Projev k návrhu státní rozpočtu na rok 2021
11. listopadu 2020

Petr Fiala: Projev k návrhu státního rozpočtu na rok 2021

(www.ods.cz ) Poslanci vládní koalice s podporou KSČM posunuli rozpočet na příští rok do druhého čtení. Poslanci ODS dopředu avizovali, že návrh nepodpoří. Více v projevu předsedy občanských demokratů Petra Fialy.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády,

nikdo nezávidí vládě úkol sestavit rozpočet na rok 2021, sestavit ho uprostřed epidemie, poškozené ekonomiky, všech těch problémů, které pandemie přináší. To je velký úkol, velká výzva a zkouška. Jsem si toho vědom. Současně ale samozřejmě platí, že před tuto zkoušku, před tuto výzvu nebyla postavena vláda, která by byla nějak zvlášť unavena z náročných reforem, z fiskálního úsilí. To tedy ani náhodou. Ta výzva a zkouška přišla po šesti a půl letech z rozpočtového hlediska určitě pohodlného vládnutí koalice ANO a ČSSD. Koalice si užívala každý rok vysokých ekonomických růstů a s nimi každý rok i stomiliardových transferů z kapes daňových poplatníků do správy ministryně financí a do státního rozpočtu.

A po těchto šesti a půl letech se už v zimě tohoto roku, a to je důležité, bylo to před příchodem pandemie, bylo to před tím vším, čemu čelíme, bylo to ještě v těch pohodlných časech, tedy už v zimě tohoto roku se veřejné finance začaly rozpadat. Vzpomeňme si na to – únorový schodek rozpočtu byl 27,4 mld. korun, tedy bezmála tři čtvrtiny z těch celoročně plánovaných 40 mld. korun deficitu. Všechno směřovalo k tomu, a znovu připomínám bez pandemie a v dobrých časech, že za první čtvrtletí tohoto roku by vláda vlastně už zkonzumovala ten celoroční deficit, který si naplánovala. Kdyby nepřišla pandemie, tak v těchto měsících by už nepochybně všichni v naší zemi viděli, že se vláda, pokud jde o rozpočet, chovala nerozumně, nezodpovědně, že ignorovala doporučení i varování opozice, ale také například Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších orgánů, které upozorňovaly na rozpočtové problémy, které upozorňovaly na to, že hostina pomalu končí a že z ní zbude velmi málo, nebo nic.

Věci se ale vyvinuly jinak, všichni to víme. Tato situace jako by byla tou pandemií smazána a vláda dostala příležitost začít jinak, začít znovu, postavit se k tomu moudřeji. Nikdo by neřekl, že to vláda má lehké. Neříkám to ani já. Ale každý by uznal, že se vláda aspoň pokusila o jiný a moudřejší přístup. Říká se, že selhání je příležitostí začít znovu – tentokrát o něco moudřeji. Tento citát se připisuje Henry Fordovi. Ale tady nevidíme žádný rozumnější nebo moudřejší přístup. Tohle není moudřejší rozpočtová politika. Toto je zachování změny kurzu, jenomže teď už se ta rozpočtová loď řítí na útes a to, co tady vláda nabízí, je spíše – pokračujme v hostině, po nás potopa, vždyť ono to nějak dopadne. A ono to dopadne jenom špatně. Na příští rok vláda plánuje deficit, a bylo to tady i řečeno, všichni to víme, 320 mld. korun. To je mnohem více, násobně více než v jakémkoliv roce, který následoval po velké celosvětové ekonomické finanční krizi z let 2007 a 2008. A s výjimkou letošního roku, roku 2020 nebyl dosud žádný deficit v krizovém, pokrizovém období v takové výši, jakou vláda plánuje na příští rok. A to není všechno. Podívejte se na ten výhled na další tři roky. Ten do toho také musíme započítat a o něm musíme také uvažovat. Jen připomenu. Následující tři roky: 2021, 2022, 2023 naplánovala vláda dohromady dluh ve výši 826 mld. korun, tedy daleko víc než tři čtvrtě bilionu korun – a to bez toho letošního půlbilionového deficitu – na příští tři roky 826 bilionů korun. Slyšíte to dobře – všichni, Sněmovna i občané. Tedy když nás na jaře zastihne, nedej bože, nikdo si to nepřejeme, ale nikdo to ani nemůžeme vyloučit, třeba ještě jedna slabší vlna koronaviru, tak co se stane? V příštích třech letech podle této vlády uděláme deficit 1 bilion korun.

