Zastavme válku s covidem
(Lidové noviny) Válka s covidem trvá již sedm měsíců a vítězství se jeví spíše vzdálenější než na začátku. Nemyslím si, že je možné „konečné vítězství“, tedy eradikace viru uzamčením populace, s nevyhnutelnou destrukcí ekonomiky a společnosti, která již probíhá; o vyhozených 500 miliardách korun bez efektu ani nemluvě.
Dnes už například nekoupíte některé auto kvůli přerušení výrobního řetězce a může být, že za rok ani chleba. Takto nelze pokračovat měsíce a roky a myslet si, že vše bude fungovat.
Z praktického hlediska a ze zkušenosti je patrné, že covid se v populaci šíří již zcela svou cestou, určitě je v nějakém procentu přítomen u netestované populace. Mnoho – spíše většina – pozitivních pacientů v naší nemocnici absolutně neví, kde/od koho se nakazili. Dnes děláme v České republice kolem dvaceti tisíc testů denně a objeví se kolem čtyř tisíc pozitivních. Co teprve kdybychom jich dělali dvě stě tisíc a měli dvacet až čtyřicet tisíc pozitivních denně!
Už při třech, čtyřech či pěti tisících pozitivních testů denně je trasování třiceti až šedesáti tisíc nových kontaktů každý den iluzí a samozřejmě nerealizovatelné, jen mít odvahu to přiznat. To, co se dnes odehrává, je společenská hra na trasování a boj s virem; ostatně být dnešní situace na jaře, většinu nemocnic a dalších institucí by už hygiena zavřela. I to je důkaz přizpůsobování se realitě. O tom, že pravidla pro ukončení karantény výrazně změkla nemluvě.
Dalo by se pokračovat o spolehlivosti a vypovídací schopnosti testů, polemikou o mortalitě a populačním dopadu nemoci i přijímaných opatřeních nebo o vlivu vyvolané úzkosti na průběh nemoci i na společnost, ale to není smyslem tohoto textu. Oproti probíhající sedmiměsíční válce s virem navrhuji: zbavme covid nálepky válečné nemoci a zastavme "válku s covidem" a válečné škody, která s sebou každá válka nutně přináší. Místo toho vyhlasme něco jako „příměří na 38. rovnoběžce“ (příměří v Koreji, trvá již 67 let), což neznamená nedělat nic, a postavme se k nemoci medicínsky bez patosu a propagandy, s klidem a bez mediální bouře.
Na válce lze udělat kariéru a zbohatnout. To, že skoro celý svět šílí, neznamená, že musíme také.
A jak si vedou čínští soudruzi? Vypadá, že už vir (i s hostiteli) vyhubili. Máme se u nich inspirovat? A jak? Dlouho, předlouho žádné zprávy.
člen programového týmu ODS pro zdravotnictví
