Události, komentáře: Národní strategie testování
30. července 2020

Martin Baxa: Události, komentáře: Národní strategie testování

(ČT 24 ) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda ODS Martin Baxa.

Celý rozhovor s Martinem Baxou můžete zhlédnout na ČT24.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
25 000 testů na koronavirus denně - takovou kapacitu by měly mít laboratoře v Česku na podzim. Počítá s tím dnes zveřejněná Národní strategie testování. Přibýt by měla taky odběrová místa.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/:
Bude nutné velmi jasně specifikovat, jak mají být laboratorní kapacity, které vždy budou nějakým způsobem omezeny, využity, jaké skupiny mají být prioritně testovány, a to je vše právě součástí oné strategie.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hosty Událostí, komentářů jsou
poslanci Jiří Mašek za hnutí ANO. Dobrý večer.

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Martin Baxa za ODS. Dobrý večer.

Martin BAXA, člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vlastimil Válek,
poslanec TOP 09. Dobrý večer i vám, pane poslanče.

Vlastimil VÁLEK, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /TOP 09/:
Hezký dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Baxo a pane Mašku, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chodí v posledních dnech na tiskové konference znovu v roušce. Všimli jste si toho?


Martin BAXA, člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem si toho určitě všiml a jako mnoho jiných věcí to ve mně vyvolává určitou nejistotu, protože také pan ministr Vojtěch byl ten, kdo škrtem pera zlikvidoval 1 700 lidí, kteří byli evidováni jako nemocní. A najednou jsou jako uzdravení. Je to podle mě mimo jiné doklad toho, že permanentní neinformování nebo zmatené informování pana ministra Vojtěcha uvádí občany České republiky do zmatku. Lidé prostě nemají pocit, že informace, které se jim dostává, jsou informace relevantní a vážné. A mimo jiné, když pan ministr chodí v roušce, tak by třeba měl říct, proč tak dělá, jestli jsou opravdu tak vážné důvody k tomu, aby se roušky začaly nosit. Namísto toho najednou se v Moravskoslezském kraji provedou radikální omezovací opatření. Na straně druhé říká, že není důvod strašit. Dnes přijatá Národní strategie testování uvádí čísla, která jsou opravdu velmi varovná. A jenom to dokládá ten celkový chaos, který podle mého názoru v současné době panuje.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Mašku, vy rozumíte tomu, proč pan ministr chodí znovu v roušce? Ví něco, co my nevíme?

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Já bych tady nestrašil jako pan Baxa, já to vidím trošku jinak. Pan ministr určitě tímhle vyzývá k vyšší zodpovědnosti, a to zejména naznačuje, že by to mělo být u těch lidí, kteří jsou ohroženi nebo mají třeba ohroženého jedince někde v domácnosti, respektive jsou z okresu nebo z města, kde je vyšší výskyt toho koronaviru. Takže já si myslím, že to je od pana ministra ukázka toho, jak bychom se měli zodpovědně chovat.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Válku, je to zodpovědné chování pana ministra? Vy tomu tak rozumíte? Já jenom dodám, že vy jste teď momentálně v Chorvatsku, jak to tam vypadá?

