O post šéfa Senátu budu znovu usilovat. Za prezidentem bych šel bez ohledu na sympatie
6. října 2020

Miloš Vystrčil: O post šéfa Senátu budu znovu usilovat. Za prezidentem bych šel bez ohledu na sympatie

(iROZHLAS.cz ) Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) připouští, že cesta na Tchaj-wan mu mohla přinést vyšší počet přednostních hlasů a tím pádem také post krajského zastupitele na Vysočině. S funkcí hejtmana ani radního ale nepočítá. „Být řadový zastupitel mi pomáhá ve vykonávání funkce senátora, protože pak vím, co se na krajích děje,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz svou kandidaturu. A jak se podle něj změní Senát po neúspěchu levice?

Šanci na nového předsedu Senátu by po volbách mohly mít kromě ODS i Starostové nebo KDU-ČSL. Myslíte, že si post šéfa Senátu udržíte?

Myslím, že důležitější je, aby Senát neztratil roli ochránce svobody, demokracie a vlády práva. Pokud dopadnou volby takovým způsobem, že se budu moci znovu ucházet o pozici předsedy Senátu, tak se o tu pozici ucházet chci, ale nemyslím to tak, že bych s tím usínal a vstával.

Ale budete o post znovu usilovat?

Počítám s tím. Pokud mi to výsledky voleb umožní, tak se o to pokusím. Důležité je, abych měl podporu. Pokud bych ji neměl, tak by to byl marný pokus a byl by zbytečný.

Zároveň jste tedy připravený, že byste ve funkci skončil?

Jsem připravený vnímat realitu, která bude známá po volbách a podle toho, jak bude vypadat atmosféra, tak se tomu přizpůsobit nebo se podle toho chovat. A to by měl dělat každý rozumný politik.

Jak hodnotíte dosavadní výsledky senátních voleb?

Po tom prvním kole je zřejmé, že „levice“ v Senátu zase trochu oslabí. Na druhé straně není úplně jasné, kdo se stane senátorem, protože o tom bude rozhodovat druhé kolo. Sám jsem s výsledky občanských demokratů a případně dalších kandidátů, kteří kandidovali s podporou ODS nebo byli s námi v koalici, spokojen. Samozřejmě vždy je to tak, že by to mohlo být lepší, ale mohlo by to být i horší. Co bude dál, se ukáže po druhém kole.

Sám jste podotkl, že levice v Senátu oslabí – je to jisté už po prvním kole. Co to pro Senát jako celek bude znamenat?

Nebude to až tak zásadní změna pro fungování Senátu. Senátoři se totiž často napříč stranami chovají velmi racionálně. A chtějí plnit základní roli Senátu, kterou je role zákonodárce, kontrola kvality zákonů a potom další role jako ústavní pojistka nebo ochrana demokratických principů.

Pokud mám být v tomto směru objektivní, tak na tomto úkolu se podíleli jak senátoři z pravé, tak levé části politického spektra. V tomto směru Senát svým obsazením roli plnil a věřím, že tomu stejně bude i po druhém kole.

ČSSD by nicméně mohla přijít o svůj senátorský klub. Jak velký je to pro stranu problém?

Jak velký je to problém, se ptejte té strany. Osobně si myslím, že pokud by sociální demokraté neměli svůj klub, tak by to byla škoda. Většina jejich senátorů byla skutečnými sociálními demokraty, kterým záleží na tom, jak se lidem v zemi žije.

A obecně – jak velký je to pro stranu problém?

Fungování senátorského klubu je zásadní pro fungování senátora. Klub poskytuje senátorovi servis, který nutně potřebuje, aby zvládl práce související s postem. Připravuje mu podklady pro většinu právních norem, umožňuje mu konzultovat názory na zákony s kolegy a podobně. Pokud klub nemá, tak si myslím, že je velmi obtížné pro senátora svou roli plnit.

