Z čí hlavy to zase je?
(iDNES.cz) Když nařízení, pak musí dávat smysl a době covidu obzvlášť. To už by snad po roce peripetií pochopilo i malé dítě.
Doba je těžká. Je opravdu nutné, abychom všichni dodržovali určitá pravidla. Je nutné se nechat očkovat, je nutné dodržovat nařízení. Jasně! Jen se až moc často zamýšlím nad tím, proč konečně nedávají smysl?!
Jsem ten, kdo jednotlivá nařízení čte. Tedy to, co se týká sociálních služeb. Jednu takovou a docela velkou vedu, cítím odpovědnost za klienty i zaměstnance a opravdu se chci řídit pravidly. Jenže, když si pak čtu některé vyložené hlouposti, říkám si, proč pořád rozhodují panáci od zeleného stolu, kteří evidentně nevědí, co píšou?
Tak například nařízení vlády ze dne 26. 2. 2021 číslo 202 říká, že pokud jsem klient domova seniorů nebo klient domova se zvláštním režimem a jdu na vycházku, tak musím do izolace. Do 72 hodin mi musí personál zajistit antigenní test, za další 3-4 dny další. Pokud jsou tyto negativní, podotýkám oba, pak mohu z izolace. Navíc, samozřejmě, při odchodu na vycházku a na vycházce musím mít respirátor třídy FFP2 bez výdechového ventilu. Tak si uveďme příklad z reálného života. Jsem klientem domova pro seniory, jsem čilá, každý den ráno jdu naproti do trafiky pro noviny, protože je prostě čtu při snídani. Pokud po uvedení v platnost výše uvedeného nařízení vlády toto udělám, pak mě čeká izolace. S nikým jsem se neviděla, jen jsem si koupila noviny. Jestli je izolace proto, abych nešířila novinové zprávy o činnosti našich státních kormidelníků, pak bych to pochopila, ale tak to bohužel není. Dalším příkladem totiž může být, že se jdu „jen“ projít ven do okolí, s nikým se nevidím, nic nekupuji, prostě jdu ven. Na vzduch!
Jiným příkladem jsou domovy pro osoby se zdravotním postižením, což je i Domov Sulická, kde klienti mohou ven bez hrozby izolace, mohou chodit do práce. Zcela bez problémů. Kdyby šlo o nařízení, kdy klient se vrací z domova, nebo z pobytu v lázních nebo nemocnice, dokázala bych mnohé pochopit. Ale tato nařízení vymýšlí asi člověk, který nemá absolutně žádné povědomí o tom, jak věci fungují. Co udělá ředitel podobné služby, kde nemá dostatek prostoru pro izolační místnosti? Prostě zavře klienty v areálu domova pro seniory.
Naproti tomu pro domovy pro osoby se zdravotním postižením, tedy zase třeba Domov Sulická, podobné nařízení vlády neexistuje. Což je dobře. Ale je dobře, že se obrazně řečeno senior o pár desítek metrů dál nemůže podívat ani do parku? Neměla by podobná nařízení být už konečně konzultována s někým, kdo se po cestě mezi domovem a kanceláří potká s reálným životem? Tedy se skutečně odbornou veřejností? S lidmi, kteří jsou každý den v praxi.
Víme vůbec někdo, z čí hlavy tohle je?
členka programového týmu pro důchodovou reformu, sociální a prorodinnou politiku