Vlastimil VÁLEK, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /TOP 09/:
Pokud se mohu vyjádřit k tomu, co zaznělo dneska na tiskové konferenci a na ta opatření, která zavádí pan ministr, to se těžko dá hájit. Já naprosto souhlasím s kolegou Baxou, že ty kroky, které jsou, jsou chaotické. Když to srovnám s tím, co se děje tady v Chorvatsku. Tady je klid, je tady pohoda, jsou jakási opatření, která mají logiku, před obchody jsou dezinfekční prostředky, před restaurací, nosí roušky ti, kteří jsou ohroženi, to znamená prodejcích, obsluhující v restauracích, zákazníci roušky nemají a nevládne tu žádné nebezpečí, žádný chaos, žádný pocit zmaru. Co jsem se bavil s různými lidmi, tak naprostý klid a žádná hysterie stran covidu tady nepanuje. Já bych totéž přál České republice.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Daniela teď představí právě tu Národní strategii testování, kterou dnes ministr zdravotnictví zveřejnil, abychom věděli, o čem budeme mluvit.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ano, máme k tomu několik detailů. Tato strategie dává například návod praktickým lékařům, jak při testování využívat elektronickou žádanku, dostatečné kapacity odběrových míst a laboratoří a zapojení elektronických aplikací typu eRouška. Ale hlavně právě praktičtí lékaři, jeden z klíčových článků strategie, mají rozhodovat o tom, v jakých případech pacienty posílat na testy, a to právě na podzim, kdy přibude případů chřipky a dalších onemocnění.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/:
Diabetes, vysoký krevní tlak, nějaké plicní onemocnění, jsou to pacienti, kteří třeba prodělali onkologickou léčbu, tak to by měli být, řekněme, ti prioritní, kteří budou testováni, pokud se u nich projeví symptomy.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Už dnes lékaři lidem, kteří jdou na testy, vyplňují elektronickou žádanku. V té bude nově uvedeno i konkrétní místo, kde se má pacient nechat otestovat. Lékař ho vybere podle toho, kde je volno. V každém kraji by mělo fungovat minimálně jedno odběrové místo od pondělí do neděle, včetně svátků. S tím budou souviset i klíčové laboratoře, které odebrané vzorky rychle vyhodnotí. Nyní je kapacita zhruba 17 000 vzorků denně. Cílem je ale navýšit ji na 25 000.

redaktorka:
Ministerstvo připravuje také novou verzi eRoušky. Ta by měla umět spolupracovat i se zahraničními aplikacemi a měla by být také lépe zabezpečená proti zneužití dat. Resort ji chce spustit 1. září. V současnosti aplikaci využívá asi čtvrt milionu lidí.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Mašku, neměla taková síť laboratoří fungovat už dávno, když o nutnosti masivního testování vláda mluví už od dubna? Vypadá to, jako by na tu současnou situaci nebyla připravená. Neřeší to pozdě?

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
V současnosti je podle mých informací 105 takových laboratoří, které fungují, a jsou ještě laboratoře záložní, které lze dál aktivovat. A přitom ta potřeba těch vyšetření je v současnosti kolem 7 000. Je to využíváno zejména v oblastech toho vyššího výskytu čili na Karvinsku, na Prachaticku, na Jihlavsku, respektive v Praze. Takže ta kapacita současná, si myslím, těm potřebám stačí. Ale musíme se připravovat na druhou vlnu a čili navýšit ty kapacity na těch požadovaných 25 000. Ještě bych chtěl zmínit, že ten současný počet testování v přepočtu na 100 000 obyvatel, tak jsme srovnatelní se sousedním Polskem. Máme asi o 40 % méně testování oproti Německu. A ti nejvyspělejší jsou proti nám dneska třeba na dvojnásobku testování, a právě na tahle čísla se potřebujeme dostat v případě té druhé vlny.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dobře, já jsem se ptala na to, jestli taková síť neměla fungovat už dávno? Navíc dnes ministr říkal, že současná kapacita stačí na to, aby laboratoře provedly denně 17 000 testů. Proč to nedělají, když teda tu kapacitu máme?

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
My těch 17 000 v tuto chvíli nestihneme ani indikovat, protože indikují to, jak už tady bylo v reportáži předtím řečeno, jednak hygienici a jednak praktičtí lékaři. Já jako praktický lékař mám osobní zkušenost s e-žádankou již několikaměsíční a funguje to velmi dobře. Čili posílám to, dostávám obratem ty informace, ten systém je plně funkční. To, co potřebuji, pošlu a je mi vyšetřeno. Předpokládám, že to dělají i jiní kolegové. Takže ta kapacita v současné době by měla být dostatečná a předpokládám, že je potřeba se připravit na dobu, kdy bude hůře.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Válku, je to dostatečná kapacita, která je plně využívaná? Stačí to v České republice dělat přes 7 000 testů denně, přestože kapacita je mnohonásobně vyšší?