Vedle senátních voleb probíhaly i volby krajské. V těch jste kandidoval na Vysočině, kde jste získal 3 277 preferenčních hlasů a přenesl jste se do čela kandidátky ODS a Starostů pro občany? Proč tomu tak bylo?

Lidé mi tím vyjádřili nějakou důvěru a podporu. Velmi si toho vážím. Všem ale bylo jasné, že když jsem byl napsán na 31. místě, tak to nebylo tak, že bych počítal s tím, že bych se mohl stát uvolněným radním nebo dokonce hejtmanem. Ani s tím nepočítám.

Ale ta pozice řadového krajského zastupitele mi velmi pomáhá ve vykonávání funkce senátora, protože potom poměrně přesně vím, co se na krajích děje a mám to z první ruky. Mohu se také na všechny věci, které se týkají krajské politiky, zeptat. Promítá se to i do mých stanovisek k některým zákonům. Ty se totiž týkají i fungování krajů. Totéž platí i o obcích.

Proto považuji za správné a pro senátora velmi prospěšné, pokud je řadovým zastupitelem obce nebo kraje. Znamená to pro něj kromě přípravy na zasedání jeden půlden za dva měsíce, které může využít k tomu, že se podrobně seznamuje s tím, jak fungují naše obce a kraje. Vidím to jako efektivní informování se o tom, co se děje na obcích a na krajích.

Senátor má potom naopak zase možnost přenášet poznatky a názory z parlamentní úrovně na úroveň komunální.

Rozumím-li tomu správně, tak ačkoli jste se nechal napsat na konec kandidátky, tak jste čekal, že se do zastupitelstva dostanete?

Byl jsem maličko optimistou, že by se to mohlo podařit. Nechtěl jsem se tam ale tlačit. Chtěl jsem, aby to byli voliči, kteří řeknou, že je v pořádku být senátorem i řadovým zastupitelem. Jsem krajským zastupitelem od začátku vzniku krajů, takže dlouhodobě vědí, že mám spojnici mezi krajem a parlamentem. A vědí také, jak ji dělám.

Není to tedy práce navíc, která by znemožňovala oba posty vykonávat plnohodnotně?

Jsem přesvědčený o tom, že je to nejefektivnější způsob, jak můžete získat informace, které byste měli vědět, abyste mohli vykonávat funkci senátora. Je to přínos. Nebral bych to jako práci navíc. Určitě bych se snažil chodit na krajská zastupitelstva, i kdybych nebyl zastupitelem ale pouze senátorem.

Pomohla vám k preferenčním hlasům i vaše nedávná cesta na Tchaj-wan?

Nevím. Mám jich (preferenčních hlasů) více než před čtyřmi roky. A je pravdou, že před čtyřmi lety jsem nebyl předsedou Senátu a nebyl jsem na Tchaj-wanu.

Tudíž to z vašeho pohledu mohlo pomoct?

Asi to bude pravda. Je možné si domýšlet nebo spekulovat, že působení na pozici šéfa Senátu nebo cesta na Tchaj-wan mohla pomoci nárůstu preferenčních hlasů. Ale nerad o tom mluvím, zdá se mi to jako taková sebechvála.

Pokud je tedy člověk senátor a řadový krajský zastupitel, může to být podle vás přínos. Ale co kumulace dalších politických funkcí?

Pokud je člověk poslanec a řadový zastupitel, je to opět v pořádku. Pokud by byl hejtmanem a poslancem, to už je z mého pohledu problematické zvládnout. U například starostů a senátorů, což je častý jev, si to do jisté míry dovedu představit, když to mají lidé dobře zorganizováno. Nejsem toho ale úplným příznivcem, ale dovedu to pochopit a výrazně proti tomu nebrojím.

Jiné kumulace jako hejtman a poslanec, nebo hejtman a senátor, tak těm nerozumím. Uznávám ale, že pokud to tak voliči chtějí, tak není na nás, abychom řekli, že to má být jinak.

A proč tomu nerozumíte?

Zdá se mi, že se to nedá stihnout.