Já se ptám vlády, proč třeba na letošní rok nenavrhuje deficit „jen“ ve výši 200 mld. korun? A to číslo jsem si nevymyslel, nebo jsem si ho vymyslel stejně, jako si vláda vymyslela 320 mld. korun dluhu. Těch 200 mld. například doporučuje Národní rozpočtová rada. Jsou pro to nějaké důvody, aby ten deficit byl nižší? No samozřejmě jsou. A to je třeba deficit letošního roku. Vláda v letošním roce pravděpodobně nevyčerpá ten půlbilionový dluh, který si naplánovala a který Sněmovna i přes náš nesouhlas, to připomínám, schválila. A k tomu se dočteme, že paní ministryně řekla, že nemá smysl dělat makroekonomické predikce.

Deficit na letošní rok je vlastně nereálný, na příští rok je to nějaké číslo, makroekonomické predikce nemá smysl dělat, tak se nám nikdo nemůže divit, že považujeme tento rozpočet jako vyvařený z vody, protože ani náhodou neodpovídá ekonomické realitě. A to samozřejmě není všechno. V tom státním rozpočtu se nepočítá s výdaji, které máme na stole, které navrhla sama vláda tím podivným způsobem. My se tady budeme zabývat základními parametry rozpočtu a budeme schvalovat, asi příští týden se tím začneme zabývat, daňový balíček, který na příští rok přináší opravdu závažné změny do státního rozpočtu, pokud bude schválen. A zase připomínám tu absurditu a ta jenom svědčí o tom neodpovědném přístupu. Do toho daňového balíčku přichází s pozměňovacím návrhem premiér, s jiným pozměňovacím návrhem první místopředseda vlády a ty pozměňovací návrhy, pokud projde pozměňovací návrh pana premiéra, budou mít obrovský dopad na státní rozpočet.

Já chápu, že tam teď v tom rozpočtu není z legislativního hlediska obsažený výsledek jednání o daňovém balíčku, ale ptám se – je tam na to rezerva? Počítá se s tím? Je toto odpovědná politika? Je tam rezerva? Nebo je to jedno? Je to jedno, protože to číslo – těch 320 miliard samo o sobě nemá žádnou váhu a žádnou oporu v realitě. Já se obávám, že to je ta správná odpověď. Nemá to oporu v realitě, je to jen cár papíru, a proto je to vládě vlastně jedno.

Považuji také za nezodpovědné, vlastně i do jisté míry alibistické, že vláda pracuje jenom s optimistickým scénářem, s jediným možným optimistickým scénářem. Pandemie znamená šok nabídky, poptávky, z toho, co se teď děje. Ten je jednorázový a přejde. A vláda počítá s tím, že všechno půjde už jenom dobře. Já bych si to přál. Všichni budeme dělat všechno pro to, aby všechno šlo už jenom dobře. Ale v tom rozpočtu, přestože je tam přes tři čtvrtě bilionu deficit v příštích třech letech, se nezdá, že by byla nějaká rezerva na to, kdyby bylo zase hůř, kdybychom čelili nějaké recidivě pandemie, to tento rozpočet neobsahuje. A přes obrovský deficit, který rozpočet má, si sami odpovězte na otázku, jestli je to moudrý přístup, jestli je to moudrá politika, až o tom budeme hlasovat, jestli v tom návrhu shledáváte něco moudrého, rozumného. Něco, co vyváží toho tři čtvrtě bilionu nového dluhu v příštích třech letech, kde se to pozitivně projeví, kde je v tom návrhu rozpočtu nějaká příležitost, nějaký princip oživení ekonomiky. Já ho tam tedy nevidím.

Podívejme se na některé konkrétní příklady. Kdo u nás během první vlny krize vymyslel tak důležitou věc, jako byly dostupné a cenově přijatelné plicní ventilátory? Kdo to byl? Byli to čeští vědci. Byl to český výzkum. Ale v rozpočtu pro výzkum vláda přidala k 46,8 miliardám korun necelou 1 miliardu. To samozřejmě není podpora, a ukazuje to nasazení vlády v této věci, jak moc vážně to myslí s rozpočtem pro výzkum. My jsme už mnohokrát řekli, že výzkum a investice do výzkumu, do výzkumné infrastruktury jsou nesmírně důležité pro Českou republiku, pro budoucnost, pro naši ekonomiku, pro to, aby se nám dařilo. My jsme připraveni, když budeme ve vládě, dávat do výzkumu mnohem víc. Již letos jsme představili náš konkrétní plán, který říká, že do výzkumu by mělo jít 1 % HDP, do vzdělání 5 % HDP. Tomu ten rozpočet, který předložila vláda, ani náhodou neodpovídá. Přitom investice do výzkumu jsou investice, které se jednoznačně vyplácejí.

