Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Školy mají za sebou mimořádný rok

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Událostí, komentáře ČT24 byl místopředseda ODS a koordinátor programového týmu ODS pro vzdělání, vědu, kulturu a sport Martin Baxa.

Celý rozhovor s Martinem Baxou můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Našimi hosty této debatě jsou ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Zdravím vás.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:

Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

A tady ve studiu je se mnou Martin Baxa, poslanec ODS a místopředseda této strany. Dobrý večer.

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

A Petr Gazdík, poslanec hnutí STAN a taktéž jeho místopředseda.

Petr GAZDÍK, člen školského výboru a místopředseda hnutí /STAN/:

Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Pane ministře, když se ohlédnete nějakých 14 dnů, měsíc, 2 měsíce zpátky, za tu dobu, kterou školy nezažily, nezažili ji kantoři, nezažili ji učitelé, nezažily ji děti, co se povedlo a co se povedlo míň?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Já myslím, že se povedlo spoustu věcí. Když se podíváte, že to byla situace, kterou nikdo nečekal, a všichni jsme myslím děkovali učitelům, tak je potřeba říct, že učitelé se dokázali s tou situací vyrovnat naprosto skvěle. Vyrovnali se s ní skvěle i ředitelé škol. To znamená, posunuli jsme se všichni, co se týká využívání prvků vzdáleného vzdělávání a distančního vzdělávání přes online nástroje. Řada kantorů se posunula v oblasti formativního vzdělávání. A to, co je asi nejdůležitější z mého pohledu, zintenzivnila se komunikace mezi rodiči, školou, tedy ředitelem a učitelem, a těmi rodiči. Rodiče se začali více zajímat o to, co se děti ve škole učí, jak ta výuka probíhá. Sáhli si na to, co obnáší učitelské povolání.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A jak je to daleko tedy s krizovým manuálem, jehož absenci vám opozice vyčítala?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Co se týká manuálu, tak my jsme manuály rozeslali školám už v době covidové krize. Samozřejmě už bez ohledu na to, jestli nás Sněmovna vyzývá, anebo nevyzývá, tak jsme poté, co se blížil konec školního roku, začali s řediteli intenzivně řešit, co by potřebovali pro tu podzimní část, pro podzimní školní rok a jak upravit ty manuály, které tam máme. Takže mohu všechny ubezpečit, že na těch manuálech pracujeme. Samozřejmě, že, co se týká epidemiologických opatření, tak stejně jako v jarních měsících, tak i na podzim to klíčové bude na krajských hygienických stanicích a ministerstvu zdravotnictví. Co se týká distanční výuky, tak to je náš part a toho se zhostíme vesmíru bez toho, jestli nám to Sněmovna ukládá, nebo ne.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Vy jste sám na jaře řekl, že školní skupiny nebudou jenom hlídání dětí, ale zároveň že to nebude ani plnohodnotná výuka. Já jsem dnes mluvila s ředitelkou jedné základní školy v Liberci a ta řekla: „Vezmu-li v úvahu naše vzdělávací programy a očekávané výstupy, tak ne všechno se stihlo.“ Bude to v září brzdit výuku?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Samozřejmě, že jsou tam některé nedorazy, to je jasné, ale v té covidové krizi nebylo až zas tak podstatné, jestli se probere vše podle školních vzdělávacích programů. A je v silách učitelů a škol, aby ty případné nedorazy dotáhli začátkem příštího školního roku.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Baxo, z vašeho pohledu, bude to brzdit následující školní rok práci ve třídách?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Každopádně já bych možná jenom komentoval to, co pan ministr říkal. Myslím, že to jeho hodnocení je velmi optimistické. Skvělou práci odvedli učitelé a ředitelé škol, kteří museli reagovat velmi rychle na to, jakým způsobem byly školy vypnuty. A Ministerstvo školství zůstávalo dlouhou dobu potichu a informace, které byly zapotřebí, začaly chodit pozdě, včetně těch manuálů. A musím říci s velkými obavami, že pokud pan ministr nyní říká, že se na těch manuálech a na tom krizovém scénáři pracuje, tak to ve mně prostě vyvolává obavy, protože ten čas se blíží, jsou úplně konkrétní příklady lokálních ohnisek. A prostě my potřebujeme vědět 2 základní věci. Jaké budou krizové plány pro školy ve chvíli, kdy dojde k nějakým lokálním ohniskům? To znamená, kdo bude rozhodovat o tom, jak se škola zavře? Jaké instrukce budou mít rodiče, učitelé i ředitelé škol? A další věc je taková, jakým způsobem stát podpoří školy v tom, co se teď ukázalo jako nevýhody distančního vzdělávání? To znamená, ne všichni žáci měli k němu přístup. Byl problém s vybavením IT pro učitele. Často vázla komunikace, protože prostě na to ty školy připravené nebyly. A já bych chtěl od pana ministra a od vlády slyšet jasný plán. Co uděláme pro to, aby byly školy chráněny před Covidem? Jakým způsobem bude organizována případná dálková výuka, pokud by k ní nedej bože došlo. A jakým způsobem bude pomoženo těm, kteří jsou prostě z různých důvodů, ať už hardwarových, softwarových a dalších v problémech?