Vlastimil VÁLEK, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /TOP 09/:
Já bych rád upozornil na několik věcí. Ta první věc, která je podle mě zásadní, tak problém nikdy nebyla kapacita laboratoří, my jsme naopak opakovaně upozorňovali v uplynulých měsících, že mají být do hry vtažena akademická pracoviště, soukromé laboratoře. Problém byl nedostatek testovacích sad, problém byl nedostatek sad na odebírání těch vzorků. Druhá věc, která je naprosto jasná, pokud dojde k nárazové potřebě provést výtěry většího množství pacientů, několika tisíc, desítek tisíc, tak to nepůjde bez spolupráce například se studenty lékařských fakult a samozřejmě se zaměstnanci nemocnic. Protože ty laboratoře ty vzorky pouze vyhodnocují. Já zatím nevím, jestli do toho systému budou vtaženy soukromé laboratoře. Pokud ne, považoval bych to za chybu. A ta kapacita, a to my říkáme dlouhodobě, musí být podstatně vyšší, musí tam být záloha v té kapacitě. A ona v České republice ta záloha je, pokud se nebudeme soustředit pouze na laboratoře v nemocnicích.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Baxo,
ODS ve středu vyzvala vládu, aby předložila jasný plán navýšení kapacit. Uspokojilo vás to dnešní vystoupení ministra zdravotnictví?

Martin BAXA, člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání a místopředseda strany /ODS/:
Já jenom možná budu reagovat kratičce na to, co říkal pan doktor Mašek. Kdybych ho vzal za slovo, a to konkrétní číslo, které zmiňoval, 7 000 testů denně, tak přímo v tomto vládním materiálu v Národní strategii testování je uvedeno, že průměrný počet testů za červenec je 4 300 denně. To znamená, že jsme opravdu hluboko, pane doktore, pod tím číslem, které vy sám jste uvedl, že by bylo zapotřebí. To jenom na okraj těch čísel, která tady zmiňujete. Kdyby byl konec dubna, tak já bych Národní strategii testování uznale přivítal, protože bych si řekl, že je opravdu ten čas, kdy se toto má dělat. Byla-li tato národní strategie zveřejněna teď na konci července, tak to ve mně vyvolává trochu mrazení v zádech, protože já jsem přesvědčen o tom, že to, co se v té Národní strategii testování píše, už mělo být prostě dávno hotovo. Koneckonců, jak pan premiér, tak pan prof. Prymula zmiňovali číslo podstatně větší. V dubnu říkal pan premiér, že je zapotřebí 20 000 testů denně. Pan prof. Prymula dokonce 30 000 testů denně. A dneska tady máme čísla, která jsou řádově menší, 4 300 průměr a celková kapacita 17 000. Pan ministr Vojtěch dneska sám říkal, že bychom měli směřovat ke kapacitě 25 000 testů denně. A mně to připadá jako hrozný hazard. Po dvou třech měsících, kdy ta čísla už byla příznivější, když se 25. května vlastně vrátil život v naší zemi takřka do normálních kolejí, tak zjevně místo toho, aby premiér i pan ministr Vojtěch se připravovali na to období, kdy dojde ke zvýšení počtu, tak zjevně zaspali. A bezpochyby práce, kterou odvedl tým pana docenta Hajdúcha, je obdivuhodná, ale prostě toto je důkaz špatné manažerské práce vlády. A ohrožuje nás to. Koneckonců tady se mimo jiné píše také o velkém počtu preventivních testů, které by měly být provedeny, a to všechno ve mně vyvolává otázky, zda jsme opravdu připraveni nejen na ten současný nárůst počtu nakažených, ale také na to, že na podzim přijde období velkých respiračních onemocnění, kdy ten počet lidí, u kterých by bylo zapotřebí pravděpodobně testovat, výrazně naroste. A já teď nemám pocit, že jsme na to připraveni.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslance Mašku, to je pro vás, protože vy jste z vládního hnutí ANO. Tak je Česko připravené na případnou druhou vlnu epidemie? A jak to poznáme, že ta epidemie přijde ve druhé vlně? Nemáme ji už teď, nezažíváme ji momentálně?

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Vlastně to, co teď říkal pan
poslanec Baxa, svědčí o tom, že právě v té laboratorní části jsme připraveni a budeme připraveni až na těch 25 000. Pochválil tým pana docenta Hajdúcha, a konkrétně ten je z Olomoucka, kde je laboratoř, která už dnes umí 2,5 tisíce vzorků denně. Ale prostě to není potřeba. Takže my dneska zvládáme ty potřeby těch jednotlivých ohnisek. To zvládáme velmi dobře, na to nám stačí těch 4,5 tisíce. Maximum myslím bylo 7 800 za den, když to bylo potřeba. A připravujeme se na tu potřebu případné druhé vlny, kde ten odhad je až těch 25 000. Takže já si myslím, že jdeme správným směrem. A že ten laboratorní tým, ta národní strategie toho laboratorního vyšetřování je cesta správným směrem.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Válku, jdeme správným směrem?