Nebo mi řekněte, když se díváte na tento rozpočet, kde a jak chce vláda šetřit na provozu státu? Těch 5 % úspor na provozu státu je opravdu naše meta? Je to to, co má vláda dělat ve chvíli, kdy se dostává ekonomika do obtíží a kdy je potřeba šetřit, nikoliv na občanech, ale právě na provozu státu? Před rokem a půl nebo ještě na začátku tohoto roku jsme od vlády slyšeli, že vláda slibuje ušetřit na provozu 10 %. To bylo v době, kdy příjmy do rozpočtu byly ještě vysoké a kdy tu žádné problémy nebyly. Teď by to bylo namístě, jenže se nestalo nic. Nestalo se nic ani v těch dobrých dobách a neděje se nic ani teď. 5 % je málo, 10 % by byl alespoň splněný slib, ale ani to nestačí.

My jsme už dávno přišli s návrhem antibyrokratické revoluce, která počítá se zrušením 20 % zákonů, vyhlášek, kontrol. To jsme slíbili, to po volbách uděláme, a to budou výrazné úspory v provozních nákladech státu. Nebo jiný příklad. Pamatujete si, jak vláda opakovaně říkala, že se chce touto krizí proinvestovat? Už jsme slyšeli něco o tom, kam a kde jsme se třeba v tomto roce tou krizí proinvestovali? Já jsem nic takového neslyšel nebo nic takového nevidím, ale pamatuji si, že to byl hlavní důvod, proč si vláda řekla o 200, 300 a nakonec o500 miliard deficitu. Proinvestujeme se, jdeme se tou krizí proinvestovat – říkal to pan premiér, říkala to paní ministryně financí doslova v každých zprávách každou celou hodinu. Slyšeli jsme to všichni. Tak se ptám – kde jsou výsledky? A jak tomu odpovídá ten návrh rozpočtu? To nás opravdu vytrhne 40 miliard navíc do investic? Pánbůh zaplať aspoň za to, aspoň, že tam je nějaké navýšení investic.

Ale tohle přece není proinvestování se ekonomickou krizí. Je to to stejné, co posloucháme řadu let po sobě – investice, budeme investovat, budeme stavět – ale výsledek tu není. My na rozdíl od vlády bychom skutečně investovali, pro nás by silnice, dálnice, rychlovlaky nebyly jenom něčím, co je napsané na papíře nebo v knize pana premiéra. My jsme slíbili dát 3 % HDP na infrastrukturu. Myslím si, že to je správné. A dodržíme to. To není jen slib, to je věc, která, až budeme ve vládě, se tak stane realitou. Ale bylo by potřeba, aby se to stávalo realitou už teď, aby vláda, která mluví o tom, že se chce krizí proinvestovat, skutečně dala do rozpočtu potřebné prostředky na investice a připravila ty investice, ale to v tomto rozpočtu, dámy a pánové, nenajdete.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já považuji ten více než bilion korun, kterým nás vláda chce zadlužit v tomto roce a v těch třech následujících letech, za absolutně nepřijatelný, za neodpovědný, za výraz bezradnosti. V rozpočtu není nic, co by naznačovalo, že se chce vláda skutečně proinvestovat do dobré budoucnosti. Nejsou tam klíčové reformy, není tam ani náznak něčeho, co by mělo opravdu oživit ekonomiku, náznak toho, že si vláda uvědomuje, že na státu je potřeba šetřit, ale není možné šetřit na občanech. Není tam nic z toho, co by slibovalo, pokud se všichni zadlužíme, všichni přijmeme tak vysoký deficit státního rozpočtu – a to je dluh každého občana, který budeme v budoucnosti splácet – že se to vyplatí, že to pomůže lidem, že to nastartuje ekonomiku, že to prostě pomůže občanům, ať už jsou zaměstnanci nebo podnikatelé. Nic takového v tom rozpočtu nenajdete.

Já považuji ten návrh rozpočtu za výraz toho, jaká vláda je v těch posledních letech, v tom posledním roce – bezradná, rezignovaná a vlastně bez představy, co dál. A místo toho, aby vláda proměnila to rozpočtové selhání v příležitost, začala znovu, moudřeji, předložila rozumný rozpočet, tak ten rozpočet, který máme na stole, se dá vyjádřit heslem – po nás potopa.

Dámy a pánové, z těchto důvodů Občanská demokratická strana nebude pro tento návrh hlasovat. Uděláme všechno pro to, abychom to pak v dalších letech dali do pořádku.

Děkuji za pozornost.

Petr Fiala

Petr Fiala

předseda ODS

Více o autorovi