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Gazdíku, vy ty informace, které chodí směrem od ministerstva, shledáváte jako dostatečné?

Petr GAZDÍK, člen školského výboru a místopředseda hnutí /STAN/:
Já jsem krajský radní pro školství. Z hlediska komunikace z krajů si nemůžeme na ministerstvo školství stěžovat. Tady bych pana ministra úplně nevinil z toho, že ten manuál doposud není, já bych skutečně dal učitelům teď čas na prázdniny a nechal bych je žít a ministerstvo má ještě minimálně měsíc času, kdy ten manuál představí.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Vám, pane Baxo, připadá měsíc pro ministerstvo málo?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ne. Jenom říkám, já učitelům samozřejmě prázdniny přeju, učitelé si potřebují odpočinout, ta výuka byla velmi náročná. Myslím, že prázdniny by nemělo mít ministerstvo školství, protože ten čas do zahájení školního roku se blíží a my potřebujeme vidět, jakým způsobem budou školy reagovat na případné problémy s covidem.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Já se omlouvám, pane Gazdíku, že jsme vám do toho skočili.

Petr GAZDÍK, člen školského výboru a místopředseda hnutí /STAN/:
Já věřím, že ministerstvo školství nemá teď prázdniny, protože teď je právě jeho chvíle. A ten měsíc by mělo plně využít k tomu, aby ty manuály byly, protože nemůže nastat situace. Pan ministr, z jeho řeči je jasně vidět, že chápe, jak to bude vypadat, že se nechystají další obrovská plošná opatření, to už prostě není možné. Je možné zavírat jednotlivé školy. Je možné činit epidemilogická rozhodnutí v konkrétních místech, a na to musí být školy připraveny, a to se musí stát nejpozději v té druhé polovině srpna.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, stane se to všechno, o čem tady páni poslanci mluvili, nejpozději ve druhé polovině srpna, aby si školy měly čas se připravit a věděly, kam se obrátit pro informace, pokud se objeví třeba u nich lokální ložisko, v jejich městě?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Za prvé. Školy to budou vidět v předstihu, protože všichni 3, co jsme tady v této debatě, víme, že i když sněmovna uložila do 31. 8., tak školy to musí mít předstihu, aby se mohly připravit. Takže budou to mít čas. V reakci na pana poslance Baxu. První část toho, co řekl, tak možná podesáté, ale přesto to zkusím ještě jednou. Ministerstvo školství komunikovalo, ministr nemlčel, podívejte se na mediální výstupy. Jediný týden, co jsem nebyl v médiích na přímých vstupech, tak jsme zvládli udělat 2 zákony, které jsme pak prohnaly Sněmovnou. To tak na okraj. V té druhé části, tam mu dávám zapravdu. Všichni chtějí vědět, jak to bude s těmi počítači do škol, a tak jenom na upozornění. Minulý týden sněmovna schválila 300 000 000 pro ministerstvo školství. A zároveň doprovodné usnesení, abychom to řešili. My přijdeme ještě do vládních prázdnin skutečně s řešením, jakým způsobem ty prostředky na školy dostaneme. Nejedná se, jak často v médiích bývá říkáno, že to bude počítač pro každé dítě v České republice. To všichni asi chápeme, že z centrální úrovně by zařídit nešlo a nebylo by to ani efektivní. To, o čem se bavíme, je přímá intervence do škol, aby učitelé a ředitelé mohli rozhodnout, jestli se má posílit ten fond počítačů, ICT techniky. A samozřejmě nějaké procento těch počítačů k zapůjčením žákům třeba z těch