Interpelace na ministra průmyslu a obchodu ve věci stav Národního fondu obnovy
22. října 2020

Jakub Janda: Interpelace na ministra průmyslu a obchodu ve věci stavu Národního fondu obnovy

(www.psp.cz ) Ústní interpelace poslance Jakuba Jandy na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ve věci stavu Národního fondu obnovy.

Jakub Janda:

Děkuji za slovo. Já čas určitě dodržím.

Vážený pane ministře, ze summitu Evropské rady by měla Česká republika na podporu oživení a odolnosti po epidemii koronaviru získat 182 miliard korun z nového nástroje na podporu oživení a dalších zhruba 405 miliard by si mohla od Evropské unie půjčit. Aby tyto peníze mohla čerpat, musí stejně jako ostatní členské státy Evropské unie předložit Evropské komisi takzvaný národní plán obnovy, který měl být hotov do konce září a který dostalo do gesce vaše Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Chci se vás proto zeptat, v jakém stavu je k dnešnímu dni národní plán obnovy, zda jste vycházeli při tvorbě plánu z potřeb krajů, a v případě, že ano, do jaké míry jste zohlednili potřeby krajů.

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:

Ještě jednou dobrý den. Potvrzuji to, že národní plán obnovy je v gesci - není to tedy úplně přesně Ministerstva průmyslu a obchodu, je to místopředsedy vlády pro hospodářství, ale pochopitelně já jsem využil zázemí Ministerstva průmyslu a obchodu. Ale to je detail. Podstatné je to, že na národním plánu obnovy, který obsahuje, nebo obnáší 182 miliard korun, a je to jedna z těch částí těch dojednaných 964 miliard korun, které v průběhu léta předseda vlády dojednal v Evropské komisi, tak se v průběhu srpna, v průběhu září tento plán obnovy připravil. Bylo to poměrně náročné, protože na tom pracovalo řádově 50 pracovníků, resp. nejenom pracovníci MPO, ale samozřejmě i z ostatních resortů, pracovali na tom externisté. Průběžně se to konzultovalo s hlavním gestorem, to je Národní ekonomická rada vlády, a poté se to vlastně doprojednávalo na jednotlivých resortech a pochopitelně u těch zainteresovaných skupin z řad sociálních partnerů a podobně.

Co je důležité, tak je to, že tento plán je připraven. V dané chvíli jsou tam pochopitelně nadpožadavky, protože tak jak se vlastně skládaly jednotlivé pilíře, které jsou založené na digitální transformaci, na fyzické infrastruktuře a takzvané zelené tranzici, to znamená produktů, nebo říkejme projektů, které jsou spjaty s dopravní infrastrukturou, s ekologickými projekty, s vodou, se zemědělstvím v rámci takzvané chytré ekonomiky nebo zelené ekonomiky, protože tam je požadavek 37 % ekologické projekty a 20 % digitální, dále vzdělávání, trh práce. Jsou tam rovněž i zdroje pro pokrytí boje proti covidu v rámci podnikatelského prostředí, samozřejmě výzkum, vývoj, inovace nebo třeba zdraví a odolnost obyvatelstva. Tak toto bylo připraveno. Ale tím, že tam jsou nadpožadavky, tak není vlastně zaklopeno definitivně to číslo 182 miliard. V tuto chvíli je tam přibližně 65 miliard požadavků navíc.

S tímto plánem, který je hotov, vyrazil pan předseda vlády do Bruselu, tuším, že to bylo někdy před týdnem nebo před 14 dny, a tento plán se začal komunikovat s Evropskou komisí, protože - a to je důležité, a tam to nebylo úplně přesně řečeno z vaší strany, resp. možná že nemáte přesné informace - tento plán obnovy se nebude schvalovat nyní, ten se bude schvalovat právě až po konzultacích s Evropskou komisí, a to nejpozději do konce dubna roku 2021. Takže v tuto chvíli máme plán. Tento plán se diskutuje na úrovni produktové, pochopitelně i na úrovni projektů a jednotlivých zdrojů, které tam jsou. A s ohledem na to, jak bude reagovat Evropská komise, jakým způsobem nám to bude oponovat, co se jí bude líbit více, méně, tak bude docházet k průběžné komunikaci. A my s ohledem na to začneme ty nadpožadavky, které tam jsou, buď zaimplementovávat do toho vlastního plánu a zase vyřazovat něco jiného, nebo opačně. To bude teď ten následující průběh.

