomu, že lidé budou natolik disciplinovaní a všechna ta opatření zafungují, jak testování, tak očkování, tak samozřejmě to segmentování, trasování, a tam teda musím trošku říct, že začalo fungovat trasování velmi dobře, lidé hlásí daleko více kontaktů poté, co se tam zdvihl ten příspěvek nebo ta platba za tu karanténu, že se lidé přestali bát. To bylo také jedno z velmi dobrých opatření, tak já věřím tomu, že skutečně při trošce disciplíny všech, ať už vlády, tak lidí, že to zvládneme i přes to léto.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Tak uvidíme, jestli víra bude stačit. Pane poslanče Svobodo, co míníte vy. Divák, co se podepsal jako Bivi, píše, že Německo se po návratu lidí z dovolených připravuje na čtvrtou, podzimní vlnu pandemie a zda my také? Máte ten pocit, že příprava je dostatečná, nebo že už zkrátka jsme udělali dost, jak možná vyplývá ze slov paní Gajdůškové?

Bohuslav SVOBODA, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /ODS/:
Já si myslím, že jsme neudělali dost, že jsme dokonce neudělali vůbec nic. To všecko, co tady říkáme, je reakce na něco, co se eventuálně stane, že na to budeme nějak reagovat, ale vždyť my přece musíme pracovat dopředu, musíme pracovat s tím, že tady máme nějakou indickou variantu, musíme pracovat s tím, že ta varianta bude mít afinitu k dětem, k malým dětem musíme, počítat s tím, že když máme část obyvatelstva proočkovanou, tak že ten virus dostává do užšího prostoru a v tom užším prostoru má velkou tendenci mutovat a měnit svoje vlastnosti.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Takže očkovat děti, chápu to správně ku příkladu?

Bohuslav SVOBODA, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /ODS/:
Musíme o tom hovořit a musíme na to být připraveni, ne, abychom to dělali potom až zpětně, až nám tam něco vybuchne. Zdá se, že Pfizer půjde s tím očkováním až k pěti letům věku toho dítěte, a to je velmi vážné a zásadní rozhodnutí pro každého rodiče. Máme tam i tu variantu, že od 16 do 18 to rodiče nemusí schvalovat i to rodiče vnímají velmi úkorně. A bylo nejvýš na čase, aby o tomto se začalo vážně hovořit, aby tato věc pronikala do informace mezi populací, že tato možnost tady je, aby se s tím vyrovnali, aby tomu nějaký způsobem šli vstřícně dopředu, protože jinak zase budeme řešit to, že tady máme teď 1 000 nových na den. A co teď? Zase to všecko utáhneme? Proč proboha nemyslíme kousíček dopředu? Proč nepracujeme s tím, co se může odehrát? Proč nepracujeme s těmi informacemi, že ty děti se začínají objevovat, i když ty průběhy jsou, řekněme, relativně velmi lehké zatím. Já nestraším, já jenom chci, aby se tato vláda připravovala dopředu na to, co se může stát. Panebože, když se to nestane, zaplaťpánbůh za to, ale musíme být připraveni, abychom hned začali jednat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
My se na to budeme ptát i ministra zdravotnictví Vojtěcha, při některé z příštích příležitostí na ČT24. Pane profesore Prymulo, poslední věc. Do té doby než uslyšíme jasná pravidla třeba pro podzim, z občanského hlediska, co dělat, využít všech možností testování, které budou 2 antigenní, 2 PCR testy například přes léto. Využít co nejdřívějšího očkování třeba i pro nižší věkové kategori?

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Nepochybně, to je škála opatření, které se nabízejí. Ale já bych tady chtěl apelovat na to, že lidé, kteří chtějí jet do zahraničí na dovolenou, tak by opravdu měli jet očkováni, protože tady to, co nám nejvíce hrozí, že si sem zaneseme některé ty mutanty, a ta indická mutanta samozřejmě je velmi nepříjemná, protože je schopna obcházet tu imunitní reakci, a proto potřebujeme vakcíny druhé generace, aby se jimi přeočkovávalo, protože když si vezmeme jenom účinnost jedné dávky, kterou jsme tady také schválili pro některé aspekty, tak tady ta účinnost je jenom 30 %, což je poměrně žalostně málo, a to by si každý měl uvědomit.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Rozumím, v tuto chvíli podle vás, pane profesore, je daleko to, o čem mluvil třeba pan poslanec Svoboda, že očkování bude dostupné i pro nižší věkové kategorie, než je třeba 12+?

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Tady dokonce studie se dneska dělají i na kategorii šestiměsíčních dětí a víc. To znamená, teoreticky je zájem o to, aby se proočkovala celá ta populace, ale to už bude velmi citlivá diskuze.