rodin, kde bude v případě té covidové krize nedostatek. Toto všechno plánujeme. Na to, že to sněmovna minulý týden schválila, tak si myslím, že jsme na ministerstvu za týden udělali hodně práce, protože teprve teď můžeme pracovat s nějakým konkrétním číslem. A oběma pánům poslancům patří dík za to, že schválili tu maturitní novelu, kde byla maturita z matematiky, ale to, co tam bylo důležité, tak byl jeden pozměňující návrh, který tam dostává možnost ad hoc normativů pro školy, a to je ten nástroj, kterým dostaneme ty peníze ke školám.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pánové, pojďme ještě k dalšímu tématu, protože ministerstvo školství připravuje vizi, jakousi koncepci vzdělávání na příštích 10 let. Je to koncepce tedy do roku 2030. Jakub bude tak laskav a řekne nám k ní pár podrobností.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano, velice rád. Na výhledu té vzdělávací politiky do roku 2030 pracuje expertní skupina. Cíle jsou zřejmé. Víc zaměřit přípravu žáků na opravdu aktivní občanský, profesní a osobní život, pak také snížit nerovnosti v přístupu ke vzdělání a umožnit maximální rozvoj žáků a studentů. Otázka zní jak. To velmi obecné hrubé zadání mluví o proměně obsahu a způsobu vzdělávání, o navýšení peněz pochopitelně a kapacit také a rovněž o podpoře učitelů i ředitelů škol. Důvodem je malá atraktivita učitelské profese v současnosti, a to samozřejmě i kvůli nízkým výdělkům. Ty se postupně zvyšují. Průměrný hrubý měsíční plat pedagoga teď atakuje čtyřicetitisícovou hranici, přesáhl už loni 39 000 Kč. To je tedy o pět tisícovek víc než v roce 2018. I tak je v Česku skoro každý druhý učitel starší 50 let. Pro srovnání v zemích OECD je tenhle podíl jenom 36 %.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, strategie je tedy určitá vize, má definovat priority, má definovat cíle, tak, jaké jsou? Jací lidé by z českých škol měli odcházet v té příští dekádě?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Když se podíváme na jakékoliv strategie v minulosti, dovolte mi tu malou odbočku, tak my jako Česká republika už jsme na začátku tohoto tisíciletí měli skvělou strategii, další skvělou strategii jsme měli po ní. A to, co je skutečně nejtěžší, tak je přetavit ji v něco konkrétního, reálného. Když se ptáte na to, jak má vypadat člověk v budoucnosti, tak skutečně to není o tom, že by měli nadrcené nějaké věci, ale měl by to být člověk, který bude schopen za život 5×, 6x změnit práci, přizpůsobit se měnícímu světu, který je, a to nejsem tak starý, významně dynamičtější, než když já jsem byl třeba dítě. A takže tomu musí být uzpůsobený ty kompetence, tedy ty schopnosti, které ten člověk získává. To znamená, ne vše se naučí v té škole, ale ve škole se musí naučit reagovat a učit se vlastně celý život, to je možná to podstatné.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pavlína Zychová, což je zakladatelka aplikace Mystay tady v událostech komentářích řekla doslova: „Školy učí nepotřebné blbosti, podnikatelsky myslet bychom měli už na střední. Dívat se, co ostatní potřebují, a snažit se to vyřešit.“ Možná to pro ministra školství není úplně nejlepší vysvědčení, byť ona chodila do školy, kdy vy jste ministrem nebyl, ale podle vašeho názoru, je něco pravdy na té její argumentaci je? Protože i sami kantoři vlastně během online výuky začali říkat, že by se mohlo učivo zredukovat.

