„V současné době panuje v evropském energetickém sektoru určitá nejistota ohledně dalšího vývoje. Pro energetické společnosti je velmi složité investovat do klasických zdrojů, ať už se jedná o zdroj jaderný, plynový, či uhelný. To vše v době, kdy se v členských zemích Unie přibližuje ke konci své životnosti mnoho až doposud páteřních zdrojů pro výrobu elektrické energie, což je i případ České republiky,“ řekl předseda vlády.

Podle premiéra je otázkou, v jakém rozsahu dojde k opětovnému rozvoji těžby uhlí, nakolik se zvýší cena emisních povolenek. „Vyloučit pravděpodobně nebude možné ani potíže se zásobováním elektrickou energií. Státy, které se rozhodly pro odklon od jádra, a my respektujeme jejich rozhodnutí, své strategie staví na dovozu energií. Hlavní a nezodpovězenou otázkou pro energetickou bezpečnost ale zůstává, odkud a za jakých podmínek budou dovozy možné,“ dodal premiér.

Smyslem evropských strategií - ať je to Strategie 2020 nebo cestovní mapa do roku 2050 - je podle Petra Nečase uvést priority v energetické oblasti do souladu s klimatickými a energetickými cíli EU. „Snížení emisí se těžko obejde bez snížení spotřeby elektrické energie, což může mít vážné důsledky na příslušná výrobní odvětví,“ upozornil předseda vlády.

Právě proto, aby Česká republika byla i nadále schopna zajistit své potřeby elektrické energie a zároveň pokračovat v úsilí směřujícímu ke snižování emisí skleníkových plynů na ekonomicky udržitelném základě, rozhodla se vláda pro další rozvoj jaderné energetiky v České republice.

„V této souvislosti se také vyslovujeme pro zachování otevřenosti evropského trhu i pro neevropské jaderné technologie. Není to kvůli tomu, že máme v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín dva neevropské uchazeče. Je to proto, že jsme přesvědčeni, že izolace Evropě škodí, obzvlášť v dnešní době hospodářských problémů,“ uzavřel premiér.

Zdroj: www.vlada.cz