Od krajských voleb uběhlo jen několik dní, stále ještě nejsou vytvořené všechny koalice. Jak je to na Vysočině?

Jednání stále pokračují.

Účastníte se jich?

Ano.

Jak to tedy vypadá s ambicemi ODS a Starostů pro občany, jejichž kandidátka skončila na třetím místě? Budete chtít primátora?

Jednání stále pokračují. Nebudu to dál komentovat, to se nedělá.

Můžete alespoň prozradit, se kterými stranami komunikujete?

Kromě KSČM jsme se sešli nebo se sejdeme se všemi stranami.

Sejdete se i s ANO?

Ano.

A uvažujete o koalici s touto stranou?

Jednání stále pokračují.

Na konci září přijal prezident Miloš Zeman na Hradě vybrané přední ústavní činitele. Vy jste mezi nimi nebyl. Co tím podle vás chtěl pan prezident říct?

Pan prezident to vysvětlil. Nemám k tomu další komentář. Jediná věc, kterou k tomu opakovaně říkám - pokud ta jednání měla za úkol koordinovat přístup k zahraniční politice a jeden z ústavních činitelů, který má jiný názor na zahraniční politiku než pan prezident, není pozván, tak ta schůzka svůj účel přestává plnit.

Jednal jste s ním po té schůzce?

Nemluvil jsem s ním. Je to na jeho rozhodnutí, koho bude zvát na Hrad. Nebudu mu do toho mluvit.

Kdyby vás v budoucnu pozval, přišel byste?

Pokud je Miloš Vystrčil předsedou Senátu, tak z hlediska plnění základních povinností je nejdříve předsedou Senátu a potom tedy Vystrčilem. A pokud jakýkoli prezident sezve ústavní činitele, tak předpokládám, že je povinností, aby předseda Senátu na schůzku přišel. A to bez ohledu na to, jestli je mi prezident sympatický.

Zkrácená odpověď je tedy, že byste přišel?

Velmi bych to zvažoval, ale zatím ve mně vítězí to, že nejde o jména, ale o povinnost, kterou jsem povinen plnit, i když to pro mě není osobně příjemné.

A pokud by se konaly oslavy 28. října a předávala by se vyznamenání, šel byste na Hrad?

To je stejná odpověď. Pokud by mě pozval jako předsedu Senátu, tak je povinností předsedy Senátu, aby tam přišel. A jestli se to Vystrčilovi líbí, nebo ne, je až na druhém místě.

V nedělním rozhovoru pro Partii televize Prima prezident Zeman řekl, že nepůjde volit do druhého kola senátních voleb, protože jeho kandidát Miloslav Ludvík (ČSSD) nepostoupil. Jak takový postup z pozice předsedy Senátu hodnotíte?

Pan prezident klidně může jít volit a mohl odevzdat prázdnou obálku. A bylo by to pořád lepší, než kdyby nešel volit. Zásadní by pro nás pro všechny mělo být, abychom lidem říkali, že mají chodit volit a vyjadřovat svůj názor. A pokud jdete volit a odevzdáte prázdnou obálku, tak to znamená, že jste chtěli využít svého práva volit, ale nebylo tam, koho vybrat.

Zkráceně to můžete udělat i tak, že nejdete, ale z hlediska toho vnímání, že ani vrcholní politici nechodí volit, to zrovna není nejlepší řešení. Ale neodsuzoval bych to, dnes je to vaše právo jít nebo nejít volit. Spousta jiných lidí také nechodí.

Prezident vzkázal lidem, že by měli jít volit, pokud mají svého kandidáta ve druhém kole. Je to podle vás správný způsob, nebo byste doporučil voličům jiný?

Z mého pohledu bychom měli, pokud je to jen trochu možné, jít a vybrat si i ve druhém kole. Nakonec jeden z těch lidí je zvolen a myslím, že téměř vždy je to tak, že jeden z kandidátů je nám sympatičtější.

(Autor: Dominika Kubištová)

Rozhovor vyšel na serveru irozhlas.cz.

Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany

Více o autorovi