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Tady je důležitá reakce ta, že sami ředitelé škol teď po covidové krizi sedla na školní vzdělávací programy a začali je ořezávat. To znamená, tím, kdo jakoby to brzdí, tak skutečně není ministerstvo. My jsme zvyklí v předchozích 20 letech a častokrát oprávněně nadávat a svádět všechno na ministerstvo školství. Není tomu tak. My máme velmi autonomní systém a školy mají už v současném systému velkou volnost. Ale samozřejmě to, co to postrádá celý ten systém, tak je podpora z centrální úrovně, respektive chybějící střední článek řízení. Školy jsou přehlcené, co se týká administrativy. A další věci bych mohl kumulovat dál. Pokud se mám vyjádřit k tomu konkrétnímu výroku, tak myslím si, že úkolem školy není jenom učit k podnikavosti. Ano, i toto by mohlo být lepší, ale principiálním úkolem školy je příprava toho člověka. To znamená, škola tu není proto, aby chystala produkty pro továrny na jedno použití, ale aby vytvářela člověka, který bude mít i nějaké morální hodnoty, který bude připraven se vzdělávat celý život, který bude umět týmovou práci a bude mít řadu těchto schopností. Zní to možná jako klišé, ale je to velmi důležité, protože ten starý způsob vzdělávání v té moderní, dynamicky se vyvíjející době ne úplně obstojí. To znamená, je to potřeba kombinace toho klasického učení se a samozřejmě kombinace i těch dovedností, schopností, které jsou v dnešním světě potřeba.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Baxo, vy jste samozřejmě původní profesí kantor, to všichni víme. Tak zcela konkrétně, co by se dalo osekat z těch vašich předmětů, dějepis, zeměpis?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já určitě sdílím názor, že musí dojít k redukci vzdělávacího obsahu. V případě například historie jsem přesvědčen o tom, že by měl být kladen mnohem větší důraz na výuku moderních dějin. Je to i v návaznosti na to, co ta strategie obsahuje, a to je důraz na občanské dovednosti a vzdělávání. Podle mého názoru, a to je velmi důležité, je ale na straně jedné to, co ta strategie nyní navrhuje. Ta strategie je velmi ambiciózní v mnoha ohledech, velmi správná, dobře zpracovaná, ale obsahuje podle mého názoru už v samém základu 2 klíčové problémy. První z nich je, jak tu strategii přiblížit učitelům. Těch 150 000 učitelů přesvědčit o tom, že další strategie, která často navrhuje velmi zásadní změny, je smysluplná. Jak by ji měli přijmout a jak budou podporováni v tom, aby se to stalo, aby se neopakovala situace s inkluzí, kdy najednou přišel razantní úder do škol a společné vzdělávání bylo vlastně hozeno na učitele, aniž by měli čas se na něj řádně připravit. To já vidím jako jeden problém.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže vám chybí komunikace, jestli vám rozumím.

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Druhý problém je to, že ta strategie, pokud by měla být naplněna, tak přinese obrovské finanční nároky a mělo by být jasně řečeno, jestli stát je připraven na to ty peníze dát. České školství je v rámci zemí OECD podfinancované. Vláda nyní astronomicky zadlužuje naši zemi. Nevíme úplně přesně proč. Tak já třeba věřím tomu, že pan ministr Plaga dokáže v rámci toho obřího státního dluhu utrhnout nějakou část pro školství, a právě na naplnění této strategie, protože si myslím, že české školství potřebuje změnu, potřebuje to, aby se učilo méně, aby žáci měli více kompetencí, ale také má některé vážné problémy, které je zapotřebí řešit, ať už je to je průměrný věk učitelů, malý zájem o učitelskou profesi, velké rozdíly mezi regiony.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dovolím si připomenout, že i tady v Událostech, komentářích byl mladý kantor, nositel učitelské ceny, a řekl, že chce být učitelem, i mladý muž, chce být učitelem celý život.