Bohuslav SVOBODA, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /ODS/:
Dokonce se už pracuje s tím, že očkované těhotné matky přenášejí protilátky na svoje dítě, už existují průkazy o tom, že ten... těch protilátek se u těch novorozenců budoucích objevuje.

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
To je pravda, ale ty protilátky jsou poměrně nízké, takže to zatím nejde použít jako metodu, kterou bychom proočkovali ty nejmladší populaci, ale určitě těhotné ženy, ty, prosím, očkovat, byť ještě není dostatek důkazů, že tam není vůbec žádný problém, ale žádný se nevyskytl a má to tam velký význam, ty ženy jsou více ohroženy.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Paní poslankyně Gajdůšková, vy jste spokojena s tím, jak aktuálně tedy vakcinace na českém území probíhá? Já možná jenom připomenu, že se otevírají stále nižší a nižší věkové kategorie, ale je tady ještě několik desítek tisíc těch nejstarších nenaočkovaných občanů ve věkových kategorií 70+ a 80+. Mě by zajímalo, jestli tyto věkové kategorii už co do, řekněme, ochoty k očkování jaksi si odškrtnout, že tudy už cesta nevede, anebo jestli je tu nějaký prostor na ně zapůsobit, jestli toto třeba není limit toho, co vláda pro toto dělá?

Alena GAJDŮŠKOVÁ, členka výboru pro zdravotnictví PS PČR /ČSSD/:
Ne, tudy cesta určitě vede a jsem přesvědčená o tom, že je potřeba ty nejstarší ročníky samozřejmě proočkovat, protože nás přesvědčovali zase ještě ve Zlínském kraji skutečně, v kolikanásobcích jsou, ale ty starší ročníky ohrožení těžkým průběhem a tak dále proti těm mladším. A zase ve Zlínském kraji zkušenost, my jsme na začátek vsadili na spolupráci s praktickými lékaři. A já jsem tedy hodně tuto cestu podporovala, protože pro ty právě starší ročníky je ten problém jít do toho velkého vakcinačního centra, najít to, dojet tam. Prostě byť to tady bylo zorganizované velmi dobře, tak pro ty lidi, kteří mají trošku problémy s pohybem nebo on jinak, prostě je daleko komfortnější a také věří svému panu doktorovi, své paní doktorce. A pokud ten lékař, lékařka jim to nabídne, tak je to pro ně přijatelnější a jsou ochotni se očkovat, takže tohle určitě je potřeba. A já si myslím, že celkově bychom, jakmile bude potřebná proočkovanost, tak to směřovat nejenom u nás ve Zlínském kraji, u nás to tak děláme a dělat to budeme, ale i v celé republice spíš přes ty praktické lékaře. Ale chtěla bych ještě tam se přidat k pánům kolegům, kterých si opravdu velmi vážím v tom, že vláda musí přemýšlet dopředu, že je potřeba se podívat na to, jak to vypadá u dětí. Zase, ve Zlínském kraji víte asi, že máme problém v téhle chvíli v jedné mateřské škole a základní škole. Ukazuje se, že je tam víc nakažených dětí než těch pedagogů, že opravdu to chytají ty děti a jsem přesvědčena zase o tom a budu dělat všechno pro to i na zdravotním výboru, abychom se o tomto tématu pobavili co nejrychleji a tam skutečně to směřovat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
To je další motiv k přemýšlení, třeba i pro vládu. Alena Gajdůšková, členka výboru pro zdravotnictví ze sociální demokracie, díky moc, přejeme hodně zdaru a hodně zdraví hlavně všem do Zlína, na shledanou.

Alena GAJDŮŠKOVÁ, členka výboru pro zdravotnictví PS PČR /ČSSD/:
Děkuji, také přeji pevné zdraví všem a děkuji za pozvání.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor::
Bohuslav Svoboda, místopředseda výboru pro zdravotnictví z Občanské demokratické strany, byl také s námi, díky moc, pane poslanče, mějte se hezky, na shledanou.

Bohuslav SVOBODA, místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR /ODS/:
Děkuji, hezký večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor::
Roman Prymula, bývalý ministr zdravotnictví, taktéž hostem Devadesátky, díky moc, pane profesore, na shledanou.

Roman PRYMULA, člen výboru České vakcinologické společnosti a epidemiolog:
Na shledanou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:
Samozřejmě to, jakým způsobem budou fungovat teď nově rozvolněná pravidla, například zrovnoprávněnost testů pro vstup například do restaurací, do služeb, do bazénů a wellness a v dalších samozřejmě provozoven, budeme sledovat na ČT24 a bude to také tématem dalšího vysílání. Teď Horizont, přeju hezký večer.