Vlastimil VÁLEK, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /TOP 09/:
Bezesporu jdeme správným směrem, komunisté kráčeli už 40 let správným směrem a nikam nedošli. Já bych byl nerad, aby to dopadlo takhle. Já jsem střízlivý optimista, protože ta národní strategie nemá tu přezdívku chytrá národní strategie a tím pádem by mohla fungovat. Nicméně dovolím si kolegu Maška upozornit na jednu věc, ty laboratoře také musí testovat ostatní pacienty, ty laboratoře neslouží jenom k testování pacientů s covidem. To znamená, ta jejich kapacita pro testování všech možných nemocných kromě těch, co covid nemají, musí být daleko, daleko vyšší než jenom pro covid. Proto absolutně ta současná kapacita podle mě nestačí, a pokud do toho nebudou tažené soukromé subjekty, nebudou do toho vtažena akademická pracoviště, nebude opravdu udělaná seriózní národní strategie, tak to správný směr nebude. Bude to sice pokus o správný směr, ale špatný a nešťastný.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Mašku, budou do toho vtaženy soukromé laboratoře, je to jasné už teď?

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Ano, já si myslím, že pan kolega Válek se neseznámil s těmi tezemi té národní strategie, kde jsou jednak takzvané pilířové laboratoře, v každém kraji, buďto u fakultních nebo krajských nemocnic. Potom systém standardních laboratoří, ty se všechny dělí na vysokokapacitní nad 500, a méně kapacitní pod 500, a potom jsou tam takzvané záložní laboratoře, je tam celá řada laboratoří v té akademické sféře, které pan profesor zmiňoval. Takže ta kapacita skutečně se dá navýšit až na těch 25 000. Dneska nám stačí kolem...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ale pan Válek s vámi zásadně nesouhlasí. Vy ho nevidíte, ale on kývá hlavou, že opravdu tak není.

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Já vím, ale on sám říká, že se musíme připravit na to, že budeme mít potřebu násobnou. A podle mě z pěti na 25 000 je dost násobná, pětinásobná kapacita navýšení. A jak jsem říkal, státy, které testují až dvojnásobně proti dnešku, my si tu testovací kapacitu zvýšíme pětinásobně, takže se dostaneme opravdu v tomhle na špici. A podle skutečné potřeby, takže já si myslím, že...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A kdy to, pane Mašku, bude přesně? Protože dnes zaznělo, že to bude na podzim. Tak podzim je širší pojem. Tak, kdy přesně bude tohle fungovat, kdy to bude funkční síť páteřních laboratoří v každém kraji?

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Já předpokládám... Tak to si myslím, že bude ta síť páteřních laboratoří, že bude funkční brzy, že k tomu se už blížíme, možná to už dneska je, spíš jde o otázku těch dalších standardních laboratoří a jejich další aktivizace. A opravdu tam ta kapacita je poměrně vysoká. Já věřím, že se to potká se začátkem chřipkové epidemie.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dobře. Pánové, když tedy budeme teď se dívat do budoucna a do podzimu, kdy jsou častá respirační onemocnění, přicházejí chřipky ve vlnách, jak a podle čeho by měli lékaři posílat pacienty na test na covid, pane Baxo?