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ten mladý muž, který vyhrál letošní ročník Global teacher prize, je opravdu skvělý. Ale řešíme prostě problém učitelů, je jich skoro 150 000. Jsou regiony, kde je opravdu velký nedostatek kvalifikovaných učitelů. A vedle toho chci také proto, že ta strategie obsahuje některé velmi problematické věci, jako je návrh na rušení víceletých gymnázií.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já bych teď nechala reagovat pana poslance Gazdíka. Kromě toho zeměpisu, který máte s panem Baxou společný, v matematice není trochu ošemetné osekávání učiva?

Petr GAZDÍK, člen školského výboru a místopředseda hnutí /STAN/:
Já bych na to šel úplně jinak. To není o osekávání učiva, to je o klíčových kompetencí. To, co je zásadní problém s tím, jak se mění společnost, jakým způsobem se má měnit obsah ekonomiky. To, co my vlastně dnes nevíme, co bude polovina lidí dělat za 20 let, tak z toho by mělo vycházet školství... Prostě ta základní dovednost, kterou by každý absolvent jakékoliv školy měl mít, je, že se umí učit novým věcem. Tak by to mělo být i v matematice.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Takže poločas rozpadu znalostí a tak…

Petr GAZDÍK, člen školského výboru a místopředseda hnutí /STAN/:

Nemyslím si, že to je poločas rozpadu znalostí, ale v matematice schopnost dávat věci do souvislosti, zaměření na logické myšlení, zaměření na konkrétní praktické úlohy je něco, co musí stát na určitých základech prostě násobilku, procenta, zlomky a další věci, se musíte naučit, když je neumíte, tak hůř budete dávat věci do souvislosti a hůř budete umět logicky myslet. Na druhou stranu ty věci určitě na střední škole dnes nepotřebujeme - integrály, derivace a diferenciální rovnice, fakt ne.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, ten dokument se zmiňuje taky o aktivním řešení sociálních nerovností a nerovného přístupu ke vzdělání, ale, promiňte, to je z mého pohledu klubko propletených problémů, které jdou napříč mnoha resorty. A zatím se mi zdá, že vlastně žádná vláda s nimi nedokázala nějak úplně viditelně pohnout. Protože ten problém tady je stále, vyčítá nám ho Amnesty International, která mluví o diskriminaci romských žáků, především tedy romských žáků a o existenci těch segregovaných škol, kde je drtivá většina žáků právě romského původu. Tak proč by se to teď mělo povést nebo ptám se na recept, který vy na to máte?

Robert PLAGA, ministr školství /ANO/:
Recept, který na to má ministerstvo školství… Nebo takhle. Máte stoprocentní pravdu, že to je problematika, která je průřezová. Častokrát to řešení leží mimo školu, leží v té rodině a v terénní práci s tou rodinou. Je to problematika o sporu a dalších, to znamená sociálněprávní ochrany dětí. A to, co může pomoci, když se podíváme třeba na Karlovarský region, Moravskoslezský region, Ústecký kraj, tak je skutečně nějaká cílená pomoc, protože tyto regiony skutečně promrhávají ten potenciál, který tam je. V těch dětech je tam potenciál skutečně obrovský, ale je tam replikace sociálního statusu těch rodičů. To znamená, děti jsou odsouzeny k tomu, aby skutečně, i když ten potenciál mají, se třeba tu vysokou školu nedostaly, anebo aby končily se základním vzděláním. Co se týká partu toho školství, tak posílení právě těch intervencí v těchto regionech tomu může pomoci. Ale máte pravdu, sociolog Daniel Prokop říká, že i když se to podaří, tak samozřejmě ta změna je dalekosáhlá za horizont jednoho funkčního období vlády. Možná to je 8, 10, 12 let. Ale z pohledu mého, pokud ministr školství nezkusí ten svůj part zvednout, něco s ním udělat, tak to klubko se nerozplete. To znamená, tu částku, kterou můžeme dostat jako ministerstvo školství, tak velmi rádi se toho zhostíme a uděláme to. Respektive další ministři, protože ta strategie je do roku 2030+. Ještě, pokud dovolíte rychlou poznámku k tomu obsahu. Víte, častokrát je tam taková ta zkratka, kdy všichni říkají - vy redukuje obsah, to znamená, budeme všichni hloupější a odvolávají se na to, že jsme národ Jana Amose Komenského, a přitom tady nějací blázni, experti chtějí redukovat obsah. Jan Amos Komenský říká, ale je to jeho citát. „Učme se méně věcí, abychom se naučili více.“ To znamená, pokud to vezmu, tak nikdo nechce redukovat matematiku napolovic, ale samotní učitelé dějepisu říkají - pojďme to zredukovat, pojďme se zaměřit na moderní dějiny. To znamená, jde s tím dělat spoustu dobrých věcí, neredukujeme to do té novinářské zkratky, že někdo chce, abychom měli hloupější děti. Není to pravda.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
To nikdo netvrdil. Pánové, poprosím ještě o krátkou reakci na to, o čem mluvil pan ministr na ty sociální nerovnosti a přístup ke vzdělání. Jde na to ten manuál, ta strategie správnou cestou, pane Baxo?

