Události, komentáře
20. července 2020

Jan Skopeček: Události, komentáře

(ČT 24 ) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Celý rozhovor s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hosty Událostí, komentářů jsou Jaroslav Bžoch,
poslanec hnutí ANO. Dobrý večer.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda sněmovního zahraničního výboru /ANO/:
Dobrý večer z Teplic.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A
Jan Skopeček, poslanec ODS. Dobrý večer.

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu strany a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pánové, na začátek pro oba stejná otázka. Bylo jasné dopředu, že to vyjednávání bude takhle složité, takhle těžké? Nepodcenili evropští lídři tu závažnost situace, pane Skopečku?


Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu strany a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Myslím si, že to je logické, že se to takto táhne, abych to tak řekl, protože jde o velmi výraznou věc. Ono se často mluví o té obří částce, ale když se člověk podívá do těch střev toho návrhu, tak se jedná, nebo je zde riziko, že vzniknou nové celoevropské daně. Evropská unie se nově zadluží jako sama taková s tím, že budou ručit členské země. Čili to jsou poměrně revoluční kroky v rámci evropské integrace, které jsou trošku skryty za tou částkou, o které se mluví, ale samotné tyto, já tomu říkám nášlapné miny, znamenají to, že samozřejmě ta jednání nejsou jednoduchá.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, byli politici Evropské komise dobře připravení na to tvrdé vyjednávání, když vidíme, že ten summit trvá a pořád ještě trvá a možná trvat bude?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda sněmovního zahraničního výboru /ANO/:
Já věřím tomu, že připraveni byli dobře, nicméně musíme se na to podívat z hlediska toho, co se dnes řeší. Řešíme víceletý finanční rámec, zároveň řešíme jakýsi záchranný balíček Evropské unie a ještě pořád na stole máme brexit, který také není zdaleka u konce. Takže těch věcí, které máme v jeden okamžik najednou na stole, je mnoho a dalo se čekat, že i přestože se připraví, jak nejlépe umějí, tak to bude trvat takhle dlouho. A já si ani nemyslím, že by se dohodli. Já si myslím, že si ten summit ještě jednou zopakujeme, ale to jsem spíše moc skeptický k tomu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Skopečku, jakou má podle vás ten kompromisní návrh Charlese Michela šanci? Když byste měl vyjádřit v procentech, myslíte si, že je šance na to, že na to ostatní kývnou?


Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu strany a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
To bych musel být u těch jednání. Nicméně já si myslím a považuji to za škodu, že Česká republika není součástí té skupiny takzvaných šetřivých státu, Nizozemska, Rakouska, Švédska, Finska, které tlačí na to, aby celková ta částka přerozdělovaná byla menší, protože je zřejmé, že ten recovery fond vzniká zejména kvůli tomu, aby mohlo pokračovat dlouhé financování jižního křídla eurozóny. Je zřejmé, že Česká republika bude svým dílem ručit za dluhy, které si Evropská unie bude právě na pomoc těmto zemím, které jsou dlouhodobě v potížích a dlouhodobě předluženy, dlouhodobě nerostou ekonomicky, tak to si myslím, že je věc, která prostě nemůže se projednat za pár dní a je velmi vážná.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, proč není Česká republika v té skupině šetřivých států?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda sněmovního zahraničního výboru /ANO/:
Ty šetřivé státy jsou především ti největší plátci, kteří přispívají do Evropské unie, ale není to tak zcela pravda, že bychom nebyli součástí, protože pan premiér se několikrát nechal slyšet, že i on je pro snížení té celkové částky a snížení toho celkového zadlužení, které si Evropská unie na sebe teď šije. Takže není to zcela pravda, že bychom nebyli tou součástí. To, že nejsme v nějaké čtyřce těch států často jmenovaných, kteří jsou pojmenováni jako šetřivá čtyřka, tak to neznamená, že nejsme pro, aby ta Evropská unie ten záchranný balíček snížila, tu jeho částku a byla více šetřivější v tomto ohledu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pan premiér Babiš, ale taky avizoval, že Česko dostane víc peněz. Dneska už to tak nevypadá, nebylo předčasné to jeho nadšení a to vyjádření, že vlastně vyjednal nám něco úplně úžasného?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda sněmovního zahraničního výboru /ANO/:
Jsou to 2 odlišné věci, protože pan premiér vyjednal více peněz, co se týče o politiky koheze, a to vlastně vyjednal v rámci víceletého finančního rámce, což je dobře, a to si myslím, že už nám dnes nikdo nesebere, protože to je jiný balík peněz. To, že se nám sníží samozřejmě příjem z nějakých grantů, z toho balíčku záchranného, tak to samozřejmě s tím, když se sníží celková částka, tak je logické. Ale já si nemyslím, že zrovna České republice by to nějakým velkým způsobem mohlo uškodit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Skopečku, hraje se jen o množství a rozdělení peněz nebo ještě něco dalšího?


Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu strany a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
No, právě, jak jsem naznačil, já si myslím, že to byla taktika i Evropské unie a jejich lídrů začít mluvit o té bombastické částce, dát tam trošku nějaký mechanismus, u kterého viděli, že se některé státy včetně České republiky, že se jim to nebude líbit, jako je ta nezaměstnanost. A vlastně celá debata je o tom množství peněz. Ale jak znovu říkám, tam jsou skutečně velmi vážné věci, tedy riziko, že vzniknou nové společné evropské daně, Evropská unie bude mít nově své vlastní příjmy, hrozí to, že se definitivně z Evropské unie stane dluhová unie. A také, a to je pod čarou, velká část těch peněz má mířit na takzvanou zelenou politiku, která dneska Evropské unii vládne. Takže to jsou všechno důležité věci, které podle mě jsou trošku zakryty za tou částkou. Ale myslím si, že to byl prvoplánový cíl těch, který ten plán, plán představili, aby nechali rozhádat ty členské státy právě o tu samotnou částku na to přerozdělování, a tak trošku ve skrytu doufají, že všichni kývnou nebo že nebude problém právě s tím zavedením nových evropských společných daní a společného ručení za dluhy Evropské unie.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v neděli řekla, že pro lídry Evropské unie bude lepší, když se dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli dohodu za každou cenu. Souhlasíte s tím?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda sněmovního zahraničního výboru /ANO/:

Ona je otázka, jakou velkou ambiciózní pomoc myslela. Já tady můžu souhlasit s kolegou Skopečkem, že jestli má pomoc Evropské unii být v tom, že budeme sanovat špatně hospodařící státy už po léta a schováme to pod roušku koronaviru, tak je to samozřejmě špatně a opravdu bychom se jako Evropská unie mohli dostat nějaké dluhové spirály. Takže by to bylo špatně. Ambiciózní je to, že se mají vůbec dohodnout na tak velkém balíku peněz. Podle mě ani nezáleží tak na té částce, jako bude záležet na tom, co říká i Mark Rutte, a tady s ním velmi souhlasím, jaké budou parametry toho a co budou muset ty státy splnit, aby ty granty nebo půjčky mohly vůbec čerpat, protože to je důležité. Už jsme byli svědky několikrát, že například Itálie byla vystavena tomu, že má dělat nějaké reformy, pokaždé je nastartovala a nikdy je nedokončila. A jejich dneska dluh vůči HDP 135 % má narůst na 155 %, což je astronomické číslo. Takže já si nejsem jistý, co teď vlastně stanovujeme, jestli opravdu máme záchranným balíčkem pomoc Evropě rozpohybovat se po koronaviru, anebo teď udělat nějaký ústupek státu, které dlouhodobě špatně hospodaří, a to by bylo samozřejmě špatně. Takže ano, všichni se musíme dohodnout, Evropská unie se musí, spolu žije jako celek, protože i my jsme závislí na vnitřním trhu a je to pro nás samozřejmě dobře, nicméně to nesmí být za každou cenu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Skopečku, není nakonec ale jedno, kdo kolik dostane, není důležité to, aby se dařilo dobře celé Evropské unii, protože třeba Česko je silně proexportní ekonomika, tak nemá nám záležet na tom, aby celá Unie jako celek fungovala a začala fungovat?


Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu strany a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
To bezesporu ano. My jsme velmi závislí na Evropské unii, takže já si přeju, aby Itálie, celé jižní křídlo, aby se mu dařilo a my jsme měli trhy, na které míří náš export, ve velmi dobré kondici. Ale když se podíváte na ty, na ta jižní křídla eurozóny, tak ta jsou v ekonomických problémech velmi dlouhou dobu a jak kolega říkal, velmi dlouhou dobu se debatuje o tom, že musí prostě provést reformy od trhu práce přes veřejné finance, deregulovat své ekonomiky, které dlouhodobě prostě rostou velmi pomalu nebo stagnují. A já jsem přesvědčen, že to, abychom rozpohybovali tyto země, tak jim nepomůže další několik let žití na dluh, tak jak už žijí mnoho let zpátky a dramaticky to na jejich ekonomický růst nemá pozitivní dopad, spíše naopak. Takže samozřejmě nezáleží na té celkové částce, záleží na těch parametrech. Ještě chci říct, že my jsme vlastně premiéra jako Sněmovna vyzvali, aby v rámci toho kompromisu vyjednal třeba to, že jádro bude čistý zdroj. Když už Česká republika se má podílet na sanování často bohatších v určitých parametrech států, jako je Itálie a Španělsko, tak by z toho měla něco získat, protože to je jedna z posledních šancí, kdy Česká republika v rámci nějakého souboje na summitech Evropské unie může něco vybojovat, protože se bude poté hlasovat jednomyslně. A my jsme v
Poslanecké sněmovně i hlasy hnutí ANO dali předsedovi vlády mandát, aby v rámci jakéhosi kompromisu, který tam vzniká, dokázal prosadit jádro jako čistý zdroj, a o tom od pana premiéra za celé ty 3 dny nemáme žádnou zprávu. Takže je otázka, jestli vůbec tuto naši prioritu a tento svůj závazek, který byl v usnesení Poslanecké sněmovny, jestli tam vůbec s ním hraje.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, hraje pan premiér s tímhle požadavkem?

Jaroslav BŽOCH, místopředseda sněmovního zahraničního výboru /ANO/:
To opravdu netuším, to byste se museli zeptat přímo pana premiéra, když má nějakou tiskovou konferenci, já ty informace bohužel nemám, takže nemůžu odpovědět.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A do jaké míry by podle vás měla Unie zohlednit to, jak jednotlivé státy koronavirus zasáhl? Protože třeba Itálie to schytala ze začátku úplně nejvíc a rozjezd pomoci ze strany Evropské unie byl pomalý. Měly by ostatní evropské státy být solidární a třeba těm státům, které postihl koronavirus výrazně více než ty ostatní, pomoct víc? Ono to jde dohromady ještě s tím, že jsou to zrovna ty státy, které neplní ty podmínky, tak jak říkáte, ale stýkají se tam 2 věci, solidarita a na druhé straně to, že ty státy skutečně na tom byly opravdu špatně. Pane Bžochu, to je na vás otázka.

Jaroslav BŽOCH, místopředseda sněmovního zahraničního výboru /ANO/:
Ne, ta solidarita je namístě. Solidarita je samozřejmě na místě i se státy, jako je Itálie a Španělsko, protože ty opravdu byly zasáhnuty nejvíc a mají největší problémy s tím a budou se s tím potýkat. A já v tom nevidím ani žádný problém. Já ani nevidím problém v tom, že by měly dostat ty vysoké částky, na které mají nárok, protože opravdu byly zasaženy co nejvíce. Ale problém mám v tom, pokud nebudou nastaveny ty parametry, za jakých jim ty granty a půjčky budeme dávat. To by byl problém. Mně jde pouze o to, a teď se bavím o nějakém spravedlivém rozdělení, to samozřejmě také musí být na místě, ale jde o to, aby ty parametry byly nastaveny opravdu tak, že pokud jim budeme sanovat ty jejich problémy, tak opravdu musí začít plnit reformy a musí začít hospodařit, protože sice se nám rozpohybuje Evropská unie, my se dáme dohromady a můžeme také docílit toho, že jenom oddálíme problém, který v Itálii prostě je dlouhodobý a můžeme se bavit za, nevím, 2, 3, 4 roky, že Itálie je na pokraji krachu, protože to, že jsme jí půjčili peníze nebo respektive dali peníze z Evropské unie, a oni nesplnili žádné reformy, tak jsme se nikam nepohnuli a jenom jsme oddálili nevyhnutelnou situaci možná krachu státu. To samozřejmě přeháním a říkám, zveličuji to, ale to by se stát samozřejmě taky mohlo.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Tak uvidíme, jak dopadne jednání v Bruselu. Pánové, děkuju za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Na shledanou.


Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu strany a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/:
Děkuju za pozvání. Hezký večer.

Jan Skopeček

Jan Skopeček

místopředseda poslaneckého klubu ODS
člen výboru pro evropské záležitosti PS PČR
poslanec PČR
ekonomický expert ODS

Více o autorovi