Martin BAXA, člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem dneska v té strategii, kterou jsem tak narychlo četl, hledal, je tam takový velmi obecný princip a potom pan ministr na dotaz na tiskové konferenci, podle jakého manuálu budou ti lékaři praktičtí postupovat, řekl, že se s lékaři komunikuje, že manuál snad někdy bude dodán. Připomíná mi to trochu situaci ve školství, kde se také slibuje, že bude dodán manuál pro učitele a ředitele škol, jak mají postupovat. Protože když mluvíme o té chřipkové epidemii a o těch respiračních onemocněních, tak ve školách je to obzvlášť naléhavé téma. Jenom chci podotknout k tomu, co říká pan doktor Mašek, to jsou prostě slova, která vzbuzují nedůvěru. Věříme, že budou kapacity. Tady prostě je v té strategii napsáno, že celková testovací kapacita je 17 000, k těm 25 000 tady není narýsovaná cesta, jak by mělo být jaksi dosaženo. A není tady napsáno, jakým způsobem v těch jednotlivých regionech toto bude. Vedle toho vyhlašuje vláda různé semafory. Mimochodem se slibovalo, že díky chytré karanténě a masivnímu testování nebudou zapotřebí žádná plošná opatření. Akorát, že v posledních týdnech jsme byli svědky toho, že najednou ta plošná opatření zaváděna velice tvrdě jsou. A ve mně to prostě vyvolává obavu, zda vláda Andreje Babiše nepromeškala ten čas tří měsíců, kdy byla čísla příznivější, kdy nákaza klesala. A teď se jaksi nehoní kočka za ocasem. Mám z toho opravdu vážnou obavu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Válku, měl by existovat nějaký metodický pokyn, jasný pro lékaře, jak vybírat pacienty, které posílat na test na covid? V době těch chřipkových epidemií, v době, kdy budou respirační nemoci. Pane poslanče Válku, slyšíme se?

Vlastimil VÁLEK, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /TOP 09/:
Pardon já jsem...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
To bylo na vás, jestli by měl existovat metodický pokyn...

Vlastimil VÁLEK, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /TOP 09/:
Pardon, musí existovat metodický pokyn. On pan ministr o tom dlouhodobě mluví, mluví o tom pan doc. Maďar a další, že takový nějaký pokyn nachystají. Já upřímně řečeno bych nechtěl být v kůži praktického lékaře v podzimních měsících, když mi přijde pacient, který bude mít rýmu, bude mít kašel, bude mít zvýšenou teplotu. A teď já budu situaci, jestli ho poslat testovat na covid, anebo ho nebudu posílat testovat na covid. Nebavíme se o tom, jestli to testování bude hrazené výkonově, to znamená, každý test bude hrazený pojišťovnou, jestli to půjde do nákladů těch praktických lékařů, jako když posílají pacienta na jiná vyšetření do nějakého jejich paušálu nebo nebude. Tady toto jsou věci, které by měly být velmi, velmi včas připravené. A já si myslím, že máme maximálně 14 dnů, tři týdny na to to mít nachystané. Od září by mělo být zcela jasné, jak se bude postupovat. Zatím ten postup jasný není podle mého názoru.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Mašku, bude to v září zcela jasné, jak mají doktoři postupovat?

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Já věřím, že praktičtí lékaři vědí, jak mají postupovat. Oni to věděli už při té první vlně. Velmi jsme využívali eNeschopenku eRecept, to byl vlastně takový zabiják toho viru, jsme tomu říkali, protože to nám vlastně pomohlo dosáhnout ta výborná čísla, která jsme dosáhli, nezahltili jsme si nemocnice, měli jsme nebo máme doteď opravdu velmi málo úmrtí v přepočtu na 1 000 000 obyvatel ve srovnání s okolním světem. Takže já si myslím, že tohle nám velmi pomohlo a v tom budeme pokračovat. Ti lékaři budou samozřejmě preferovat distanční přístup komunikace s pacienty. Tam, kde to nebude nutné, budou to mladí pacienti s jasnými projevy chřipky, tak je budeme nechávat doma, nepůjdou na testování a naopak jako první půjdou na testování ti, kteří jsou zároveň ohrožení, tak jak o tom v tom vstupu mluvil pan ministr. Čili to znamená ti dekompenzovaní diabetici, hypertonici, lidé s respiračními onemocněními chronického typu, imunosupresorní pacienti, onkologičtí pacienti a tak dále. Je jich celá řada. A na ty se musíme soustředit, ty musíme včas pomocí těch e-žádanek posílat na vyšetření predilekčně. A zároveň jejich rodinné příslušníky. Takže ona v tom bude určitá logistika. Na to se dá předpokládat, že jakýsi návod nebo metodický pokyn bude vydán, ale je to o zdravém selském rozumu a přístupu, rozumném přístupu každého praktického lékaře, protože i ordinace praktického lékaře se nemůže zbytečným kontaktem s covid pozitivním pacientem vyřadit z činnosti. To by bylo špatné.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Panové, zatím děkuju. My se teď podíváme na další téma. A i v tom hraje roli metodický pokyn, protože zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková dělala se svými lidmi kontrolu ve 12 zařízeních, kde si lidé stěžovali právě na to, že jim chyběly metodické pokyny, jak postupovat. Dobrý večer, Moniko Šimůnková, zdravím vás.

Monika ŠIMŮNKOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv:
Hezký večer z Brna. Zdravím všechny.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy jste udělali kontrolu ve 12 zařízeních. Některá opatření byla podle vás nepřiměřeně přísná. Co bylo z vašeho pohledu nejhorší a kde?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv:
My jsme ty návštěvy prováděli těsně po skončení nouzového stavu, je nutno si uvědomit, že v mnoha typech zařízení byli vlastně lidé izolováni tak, jak nikdy nebyli, protože byly zakázány návštěvy, byl zakázán jakýkoliv kontakt s vnějším světem. V podstatě v tu chvíli nikdo do těch zařízení nechodil a bylo nutno se podívat na to, jak jsou omezována práva klientů, zda nejsou nadmíru. Z těch nejvýraznějších příkladů si dovolím jmenovat například dětská zařízení, kde docházelo na začátku k tomu, že byly plošně omezovány úplně totálně návštěvy vlastně rodičů a rodin s těmi dětmi, ačkoliv toto tedy nebylo žádným způsobem nařízeno, ale ta vedení těch zařízení si na začátku často nevěděla rady, co mají dělat, a musela vlastně sama poměřovat ten zájem na ochraně zdraví jak dětí, tak personálu tak proti tomu zájmu nebo právu dítěte na kontakt s rodinou. Takže někteří to řešili tím úplným plošným zákazem, s čímž my úplně nesouhlasíme. Chápeme samozřejmě ta vedení těch zařízení. Často si stěžovali na to, že nemají jasné informace od Ministerstva školství, jasný metodický pokyn, obraceli se na různé nadřízené orgány a ty pokyny vlastně přicházely pozdě a ještě nebyly úplně jasné. Stejně tak například se ukázalo trošku nesmyslné u dětských domovů se školou, kde ta škola je součástí toho zařízení, že i tam vlastně bylo těm dětem zakázáno účastnit se vyučování, ač ty děti jsou vlastně jedna skupina dětí, takže se tam vlastně pohybují v tom stejném kolektivu jak mimo školu, tak i v rámci školy. To jsou možná věci, které by se daly i do budoucna právě řešit trošku jinak. Zajímavá jsou třeba i zjištění ze zařízení sociálních služeb. Tam bych vlastně zmínila asi to, že bychom si měli uvědomit, že tam ti klienti vlastně byli 2 měsíce po dobu tedy nouzového stavu úplně izolováni. Oni měli na rozdíl od ostatní veřejnosti zakázán i kontakt s vnějším světem tím způsobem, že nemohli vycházet ven. Zatímco všichni ostatní...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Tomu rozumíme, ale měla vůbec nějakou šanci tahle zařízení řešit tu situaci jinak, když neměla ten metodický pokyn a na jedné straně musela řešit to, že mají klienty, kteří jsou v té ohrožené skupině, nebo že nevědí, jak to udělat, aby mohla zabránit šíření viru. Měla vůbec šanci to udělat jinak?

Monika ŠIMŮNKOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv:
Samozřejmě na začátku je to vždycky těžké. My jsme ty návštěvy nedělali s tím, že jsme chtěli kritizovat, ale že jsme se chtěli podívat na to, jaká byla ta praxe, protože všichni jsme stáli na začátku nové situace. Mnoho z nás nevědělo, jak řešit tu situaci. Ale myslím si, že dnes již by ta vedení těch zařízení sociálních služeb třeba rozhodovala více individuálně. A například v těch případech, kdy ti lidé se nepodívali 2 měsíce vůbec ven a to zařízení sociálních služeb nemělo ani možnost, aby ti klienti vyšli ven na čerstvý vzduch, protože nemělo třeba zahradu a tak dále, tak by možná dnes již vedení zařízení řešilo tu situaci maličko jinak. My jsme doporučovali, aby třeba nebyly právě pro ty návštěvy možné návštěvy, aby nebyly stanoveny výjimky pouze pro určité okruhy osob, které se navštěvovat můžou, ale aby každé to zařízení vlastně dalo konkrétní podmínky pro návštěvy obecně. To znamená, my doporučujeme, aby napříště nebyl ten plošný zákaz, ten už asi nebude, co se týče všech zařízení v České republice, třeba myslím těch zařízení sociálních služeb, ale aby každé to vedení toho zařízení po konzultaci s krajskou hygienickou stanicí, která by tu měla hrát hlavní roli a měla by vydávat opatření, kde by tedy jasně specifikovala podmínky toho kterého kraje, tak aby to konzultovalo vedení těch zařízení s tou krajskou hygienickou stanicí. A pokud by chtělo zpřísnit ty podmínky třeba oproti tomu opatření té krajské hygienické stanice, tak by mělo ale právě přesně to konzultovat vzhledem tedy k té epidemiologické situaci s těmi hygieniky.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Paní Šimůnková, díky za váš čas. Pánové, jak tuhle situaci řešit, kdy na jedné straně stojí právo dětí, právo seniorů vídat se svými příbuznými, se svými blízkými, a na druhé straně obava o život a zdraví těch lidí? Kdo by měl říct jasně, kde je ta hranice, kdy můžou a kdy nemůžou, pane Baxo?


Martin BAXA, člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání a místopředseda strany /ODS/:
Já musím tady s paní Šimůnkovou tedy polemizovat v jedné věci, a řekl bych, poměrně zásadně. My jsme ta zařízení sociálních služeb uzavírali jednak na základě vládního pokynu, ale já jako primátor Plzně jsem byl zodpovědný za to, aby nepronikla koronavirová nákaza do našeho velkého městského ústavu sociálních služeb. A to bylo prostě v době, kdy nám vláda slibovala ochranné pomůcky a žádné nepřišly. To, že byla uzavřena zařízení sociálních služeb, bylo především proto, abychom izolovali ty klienty od rizika nákazy, abychom uchránili ty skupiny, které jsou nejzranitelnější. My jsme sami pořídili potom ochranné pomůcky pro personál, pak už ta situace byla lepší...

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Rozumím. A je to dnes už tedy lepší?


Martin BAXA, člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání a místopředseda strany /ODS/:
Pořídili jsme jim mimochodem, když tady paní Šimůnková o tom hovoří, tak my jsme třeba pořídili tablety, aby mohli alespoň ti senioři mít kontakt se svými rodinami prostřednictvím tohoto dálkového spojení. Dnes je situace lepší v tom, že ochranné pomůcky máme. A určitě se ta situace bude posuzovat individuálně. Ale my jsme museli zachránit jejich životy, a proto jsme dělali tak přísná opatření.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Mašku, je dnes už jasnější, jak tahle zařízení mají fungovat?

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Ano, je to jasnější. Já si myslím, že i tady by měl fungovat ten zmiňovaný semafor. To znamená, že například v zařízeních v době, kdy je zelená barva, tak by to znamenalo návštěvy v běžných rouškách, v případě oranžové potom při šíření komunitním v rámci třeba toho okresu, tak by to bylo třeba v maskách typu FFP2, a př itom červeném světle potom absolutní zákaz. Ale je to všechno vždycky na rozhodnutí hygieny a komunikaci hygieny s vedením těchto zařízení. Ale i tady vidím třeba možnost toho semaforu jako určitý standard a určitou předvídatelnost i pro to vedení těchto zařízení.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane
poslanče Válku, je to cesta udělat takový semafor, aby ho mohla využít i zařízení tohoto typu?

Vlastimil VÁLEK, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /TOP 09/:
Já si myslím, že to je jedna z možných cest. Jistě už víme o tom viru podstatně víc, víme, jak se chránit, a víme, že kvalitní respirátory třídy 2 jsou dostatečnou ochranou.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pánové, děkuju za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Přeji hezký večer a na shledanou.


Martin BAXA, člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání a místopředseda strany /ODS/:
Díky za pozvání, hezký večer.

Vlastimil VÁLEK, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /TOP 09/:
Děkuji za pozvání a srdečně zdravím.

Jiří MAŠEK, poslanec /ANO/:
Děkuju za pozvání.

 

Martin Baxa

Martin Baxa

místopředseda strany
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení
primátor

Více o autorovi