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ona poukazuje na 2 věci. Tou jednou z nich je téma toho, jakým způsobem v různých bodech vzdělávání se rozdělují vzdělávací cesty žáků. Ta strategie navrhuje, aby se výrazně redukovala víceletá gymnázia, já s tím nesouhlasím, protože víceletá gymnázia mimo jiné…

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Dlužno připomenout, že to by mělo být až v té závěrečné fázi, kdy by se už předtím zlepšil…

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ale v textech je to obsaženo a je to jasně uvedeno. A já si myslím, že by neměli být postihováni ti rodiče, kteří chtějí nejlepší vzdělávání pro své děti. Z druhé strany, ten problém tady existuje, je zapotřebí výrazně podpořit vzdělávání na druhém stupni základních škol. Ti učitelé dělají, co mohou, ale podporu potřebují. A druhý problém je ten, o kterém vy jste mluvila. To znamená, jaké jsou vlastně regionální disparity v rámci celé země. A tam ta strategie navrhuje řadu konkrétních a dobrých opatření. To znamená, podpořit učitele v těchto regionech, podpořit práci s těmi rodinami, dát ty možnosti získat třeba lepší vybavení, snížit jejich náklady na vzdělávání, to je všechno pravda, ale stojí to velmi mnoho peněz. A to, co já této strategii teď jasně vyčítám, je to, že tam není prostě napsáno, jakým způsobem se to stane. Máme-li v Karlovarském kraji největší, v porovnání s ostatními kraji, absenci kvalifikovaných učitelů, i průměrný věk těch učitelů, tak ta strategie by měla v nějakém okamžiku říci, jakým způsobem se vylepší situace v těchto konkrétních regionech, jak se tam dostanou ti učitelé, kteří by měli být vzory pro ty ostatní, co ta strategie říká? A v tomto ohledu podle mého názoru nadpis správné teze, která ta strategie obsahuje, chybí to, jakým způsobem to provést.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Nepochybně se ale bude i precizovat, protože je to opravdu výhled na…

Martin BAXA, poslanec a místopředseda strany /ODS/:

To určitě. Já jsem si toho vědom. Ale jenom na to teď na samém začátku upozorňuju. Je to dokument, o kterém pan ministr říkal, že by měl být schválen na podzim ve vládě. My prostě logicky chceme, abychom věděli i ty konkrétní způsoby, jak ho uvést v život.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ještě poprosím, aby měl na reakci čas pan poslanec Gazdík.

Petr GAZDÍK, člen školského výboru a místopředseda hnutí /STAN/:
Ta strategie jde bezpochyby správným směrem, nicméně skutečně jde o ty konkrétní činy a ona musí jít ve dvou fázích. Jedna fáze je ta celorepubliková, to je strategie, druhá fáze je zaměření se na konkrétní problémové regiony. A to se musí někde protnout. Ten zásadní problém ale není jenom v tomto, ten zásadní problém je v motivaci. Dnes studenti nemají v českém školství příliš velkou motivaci, a když se rozhodnou v 15 letech nebo nedostanou se na maturitní obor, tak skončí na učilišti a už ta propustnost českého školství je minimální. My jsme proto přišli s vizí reálné střední školy, kde by ta motivace a propustnost byla mnohem větší, která by tomuto i té segregaci mohla pomoci.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Petr Gazdík, Martin Baxa a Robert Plaga. Pánové, děkuju vám. Hezký večer.