Dobrá zpráva je ta, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se po prvním zhlédnutí a po diskusi s panem premiérem vyjádřila velmi pozitivně k tomu plánu. Máme z toho dobrý pocit. Nesmírně se jí líbila ta ambice v té digitalizaci, v té fyzické infrastruktuře, že je tam zapojeno vzdělání a rovněž trh práce, výzkum, vývoj. To znamená, jsou tam oblasti, které rozhodně dávají smysl. A teď bude ta diskuse, které z těch předběžných projektů, které jsme tam dávali, ale spíše tematicky orientovaných, bude možno na ten plán adaptovat. A o tom bude diskuse.

Pochopitelně současně zahajujeme diskusi detailnější se všemi zainteresovanými subjekty, to znamená všechny asociace, svazy, komory, nejenom ti, kteří jsou součástí legislativního procesu, jako je připomínkové řízení, ale i se všemi, kteří podle našeho názoru by se k tomu měli vyjádřit. Že tam nebude panovat stoprocentní shoda, to je jasné, to je pochopitelné, protože požadavků vždycky bude více, než je 182 miliard. To je stoprocentní, což koneckonců vidíme už teď. Nicméně chceme, aby to bylo vybalancováno s ohledem na to, jaká je vize České republiky založená na přidané hodnotě a na chytré ekonomice, na vzdělanostní ekonomice, současně jak se bude čerpat z jiných programů Evropské unie, aby to bylo opět účelově dobře orientované, abychom nečerpali nyní na něco, co můžeme třeba chytřeji vyčerpat na jiný program. Samozřejmě do toho musíme zapojit i státní rozpočet a samozřejmě i požadavky jednotlivých resortů. Takže je to pochopitelně kompilát celé řady východisek. Ale mám z toho dobrý pocit a myslím si, že plán obnovy, tak jak jsme ho představili, má dobré parametry a bude určitě velmi dobrým nástrojem pro další reformy a pro obnovu České republiky.

Jakub Janda:

Děkuji vám za odpověď. Byl jste daleko lépe připraven než pan premiér, který na podobnou otázku neodpověděl vůbec. Jenom doplňující otázku. Nejmenoval jste, jestli jste zohlednili ty potřeby krajů. To bych chtěl ještě vědět. Děkuji.

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:

Ano. To se omlouvám, to jsem zapomněl. Co se týká krajů, tak tam samozřejmě určité požadavky jsou, ale popravdě řečeno nebylo jich až takové množství, spíše se nám ozývaly jednotlivé instituce z krajů. Úplně typické jsou univerzity. Ty se nám hlásily s různými projekty. Řeknu příklad. Třeba Masarykova univerzita z Brna, ta má velmi zajímavý zdravotnický projekt spojený s chytrými investicemi a rovněž investicemi do prevence ochrany zdraví atd. Třeba tenhle projekt se mi líbí, ale to je spíš jenom takový subjektivní názor, který mě napadl v tuto chvíli.

A je třeba říci i to, že jednotlivé krajské projekty například z těch postižených krajů, nebo řekněme z krajů, které jsou v té definici více podporujících, nebo více podporovaných krajů, jako je Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj a Karlovarský kraj, tak na ně jsou specificky směřovány zdroje zejména z takzvaného Just transition fundu. A to je právě to, co teď párujeme dohromady. Navíc do krajů půjdou zdroje rovněž z Ministerstva pro místní rozvoj v rámci běžných programů, to znamená evropských strukturálních fondů. Ale určitě tam jsou. Jsou tam některé požadavky krajů, teď nevím z hlavy přesně, kde který kraj tam co dával. Ale nebylo to v nějaké velké míře. To zase musím říct objektivně. Nebylo tam toho zase až tolik.

Ale samozřejmě ty kraje tam jsou zobrazeny v tom, že se tam dávají zdroje do projektů, které v těch krajích jsou. Chci tím vlastně říct, že to nemusí být přání kraje, ale typický příklad jsou třeba vysokorychlostní tratě železniční. Ty pochopitelně procházejí všemi kraji. A rozhodně tam vysokorychlostní tratě máme, stejně tak jako tam jsou projekty zaměřené na obnovu lesů, nebo tam jsou projekty spojené s vodním hospodářstvím atd., to je alokováno v jednotlivých krajích, nemluvě třeba o dekarbonizaci a nějakých, řekněme, nových zdrojích energie založené na obnovitelných zdrojích, tak ty jsou taky rozhodně v těch krajích. Děkuji.

Jakub Janda

Jakub Janda

poslanec PČR

Více o autorovi