23. března 2021

Nebezpečná hra s centrální bankou

(Lidové noviny) Lukáš Kovanda ve svém komentáři ODS Nahrává stoupencům eura (LN 17. 3.) přišel s nebezpečnou a nelogickou argumentací ve prospěch projednávané novely zákona o České národní bance (ČNB). Tato novela, která se ve sněmovně prvně objevila už asi před sedmi lety, nebyla zatím kvůli své kontroverznosti schválena. Novela zákona přináší jinak respektované ČNB obří nárůst pravomocí.

Vedle plošné, přísné a z hlediska zdraví finančního systému nepotřebné regulace hypotečního trhu, resp. žadatelů o hypotéky, jde zejména o nové nástroje nekonvenční měnové politiky. Novela zákona rozvolní ČNB ruce pro tzv. kvantitativní uvolňování, zjednodušeně řečeno tištění peněz.

Centrální banka bude moci nakupovat vládní i korporátní cenné papíry za peníze, které sama vytvoří, a napumpuje je tak do ekonomiky. Na první pohled to vypadá jako skvělá pomoc ekonomice levnými penězi. Jde přitom o nebezpečnou hru zoufalých centrálních bank, které už nemají kam snižovat úrokové sazby, a zoufalých, předlužených vlád, jejichž dluhopisy za standardní úrok nikdo nechce. Touto nekonvenční politikou se zvyšuje riziko budoucí obrovské inflace, uměle roste velikost finančního sektoru vůči reálné ekonomice a na trzích aktiv se nafukují bubliny, které, až jednou splasknou, mohou vyústit ve vážné hospodářské krize.

Kvantitativní uvolňování, resp. ta jeho část umožňující nákup vládních dluhopisů centrální bankou, odstraňuje asi poslední záchrannou brzdu před bezbřehým schodkovým hospodařením a zadlužováním vlád. Česká vláda by bez novely zákona o ČNB byla ve svém dalším zadlužování závislá na ochotě investorů jí půjčovat. Vláda tak ví, že pokud zadlužení přežene, bude jí to stát na úrocích mnohem více peněz a možná ji už nikdo nepůjčí. Pokud ale poptávku po rizikových vládních dluhopisech vytvoří centrální banka, stlačí tím úroky uměle dolů a ty už nebudou odpovídat tržní situaci a rizikovosti dané země.

Předlužené vlády, jako například Kovandou zmiňované Řecko, kterým už nikdo nebyl ochoten dál půjčovat, získaly v kvantitativním uvolňování cestu, jak své dluhopisy prodat centrální bance a dál žít na dluh. Jde o morální hazard obřích rozměrů. Pokud pan Kovanda argumentuje tím, že to umožňuje v minulosti de facto zbankrotovanému Řecku mít dnes nižší úroky z vládních dluhopisů, než jaké má rozpočtově odpovědnější ČR, potvrzuje to zvrácenost fungování dnešní eurozóny. Je to významný argument proti euru, nikoliv v jeho prospěch, jak se snaží Lukáš Kovanda čtenářům zvláštní argumentací namluvit. Nepřijímám ani Kovandou nabízený cynismus, že coby opozičnímu politikovi se mi tento nástroj bude hodit ve chvíli, kdy budu sdílet vládní odpovědnost. Opravdu nejsme těmi, kteří by chtěli naši zemi dál zadlužovat a hledali pro to nástroje, které nám to usnadní. Chceme naopak malý a efektivní stát se zdravými veřejnými financemi. K tomu zmíněné nástroje nepotřebujeme, ani nechceme. A proto tuto nebezpečnou novelu zákona o ČNB dlouhodobě odmítáme.

Jan Skopeček

místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS